Otázka: Lag ba-Omer je známý především jako svátek dětí a dospívajících, kteří se v den svátku navečer scházejí kolem ohňů. Kromě toho se o něm ale obvykle ví jen velmi málo. V čem spočívá vnitřní smysl svátku Lag ba-Omer?

Odpověď: Když jsem o tomto svátku slyšel poprvé, také jsem si myslel, že jde prostě o tradici sejít se u ohně, posedět, popovídat si a zazpívat. Zdálo se mi, že je to hlavně svátek pro děti, protože dospělí lidé přece běžně kolem ohňů nevysedávají.

Lag ba-Omer se spojuje s Rabi Akivou a jeho žáky, přestože je tento svátek zmiňován už v pramenech starších dvou tisíc let, a je tedy starší než doba, v níž Rabi Akiva žil. To znamená, že jde o svátek, vyjadřující zvláštní duchovní stav, připomínaný už dávno před ním.

Zároveň se Lag ba-Omer připomíná jako den, kdy zemřel Rabi Šimon, autor knihy Zohar a žák Rabiho Akivy. V tento den jsme jezdívali s mým učitelem Rabašem a dalšími žáky na horu Meron, k místu, kde byl Rabi Šimon bar Jochaj pohřben. Každý rok se tam k modlitbě scházelo asi dvě stě lidí. Všechno bylo velmi skromné a tiché.

Na začátku osmdesátých let 20. století však vypuklo masové poutnictví na horu Meron. V den svátku tam začal být takový ruch a takový hluk, že se vytratila posvátnost toho místa. Proto jsme tam přestali jezdit.

Podstata svátku se odráží už v jeho názvu: Lag ba-Omer, tedy třiatřicátý den počítání Omeru, které začíná druhým dnem svátku Pesach. Co vlastně počítáme? Modlitební kniha uvádí postup počítání a zároveň i podrobnosti nápravy, která v daný den přísluší jedné ze sefirot. Je zajímavé, že modlitební kniha jinak takto čistě kabalistické termíny, jako je sefira, téměř nepoužívá, výjimkou je právě počítání Omeru.

Celé počítání trvá čtyřicet devět dní a každý den náleží jedné zvláštní kombinaci sefirot: Chesed v Chesedu, Gvura v Chesedu, Tiferet v Chesedu a tak dále. Ve skutečnosti je to odpočítávání sedmkrát sedmi vnitřních vlastností, které přebývají v naší duši. Tyto vlastnosti jsme zkazili a nyní je chceme napravit.

Člověk je ve své podstatě touha. Pokud chce dosáhnout svého pravého naplnění, musí se vrátit ke svému zdroji, tedy stát se podobným Stvořiteli. Stvořitel je vlastnost dávání a lásky. Pro nás z toho plyne nutnost vystoupit z egoismu, napravit se a dojít k lásce k bližnímu. Právě v tom spočívá smysl počítání dnů Omeru.

Naše zkažená egoistická touha je rozdělena do čtyřiceti devíti částí, sedmkrát po sedmi. Každý den napravujeme jednu její část, od nejlehčí až po nejtěžší, tedy od nejmenší nenávisti až po největší. Celkem jde o čtyřicet devět stupňů nenávisti. Pokaždé napravujeme jeden stupeň, dokud nenapravíme všechnu nenávist jako celek.

Nenávist se napravuje za pomoci světla. Jak je řečeno: „Stvořil jsem zlý počátek a jako prostředek k jeho nápravě jsem dal Tóru, protože její světlo vrací ke Zdroji.“ Malé části světla na nás působí a napravují každé naše pokažené přání.

Těchto čtyřicet devět přání musí přijmout čtyřicet devět částí světla, aby se s jejich pomocí proměnila ze zlých v dobrá přání, z nenávisti v lásku. Toto světlo je možné přitáhnout pouze správným studiem kabaly, která se nazývá vědou světla a pravou Tórou, protože se zabývá nápravou člověka.

Proto je svátek Lag ba-Omer vnímán jako spojený s Rabi Šimonem, knihou Zohar, s horou Meron a se vším, co patří k vnitřní části Tóry. Rabi Šimon, autor knihy Zohar, nám tady předal metodu nápravy.

Z 559. rozhovoru o novém životě

Originální článek zde.

[#158764]

 

Filed under: Náprava, Svátky | Add Comment →