Dvě otázky, které jsem dostal o vztahu člověka ke Stvořiteli a studiu kabaly:

Otázka: Studuji kabalu, ale cítím nyní, že jsem velmi daleko od Stvořitele. Je to jako bych byl v místě, kde On neexistuje. Cítím se prázdný a to mě dělá smutným, protože vím, že On někde je, ale nemohu Ho najít. Je to normální?

Moje odpověď: Co cítíš je pravda a proto je to normální. Nyní musíš proměnit poušť v zem mléka a medu. Musíš skrze poušť projít do země Izraelské, stavu, kdy je člověk ke Stvořiteli připojen.

Otázka Byl jsem ve zvláštním stavu, kdy jsem byl týden odpojen od všeho: od lekcí, skupiny a knih, a pak jsem k nim přišel zpátky s velkou chutí k dalšímu učení a spojování. Ale nyní jsem znovu odpojen. Můžete mi poradit, co dělat, a mohlo by to mít co dělat s mými hmotnými ambicemi a sny?

Moje odpověď: Toto je běžný proces a bude pokračovat, dokud nezískáš jednu velkou, vytrvalou touhu a neucítíš uvnitř ní Stvořitele.

Filed under: Cesta, Člověk, Spojení, Studium - Žádné komentáře→

Chceme a toužíme vše odhalit uvnitř naší hmoty, uvnitř naší touhy. Ale nejjistější místo k odhalení rozbití je náš přístup k našim bližním. Pokud chcete zjistit, co musíte napravit, a kde dostat Obklopující Světlo, pak začne prověřovat své vztahy s bližními. Brzy uvidíte, že vás to odpuzuje a že se tomu každým možným způsobem chcete vyhnout; neustále na to zapomínáte a nechcete o tom nic vědět. Takto můžete okamžitě objevit místo, kam musí zasvítit Světlo a dělat nápravu.

Duchovno je přímo tady; je hned vedle vás! Místo rozbití je přímo tady. Je to tak jednoduché – rozbití je přímo před vámi a můžete to vidět a odhalit hned teď. Ale abyste to napravili, musíte si to představit a zobrazit správně a pochopit, jací musíte jako napravení být. Snažte se jednat s ostatními se stejnou láskou, se kterou jednáte se sebou, nehledě na to, jak odpudivé, nechtěné či nevhodné se vám to zdá. Pak budete znát, jak moc jste duchovním, Stvořitelem, odpuzováni.

Nicméně se začínáme pod vlivem Obklopujícího Světla měnit a začínáme vše vidět jinak. Začínáme chápat, že je v realitě skryta velikost, jednota a svatost. Avšak tato změna není možná bez Obklopujícího Světla.

Filed under: Duchovno, Spojení, Společnost - Žádné komentáře→

Zohar: O hříšníku Bilamovi je psáno: „Kráčel v osamění…jako zmije na cestě,“ jako had, který se plazí sám, a havran podél křivolakých cest. Tak Bilam kráčel v osamění, aby posílil svého ducha nečistoty.

Tak je to s každým člověkem, který kráčí sám, dokonce i na význačném místě, dokonce i ve městě, i ve známých místech na sebe přitahuje ducha nečistoty. 

Proto je psáno: „Nenech člověka kráčet v osamění na cestě a ve městě“ – ale pouze ve spojení s ostatními, dokonce i tam, kam lidé chodí a kde přebývájí.

A také: „Nenech člověka kráčet o samotě v noci“ – neboť během té doby tam lidé nejsou.

Vše toto vám říká: Sjednoťte se svými přáteli. Kabalisté říkají, že se na duchovní cestu nemůžete vydat sami. Pokud se chcete vydat na cestu, ale cesta je temná a vy nemůžete nic vidět, protože nemáte Světlo (žádnou vlastnost odevzdání, ještě jste se nepřipojili k duchovnímu systému, k ostatním duším), pak nesmíte opuštět svůj „dům“ sami. Jste v temnotě, protože jste sami.

Nesmíte udělat ani jediný krok; nebude vám prospívat, protože se ještě nejste schopni sjednotit s ostatními navzdory svému egoismu.  Nesmíte udělat ani jediný krok, protože tento krok nebude ve správném směru – vstříc odevzdání, vstříc lásce, vstříc Stvořiteli. Nejprve se musíte sjednotit s ostatními a pak vyjít ven. A poté, co se s nimi spojíte, náhle ucítíte, že venku není žádná noc, ale den.

Ale v noci byste se neměli vydávat na cestu, i když jste spolu, protože to znamená, že jste nedosáhli požadované úrovně jednoty. Jak vidíme v Zoharu, když padne noc, musíte se schovat v „jeskyni“ – ve vlastnostech Biny (odevzdání), jako Noe ve svém úkrytu.

Nyní ustupme zpátky a zeptejme se: Co je významem toho všeho? Cílem Zoharu nás není vystrašit hrůzou nahánějícími historkami. Místo toho je to svatá kniha, která nám říká o správném přístupu k napravování svých duší. Musíme tuto knihu otevřít s touhou napravit všechny síly uvnitř nás, všechny touhy a vlastnosti, o kterých čteme. Všechny jsou uvnitř nás.

Filed under: Cesta, Jednota, Spojení, Společnost, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Otázka: Jestli dokázal člověk během čtení knihy Zohar na okamžik zachytit bod spojení, jak ho pak může udržet?

Odpověď: Udrží se v tom za podmínky, že se nebude bát toho, co  přijde následně a bude připraven znovu a znovu budovat toto spojení, za jakýchkoliv podmínek.

Jestli se smrtelně obává, že se ztratí pocit spojení, znamená to, že necítí jistotu a je nedostatečně spojen s ostatními.

A mimo tohoto, také nechápe, že jeho posun vzniká ve vlastnosti odevzdání, která pořád vzrůstá, rozvíjí se a sílí v něm.

Vlastnost odevzdání se ale nemůže vyvíjet, když mám strach a jsem  bojím se o svou budoucnost, znamená to, že ve mně působí sobeckost a ne přání odevzdaní…

Filed under: Spojení, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Stvořitel k nám mluví skrze naše vlastní pocity. Co nám můžete o tomto jazyce říct?

Moje Odpověď: Člověk musí poznat sám sebe.  Musí po vnějších silách požadovat, aby mu pomohly se analyzovat, jít do sebe tak hluboko, jak je jen možné, a najít, proč je takový, jaký je, a kdo hluboko uvnitř doopravdy je. A tam, na tom nejhlubším bodě uvnitř, nachází jeden Stvořitele, svůj vlastní kořen.

Představujeme si obrovský svět a Stvořitele vně nás. Myslíme si, že jsou vně nás všechny druhy věcí. Avšak vše to existuje jen aby nám to ulehčilo začít zkoumat chápat samy sebe.

Filed under: Cesta, Člověk, Spojení - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Co je clona? Z čeho se skládá a jak ji mohu rozpoznat?

Moje odpověď: Clona je síla, která vám umožňuje přemýšlet o ostatních místo přemýšlení o sobě. Je to když získáte odlišný způsob myšlení, cítění a dělání rozhodnutí. Když se to stane, je to jako byste byli znovu zrozeni!

To se nazývá zázrak – „Zázrak východu z Egypta.“ Je to když vyjdete ze své egoistické touhy a náhle se začnete starat o ostatní. Všechny vaše myšlenky začnou pracovat tímto způsobem.

Právě teď se to zdá jako děsivá změna. Kdo by to chtěl? A dokonce i když o tom mluvíme, uvnitř se toho velmi bojíme.

Avšak Vrchní Světlo na nás vykoná tuto změnu. Nevím, jak to udělá. Stane se to jednoduše stejným způsobem, jako nás stvořilo. Tato změna v člověku se nazývá zázrak. Světlo, které naši touhu vytvořilo, na ní také může provést tento „upgrade.“

Filed under: Duchovno, Láska, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

Je třeba nezapomínat na to, že máme vždy vztah pouze se Stvořitelem.  Před námi není nikdo jiný než On.

Celá neživá, rostlinná, živočišná příroda a lidé, kteří nás obklopují v tomto světě – to jsou pouhé pocity uvnitř našich přání.

Všechny obrazy, postupy a situace v naší touze jsou Stvořitel, přeje si před nás předstoupit ve formě těchto materiálních věcí místo toho, aby nám dal pocítit sebe samotného.

Jestliže člověk cítí tuto skutečnost, že všechno pochází od Stvořitele, už jenom to mu bude stačit.

Nezáleží na tom, jaké mám pocity, hlavní je pocit spojení se zdrojem mého pocitu, zdrojem celé reality – se Stvořitelem.

Pouze tohle mi neber! Nezáleží na stavech, kterými procházím.

Stavy, kterými procházím, mohou být v mých pocitech ty nejhorší, samé zmatky uvnitř mysli –  ale nezáleží na tom, co mám v rozumu anebo v srdci.

Vždyť to jsou moje egoistické smysly a nemá význam, co v nich zrovna probíhá.

Pro mě je důležité jen jedno: to že se neoddaluji od svého zdroje vnímání a zážitků: „je to Stvořitel!“.

To znamená, že člověk „leží na zemi“ a proto nikam nespadne. Vždy se trápí pouze kvůli jednomu, a nic víc nepotřebuje..

Toto je začátek duchovní práce. Pozvednout se nad vše materiální a stále zůstat v minimálním spojení s duchovním.    

Filed under: Cesta, Duchovno, Spojení, Vnímání - Žádné komentáře→

Jako učitel kabaly ze sebe začínám „osvobozovat“ víc a víc materiálu a materiál se stává hustším a hlubším než předtím. To je volání doby k urychlení nápravy. Kdokoliv je schopen se „chytit“ našich lekcí a jejich nového rytmu bude schopen postupovat rychleji.

Dnes musíme přivést k životu vše, o čem mluvíme v lekcích. Nestačí tomu jen rozumět. Musíme to implementovat uvnitř nás každý den, takže slova vyřčená na ranní lekci se během dne stanou činy.

Roky, které jsme strávili studiem, nebyly ztraceny a nyní to můžeme dělat prakticky, společně se stovkami tisíc lidí, účastnících se stejného procesu. Pokud to budeme dělat společně se všemi našimi přáteli a těmi, kdo po celém světě sledují a poslouchají lekce, pak je to možné.  

Dodatkem to může dělat každý začátečník společně s námi tím, že se s každým spojí a bude vyvíjet veškeré úsilí, jaké může. Je to podobné tomu, jak se rodí děti a jak potom používají vše, co pro ně bylo vytvořeno.  Takto se člověk, který je na duchovní cestě nový, může stát částí obecného pohybu spolu s námi.

Nejdůležitější věcí je rozvinout zvyk neustále kontrolovat svůj osobní postup a obecný postup.

Filed under: Cesta, Duchovno, Jednota, Spojení, Studium - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Dnes lidé nadále nemusí jezdit nebo chodit na lekce kabaly v dešti. Musí jen zapnout televizi. Ale je každému člověku, který sleduje naše vysílání dopřána svoboda volby?

Moje odpověď: Svoboda volby nezáleží na tom, jak se člověk připojí k lekci, ale na bodu v jeho srdci. Pokud je bod zralý, pak má svobodnou volbu: volby zřídit spojení s prostředím, které mu pomůže přitahovat Obklopující Světlo – Světlo, které napravuje. Když člověk cítí potřebu po takovém spojení s prostředím, to se nazývá svobodná volba.

To se může stát po pár letech poté, co člověk poprvé začne navštěvovat naše lekce. Postupně si uvědomuje, že nedosáhne duchovna svou myslí. Znalost terminologie, činů, a struktury světů mu Vrchní Svět neodhalí. Ale zabere to nějaký čas, aby si to člověk uvědomil. 

Viděl jsem mnoho lidí, kteří strávili roky studováním kabalistické vědy jejich myslí, snažíce se naučit více. V činění tohoto získávali veliké potěšení a dodnes stále nevnímají potřebu pro opravdové smyslové dosažení. 

A viděl jsem ostatní, kteří ucítili takovou potřebu, ale stále si neuvědomili, že dosažení duchovna znamená dosáhnout atributu odevzdání, že dosažení a odevzdání jsou stejná věc. Někteří lidé potřebovali roky, aby pochopili, že to je právě připojení k vnitřním touhám přátel ve skupině (kam je Stvořitel přivedl), co představuje prostředek, skrze nějž odhaluje člověk atribut odevzdání. 

Avšak mezitím není jejich čas promarněn. Člověk pod vlivem Světla prochází neustálými změnami, a nakonec dosáhne porozumění, že musí získat pouze atribut odevzdání.  

Svoboda volby začíná v okamžiku, kdy člověk začíná chápat, že spojení se zbytkem duší, neboli s jejich body v srdci, je nezbytné k dosažení atributu odevzdání. Koneckonců to je to, co je duchovno.

Filed under: Duchovno, Prostředí, Spojení, Společnost - Žádné komentáře→