Otázka: Říkáte, že zbytek světa nemá klíč k řešení problémů. Jak můžeme tento klíč světu předat?

Odpověď: Zdá se mi, že i kdybychom o tom všichni začali křičet na každém rohu a já bych dál psal články o hrozbě zničení, národ se stejně neprobudí.

Víme totiž, na jakém stupni vývoje se masy nacházejí. Ani ve vyspělé společnosti lidé nejsou schopni přijmout duchovní myšlenku, která je v tom obsažena. Nemůžeme od nich očekávat žádnou odezvu.

Jinými slovy, musím jednat bez ohledu na reakci. Protože ve skutečnosti jednám já, ne oni! Uvádím do pohybu zákon postupu, podle něhož se celé lidstvo musí svými vlastnostmi připodobnit vlastnostem Stvořitele a dosáhnout Jeho úrovně. Tento zákon aktivuji proto, že jsem toto poznání obdržel shora. A obdrželo ho i několik desítek dalších lidí, kteří jsou zde.

Proč mají takové pochopení a uvědomění? Protože ve svém vývoji dosáhli této úrovně. Pokud se však člověk ještě nerozvinul na potřebnou úroveň, pak ať mu říkáme cokoli, bude to pro něj jen bezvýznamná mantra, jakých existuje mnoho.

I kdyby o tom takoví lidé slyšeli, zapsali si to a opakovali to — k čemu by to bylo? Není větší pošetilosti. Mohou snad v tomto směru skutečně jednat? Samozřejmě že ne! Pokud je to přitahuje psychologicky, je to výborné. Na běžné lidské úrovni je to dobré, stejně jako mnoho jiných věcí.

Proto i když bezpochyby musíme pracovat na šíření, naše hlavní práce je vnitřní, nikoli vnější.

V takovém případě by někdo mohl říci: „Když je to tak, ukončeme naši práci na šíření a vložme všechny síly do práce ve skupině!“ Jenže věc se má tak, že se neobejdeme bez podpory zvenčí ani bez toho, abychom zvenčí přitahovali nové síly. Proto bez šíření nemůžeme existovat. Kromě toho pozvednout všechny studenty v externích skupinách byť jen o jeden milimetr se rovná tomu, jako bychom sami vystoupili o deset metrů! Proto potřebujeme obě složky naší práce.

Ba‘al HaSulam o tom píše: je nezbytné šířit kabalu mezi masy. Samozřejmě však v tomto prostředí nemůžeme očekávat reakci, jakou bychom si přáli. Tam vše probíhá podle zákonů, které platí pro masy. U nás působí zákony, které se vztahují na jednotlivce. Proto povinnost jednat leží na nás.

Ze strany mas přijde pouze podpora. Půjdou za tebou, a proto mezi nimi musíš šířit náš materiál. Ale kráčet budeš ty sám. Ty sám budeš pokaždé korigovat a upřesňovat směr k cíli a táhnout všechny za sebou. Jiná cesta není.

Proto bychom neměli přenášet odpovědnost na někoho jiného. Je psáno, že za všechno nesou vinu ti, kteří se zabývají vnější stránkou Tóry místo její vnitřní stránky. Ale co je mi do toho? Mohu snad na ně čekat? Oni nic neudělají, nejsou toho schopni. Ale já jsem povinen jednat! Tak by měl přemýšlet každý.

Toto musíme učit i v externích skupinách: člověk, který získává poznání, se už stává aktivním účastníkem práce. Proto je musíme přivést k pocitu povinnosti, která na nich leží.

Z lekce podle článku Rabaše, 7. června 2026

Originál odkaz:

[#357660]

 

 

Filed under: Podobnost Stvořiteli, Stvořitel, Vzdělání | Add Comment →