U stále většího počtu lidí se objevuje zárodek nové touhy, která však ještě není zcela vykrystalizována. O jakou touhu se jedná? Je to malá jiskřička touhy po stavu absolutní lásky, obdarování a spojení. Důsledkem vzniku nové touhy je rostoucí zmatek, protože lidé nevědí, jak ji naplnit.

Na rozdíl od tělesných tužeb, které se vyvíjely od touhy po jídle, sexu, rodině, penězích, cti, moci a vědění, neexistuje žádný vzor, jak naplnit novou touhu, která v nás vzniká. Tato nová touha je totiž duchovní, nikoli tělesná, a vyžaduje změnu pochopení a pociťování reality.

Jakou změnu v myšlení a cítění potřebujeme, abychom tuto novou touhu, která v nás vzniká, naplnili?

Naše vrozené egoistické touhy nás nutí získat maximální prospěch pouze do sebe. Neustále se snaží nasávat potěšení. To je naše jednoznačné vnitřní nastavení, přes které vytváříme vztah ke světu. Instinktivně se v každém okamžiku snažíme dosáhnout maximálního možného uspokojení a jednat tak, jak náš vnitřní systém v daném okamžiku považuje za nezbytné a pro nás nejvýhodnější.

Ve svém egoismu jsme se víceméně naučili orientovat, abychom si prosadili, co chceme: umíme brát a dávat, platit a kupovat atd. Komunikujeme spolu pomocí široké škály prostředků: lstí, podvodem a politikou – abychom jmenovali alespoň některé. V našem světě se umíme chovat navzdory nenávisti a lžím, ve kterých jsme vyrostli.

Nyní se však odhaluje další stav, síla a kvalita, nová touha, kterou jsme dříve necítili: drobný bod touhy po lásce, obdarování a spojení.

Nová touha má kořeny v samotné přírodě, která je sama o sobě touhou milovat a obdarovávat. Jinými slovy, láska je základním zákonem přírody. Na cestě svého vývoje stále více na sobě pociťujeme, jak se k nám příroda ve své nejhrubší podobě přibližuje a odhaluje.

Jak se projeví nejhrubší forma přírody, která se začíná odhalovat? Poznáním, že jsme globálně stále složitěji propojeni a vzájemně závislí.

Ve fyzickém světě se projevuje kvalita lásky, obdarování a propojení přírody dvěma silami: vedle egoistické síly existuje také síla altruistická, která nás vede ke stále většímu globálnímu propojení a vzájemné závislosti. Dokud nezměníme svůj postoj k sobě navzájem z egoistického na altruistický, budeme pociťovat, jak do našich životů vstupuje stále větší zmatek jako temný mrak, který se nad námi stále více stahuje.

Originální článek zde.

Filed under: Egoismus, Láska, Svět | Add Comment →