Otázka, kterou jsem dostal: Jak dojde k duchovnímu spojení?

Moje odpověď: Nejprve sestoupí Vyšší duchovní Parcuf do nižšího. Vyšší se připojí k nižšímu a převezme jeho formu a vlastnosti. Pak přichází Světlo a  – díky spojení mezi Vyšším a nižším – když stoupá Vyšší, nižší je pozvednut spolu s ním.

Ukazuje se, že pokles a rozbití dávají možnost následné nápravě. Nejprve Vyšší sestupuje do nižšího, je pokřiven, a tím se srovná s nižším a oba se stávají jedním celkem. Pak když přijde Světlo, což je část Vyššího, která spadla do nižšího, se Vyšší může probudit, protože to je Jeho Světlo, což je Světlo odevzdání. 

Nižší se tímto Světlem nemůže probudit, protože je zcela nedotčen příběhy o lásce a odevzdání. Má jen touhu přijímat potěšení. Avšak díky jejich svazku, když stoupá Vyšší, táhne s sebou nižšího, protože v poklesu byli spolu. Toto je zázrak nápravy.

Z první části Každodenní kabalistické lekce 05/07/2010, Rabašův článek „Odejdi ze své země“

Pokud zůstanu sám jen na chvilku, bez podpory skupiny, okamžitě upadám. Sám neudržím ani spiritualitu, ani Stvořitele či odevzdání. Zatímco jsem spojen s ostatními, mohu být uvnitř či vně své spirituální nádoby. Jakmile ztratím jejich podporu, upadám.

Má odpověď: Právě teď máme realizaci našeho cíle na dosah ruky a to je důvod, proč věnujeme spojení mezi námi tolik pozornosti. Konečným cílem je přilnutí ke Stvořiteli podle zákona o ekvivalenci formy, což znamená, že se musíme stát „Člověkem“, Adamem („podobným“ Stvořiteli).

Nejdříve je zapotřebí připravit naši duchovní nádobu (Kli), aby byla podobná nádobě Vyššího. Je to jedna nádoba pro všechny; všechny její části by se měly sjednotit jako jeden muž s jedním srdcem. Bude obsahovat všechnu naši nenávist, zášť, ctižádost, hrdost i touhu po moci; musíme se nad to vše povznést a spojit se, abychom se stali Stvořiteli podobnými, čímž k němu přilneme.  

Zdá se nám, že Stvořitel je kdesi vně nás, ale ve skutečnosti je nám zjeven uvnitř naší společné duchovní nádoby, kterou mezi sebou budujeme. Proto, abychom dosáhli správné perspektivy, musíme vše vnímat, jako by to existovalo na jednom místě. Tento prostor vytváříme pro zjevení Stvořitele!

Je to přesně to místo, kde se všichni spojíme nad naším egoismem. Náš egoismus zůstává dole a nad ním vytváříme spojení mezi námi. Pokud je naše spojení pevné, založené na síle Světla nápravy, pak v tomto spojení odhalíme stvořitele (Boreh), což znamená „Přijď a Spatři“ (Bo-Re).

Je to něco jiného, než že si představuji, jako by byl kdesi v oblacích a já dělal cosi tady dole, aby se mi na obloze zjevil. Zjeví se právě ve spojení mezi dušemi, mezi orgány duchovního těla, jako vnitřní světlo, které je naplňuje.

Prozatím si lidé myslí, že když mluvíme jen o vzájemném spojení, je od toho Stvořitel oddělen. Je to proto, že si vnitřně nejsou ochotni připustit, že mezi naší prací – studiem, šířením a vzájemným spojením – a  Stvořitelem existuje spojitost.

Každý člověk vnímá Stvořitele jako cosi nadzemského a je ochoten se s ním spojit, ale nepřejeme si spojit se s jinou osobou.  Nechápou, že je to jedna a ta samá věc. Větší vnitřní spojení mezi lidmi se nazývá „Stvořitel“, vlastnost odevzdání, leč lidská podstata s tím člověku nedovolí souhlasit.

Ze třetí části každodenní kabalistické lekce 18/05/2010, článek “Arvut (Svazek)”

Rabašův článek „Účel sdružení:“ Setkali jsme se dnes, abychom ustanovili sdružení těch, kteří mají zájem o to, následovat cestu a metodu autora „Sulamu“ (kabalisty rabiho Jehudy Ašlaga), cestu vzestupu z úrovně zvířete na úroveň člověka.

Z tohoto článku musíme vyvodit základní principy:

1. Co to znamená „shromáždit se“?

2. Co je „Baal HaSulamovou metodou“?

3. Co je „úroveň člověka“?

4. Byl člověk vyvořen, aby před Stvořitelem zažíval potěšení nebo strach?

5. Podmínkou pro dosažení toho všeho je rovnocennost formy se Stvořitelem.

6. Samotná vůle užívat (těšit se) si není špatná. Je to podstata (hmota) celé tvorby. Zlý pud (Jecer HaRa) je naše neochota se sjednotit a napravit rozbití společné duše na části, na naše individuální duše.

7. Nesmíme zničit egoistickou touhu, ale pouze napravit její záměr z „pro sebe“ na záměr odevzdání, na „pro druhé“. Uvnitř naší touhy přijímat jsme vždy opační Stvořiteli, ale uvnitř záměru odevzdávat se k Němu připojujeme.

8. Adheze se Stvořitelem se odehrává pomocí rovnocennosti formy s Ním. Cesta, pomocí níž lze dosáhnout záměru odevzdávat, je práce ve skupině. Tohoto úkolu lze dosáhnout a lze jej ověřit a společná touha odevzdávat, kterou společně vytváříme, je naše společná duše, kterou Stvořitel naplňuje.

9. Jakýkoliv stav, ve kterém jsme, se skládá z dvou opačných stavů, a jak postupujeme, propast mezi nimi se zvětšuje. Na jedné straně ustavičně odhaluji, jak bezvýznamný jsem, a zároveň neustále odhaluji velikost cíle.

Musím to vše spojit uvnitř jednoho bodu. Tak ucítím rozbití mezi dušemi, což donutí Vrchní Světlo, aby mě napravilo. Pak mezi mnou a druhými lidmi bude vládnout odevzdání.

To se nazývá „předání Tóry, Světlo nápravy.“ Poté je uvnitř našeho napraveného přístupu ke svému bližnímu, uvnitř společné duchovní nádoby (Kli), odhalen také Ten, který Tóru dává.

Z třetí části každodenní ranní lekce, 16/05/2010, „Účel sdružení“

Otázka, kterou jsem dostal: Světový sjezd k Zoharu začne již za několik dnů. Spolu s tím nám mnoho lidí píše o různých překážkách, které jim zabraňují přijít, a o svém strachu a náhlém zdráhání, zda přijít. Co se s tím dá dělat?

Moje odpověď: Pokud má člověk na naše setkání možnost přijít, nic by ho od toho nemělo zdržet. Nemohu si představit, co by mohlo být důležitější, než spolu strávit pár dní: Je to čistě duchovní investice.

Neuvědomujeme si, jak takové sjednocení mezi lidmi podporuje náš duchovní postup. Nyní prožíváme „tvrdnutí srdce“ a dostáváme další porci egoismu. A to je skvělé! Právě toto je stav, ve kterém musíme jednat.

Proto si člověk musí uvědomovat důvod, pro který nemůže přijít. Zde leží jeho či její svobodná volba, zda bude či nebude duchovně postupovat. Pouze pokud je někdo ve vězení a nemůže se z něj dostat, pak je možné pochopit to, že nepřišel.

Lidé se mě ptají: „Co když jsem studoval kabalu jen dva až tři týdny a poblíž není skupina, není příliš brzy, abych přišel?“ Dokonce i když člověk kabalu našel jen díky tomu, že se dozvěděl o našem sjezdu, stojí pro něj za to, aby přišel. Kdo ví, co se s ním stane zítra? Alespoň z tohoto života něco získá.

Stvořitel je vaše napravená vlastnost. Stvořitel je odhalován uvnitř vytvořené bytosti, a proto se v hebrejštině nazývá „Bo-re“ („Přijď a spatři“). 

Musíte dosáhnout svého napraveného stavu, svého napraveného já, a pak uvidíte své napravené vlastnosti a budete je nazývat „Stvořitel.“ Stvořitele odhalujete uvnitř sebe, uvnitř svých napravených nádob vnímání. Necítíte nic, co by bylo vně vás.

Celou realitu, vše co existuje, vnímáme v nás, v našich pocitech. Proto Kniha Zohar uvádí, že všechny světy a vše, co je naplňuje, včetně Stvořitele, existuje v člověku. Je to proto, protože to je člověkem cítěno pouze uvnitř. Vše pouze vypadá, jakoby to existovalo venku, vně nás. Tato iluze je nám dána záměrně, abychom skrze kontrast vnímání „vnějšku“ a „vnitřku“ získali schopnost vidět svět, nás a Stvořitele ze strany – stejně dobře jako zevnitř. Pak budeme schopni cítit tvorbu stejně jako On: než byla vytvořena, v procesu, kdy je vytvářena, a v budoucích „vyšších stavech.“

Duchovní vnímání je postaveno na cítění uvnitř tužeb „druhých lidí,“ které k sobě připojujete skrze touhu odevzdávat jim a milovat je. Vaše touha takto roste a do té míry, do které se spojíte s jinými touhami, začínáte odhalovat větší a širší realitu.

V našem světě odhalujeme „Svět Asija,“ kde je každý člověk uzavřen uvnitř sebe, ve své vlastní egoistické touze. Ale když se začínáte spojovat se skupinou, která se podobá vaší touze po Stvořiteli, pak do té míry, do které se spojíte s jejich touhou, odhalíte Svět Jecira.

Tím, že se spojujete s prostředím do jedné úplné touhy, odhalujete vlastnost odevzdání, které jste dosáhli, a to se nazývá „Stvořitel.“ Fenomény, které odhalíte ve své napravené touze, se nazývají Světlo a jejich nejniternější zdroj se nazývá Stvořitel.

Ale pak je uvnitř vás odhalena větší egoistická touha, kterou je vaše „já,“ a tím, že se skupinou snažíte spojit nad touto egoistickou touhou, dosahujete Světa Berija.

Takto odhalujeme všech pět světů. Baal HaSulam píše v „Uvedení do moudrosti kabaly,“ že všechny světy existují uvnitř člověka. Kabalistická věda je odhalením Stvořitele vytvořené bytosti, uvnitř vytvořené bytosti, tedy uvnitř jejích napravených přání (smyslů). Tím, že odhalujeme vlastnost odevzdání, také dosahujeme Zdroje těchto přání, jejich Zakladatele. Toto nejvnitřnější dosažení se nazývá Stvořitel.