Druhá fáze, Bina, se vyznačuje pochopením. Proto člověk, který ji dosáhne ve svém vývoji, začíná jinak přistupovat k tomu, co cítí. I když cítí, že je ve tmě, když se cítí špatně při zatvrzování srdce, je to, jako když je v mlze nebo temném mraku, ale zároveň začíná získávat síly, aby oddělil sám sebe od svých pocitů a vyjasnil je nezávisle.

To mu umožňuje, aby souhlasil s tím, co s ním Stvořitel dělá a ospravedlnil činy Stvořitele, protože Stvořitel chce povznést člověka nad jeho pocity a nechat ho vidět je z boku. Je to proto, že je nyní v obtížném bodě, cítí bolest, kterou může objasnit myslí nad jeho pocity. Pak může s radostí akceptovat tento dvojí stav, protože na základě tohoto dvojího přístupu může vytvořit nový stav, který je vyšší než předchozí stav, a vyšší než jeho touha.

Tak člověk dosáhne druhé fáze (Behina Bet) namísto první fáze (Behina Aleph). Pozvedne se na vegetativní úroveň a začne se pohybovat nezávisle. Necítí jen dobré a špatné, které přichází, není už jako kámen bez života, který nemůže vůbec reagovat, ale začíná sám určovat stav, ve kterém je.

Ospravedlňuje akce, které mu pomáhají rozvíjet se, navázat vztah se Stvořitelem a považovat Stvořitelovo zacházení jako „dobré a shovívavé“ v každém stavu, včetně stavů, v nichž se cítíme dobře, nebo špatně v našem egoistickém vnímání. Teď už je v kontaktu se Stvořitelem nade všemi těmito stavy.

Ale já se chci rozvíjet dále a dosáhnout takového stavu, abych „omezil“ sebe nad temnotou. To znamená, že je mi jedno, co cítím ve své touze přijímat, protože to nemá vliv na to, co cítím ke Stvořiteli, zdroji. Nepřistupuji ke světlu jako k radosti, jako v první fázi, kde cítím jen samou radost, nebo nedostatek potěšení. Odevzdávám světlu jako ve fázi dvě, pozvedám Vracející se světlo ještě výše, ne pro dobrý pocit, ale proto, abych přilnul ke Stvořiteli nad tímto pocitem.

To znamená, že se spojuji s procesem, skrze který mě Světlo vede, který mě učí být k němu neustále připojen, k jeho plánům, nade vším dobrem a zlem. Pak k Němu přilnu nad svými pocity.
[80432]
Z 1. části denní lekce kabaly 12/6/2012 Shamati # 121

Otázka: Co je to reinkarnace?

Odpověď: Jsem v touze přijímat a objevuji roztříštěné Reshimot (vzpomínky), což znamená, že cítím, že moje spojení s prostředím a Stvořitelem je v troskách. Tak vynakládám úsilí pro spojení s prostředím, abych se stal vhodnou nádobou pro stvořitele, pro světlo.

Předpokládejme, že tím, že pracuji nad svou rozbitou touhou, žádám a získávám vliv Světla, které napravilo moje spojení s rozbitými nádobami, které mi jsou nejblíž, a dosahuji většího propojení a větší kompatibility se Světlem. Nyní jsou nádoby, které byly mnou opraveny, naplněny světlem Nefesh. Tak jsem vyplnil roztříštěné přání, které mi bylo odhaleno. To znamená, že jsem prožil jeden život a provedl nápravu.
Nyní se mi odhaluje další úroveň. Předchozí touha umírá, již ji více nepotřebuji. Světlo, které vychází z předchozího duchovního Partzufu a je odhaleno v příštím Reshimo je větší a vyspělejší. To znamená, že je ještě více rozbité! Ale se zkušenostmi z předchozího života už vím, jak ho napravit. Proto postupuji i nadále a napravuji sám sebe.

Musím spojit roztříštěné nádoby, které jsou si ještě více protikladné, a musím žádat světlo, aby nás spojilo. Tak jeden život následuje druhý, až dosáhnu své kompletní nápravy. V ten moment, rozbité Reshimot přestanou být vyvolávány a odhalovány, protože jsem napravil celé rozbití, což znamená, že jsem prošel všemi svými životy. Tyto životy nemají nic společného s našimi fyzickými těly, které žijí jako zvířata. Ta se zvířatům jen podobají, neboť náš život symbolizuje pokrok touhy přijímat.

Na rozdíl od neživé, vegetativní a živé přírody jsme zvláštní zvířata, v nichž se touha přijímat neustále mění a nakonec dosáhne slepé uličky, ve které se ocitáme dnes. Najednou zjišťujeme, že to není život a že nechápeme, kam míříme. Utrpení nás povinuje začít se ptát po smyslu života, na jeho účel a kořen. V touze vyvíjející se na neživé, vegetativní a živé úrovni, již existuje začátek nové touhy, která nás nutí se ptát, co je na úrovni nade mnou.
[80163]
Z 1. části denní lekce kabaly 8/6/2012, spisy Rabáš

Otázka: Jak si představujete ideální stav ve skupinách? K čemu musíme přijít?

Odpověď: Růstové bolesti budou pokračovat. Neexistuje žádný způsob, jak se tomu vyhnout, dokud skupiny nezískají svůj duchovní základ.

Jakmile bude existovat základ v každé skupině, „duchovní polštář“, který budou vnímat v jeho konstantní formě, porozumění a pocítí jeho duchovní kostru, jejich deset Sefirot, které jsou jejich základem, a uvnitř nich budou vnímat vyšší stav, vyšší svět, řízení a úpravy, pak bude možné říci, že existují nezávisle, pochopí, že nejsou žádné nerovnovážnosti, a společně se podílejí na jednom společném spojení, jednom společném systému.

V opačném případě, jaký je to společný systém? Každý chápe jen sám v souladu s jeho vlastním egoismem. To je důvod, proč tyto potíže růstu zmizí pouze tehdy, jakmile se dostaneme na duchovní úroveň, a doufám, že k tomu dojde velmi brzy.
[79798]
Z „Otázek k semináři“  25/5/2012

Otázka: Baal HaSulam říká v „Úvodu do studia deseti Sefirot,“ bod 155, že i když nerozumíme kabalistickým textům, přitahujeme sílu k nápravě, okolní světlo, tím, že je čteme. Proč tedy lidé, kteří znají tyto texty nazpaměť, nikdy nepřišli k dosažení?

Odpověď: Nepřitahují sílu nápravy, protože okolní světlo by mělo být obráceno na vnitřní světlo, když získáte Masach (clonu), což znamená, záměr odevzdávat. Otázka je zda toužíte dosáhnout Masachu? Jste připraveni na nápravu? Chcete odhalit zlý sklon? Jste připraveni tím projít, i když je to nepříjemné? Vidíte to jako povinnost a nutnost? Investujete veškerou svou energii do společnosti, abyste byly pod vlivem přátel? Teprve pak vás vyzvednou od vašich přání a vytáhnout vás z této bažiny.

Když někoho nenávidíte, musíte se snažit, abyste ho milovali. Jakoby vám udělal něco špatného a vy se nad to pozvedáte, i když cítíte pozůstatky nenávisti, budete pracovat jen pro lásku tím, že mu budete chtít dát víc, než svému vlastnímu dítěti.

Děláte to a držíte se této inklinace s ohledem na tyto nápravy? Pokud ano, přitahujete okolní světlo, které na vás pracuje a poskytuje vám potřebné atributy.

Zároveň jste odkláněni z cesty, a vaše snaha mařena dalšími vyrušeními, ale stále musíte postupovat tím, že jste pokorní před přáteli a žádáte je o pomoc. Tak na sebe přivoláváte okolní světlo, toužíc po vlastnosti dávání a lásky nad nenávistí a zavržením. I když máte naprostou pravdu ve všech svých tvrzeních, pokud jde o přátele, stále se snažíte postupovat „nad rozumem.“

Pokud jde o ty, na které se ptáte, zabývají se moudrostí a ne Tórou, nikoli metodou nápravy, v níž se skrývá Reformující světlo. Čtou texty bez jakékoli souvislosti se zlým sklonem, který bude odhalen, nebo který již odhalen byl. Nepřicházejí na lekci, aby napravili sami sebe a nestudují Tóru, ale moudrost. Proto se říká: „moudrost mezi národy, věřte.“ „Národy“ odkazují na ty, kteří se nechtějí sami napravit. Avšak ti, kteří chtějí dosáhnout jednoty, se nazývají „židé,“ a to je celý rozdíl.

Abraham dal „dary“ dětem konkubín, což znamená přechodné metody. Studovali pro radost, dostali mírné osvětlení, ale nenaplnili nápravu a ani nevystoupali po žebříku duchovních stupňů. Takoví lidé studují materiál srdcem, diskutují, argumentují ….

My neargumentujeme a nic nediskutujeme, pro nás je důležité pouze Reformující Světlo. Nezáleží na tom, jak moc člověk ví, co je důležité je udržet se v kontaktu s textem, který mu přináší sílu korekce.

Nicméně, náprava je každého díl, a já nikoho nepodceňuji. Pokud člověk otevře knihy kabaly, i když chodí ve tmě, jde stále kupředu.
[78701]
Z 4. části denní lekce kabaly 23/5/2012, „Úvod do studia na deseti Sefirot“

Tím, že jednáme proti našemu egu a spojujeme se silněji, projdeme 125 stupňů výstupu, které jsou rozděleny do Sefirot, Partzufim a světů. Čím silněji se spojíme, tím více pocítíme vnitřní sílu, která nás spojuje, nazývanou Stvořitel. Tak procházíme skrze pět světů: Assiya, Yetzira, Berija, Atzilut a Adam Kadmon a stoupáme do světa nekonečna. Dozvídáme se o všech těchto stavech v moudrosti kabaly a vtělujeme se do nich v praxi interně.

Abychom toto naplňovali efektivněji, máme kongresy. Je velmi dobré, že jsou v kongresovém sále lidé z celého světa, kteří neznají jeden druhého: muži, ženy, veteráni studující po celá léta, a ti, kteří právě slyšeli o moudrosti kabaly a jako by „náhodou“ přišli na tento kongres. Spojení mezi všemi je možné a nevyžaduje žádnou předčasnou přípravu.

Pokusíme-li se spojit prakticky, začínáme cítit, že něco se děje uvnitř: Speciální síla se ukazuje mezi námi, která jako by dříve neexistovala a kterou jsme necítili. Tato síla se odhaluje pouze v našem světě, když začínáme pracovat tím, že uskutečňujeme radu kabalistů. Potom objevujeme sílu spojení mezi námi.

Proto kabalisté byli šťastní při každé příležitosti ke spojení. Pochopili, že díky této akci můžeme dosáhnout korekce a vidět duchovní realitu, která je nad námi, objevit sílu, která nás řídí a vede k určitému cíli.

Je to jediný způsob, jak se můžeme podívat na sebe shora, jako na ty, kteří existují ve fyzických tělech, a odhalují vyšší světy, stavy, které jsou nad tímto světem. Je to jediný způsob, jak můžeme vidět, že tento svět není skutečný a přijímat nové vlastnosti, nové smysly, které nám umožní vidět vyšší duchovní rozměr, který stoupá nad hmotný svět a žít v obou světech zároveň. Cítíme to do té míry, že člověk začíná cítit věčnost a dokonalost a nebojí se vůbec smrti.

Nebude cítit, když jeho tělo zemře, stejně jako necítí, když si stříhá vlasy nebo nehty. Je to proto, že fyzické tělo patří k živé úrovni, zatímco vlasy a nehty patří k vegetativní úrovni, což znamená nižší úroveň. Pokud se tedy pozvedneme na vyšší úroveň, tzv. lidskou úroveň, která je symbolizována spojením mezi námi, přestaneme se obávat o ztrátu zvířecího těla, tělo může žít nebo zemřít, zatímco my existujeme na vyšší úrovni existence, které jsme dosáhli.

To je to, čeho bychom měli dosáhnout, a to je cílem moudrosti kabaly: povznést člověka na další úroveň, k věčné existenci tak, že nebudeme žít ve zvířecím těle, ale budeme žít život duše. Duše je pocit, který je vytvořen v rámci našeho spojení. Takže účelem všech těchto vysvětlení je dosáhnout jediného cíle – spojení.

Akt spojení provádíme na kongresech tak, že prostřednictvím tohoto spojení, jako malá součást obecné nápravy, budeme cítit duchovní život. Tak vytváříme jeden systém Adam HaRishon (první muž), tím, že dáváme jeho díly dohromady a objevujeme duchovní život, ve kterém vyšší systém, obecná duše, žije.
[77265]
Z kongresu v Brazílii 4/5/2012, lekce 1

Pokud je Stvořitel jedinou silou, která určuje, udržuje a vše oživuje, pak i slova, která pronáším, myšlenky a touhy, které ve mně vznikají, to vše je také On. Proto se musím spojit s tím, co skrze mne prochází a vychází ode mne k ostatním. To vše je také jeho práce, On se o toto všechno stará. Nejsem zde. Já jsem jen to, co vnímá sebe naplněno mocí, silou, záměrem a touhou Stvořitele, který tím adresuje druhé.

Musím se připojit a spojit s tím, co se teď děje uvnitř mě, cítit že jsem Jím zcela zaplněn, protože neexistuje jiná síla, kromě Něj. A když se snažím odstranit své vlastní „já“ ve mně, že všechno je jenom on, přesně tehdy najdu své nové „já,“ na základě „není nikdo jiný kromě Něj.“ To znamená, že všechno na co myslím, to všechno je On.
[76355]
Z kongresu ve Vilniusu 23/3/2012, Workshop 2

Prostředí je nástrojem pro sebe-nápravu a sebe-náprava je prostředkem pro nápravu světa. To proto, že člověk, který sebe změní i jen trochu, změní celý svět.

Archimédes řekl: „Dej mi pevný bod a páku dost dlouho a pohnu zemí.“ Celý problém je ten bod.

Můžete „pohnout“ zemí, pokud máte správný a bezpečný bod opory. I když levá část páky je jen metr dlouhá, je-li pravá strana, řekněme miliony nebo miliardy metrů, i když použijete sílu jen jednoho gramu, pohneme světem.

Otázka: Co pro vás znamená kongres?

Odpověď: Pro mě je to seriozní a vážná práce, napětí a velká radost, všechno dohromady. Je to proto, že vidím, jak každou vteřinou se tato obrovská obecná touha vaří v „hrnci“. A tato touha funguje, i když si ji lidé ještě neuvědomují, a dosáhne bodu varu uvnitř. Cítím to, a to vše mě naplňuje a dává mi sílu.

Představte si, po kongresu moje vlasy tmavnou. To znamená, že tam existuje příliv energie, která aktivuje všechny zdroje života. Tak přijeďte pro omlazení!
[76223]
Z přednášky na den jednoty po celém světě, „Příprava na kongres“ 22/4/2012

V našem světě nebyla jiskra spirituality nebo-li bod v srdci, probuzen v mnoha lidech. Jsou v menšině ve srovnání se zbytkem lidstva, které je přitahováno pouze směrem k hmotným požitkům tohoto světa. Avšak lidé, kteří touží odhalit Stvořitele, mají kvalitativní sílu, a pokud se spojí, mohou dosáhnout síly větší, než je síla zbytku lidstva.

Je možné být velký co do množství i z hlediska kvality. Kvalita je důležitější než kvantita. Pokud tedy deset lidí, kteří přezkoumávají cíl a chtějí ho dosáhnout, se spojí, jimi vytvořená síla je větší než vnější síla lidstva, všech těch miliard lidí na celém světě.

Je to daleko významnější, neboť nejsou ovlivněni vlivem široké společnosti a její kvantitativní silou. Tím, že vytváří ne tak velkou skupinu, mohou postoupit. Člověk spadá pod vliv prostředí a jeho jediná svobodná volba je výběr vhodného prostředí pro sebe.

Pokud se neustále anuluje před touto malou skupinou více a více, může si být jist, že tímto způsobem dosáhne cíle. Do míry jeho anulování a spojení s přáteli ve větší a větší koncentraci, se bude stále přibližovat k cíli. Koneckonců, cíl se nachází v centru této malé skupiny.
[75906]
Z 1. části denní lekce kabaly 20/4/2012, spisy Rabaš

Člověk nemůže být napraven, dokud nepochopí, že musí vystoupit na další úroveň. Musí si vždy představit toto řešení ve své mysli, jako by nebyl ve svém současném stavu, ale již ve stavu příštím, na kterém dosáhl na vyšší úroveň, na kterou se pozvedl Reformujícím Světlem.