Kontakt se Stvořitelem
Otázka: Vždy jsem byl přesvědčen, že žiji v Izraeli a v Jeruzalémě, ale podle vás z toho vyplývá, že tomu tak není. Co je Jeruzalém a co je Izrael z pohledu kabaly? (Pokračování textu…)
Otázka: Vždy jsem byl přesvědčen, že žiji v Izraeli a v Jeruzalémě, ale podle vás z toho vyplývá, že tomu tak není. Co je Jeruzalém a co je Izrael z pohledu kabaly? (Pokračování textu…)
Kolem dokola mluvíme o míru, jenže elity světa ve skutečnosti hledají příležitosti k válkám. Při jejich potřebě zbavit se přebytečných „hladových krků“ války se zdají být řešením. Tak v různých končinách propukají stále nové a nové vojenské konflikty, které jsou rozněcovány záměrně. (Pokračování textu…)
Bod v srdci lidí vyspělých národů je zatím okénkem do prázdna, prohlédnutím nemožnosti vyplnit svůj život pomocí pěti smyslů. Zoufalí a zahnaní do slepé uličky se utíkají k drogám překrývajícím bezútěšnou skutečnost. (Pokračování textu…)
Otázka: Odchod z Egypta je poslední materiální hranicí egoistického světa. Za ní se nachází pomyslná linie, po jejímž překročení začíná člověk pociťovat lásku a dávání Stvořitele. O jakou transformaci, kterou procházíme, se jedná?
Odpověď: Jedná se o poslední nápravu, která se nazývá Konečnou nápravou (Gmar Tikun). (Pokračování textu…)
Kdy je možné říci, že člověk začal studovat vědu kabalu? Teprve tehdy, když se učí, jak změnit sebe v souladu s Vyšší silou. Reakcí na to je, že začne pociťovat určité vlastní změny a vnímá, jaké by měly být. (Pokračování textu…)
Svátek Lag ba-Omer (33. den Omeru) se slaví na počest rabiho Šimona bar Jochaje, autora knihy Zohar, který v tento den zemřel.
V knize Zohar (kapitola „Idra Zuta“, část „Azinu“) je odchod rabiho Šimona popsán takto: (Pokračování textu…)
Východy a západy slunce, vůně moře a vůně matky, zpěv ptáků a krásné melodie, chuť oblíbeného jídla a jemný dotek – toto všechno, celý ten obrovský svět kolem nás, vnímáme skrze našich pět smyslů. A v podstatě nás ani nenapadne, že těchto pět smyslů nám ve skutečnosti vymezuje hranici našeho vnímání. I kdybychom významně rozšířili naše smyslové vnímání, stále bychom byli schopni zachytit jen malou část reality. Jak vysvětlují kabalisté, rozsah vnímání totiž závisí na velikosti touhy, která ovládá naše smysly.

Otázka: Přispěje naše splynutí se Stvořitelem k šíření kabaly?
Odpověď: Když jdeš ven šířit kabalu, co vlastně šíříš? Jen kus papíru, na kterém je něco vytištěno? Šíříš to, co máš ve svém srdci – to, co pěstuješ ve společnosti, co vyzdvihuješ a rozvíjíš. To je to, co ve výsledku šíříš. (Pokračování textu…)
Poznámka: Myslel jsem si, že shora pochází zákon milosrdenství a že na něm vše stojí. Myslel jsem, že je to hlavní zákon života. Proč by tomu tak mělo být?! Dívám se na neživou, rostlinnou a živočišnou přírodu a nevidím, že by se takové zákony dodržovaly. Ne. Ale člověk si ve své fantazií už napsal tolik knih a všeho možného. (Pokračování textu…)
Poznámka: Úplně nerozumím stavu, ve kterém člověk pociťuje utrpení Šchiny.
Odpověď: Kabalista, který dosahuje pocitu utrpení Šchiny, tím získává nádoby (kelim). Už ví, co je v jeho silách udělat. (Pokračování textu…)