Category Archives: Zohar – články ke knize

Duchovní vlastnosti uvnitř mě: Abrahám a Izák

Posted on 26 března, 2010

Dr. Michael Laitman “Abrahám” je první duchovní vlastnost, kterou uvnitř odhalíme. Je to hlavní vlastnost odevzdání, Chafec Chesed (těšící se milosrdestvím). Když Abrahám dosáhne „stáří,“ myšleno, že je mu zcela odhaleno určité stádium, vynoří se nový stav, který je zásadně odlišný od předchozímu stavu.

Toto je proces, ve kterém se před dosažením dalšího stádia Abrahám neustále pozvedá nad svoji předchozí touhu, asociovanou s Babylonem. Nejprve se vzdálí od všech sil a tužeb babylonských obyvatel, kteří uctívají jiné bohy. Když se od toho odpoutá, opustí toto místo či stádium a vynoří se nový stav. Na tomto novém stádiu se cyklus opakuje. Opět odhalí touhu uvnitř, která jej vrací do předchozího stavu, který právě opustil.

Jelikož nad touhy neustále kvalitativně roste, pouze se to zdá, jakoby se vynořoval nový stav. Touha se na „levé straně“ odhalí jako opačná Abrahámovi, ale zároveň je to jeho „syn.“ což znamená, že to je následek, pocházející z Abraháma. Takto se jako zdroj nečistých sil, spojený s levou stranou (Klipot), vynoří „Izák,“ který značí levou linku, Binu, Gevuru (vítězení, překonávání).

Filed under: Studium, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Nebe a peklo jsou „konstrukce,“ které prožíváme uvnitř

Posted on 23 března, 2010

Laitman_028_08Zohar, kapitola“VaJaera (A Hospodin se objevil),” bod 258: The Din (rozsudek), který Stvořitel vykonal v záplavě a Din v Sodomě jsou oba Dinim pekla, jelikož hříšní jsou v pekle odsouzeni vodou a ohněm.

Bod 259: Sodoma byla odsouzena rozsudkem pekla, jako je psáno, „Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.“ Jedna byla odsouzena vodou, druhá byla odsouzena ohněm. A hříšní v pekle jsou odsouzeni těmito dvěma rozlišeními, neboť je zde peklo sněhu, což je voda, a je zde peklo ohně.

Musíme pochopit, že děláme všechna rozlišení uvnitř nás, zatímco realita sama se nemění. Já jsem Svět Nekonečna dokonce i te’d a nic se v existující realitě nemůže nikdy změnit. Jediná věc, která se mění, je mé vlastní vnímání, pocit, uvědomění, pochopení a zhodnocení. Toto jsou změny, které cítím.

Je psáno, „Každý člověk soudí do stupně svého vlastního nedostatku.“ Jinými slovy, vyobrazuji si uvnitř sebe obraz podle svého zhodnocení Světa Nekonečnosti. Proto jsou nebe a peklo, dobro a zlo, a rozsudek ohně a vody různé úrovně mého přístupu k statickému, neměnnému obrazu. Je psáno, „Nezměnil jsem Své HaVaJaH.“

Vyobrazujeme si svou vlastní realitu uvnitř nás naším přístupem ke konstatnímu stavu. Vše závisí na našich vlastnostech, vnímání a zhodnocení Světa Nekonečnosti, Stvořitele, Světla, absolutního odevzdání.

Nebe, peklo a různé druhy rozsudku jsou všechno stavy, které odhaluji uvnitř sebe. Navenek se nic nemění. Vše je určováno změnou, která se odehrává uvnitř mého vědomí či pohledu. Jinými slovy závisí všechno na mě a mých vnitřních hodnotách, vlastnostech a základech.

Následuje,  že vše závisí na výchově a společnosti, která mi pomůže změnit mé základy. Takto si k neměnné realitě mohu vyvinou přesnější přístup. Čím rychleji budu schopen měnit své vnitřní vlastnosti, tím rychleji budu procházet z jedné „konstrukce“ k další.

Filed under: Vnímání, Zohar - články ke knize - 1 komentář →

Ubližujeme si sami

Posted on 19 března, 2010

 

Dr. Michael Laitman Zohar, kapitola “Chajej Sarah (Život Sáry),” bod 41: Takové jsou cesty Stvořitele. Pokud dá člověku bohatství, je to, aby vyživoval svět avykonával Jeho přikázání. Pokud to nedělá, ale pyšní se svým bohatstvím, bude v tom zasažen, jelikož je psáno: „Bohatství, držené pro svého vlastníka, je k jeho škodě.“

 

…Podobně, když jim Stvořitel dal krásu nadřazeného dobra Adama HaRišona, dal jim ji, aby dodržovali Jeho přikázání a konali Jeho vůli. Oni to nedělali, ale byli pyšní; byli zasaženi v té samé kráse, kterou byli požehnáni.

 

Proto člověk, který křičí, „Proč se mnou Stvořitel zachází tímto způsobem!,“ musí pochopit, že to člověk sám provokuje tuto újmu. My jsme ti, kdo si způsobuje své vlastní rány tím, že neužíváme správně možnosti, které nám Stvořitel dává, abychom se pozvedli. Klopýtáme při těchto možnostech, padáme dolů, a pak se v podstatě bijeme sami. Toto nám říká Zohar: „Byli zasaženi v té samé kráse, kterou byli požehnáni.“

Filed under: Utrpení, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Naše práce je velmi jednoduchá

Posted on 15 března, 2010

reward Rabaš, “Co je Tóra a Práce na Stvořitelově Cestě:” Když jeden zamýšlí studovat Tóru, měl by před svýma očima držet cíl, důvod, proč zamýšlí studovat. Cíl, tedy užitek, který chce z Tóry vytěžit, je Světlo, které Napravuje, jenž v ní je.

V podstatě nepotřebujeme nic jiného. Měli bychom si představovat a snažit se cítit, že se vše děje kvůli Vrchnímu Světlu, že „zde není nikdo jiný kromě Něj,“ že on je vládce a pán a pouze On vše vykonává.

Proto potřebujeme pouze toužit a čekat na Jeho činy a jejich následky. Naše celá práce se skládá z přitahování Jeho činů na sebe, cítění, že jsme spodní stupeň, zatímco On je vrchní a snažení se Vrchnímu stupni, Světlu, připodobnit. O nás bude pracovat a dělat nás Jemu podobnými nakolik vstříc Němu budeme usilovat, tedy snažit se stát jako On.

Takže následuje, že je naše práce velmi prostá. Není důležité, jakou část Zoharu čteme nebo o čem je;  není důležité, jak moc rozumíme tomu, co čteme. Mezi námi a Vrchním Světlem existuje systém spojení, nazývaný „Kniha Zohar.“ Musíme ji využívat a usilovat o to, abychom se Světlu během studia stali podobnými.

Tato touha probudí Světlo, a to na nás bude působit. Pomalu začneme cítit výsledky jeho vlivu.

Filed under: Studium, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Ať Vám nevládne zlý had

Posted on 13 března, 2010

каббалист Михаэль ЛайтманZohar, kapitola „Chajej Sara,“ bod 220): „Slíbil Jsem Vám, že budete všichni jako andělé a synové Všemocného – ale při převzetí Tory jste se zařídili po svém, zhřešili jste, a protо jako Adam zamřete“. 

Přesto však nad každým, studujícím Tóru, nemůže vládnout ten samý had zla, který zatemnil svět.

Díky studiu kabaly je vyšší světlo jako magnet, drží tě nahoře a ten had, smrt, naše egoistická touha, která nám ubírá život, zůstává dole a nedokáže nad člověkem vládnout!

Člověk se pozvedá nad svůj zvířecí život a dokonce necítí, že by končil.

Musíme si jenom přát, aby světlo, které při čtení Knihy Zohar přichází,  v nás tu změnu způsobilo.

Bez ohledu na vědomosti, které v sobě skrývá věda kabaly, která je schopna objasnit všechno, co se odehrává v našem světě a celou naši uplynulou cestu, když si přejeme se pozvednout se na vyšší stupeň, potřebujeme sílu, která je nás tam schopna přitáhnout.

Za pomoci rozumu a pocitů se nedokážeme pozvednout – musíme obdržet nový zárodek vyššího stupně.

Stejně jako neživý kámen, odlišný od rostliny, ji nikdy nedokáže pochopit, jako pes nebo kočka není schopna pochopit, co znamená být člověkem – tak nejsme schopni svým rozumem odhalit, co znamená žít v duchovnu.

Proto je nutná vyšší síla, která v nás tuto změnu zařídí. Dostáváme ji z Knihy Zohar.

Z lekce knihy Zohar, 12.03.2010

Filed under: Zohar - články ke knize - 2 Komentáře →

Zohar mluví v jazyce větví

Posted on 12 března, 2010

public.jpgZohar, kapitola “Chajej Sarah (Život Sáry),”bod 12: …Tudíš jsou hříšní vymazáni z Dumahovy knihy, protože on bere v potaz pouze střední linku, kde nejsou hříšní zahrnuti. Proto kdo si je bude přát během vzkříšení mrtvých? Během vzkříšení mrtvých anděl Matat na hřbitovech obdrží vyúčtování od Dumaha.  Ale kdo si bude přát ty hříšné, kteří Dumahem nejsou započítáni pro vzkříšení mrtvých?

Otázka, kterou jsem dostal: Tento tenxt může člověka zmást se slovy jako jsou „mrtví“ a „hřbitovy.“ Jaký je správný způsob, jak vnímat tato slova? 

Moje odpověď: Musíme pochopit, že Zohar mluví jako většina kabalistických knih v jazyce větví. Metoda dává nejen vědomosti, ale, což je důležitější, sděluje nám dojmy. To abychom z duchovního světa k dosažení našeho napraveného stavu přitáhli Světlo nápravy.

Nemluvíme o fyzických tělech našeho materiálního světa a nesmíme se snažit napravovat své „ruce a nohy;“ nesnažíme se spravit fyzické věci, které by měly být ošetřeny normálním doktorem. Místo  mluví Zohar o nápravě duše. Proto i když Zohar používá slova z tohoto světa, všechny naráží na duchovní pojmy, což znamená, že se vztahují k našim vnitřním silám a vlastnostem.

Jsou to tyto vlastnosti, o kterých teď chci studovat. Dělám to za účelem, abych porozuměl, která moje část „bolí,“ která část musí být napravena. Dělám to, abych potřeboval toužit ji napravit. Toto je účel Knihy Zohar.

Filed under: Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Všichni blázni a mudrci jsou uvnitř nás

Posted on 28 února, 2010

everythinginsideZohar, Kapitola“BeHaalotcha (Když You Mount the Candles),” Bod 62: Taková je Tóra. Má tělo, což jsou Micvot Tóry, které jsou zvány „těla Tóry.“ Toto tělo se obléká do oděvů, což jsou pozemské příběhy a blázni světa zvažují pouze tento oděv, kterým je příběh Tóry. Neznají víc a nezvažují víc než to, co existuje pod tímto oděvem. Ti, kteří znají víc, nezvažují oděv ale tělo, které je pod tím oděvem. Ale mudrci, služebníci Velekrále, ti, kteří stáli na hoře Sinaj, zvažují v Tóře pouze duši, což je esence toho všeho, skutečný zákon. V budoucnosti pohlédnou na duši uvnitř duše Tóry.

Tato pasáž nám říká o procesech, které se v člověku odehrávají. My jsme „blázni“ nebo „mudrci,“ v závislosti na stavu, ve kterém jsme. Odhalí se v nás velká Aviut (hrubost touhy) a my padáme dolu. Pokud jsme schopni se vypořádat s touto nově odhalenou Aviut tím, že nad ní postavíme zástěnu, staneme vnímavějšími, napravenějšími a můžeme jít hlouběji.

Stejné platí pro náš materiální svět: někteří lidé jsou pošetilí a jiní jsou moudří. Co znamená „pošetilí lidé“? Jejich touha přijímat je velmi malá. Protože nejsou dostatečně vyvinutí, nepronikají do „těla“ (Guf) Tóry. „Oděv“ (světské příběhy) jim stačí. Jejich touha nepožaduje, nezavazuje ani je nenutí, aby odhalili vnitřní esenci toho, co je v Tóře psáno.

Když touha přijímat potěšení vyroste a projeví se v každém člověku jako část globální touhy (tj. odhalí se celý systém spojení mezi námi), začneme dávat otázky o smyslu našeho života a naší úloze. V tomto bodě si uvědomujeme, že všichni závisíme jeden na druhém, a proto se musíme sjednotit. Vše závisí na hloubce naší touhy přijímat potěšení (na našem egu), které je uvnitř nás postupně odhalováno. Pomáhá nám přejít z oděvu k hlubšímu obsahu Tóry.

Proto se každý člověk musí nutit, aby se spojoval s ostatními nakolik je to jen možné. Pak s pomocí skupiny obdrží mnohem větší sílu Světla, které Napravuje. V souladu s tím bude odhalena hrubší touha přijímat potěšení a člověk se do ní bude schopen ponořit hlouběji a tak odhalí vnitřní esenci, která se schovává za oděvem.

Blázni a mudrci jsou uvnitř každého z nás. Proto se musíme ujistit, že se budeme schopni vypořádat s nejhlubšími vrstvami touhy přijímat potěšení. Odhalení Tóry se děje uvnitř napravené touhy těšit se ve vztahu k její síle a hrubosti. Pak je Aviut (hrubost) touhy přeměněna v Zakut (čistotu, jemnost).

Filed under: Vnímání, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

ZOHAR – NOVÁ REALITA

Posted on 21 února, 2010

Proč se 6000 lidí chystá přijet na kabalistický kongres, který se již brzy uskutečni? Všichni ti lidé se nechystají na koncert nebo fotbalový zápas, za zábavou, ani na dovolenou, příjemně si odpočinout. Co tím chtějí získat, proč ztrácí volný čas, kterého má současný člověk tak málo?

 

Kongres se nazývá „Zohar 2010 – otevíráme novou realitu.“ Ale nečekejte fantastické putování časem nebo přechod do jiného světa s fialovým nebem a zelenými mužíčky. V té realitě, kterou si pro sebe otevřeme na kongresu, zůstane nebe modrým, slunce žlutým, a voda průzračnou.

 

Co se změní je naše chování k jiným lidem.  A to bude stačit, aby se začala měnit realita. Dnes se náš život podobá rozbitému zrcadlu, v každém střepu je viděn jiný obraz. V jednom kousku rodina, v druhém práce, ve třetím vnitřní svět. Zvlášť je mé já a zvlášť jsou všichni ostatní. I já sám jsem s lidmi jiný, než v soukromí. Ta realita, kterou máme v plánu otevřít, je úplně jiná.Tam jsou všechny části propojené v jediný celek – v jediný mechanismus.

 

Příroda s člověkem, všichni lidé mezi sebou a vnitřní svět osobnosti s vnější realitou – všechno se nachází ve vzájemné harmonii. Kontakt mezi námi existuje i teď, ale jen málokdo ho vidí. Všichni táhnou provaz jen na svou stranu, a každý přemýšlí jen o vlastním prospěchu. Celý mechanismus je z toho nemocný, a tím se plus mění v mínus. Abychom mohli spatřit vzájemnou propojenost, je nutné své chování k jiným lidem naladit určitým způsobem. Protože přese všechny rozdíly jsme všichni částmi jednoho celku. Je třeba jen sloučit kousky dohromady, tím se odtrhneme od omezeného vnímání vlastní osobnosti a spatříme úplnou, sjednocenou realitu.

 

Prostředkem k tomu nám bude kniha Zohar, která byla napsána skupinou lidí, nacházejících se na vysoké úrovni vnímání duchovna.Ve své práci nám předali nejen poučné povídky a zakódované informace, důležité je to, co dělá tuto knihu tak výjimečnou – nachází se v ní způsob, jak změnit lidské vnímání. Kniha Zohar je napsána zvláštním způsobem. Tak se z ní při správném pochopení stává určitým způsobem adaptér, který spojuje realitu prostého člověka, omezeného úzkými limity vlastní osobnosti, s jedinou a úplnou realitou, kterou v době své práce cítili autoři této knihy. Kniha Zohar pomůže každému člověku ucítit ostatní lidi jako sebe.

 

Výsledkem se kaleidoskopické vnímání každého samotného člověka rozšiřuje a on vidí pravdivý stav světa. To je důvodem, proč se lidé ze všech koutů světa chystají na kabalistický kongres, který se koná 22. – 24. února. Nenechte si to ujít!

 

VÍCE INFORMACÍ ZDE

Filed under: Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Když noc ztemní

Posted on 12 února, 2010

clip_image001Zohar, Kapitola “Mecorah,” bod 6: Když noc ztemní a brány se zavřou, probudí se Nukva veliké propasti a ve světě je několi armád škoditelů.

Toto je vnitřní stav, který ke člověku může přijít během slunečného odpoledne, kdy člověk ucítí, že je ve stavu noci, v temnotě, a pod mocí zlých sil. Je dobré, pokud si člověk uvědomí, že je ve stavu noci; je to lepší, než si myslet, že je vše v pořádku a čeká ho úspěch.

V tom čase ukládá Stvořitel všechny lidi na světě (v člověku) ke spánku. Uloží ke spánku dokonce i všechny ty, kteří mají probuzení života, myšleno spravedlivé (v člověku).

Toto popisuje stav, kdy všechny myšlenky a touhy, skrze něž jsem se dřív spojoval s ostatními a usiloval o odhalení Stvořitele, chtějíce být Shora napraven, také pohasnou a ztratí se.

A duchové se potulují po světě a zvěstují lidem v jejich snech věci. Některé z nich jsou lži a některé jsou pravdivé. A lidé se ve svém spánku stanou připojenými.

Pokud by to byla čistá lež, byli bychom to schopni odhalit okamžitě. Proto pokud chce člověk vydávat lež za pravdu, potřebuje nejdřív říct něco pravdivého a pak říct lež. Pak mu druzí uvěří.

Kapitola “Mecora,” bod 7: A když se probudí severní vítr a noc se rozdělí, vyšlehne oheň a udeří pod křídla kohouta a on zavolá.  Pak vstoupí Stvořitel do zahrady Edenu, aby si hrál se spravedlivými.

„Kohout“ značí člvěkovu vnitřní sílu překonávání. Toto je síla, kterou jeden používá během práce v noci, před úsvitem.

A hlasatel vyjde a zavolá a všichni lidé na světě (v člověku) se ve svých postelích probudí. A ti s probuzením života vstanou ze svých postelí k práci jejich Pána a zabývání se Tórou a chválení Stvořitele, dokud nepřijde ráno.

Takto člověk prožívá duchovní procesy, dějící se uvnitř něj.

Filed under: Člověk, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Strom života

Posted on 11 února, 2010

light.jpg Zohar, Kapitola”Mecorah,” bod 20: “Ona je stromem života pro ty, kteří se jí chytí, a štastni jsou ti, kteří ji podporují.“ Strom života je Tóra, vysoký a mocný strom. Nazývá se Tóra (učení), protože nás učí a odhaluje nám to, co bylo skryté a neznámé. Nazývá se  „život,“ protože je v ní zahrnut a vyplývá z ní veškerý vrchní život.

„Tóra“ stojí pro Světlo Nápravy, což je Světlo, které Přetváří. Toto Světlo je přitahováno studiem kabaly. Ovlivňuje náš úmysl a mění jej z přirozeného, egoistického, na úmysl dávat. Tím, že měníme náš úmysl je naše touha přesměrována z „kvůli sobě samému“ na „kvůli mému bližnímu,“ neboli, jinými slovy, z přijímání na dávání.

Touha samotná není ani přijímání, ani dávání. Touha je definována úmyslem. To míry naší podobnosti se Stvořitelem odhalujeme Jej a Světlo, které nás naplňuje.

O nápravě našich úmyslů se mluví jako o vykonávání přikázání nebo Stvořitelových pokynů. Když napravíme 613 úmyslů, které jsou „kvůli sobě samému,“ tím, že je přeměníme na „kvůli odevzdání,“ nazývá se to vykonávání 613 přikázání. 613 Světel nebo „613 rad“ (Tariaq Eitin) nás napravuje naplňováním 613 tužeb.

“Isra-El” (přímo ke Stvořiteli) pojednává o člověku, který usiluje o dosažení Stvořitele tím, že napraví sebe. Zeir Anpin Světa Acilut se nazývá Strom Života, protože nám přináší Světlo Nápravy.

Filed under: Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→