Otázka: Co znamená namířit všechny naše myšlenky a přání směrem k Stvořiteli? Jak můžeme Stvořitele začlenit do tohoto celého procesu?

Odpověď: Nejprve musíme udělat vše, co je v našich silách se spojit, abychom cítili jednotu. Měli bychom neustále cítit tuto jednotu nad všemi zmatky, které zažíváme v našich myšlenkách a přáních. Bez ohledu na to, co udělám, udělám s pocitem, že je skupina uvnitř mě. Pokud můžete, představte si, že i nás Stvořitel naplňuje a je uvnitř nás.

Varuji Vás. Nebudeme schopni držet si tento stav jednoty, který jsme cítili během kongresu, moc dlouho. Objeví se mnohem závažnější potíže a já nebudu schopen se spojit s přáteli a určitě na Stvořitele zapomenu. 

Tyto problémy jsou mi dány účelově, abych se pokusil připojit ke skupině a požádal Stvořitele o pomoc, vyžadoval, aby se postaral o naše spojení. Stvořitel je atribut odevzdání a lásky a já chci tento atribut dávání, aby přebýval mezi námi.

Pokud se nevidíme jako fyzická těla, ale spíše zavřeme naše oči a cítíme pole, ve kterém sdílíme společný pocit, pak ten, který stabilizuje, naplňuje a udržuje tento pocit, hlavní síla, která to zařizuje, vytváří a podporuje to vše, se nazývá „Stvořitel.“

Síla odevzdání ve stvoření je Stvořitel, jeho přední strana, a síla dostávání ve stvoření je jeho zadní strana. A já jsem černý bod „existence z absence (Yesh Mi Ain)” umístěný v tomto silovém poli dávání a dostávání. 
[62862]
Ze 2. části denní lekce kabaly 11/12/2011, Rabašovy spisy

Není nic kromě čtyř fází přímého Světla. Abychom je však mohli podrobně popsat, potřebujeme celé stvoření, které bylo vytvořeno pod nimi. 

Malchut světa Nekonečna rozhodne, že musí dosáhnout přilnutí, protože nedokáže unést oddělení. Je plné Světla, a na straně Světla, Stvořitele, je dokonalost. Malchut však odhalí úplný opak. 

Je to jako chudák, který přijde ke svému bohatému příteli. Boháč mu dává vše z hloubi svého srdce. Chudák se však stále cítí méněcenný, protože není tím, který to vše vydělal, a nedokáže svému příteli laskavost žádným způsobem oplatit. 

Když přijme dárky, potěší boháče, ale není tím, který tuto situaci vytvořil. Pokud by se nic nezměnilo až na to, že to vše pochází od něj, přijal by vše. Přijal by a radoval by se stejným způsobem. Tak v čem je rozdíl? 

Rozdíl je v tom, že on, on sám, musí tuto situaci vytvořit. Proto musí opustit dosavadní stav a pak se k němu vrátit nezávisle.

To je přešně to, co se děje v Malchut světa Nekonečna. Má vše kromě této speciální části. Na straně světla je plné přilnutí, ale musí projít omezeními a procesem vývoje, aby dosáhla téhož stavu. Jenže pak to chudák bude chtít sám!

Chudák zůstane chudákem a bude chtít dostávat od boháče, přilnout k němu, záviset na něm a radovat se z toho, co od něj dostává. Chudák musí obnovit tuto situaci do posledního detailu. Jinak, pokud se nevrátí zpět do přesně toho stavu, zraní boháče, Stvořitele.

Jediným přídavkem je můj souhlas se vším, co si vytvořil dříve, ale nyní jsem toho dosáhl sám. Dokázal jsem to osobně! Ani bída, ani chatrnost přání či chudoba, ani malost stvořených bytosní není vadou. Chudák se vrátí zpět do stejné situace, situace ve které nemá nic, a vše se k němu dostává z boháčova stolu. Nicméně teď už nejde o ponížení, ale o čest.

Nic na situaci mezi těma dvěma se nezmění až na to, že člověk ukáže, nakolik se vším souhlasí!
[61116]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Otázka: Co je duchovní struktura (Parcuf)?

Odpověď: Duchovní Parcuf vzniká pouze v důsledku našeho spojení mezi sebou. Není člověka, který by měl svůj vlastní individuální duchovní Partzuf. Partzuf  je míra našeho spojení, a objeví se pouze mezi námi. 

Duchovní stupeń je míra dávání. Jenomže pro tento účel musím někomu dávat. Řekněme, dávám tobě. Znamená to, že směřuji toto dávání na tebe, jsem jeho hlavou (Rosh). Přidám tvá přání k sobě, abych je naplnil. Tak se utváří hlava a tělo mé duše (Rosh a Guf).  Společně se nazývají “Parcuf.”
[61102]
Ze 3. části denní lekce kabaly 17/11/2011, TES

Otázka: V příspěvku „Vymýcení temnoty” hovoříte o potřebě vysvětlit světu, co se děje. Lidé jednoduše potřebují metodu! Máte metodu, kterou můžete jednoduše vysvětlit? Zatím jsem o ní neslyšel, ale možná vy nebo některý ze studentů mi to může vysvětlit jako pětiletému dítěti?  Co je to prakticky za metodu.

Nyní jsou lekce rozděleny do mnoha malých částí, které se ztěží napojují. To co nabízíte, je velmi neuspořádané. 

Odpověď:  Doufám, že Vám vaši přátelé pomohou najít jednoduchá vysvětlení z mých lekcí – někdy v tom neuspěji. Vůbec to světu nevysvětlujeme, protože ten rozumí pouze egoistickému naplnění a chce ho.

Otázka: Pokud je Stvořitel čisté dávání a nemá vůli dostávat, jak může něco chtít? Potřeba je známkou nedostatku, která porušuje “není nikoho jiného kromě Něj.” Takže mluvit o tom, co od nás chce, je nesmysl, protože On má vše, nemá nedostatku!

Odpověď: Ve vztahu k nám, vyšší je vnímán jako síla, která chce dávat, naplňovat, milovat, jako síla, která vše stvořila a vede vše směrem k danému cíli. Protože chce dávat, znamená to, že cítí nedostatek takové příležitosti, vnímá nedostatek, jak je řečeno: „Víc než chce tele pít, kráva ho chce krmit.“

[60025]

Otázka: Zaručili jsme se, že se budeme starat o sebe navzájem, abychom udrželi úroveň, které jsme dosáhli v Aravě, a pohnuli se vpřed. Co by však měl člověk dělat, když najednou zjistí, že „vypadl z kruhu“? Měl by cítit, že dělá díru do společné lodi?

Odpověď: Samozřejmě. A to by pro něj měl být zdroj velkého utrpení. Nejprve, není jednoduché dosáhnout pocitu jednoty, měl by však při nejmenším litovat toho, že je od něj oddělen. Za druhé, ať se cítí špatně kvůli tomu, že ví, že všichni přátelé už tam jsou. Za třetí, jeho nepřítomnost ostatní zraňuje, a celá škoda je připsána na jeho účet. 

Tímto způsobem chybí mnohem více než jeho osobním zájem, protože jeho část je v každém z přátel a nedoplňuje je. Dostává se k tomu, že jeho poškození se násobí množstvím členů skupiny. 

Dosud jsme hovořili o egoistické kalkulaci, ale nyní se podívejme na problém z druhé strany. Člověk nepodporuje své přátele ve vzájemné záruce, nestane se podobný Stvořiteli, a nedosáhne dávání Jemu prací ve skupině. Tato duchovní škoda není tak zřejmá, ale musíme na ní také pamatovat. 

Otázka: Můžeme říci, že když tak jednáme, člověk posouvá nejen celou skupinu, ale také celý svět ke zlu?

Odpověď: Pokud jste dostali možnost vstoupit do vzájemné záruky se svými přáteli, pak účastí při společné práci většinou přesunujete svět k dobru. Vždyť každý člověk je částí společné sítě a my jsme její střední část. Proto, upevňováním skupiny, posiluji celý svět v jeho duchovním vzestupu. A opak je také pravdou. 

[61337]
Ze 4. části denní lekce kabaly, “Mutual Guarantee”

“‘Chceme platit vyšší daně,’ řekl Kalifornský milionář Doug Edwards, bývalý marketingový ředitel Googlu (GOOG, Fortune 500). ‘Jste-li šťastlivec a vyděláte více jak milion dolarů ročně, měl byste platit větší daně.’

“Milionáři chtějí po kongresu, aby snížení daní, ke kterému došlo za administrativy George W. Bushe, skončilo. Někteří chtějí zdvihnout daně všeobecně.”

Můj komentář: “Je lepší dávat dobrovolně, hrdě a méně, než jim nechat všechno“, to říká instinkt přežití. To však nepomůže. Jediné, co může pomoci, je rychlá investice jejich prostředků do vzdělání veřejnosti o životě v novém světě umírněné a přijatelné spotřeby, a posílení jednoty mezi lidmi k podobnosti integrálního světa.

[61261]

Kniha Zohar, Kapitola “Pekudei,” Bod 844: V tomto paláci stojí Dumah. Stojí nahoře, ve třetím paláci Sitry Achry, a dole, v prvním paláci.  Je to on, který zachytí duši, když je zapuzena ze svatého paláce pověřencem, Taharielem. Dumah stojí v bráně první síně Keduši, aby zachytil duši a vtáhl jí do paláců Tuma’a. Také je tam několik iniciátorů zákona a potrestaných s ním.

Předpokládejme, že jsem v soudní síni, kde operují různé síly a mě je o nich řečeno: “Tenhle ti může pomoci, tenhle je pro tebe, tenhle je proti tobě.“ Neustále přemýšlím o tom, jak mi mohou pomoci vylepšit mou situaci. 

V tu samou dobu, protože jsem slyšel o všech těch silách, nepřemýšlím o tom, jak mezi sebou navzájem interahují. Nezajímá mě to. Přemýšlím pouze o tom, jak vyřešit svůj problém a vyhrát soudní líčení. 

To je způsob, jak bychom měli číst knihu Zohar: neustále chtít, aby všechny ty síly, o kterých hovoří, mi pomohli pokračovat, uspět a dosáhnout odhalení. 
[60774]
Ze 3. části denní lekce kabaly 15/11/2011, The Zohar

Otázka (z Hebrejského blogu): Poslední rok, při studiu rabína Nachmana z Breslova, jsem byl obdařen odhalením Stvořitele v mém srdci. Jeho učení pokračovalo v ozáření mé cesty a naplnilo mé srdce. Obrátil jsem na víru, začal navlékat tefilin (modlitební řetízky), a zkusil naplnit přikázání, jak jsem jim rozuměl. 

Jednou jsem přišel na vaši lekci do Haify, před Jom Kippurem (Dnem pokání) a byl jsem velmi překvapen faktem, že před tak důležitým dnem, jakým je Den pokání, jste dokončil lekci bez toho, aniž byste řekl jediné slovo o dodržování přikázání. 

Doufal jsem až do konce lekce, že by přečetli modlitbu. Ale dokonce ani to se nestalo. Neobsahují vaše lekce a metody šíření svaté Tóry včetně modliteb a provádění přikázání? je důležité poznamenat, že jsem si lekci skutečně užil. Chtěl bych vědět, zda je možné mluvit o tak vznešených věcech bez přímého výkladu Tóry a naplnění přikázání.

Odpověď: Oslovuji všechny obyvatele země a světa, a to je důvod, proč neprezentuji svá vysvětlení v rámci zvyků, abych lidi nevyplašil, ale zaujal je hlavním přikázáním: „Miluj bližního svého jako sebe.“
[60699]