Obavy z materiálních potíží
Otázka: Co když se stejné obavy vracejí znovu a znovu a stále sílí?
Odpověď: Obavy se nemohou vracet stejné. Zdá se nám, že je to stejná obava. (Pokračování textu…)
Otázka: Co když se stejné obavy vracejí znovu a znovu a stále sílí?
Odpověď: Obavy se nemohou vracet stejné. Zdá se nám, že je to stejná obava. (Pokračování textu…)
Jak můžeme omezit během přípravného období všechny vlivy – ego, touhu přijímat, touhu po úctě, pýchu…, které se připojují k činům zaměřených na cíl? Jak dát přednost síle odevzdávání, Stvořiteli? (Pokračování textu…)
„Stvořitel mu dal touhu a myšlenku věnovat se alespoň občas duchovní práci. A tak, pokud člověk dokáže tento vztah Stvořitele k sobě ocenit, pak v míře důležitosti, kterou přikládá duchovní práci, ve stejné míře má Stvořiteli děkovat a chválit Ho.“ (Ba‘al HaSulam, Šamati 26: „Budoucnost člověka závisí na jeho vděčnosti za minulost“) (Pokračování textu…)
Otázka:Kdy pracujeme na rozpoznání velikosti skupiny a kdy na uvědomění si velikosti Stvořitele?
Odpověď: V podstatě musím pracovat na rozpoznání velikosti Stvořitele. Vždyť právě se Stvořitelem mám co do činění. On je můj počátek, On je můj zdroj síly a On je můj Cíl. (Pokračování textu…)
Zohar: Modlitba mnohých stoupá až ke Stvořiteli a Stvořitel se touto modlitbou zdobí.
Modlitba mnohých se pozvedá různými prosbami: jeden prosí o milosrdenství, druhý o odvahu, třetí o soucit. A zahrnuje v sobě také různé linie – pravou, levou i střední… (Pokračování textu…)
Otázka: Na světě je něco, co spojuje všechny národy. Jsou to pohádky, součást života každého z nás. Posloucháním pohádek do života vstupujeme a každá pohádka nám předává nějaké srozumitelné ponaučení. Tak dospíváme a pohádky předáváme dál jako příběhy, bajky a podobně. Také Mudrci píší v náznacích a obrazech, prostřednictvím pohádek nám mnohé sdělují. (Pokračování textu…)
Otázka: Marina píše: „Jsme imigranti. Nedávno jsme opustili zemi. A všechno se zdá být v pořádku. Manžel pracuje, já studuji. Ale nemůžeme si nijak zvyknout na nový život. Stále sníme o našem starém životě, kde jsme vyrůstali, byli šťastní, seznámili se, vzali se, měli děti. (Pokračování textu…)
Cílem stvoření je přinést dobro stvořením Stvořitele. Vždyť Stvořitel je Dobrý a dobro přinášející silou, a proto nám dal možnost dosáhnout nejvyššího stavu – stát se Mu podobnými. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak správně jít proti svým egoistickým přáním?
Odpověď: Nemůžeš překonat egoistická přání, pokud jim neodporuješ. Nad všemi svými přáními je třeba budovat spojení se Stvořitelem. (Pokračování textu…)

Otázka: Jaký je rozdíl mezi prací s „hříšníky“ a se „spravedlivými“?
Odpověď: Především je třeba chápat, že jde o stavy člověka ve vztahu ke Stvořiteli. Jak vysvětluje Ba‘al HaSulam v Předmluvě k Učení Deseti Sefirot, je nutné projít na cestě těmito stavy: úplný hříšník – neúplný hříšník – střední – neúplný spravedlivý – úplný spravedlivý.
Podle čeho se ale tyto stavy měří? Koho se zeptáš, každý se považuje – když už ne za spravedlivého, tak alespoň za středního. Ve skutečnosti je jediným správným kritériem měření sebe-anulování ve skupině.
V tomto případě je právě prostředí naším měřicím přístrojem. Společné Kli se rozbilo právě proto, abys skloněním hlavy před prostředím poznal, kde se nacházíš, a získal sílu od Stvořitele.
Po rozbití se tvé kli rozdělilo na mnoho částí. Stvořitel, který v něm přebýval, se také rozdělil a nyní se nachází ve všech těchto částech. Jsou jako kousky kdysi jednotné mozaiky, které skládáš podle shora daného programu. Tím znovu spojuješ části své duše – spolu s částmi Stvořitele, částmi světla, které se v nich skrývají.
V tomto světě, ve svém egoismu, to všechno vnímáš jako fyzickou skupinu. Ve skutečnosti to ale není skupina. Postupně se pro tebe skupina stává duchovním pojmem. Nejde o lidi, kteří spolu zpívají písně a chtějí se sjednotit – v každém z nich odhaluješ část svého Kli, v níž je uložena jiskra Stvořitele.
Za tvářemi přátel se skrývá duchovní prostředí. Nyní jasně chápeš, že rozbití, naše současná realita a přátelé ti umožňují vykonávat duchovní práci. Když není Stvořitel ve tvých očích dostatečně důležitý, cítíš se jako hříšník, a tehdy, abys tuto důležitost získal, obracíš se k prostředí. V něm jsou Kelim, je v něm přítomen Stvořitel, proudí v něm světlo, které do tebe tuto duchovní kvalitu vnáší.
Tak se ukazuje, že vše se nachází na jednom místě: člověk a všechny části, které se mu zdají cizí:
Z lekce podle článku Rabaše
[#31840]