Poznámka: V jednom z klipů o ztrátě blízkého člověka jste řekl, že je třeba žít dál a přijmout to, a že i přes ztrátu blízkého existují v životě radosti.

Píše vám Táňa: „Jak mohu po ztrátě 25letého syna jako matka dál žít a radovat se ze života?

Pro mě osobně život skončil, jenom přežívám, necítím žádnou radost. Dřív mi všichni známí záviděli, jaká jsem veselá – pořád úsměv, smích. Všechno to skončilo před pěti lety. Žiju a čekám na chvíli, kdy se setkám se svým drahým synem.“

Odpověď: Myslím si, že byste takto žít neměla. Můžete se pokusit ho pocítit – i teď, v tom stavu, ve kterém jste. Nezáleží na tom, že jste v různých světech. To znamená, že se jen musíte pokusit povznést se trošku nad sebe – a začnete cítit, že právě vaše láska a vztah k synovi vás vedou k jeho pocítění. Je to nadpřirozené, ale vlastně naprosto přirozené. Musíme jen nepatrně rozšířit rámec našeho vnímání.

A poradil bych vám také, abyste se pokusila chovat k lidem tak, jak jste se chovala – a jak byste si nyní přála se chovat – ke svému synovi. Uvidíte, že vám to velmi pomůže, že vám to umožní realizovat vaši nenaplněnou mateřskou lásku.

Měla byste začít pomáhat ostatním – tím pomůžete sobě i synovi, a překonáte bariéru, která se mezi vámi zdánlivě nachází.

Otázka: Říkáte tedy, že ve skutečnosti žádná bariéra neexistuje?

Odpověď: Ne, žádná bariéra neexistuje. Je to jen ve vašem vnímání.

Otázka: Pokud je to člověku dáno, znamená to, že může – pokud chce – překonat tuto barieru?

Odpověď: Nepochybně, může.

Otázka: Takže člověku není dáno to, co by nemohl zvládnout?

Odpověď: Ne. Člověk je stvořen tak, že může dosáhnout svého nejvyššího duchovního vývoje, ve kterém neexistují žádné překážky a všechny jeho touhy se naplní pozitivním způsobem.

Z televizního pořadu Zprávy s Michaelem Laitmanem, 25. 10. 2021

Originální článek zde.

[#291841]

Filed under: Láska, Štěstí, Utrpení, Vnímání | Add Comment →