Otázka: Když člověk postupuje cestou světla, chybí mu cítit, chápat, pamatovat si a žít v tom?

Odpověď: Postrádá vzájemnou pomoc, aby na Světlo nezapomenul! Neustále na něj zapomínáme. Každý člověk si myslí, že může postupovat na svou pěst, prostřednictvím svého vlastního přání, namísto přitahování Světla prostřednictvím skupiny, která by nás rozvíjela.

Zapomínáme na tento nežádoucí vývoj událostí. Je to neslučitelné s naším egoismem a to je důvod, proč na to nechceme pamatovat. Myslím si, že budu pilněji studovat, více porozumím, více se budu modlit, řvát, nutit se, dělat něco vyjímečného, budu brečet, udělám cokoli, kromě toho přilákat Světlo prostřednictvím spojení ve skupině a nechat tak Světlo, aby mě rozvíjelo. 

A to je důvod, proč přejdou roky a desetiletí a lidé si neuvědomují, že se snaží prorazit skrz zeď, ikdyž jsou hned vedle dveře. Ale oni tyto dveře nevidí! Prostě se nechtějí podívat tím směrem, protože tato cesta jde směrem budování spojení. 

Přistupujeme k duchovnu stejně jako k tělesnu a myslíme si, že budeme schopni dokázat vše svým vlastním rozumem a rukama. Silou našeho rozumu a našich rukou jsme se vyvíjeli během celé naší historie – tak jsme budovali celý náš život. Tak proč nemůžeme pokračovat dál stejným způsobem?

Chápu, že vše vyžaduje úsilí a jsem připraven se vzdát čehokoli, abych pochopil, dosáhl, pocítil a rozvíjel se. Následuji tu samou cestu, ten samý směr a používám ty samé metody, jako vždy. Ale ty jsou pro dosažení duchovna zcela nevhodné!

To je proto, že pouze přilákání Světla pomáhá k duchovnímu postupu a nic jiného. Předpokládá to práci s prostředím, obracení se na Stvořitele s žádostí (vzestup MAN), Světlo nápravy AB-SAG, Světlo, které napravuje, to vše se vztahuje k cestě světla. Není to živočisná, tělesná cesta. 

A hlavní překážkou tu je nedostatek důslednosti na této cestě. Jsem nestálý, protože mě prostředí dostatečně nepodporuje. A to je důvod, proč nejsem schopen se vždy upamatovat a uvědomit si, že to je jediná cesta, jak se rozvíjet. Zapomenu na ten nejdůležitější bod, který slouží jako počátek pro náš skutečný, správný vývoj a brání mě před tím bloudit vlastními směry. 

To je příčina vzniku náboženství, různých vír a hnutí nového věku, čehokoli, co nevede jedním pravým směrem. Pokud se nestaráš o ten jeden bod, vrhneš se do tisíce různých směrů, jako zvíře,  vypuštěné svobodně do pole. 

Není jiná možnost, musíte uzavřít dohodu se svým prostředím, unii nebo vzájemnou záruku. Měli byste souhlasit, že si navzájem nedovolíte zapomenout na tento bod a spojíte se jeden s druhým, abyste tímto spojením na sebe přitáhli Světlo. 

A jak bude Světlo učinkovat, není naše starost. Nemusíme se o to starat. Ví, co má udělat – my jen urychlujeme jeho vliv na nás, nepoučujeme ho v tom, co má dělat. 

To nás přivádí zpět k jeho zdroji, dobru, které zná. Já ale nevím, co je toto dobro, protože mým původem je živočišný egoismus. 
[59824]
Z 1. části denní lekce kabaly 30/10/2011, Rabašovy spisy

Názor: (John Kirton, jeden z vedoucích výzkumné skupiny G20 na Torontské univerzitě v Kanadě): “‘Summit v Cannes musí, za prvé, zadržet euro krizi. Za druhé, nalézt cestu k vytvoření silného, udržitelného a vyváženého růstu v  globální ekonomice. Za třetí, zavést silnější finanční regulace a dohled… a pak se musí posunout, podívat se na vývoj’…

“Tisíce mezinárodních aktivistů, z různých příčin, zinscenovávají protesty v okolí města Nice, aby se ujistili, že světoví vůdci se zaměří na lidi a nejen na finanční trhy.”

Můj komentář: Tyto protesty začínají ukazovat, že čím dál tím více lidí začíná věřit ne v ekonomické, ale v sociální řešení krize, ani v budoucí industriální růst, který je zapotřebí jen pro to, aby bohatí byli ještě bohatšími, ale ve spravedlivé dělení stávajících zdrojů, kterých bude dostatek pro každého při rovnoměrném rozložení přebytků.

[59683]

Otázka: Ve skupině se určitá část přátel setkává, když mají volno. Cítím, že tato setkání brání v cestě hluboké jednoty mezi všemi přáteli ve skupině. 

Existuje stále více a více námitek vůči takovým setkáním. Myslíme si, že bychom se neměli setkávat jako oddělené skupiny, ale všichni společně. Jak bychom se měli chovat? Pokud to půjde takto dál, jak to můžeme vysvětlit přátelům, kteří jsou proti takovým setkáním? 

Odpověď: Je žádoucí setkávat se alespoň jedenkrát týdně na mou nedělní lekci, slavnostní jídlo a shromáždění přátel. Přijďte se svými rodinami a společně stravte několik hodit tak, že se z toho stane váš zvyk.  

Otázka: Mluvíte o lásce a naplňování tužeb druhých bez jakýchkoli podmínek. Pokud člověk uspokojuje taková přání, podporuje ego a to vytváří pocit nadřazenosti. O jakých přáních mluvíme, a jak je člověk může naplnit, aniž by myslel sám na sebe?

Odpověď: Milovat druhé znamená naplnit jeho či její touhu po duchovnu, protože všechna ostatní přání (kromě životních nezbytností) jsou pouze ke škodě člověka!
[59457]

Ve zprávách: “Studie university v Zürichu „dokazuje“, že malá skupina společností – zvláště banky – má ohromnou moc nad světovou ekonomií. Studie je první, která se podívala na všech 43,060 nadnárodních společností a síť majetkového spojení mezi nimi – a vytvořili tak „mapu“ 1,318 společností v srdci světové ekonomie. 

“Studie zjistila, že 147 společností uvnitř vytvořilo ‘super entity’, kontrolující 40 %  majetku. Všechny vlastní část nebo všechny navzájem. Většina jsou to banky – top 20 zahrnuje Barclays a Goldman Sachs. Avšak užší spojení znamená, že síť by mohla být citlivá na kolaps. 

“Finanční kolaps 2008 ukázal, že takové pevně-spletené sítě mohou být nestabilní.

‘Trpí-li jedna společnost nouzí, ’ Glattfelder říká, ‘Množí se to.’” (Zdroj: Daily Mail)

“Jedna věc ale nesouhlasí s některými prohlášeními protestujících: není pravděpodobné aby super entita byla záměrným výsledkem konspirace k ovládnutí světa. ‘Takové struktury jsou v přírodě běžné,’ říká Sugihara.

“Tedy, super-entita nemohla být výsledkem konspirace. Skutečná otázka, říká Zurichův tým, je zda může uplatnit koordinovanou politickou sílu. Driffill cítí, že 147 je příliš mnoho k zajištění dohody. Braha věří, že budou soutěžit na trzích, ale jednat společně na společných zájmech. Odporovat změnám v síťové struktuře může být jedním takovým společným zájmem.” (Zdroj: NewScientist)

Můj komentář: Závěr je překvapující: Nikdo světu nevládne, ani židé, ani bohatí, ani vláda – a to je správně. Svět je ovládán přírodou nebo stvořitelem, a my nejsme schopni program světového vývoje ovlivnit. Spíše můžeme určit, kterým způsobem se program před námi projeví: Zda k nám bude více či méně přívětivý, zda se k našemu dalšímu nutnému stavu, společnosti vzájemné záruky, dostaneme prostřednictvím nacistického režimu, třetí světovou válkou a zničíme většinu lidstva, nebo cestou přímou k společnosti ve vzájemné záruce a rozumné spotřeby.

[58370]

Otázka: Jak můžeme měřit úsilí? Historie nám ukazuje, že pro některé kabalisty je cesta snadná a druzí velmi strádali. Jak je možné, že někdo prošel přes Machsom (bariéru) během několika let, jiný za třicet let, a další stále vyvíjí ohromné úsilí a ničeho vlastně nedosáhli?

Odpověď: Lidské úsilí se nedá poměřovat. Koneckonců nevíme, jaká je jejich výchozí pozice a místo v obecném systému.

Předpokládejme, že někdo patří na vrchol, pátou pozici v celkové pyramidě duší. Nicméně podle toho se narodí s nehoršími přáními, s těmi nejnarušenějšími atributy, a musí na nich pracovat po mnoho let – řekněme nejen třicet, ale třicet let po deset životních cyklů. Jak dlouho mu trvá dosáhnout stavů, které mu dovolí najít své „místo“ a dosáhnout kořene své duše? Zatím je nám ho líto:“Chudák duše!“ Ale jiný člověk může patřit ke střední vrstvě a svou práci udělá snadno během pár let.

Co se týká nás, lidí s bodem v srdci, duše, které patří do kategorie „Israel,“ musíme pracovat velmi tvrdě. Za prvé, odlišně od „národů světa,“ už jsme jednou na vrcholu byli a prošli jsme roztbitím. Jejich touhy dostávat byly vždy takové, ale naše situace je mnohem horší, a proto jsou naše nápravy mnohem složitější. Nenávist k národu Israele a problémy, jimiž prošel během celé historie, to dokazují. 

Dokonce i duchovní cesta, vzestup na horu, je pro nás mnohem složitější, než pro zbytek světa, pro něž bude vzestup snadný. Lidé se k nám připojí: „Ano, chceme, jsme připraveni.“ Budou už cítit, že to stojí za to. Zlý sklon, rozbité přání, se ukrývá v nás, ne v nich. Oni pouze přidají svou „váhu,“ náklad, který se připevní k našim chodidlům. Nyní musíte nalézt mechanismus, který zdvihne tuto zátěž. 

Jak můžeme vytvořit takový „vysokozdvižný vozík“? Jak bude fungovat? Jaké kladky a provazy potřebuje? Musíme to rozhodnout. Lidé nám přinesou svá zavazadla a nechají je v terminálu, jako na letišti, a my jej musíme naložit a doručit.

Není důvod se tím rozčilovat. Nikdo spíš nemůže tvrdit, že jeho cesta je snažší či složitější v porovnání s někým jiným. Vždyť se do druhých „neoblékláte“, a tak nemůžete srovnávat nebo si stěžovat. Přirozeně jste ponořen do sebe a nemůžete úsilí měřit. 

[58287]
Z 5. části denní lekce kabaly 21/10/2011, „Jedno přikázání“

Otázka: Lidé po celém světě se probouzí a začínají mluvit o jednotě. Proč se to děje?

Odpověď: Pochází to z vnitřního pocitu. Člověk může studovat deset let, poslouchat o důležitosti jednoty každý den, a stále marně. Pokud necítí potřebu, nic neuslyší.

Najednou tomu však začne rozumět zevnitř, přirozeně. Neočekávaně začne zjišťovat, že jsme všichni spojení dohromady, že potřebujeme sociální spravedlnost a  rovnoměrné rozdělování, a že my všichni musíme dosáhnout rovnováhy mezi námi a s přírodou. V opačném případě jsme skončili.

Dnes, pár tisíc šílených lidí vyčerpává poslední zdroje země a za pomocí síly reklamy nás nutí kupovat cokoli, co vyrobí jen proto, abychom přidali další nulu na jejich bankovní účet. A my následujeme jejich směr jako pokorní otroci: Pronásledujeme hmotné statky. 

Dost už, vše se hroutí. Dospíváme, naše vůle dostávat roste na denní bázi, a jak se rozvíjí, začíná se ptát: „Pro co žiju? Co se se mnou děje? Proč se trápím? Proč nemohu dosáhnout naplnění?“

Nezaměstnanost ve spojených státech rapidně stoupla, včetně mladých lidí. Mezi bohatými z Wall Street a mladou generací je hluboká propast. Lidé ve věku 20-25 let před sebou nevidí žádnou budoucnost. On nebo ona se bez práce nemohou vzít a mít děti. Jaký druh budoucnosti čeká na jejich děti, když jejich vlastní vyhlídky jsou bezútěšné?

Dochází k spontánnímu probuzení. Lidé demonstrují ze svého vnitřního popudu; nemohou zkrátka sedět nečinně ve svých domech. Je to čistá anarchie: Člověk neví, co s ním bude zítra či dál, a toto je způsob, jak se utěšuje a zbavuje negativních emocí. Zavazuje ho k tomu jeho přirozenost. Lidé začínají protestovat bez toho, aniž by měli jasnou představu o situaci, bez toho, aniž by znali účel a připravovali program. Jednoduše se cítí špatně.

Postupně zmoudří vzestupy a pády životní síly a začnou chápat, o co skutečně jde.  

Dnes se probouzí celý svět. Uvidíme, co se stane v Číně, Japonsku a Indii…. Svět se „zakulacuje“. Lidé přirozeně vyžadují změnu. Intuitivně cítí, že musí být spojení, že musí být mezi sebou a s přírodou v rovnováze. Tak se sama projevuje všeobecná universální Síla:  Najednou podvědomě cítíme, že to je přesně to, co nám chybí.

A pak každý začne vzdorovat nerovnosti a něco požaduje: svobodné matky, důchodci, doktoři a učitelé. Není to náhoda, je to všeobecný trend, společná žádost o rovnováhu. Někdo se cítí dobře, někdo další špatně, a chceme, aby měl každý stejný podíl. Síla jednoty a nový přístup, které nás zavazují tak uvažovat, začínají být v našem globálním, propojeném světě zjevné.

Otázkou je, jak takového stavu dosáhnout? Pouze moudrost kabaly nabízí řešení. Vysvětluje, jak dosáhnout spravedlivého rozdělování, dosáhnout rovnováhy a být kompenzován za škody způsobené egoismem.

Člověk chce vždycky více, než kdokoli jiný; chce se prosadit, rozvíjet. Takže, pokud se všichni dostaneme do stavu, kde každý dostává pouze nezbytné věci, co nás čeká dál? Jak můžeme nahradit lidem to, co ztratili? Kabala vysvětluje, že je to možné pouze prostřednictvím duchvního růstu, kdy naše hmotná těla dostávají pouze tolik, kolik potřebují a zbytek je využit na rozvoj duše.

[56865]
Z 5. části denní lekce kabaly 7/10/2011, „První přikázání“

Otázka: Sociální protesty se šíří po celém světě. Jak bychom měli za těchto podmínek pracovat? 

Odpověď: Musíme dát demonstrantům materiály, které vysvětlí, co se právě ve světě děje a proč se to probouzí. Tyto materiály se musí vztahovat ke komukoli, kdo je čte na našich stránkách, kde najdou bližší informace o současných problémech a jejich řešeních.

Nepodněcujeme revoluce. Naopak, chceme, aby se vše dělo v poklidu, prostřednictvím vnitřní práce, díky vnitřním změnám v člověku. Je dobře, že demonstranti řvou na ulicích, ale měli by si uvědomit, že to vše záleží na vnitřní nápravě.

Naši přátelé by se měli demonstrací také účastnit, rozdávat letáky a být mezi demonstranty, aby je cítili, aby porozuměli kdo jsou a co chtějí, aby nasáli jejich touhy. Musí jim být blíže – pomůže to lépe připravit materiály s naším vzkazem. Není zapotřebí, aby s nimi vyřvávali nebo se připojili k nepokojům. Měli by pouze hledat správnou cestu, jak k lidem přistoupit a vysvětlit jim, že nápravy lze dosáhnout pouze spojením mezi námi, pouze prostřednictvím vzájemné záruky.

[56858]
Z 5. části denní lekce kabaly 7/10/2011, “První přikázání“

Nikdo se před Baal HaSulam zatím nedobral skutečného významu lásky k druhým. Tato idea se objevuje dost často ve všech zdrojích, mnoho slavných novel a ostatních mistrovských děl oslavují lásku k druhým, bratrskou lásku, lásku mezi přáteli, a potřeby udělat ústupky. Kdo o tom nemluvil! Každý politik, který chce být zvolen, hovoří o tom, jak má všechny rád. Každý zloděj si myslí, že bojuje za spravedlnost.

Baal HaSulam nastavuje kritéria pro skutečný test; uvádí vše  na pravou míru a zakládá vše na analýze, kterou se člověk nemůže zmýlit. Když čteme jeho kompozice, můžeme si být jistí, že neudržíme svůj předešlý pohled. Můžete buď své oči zavřít a snažit se zapomenout vše, o čem píše, a pak nějak pokračovat v existenci jako dřív, žít svůj mizerný život pro své ego, nebo se musíte změnit!

Vytvořil celou metodu objasňování tak, že není možné postavit se proti jeho odhalením. Po přečtení všech jeho článků začnete cítit, že si vše musíte ujasnit až do konce. Píše takovým způsobem, že pouze pokud je znáte všechny a opakovaně je čtete, znovu a znovu, zkoumáte je z každého úhlu, čtete je důkladně, pouze pak nakonec porozumíte celému obrazu. 

Nemůžete prostě číst jen malou část a pak relaxovat s pocitem, že jste všemu porozuměl. Porozumění přijde pouze čtením, opakovaným čtením, od začátku do konce a od konce k začátku. Pouze po několikátém prohlédnutí jste schopen spojit si myšlenky dohromady a analyzovat je. Pak už nebudete více schopen uniknout. 

Člověk, který nestuduje Baal HaSulama obvykle myslí, že je ukázkovým spravedlivým a věří, že už není na co se ptát, není ničeho k litování. Pouze pokud člověk začne studovat podle Baal HaSulamovi metody, začne rozumět tomu, nakolik je dávání opačný, a že Tóra byla napsána pro něj, protože světlo v ní napravuje.  

Čteme-li Baal HaSulamovy spisy, abychom jimi odhalili náš zlý sklon, a tak přitáhli světlo, které napravuje, pracují na nás a pomáhají nám postupovat podle Stvořitelova plánu. „Stvořil jsem zlý sklon a stvořil jsem Tóru jako koření.“ Naplníme všechna tato stádia díky naší práci s kompozicemi od Baal HaSulama. [57009]
Z rozhovoru při jídle věnovanému památce Baal HaSulama, 10/8/11

Účelem celého procesu, kterým procházíme, je odhalení Stvořitele. Odhalíme ho v činech, které provádí na nás. Z toho důvodu Stvořitel vytvořil systém, zákony, podle kterých existuje a funguje, a člověka v tomto systému. 

Pak dal člověka a systém do pohybu. Člověk má naslouchat vlivu Stvořitele, tomu co se děje uvnitř něj a venku, protože to vše jsou Stvořitelovy pohyby. Jak je řečeno: „Není nikoho jiného kromě Něj.“

Pokud je člověk přesvědčen, že vše přichází od Stvořitele, začne být citlivější vůči všemu, co se děje v něm nebo kolem něj do té míry, do jaké to na něj má vliv. Tak se člověk snaží porozumět tomu, co mu chce Stvořitel zjevit.

Analyzováním všech druhů jednání: dobrých a špatných, těch, které mu jsou blízké a které jsou mu vzdálené, které vnímá jako dobro či zlo, člověk začíná tušit Stvořitelův plán ohledně něho. A když odhalí hlubokou propast mezi ním a Stvořitelem, protikladnost jejich myšlení, začne odhalovat dva protiklady, jeden vůči druhému.

Na jedné straně cítí, že chce jednat podle své vlastní povahy, ale protože už odhalil, že je lepší následovat opak, chápe, že by měl jednat jinak. Takovým způsobem v sobě objevuje zlo, zlovolné myšlenky.

Je však z toho šťastný! Vždyť čím více hříchů v sobě odhalí, čím více úsilí k jejich odhalení vykoná, tím blíže bude ke skutečné modlitbě, myšleno žádosti o jejich nápravu. Žádosti o nápravu se říká „pokání.“

Zlomyslné myšlenky ho nemusí opustit, ale měly by se „přisladit.“ To znamená, že musíme získat nový záměr na všechna naše egoistická přání, která se stanou dáváním. 

K nalezení hříchů a zločinů dojde za pomoci velkého Světla, Světla Chochma (moudrosti), které svítí na člověka a  konfrontuje ho s faktem, jak zlý a opačný je Stvořiteli. Pak, podle svého úsilí, se může přiblížit nápravě.

Všechny nápravy, stejně jako všechny naše hříchy, jsou prací Stvořitele. Nakonec, všechny hříchy a jejich náprava, všechno Světlo, které přitahuje, aby osvětlil zlo a napravil jej, Světlo spojení, je pouze kvůli tomu, aby přinesl uspokojení Stvořiteli. Dostává se k tomu, že odhalením hříchů a jejich pokáním, člověk dosahuje objetí se Stvořitelem a pak splynutí s Ním.  

[56705]
Z 1. části denní lekce kabaly 6/10/2011, Shamati #177