Dvě cesty se potkaly v místě křižovatky, úzká a široká. Široká říká: „Podívej se na sebe. Jsi pokrytá ostrými kameny a trhlinami. Ale podívej se na mě: Já jsem krásná, hladká. Vedle mě jsou kavárny, restaurace a vily.“ (Pokračování textu…)
Otázka: Slavný maďarský spisovatel Milan Fuscht napsal: „Kdybych měl syna, řekl bych mu, že svět ukazuje hravou proměnu obrazů a není nutné v tom hledat moudrý plán nebo vznešený cíl. Když se naučí přijímat zvraty osudu, milovat proměnlivost života a všemi silami se jí nebránit, stane se člověkem, jakým si ho Bůh přeje mít.“ (Pokračování textu…)
Pesach znamená přechod od vnímání našeho světa, který je vlastní každému člověku tohoto světa, ke vnímání Vyššího světa. To dokáže pouze kabalista.
Pesach je stejně jako všechny židovské svátky čistě kabalistický svátek. Vypovídá o skoku člověka ze stavu neschopnosti sjednotit se s ostatními, do stavu, kdy mu to jeho egoismus umožňuje. (Pokračování textu…)
V knize „Strom života“ autora ARI je řečeno: „Není den podobný jinému, není okamžik podobný jinému, není člověk podobný jinému a každý musí napravit to, co patří k jeho údělu.” (Rabaš, článek 10, 1984, Jaké úrovně musí člověk dosáhnout, aby se nemusel znovu narodit?) (Pokračování textu…)
Otázka: Muž jde po trhu, když na něj zakřičí překupník bojových kohoutů: „Kupte si mého kohouta, bojuje na život a na smrt.“
„K čemu mi je kohout, který bojuje na život a na smrt? Potřebuji kohouta, který bojuje o vítězství,“ odpoví kupující.
Řekněte mi, prosím, z podstaty je celý nás život boj. Malé boje, velké boje a tak dále. Bojujeme směrem ke smrti, nebo k vítězství? (Pokračování textu…)
Existuje alegorie o mudrci, který seděl u městské brány a kolem něj procházel muž. Muž se obrátil na mudrce a zeptal se ho: „Řekni mi, jací lidé žijí v tomto městě, dobří nebo špatní?“
Moudrý muž odpověděl: „Pověz mi o městě, ze kterého pocházíš, jací lidé v něm žijí?“
„Jsou zlí, krutí a sobečtí,“ odpověděl muž. (Pokračování textu…)
Poznámka: Existuje takové jedno malé podobenství. Jednoho dne tři bratři uviděli štěstí, jak sedí v jámě. Jeden z nich přišel k jámě a požádal štěstí o peníze – dostal je. Druhý požádal o krásnou ženu – a dostal ji. Třetí se sklonil nad jámou. „Co chceš?“ – zeptalo se štěstí. „A co chceš ty?“ – zeptal se ho muž. „Bratře, dostaň mě odsud“, požádalo štěstí. Bratr natáhl ruku, vytáhl štěstí z jámy, otočil se a odešel. A štěstí ho následovalo. (Pokračování textu…)
V budoucnu bude člověk žít jen pro duchovní dosažení, pro duchovní život, který bude odhalovat tady a teď.
A nemá cenu žít kvůli něčemu jinému. Jaký je smysl této existence? Zamyslete se nad tím, kolik utrpení, vzhledem k množství potěšení, dostává člověk na tomto světě? (Pokračování textu…)
K cíli stvoření není možné jít po přímé cestě, vždy se od ní budeme odchylovat, raz jedním směrem, pak druhým směrem. Je to jako raketa letící k cíli, která se stále vychyluje pod nějakým úhlem, ale neustále se koriguje směrem k cíli.
Tak i my scházíme z přímé cesty a napravujeme odchylku, a zase bloudíme a zase napravujeme, až konečně dosáhneme cíle.
Pokud by jedno slovo mohlo vystihnout současné pocity lidstva, bylo by to slovo „nejistota“. Celý svět ztrácí směr, lidé žijí bez možnosti předvídat nějakou jasnou budoucnost. Nevědí, co se dál stane – zítra, v příštích měsících, za rok. Od nových variant coronaviru až po extrémní počasí – vše se stává stále nepředvídatelnějším.
Rav Laitman na Twitteru