I když ještě neumíme jednat kvůli Stvořiteli, musíme jednat kvůli své skupině, kvůli přátelům. Stejně jako v běžném životě člověk nikdy nežije jen pro sebe. Má přece rodiče, děti, nebo dokonce už vnoučata – a žije kvůli nim všem. (Pokračování textu…)
Otázka: V Benátkách existuje takový pojem, který se nazývá „zavěšená káva“. To znamená, že nějaký návštěvník si objedná dvě kávy, jednu vypije a druhou zavěsí. Majitel na zeď pověsí vzkaz s nápisem „káva“.
V kavárně se tedy nashromáždí spousta vzkazů. A pak přichází bezdomovec nebo chudý člověk a požádá o zavěšenou kávu. A oni mu s úsměvem nalijí šálek espressa, popřejí mu dobré ráno a tak dále. (Pokračování textu…)
Podle prognóz se už do roku 2035 svět změní k nepoznání. Nadcházející změny nás ohromují svou rychlostí a radikalitou. Podle definice Světového ekonomického fóra procházíme čtvrtou průmyslovou revolucí, která spočívá ve spojení výrobců, distributorů a spotřebitelů do jediné globální sítě. (Pokračování textu…)
Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates nedovolil svým dětem vlastnit chytré telefony, dokud nedosáhly 14 let. V rodině také zavedl pravidla, jako je zákaz telefonů u večeře a stanovení doby tzv. „času západu obrazovky“, aby zajistil dětem správný režim spánku.
Gates vysvětlil, že cílem těchto omezení je vyvážit výhody technologií, jako je udržování kontaktu s domácími úkoly a přáteli, a zároveň zabránit jejich nadměrnému používání. (Pokračování textu…)
Poznámka: Existuje několik židovských moudrostí, které jak je psáno, změní budoucnost našich dětí. Jedna z nich zní: „Zkušenost je slovo, kterým člověk pojmenovává své vlastní chyby.“
(Pokračování textu…)
Otázka: Univerzity po celém světě provádějí různá výzkumná šetření v oblasti výchovy. V Severní Karolíně vědci dospěli k závěru, že vše závisí na tom, kde se dítě narodilo. Například v Keni sledují každý krok dítěte, zatímco v Evropě je to považováno za násilí.Existuje jednotná metoda, podle níž by bylo možné děti vychovávat? (Pokračování textu…)
Poznámka: Každých 40 sekund dojde na světě k sebevraždě. Více než milion lidí ročně si vezme život. A mezi nimi je mnoho mladých lidí ve věku 15 až 30 let.
Neumírají ve válkách, i když to není o nic menší tragédie. Podívejte se, kolik toho dnes vidíme. Nejde o umírání hladem nebo na nemoci. Tady je člověk, navenek dokonce úspěšný a zabezpečený, a spáchá sebevraždu. Co to znamená? (Pokračování textu…)
My, jako lidská společnost obecně, potřebujeme péči,práci a vzdělání, které obohacuje naše spojení a pomáhá nám pochopit egoistické sklony, které na nás neustále působí, a jsou neustálým zdrojem mnoha problémů, stresu, nenávisti a násilí ve světě. Musíme se naučit, jak se nad tuto přirozenost povznést. Než se někdo stane pečovatelem, měl by projít tímto druhem vzdělání, což se však v současnosti neděje. Proto neobviňuji pečovatele ani lidi, kteří mají sklon k sadistickým nebo zneužívajícím praktikám – a nepracují na nich, protože jim k tomu společnost neposkytuje potřebné vzdělání, podporu a prostředí, které by jim umožnilo si své sklony uvědomit a pracovat s nimi. (Pokračování textu…)
V Japonsku se odehrál pozoruhodný případ, který ilustruje, jak daleko jsou lidé ochotni zajít, aby dětem poskytli pocit bezpečí a emoční oporu. Mladá dívka vyrůstající v rodině s jedním rodičem čelila ve škole šikaně, protože neměla otce. Její matka, hluboce znepokojená a neschopná najít pomoc u učitelů, se obrátila na agenturu „rent-a-hero“ (pronájem hrdiny). Vybrala laskavého, pozitivního a starostlivého muže, který plně přijal roli otce. Po dobu deseti let tuto roli zastával – chodil s dívkou do kina, do parků, na procházky i na třídní schůzky. Postupem času se z dříve nesmělé a uzavřené dívky stala sebevědomá a šťastná osobnost. (Pokračování textu…)
Jeden z mojich študentov mi rozprával príbeh o kórejskej žene, ktorá letela zo Soulu do Kalifornie so svojim štvormesačným dieťaťom. Pred letom rozdala všetkým pasažierom 200 malých balíčkov.
V balíčkoch boli štuple do uší, sladkosti a lístok:
„Ahoj, volám sa Junwoo, mám štyri mesiace a letím do Ameriky so svojou mamou a babičkou. Toto je môj prvý let a možno budem plakať. Moja mama pre vás pripravila cukríky a štuple do uší. Prosím, použite ich, ak kvôli mne bude príliš hlučno. Prosím, nehnevajte sa na mňa. Ospravedlňujem sa a ďakujem.“ (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru