Otázka: Co znamená pokora výše rozumu?

Odpověď: Jde o to, že když se Stvořitel odhaluje, člověk se cítí dobře. V tom čase ale musí pochopit, že tento pocit nezískal vlastním úsilím, není to jeho zásluhou. Teď se prostě Stvořiteli zalíbil, a proto si On člověka přibližuje a činí to pro Sebe.

Poté však Tvůrce poskytne člověku možnost přiblížit se k duchovnímu pro sebe. Co to znamená? K pocitu naplnění světlem a blízkostí Stvořitele musíš dojít sám, vlastním úsilím, z okamžiku temnoty. Jako když matka pustí dítě a sama udělá krok zpět, aby dítě vlastním krokem k ní jí pak padlo do náruče: tak ho učí chodit.

A stejně tak se musí člověk znovu spojit se Stvořitelem. Musí usilovat o znovunabytí předchozího stavu duchovní jednoty s Ním stejně jako dítě znovu dosahuje matčinu náruč. Toho ale musí dosáhnout svým úsilím, naplněním prázdných nádob vlastním odraženým světlem.

Dříve jeho kelim plnila matka, bylo to naplnění shora. Nyní je musí naplnit sám pomocí světla Chasadim, až ke stejnému stavu radosti, jednoty a blízkosti jako tenkrát, kdy jeho kelim naplňoval Vyšší. Tento stav se nazývá naplnění světlem víry v čase temnoty. Aby člověk nepociťoval nedostatek (chisaron), aby víra naplnila jeho kli jak je řečeno „A tma se rozzáří jako světlo.“

Podobné procesy probíhají i před machsomem, světlo v nich ale není skutečné. I tam však cítíš jistotu, radost z blízkosti a pocitu Boží přítomnosti. Se vstupem do duchovního světa jsou všechny pocity měřeny světlem a ty procházíš skutečnými, opravdovými stavy. Je to jako zrození nového života.

Z lekce podle článku Rabaše, 31. 3. 2026

Originální článek zde.

[#354852]

Filed under: Duchovno, Světlo, Utrpení, Vzestupy a pády | Add Comment →