Category Archives: Egoismus

Silné spojení na základě dvojitého ega

Dr. Michael LaitmanOtázka: Co pociťuje pár, když se nachází ve „sdíleném prostoru“, když vám váš partner rozumí a cítí vás?

Odpověď: “Sdíleným prostorem” se má na mysli plné vzájemné porozumění v rámci jeho limitů. Tento prostor je obyčejně vytvořen v postoji k dětem. Společná starost a důležitost, jež jim pár přisuzuje, pár spojuje. Zdánlivě se jedná o vnější faktory, ne naše, ale patří k nám. Nemáte-li děti, je mnohem složitější najít společné pojící body.

Musíme hledat věci, na kterých se shodneme, porozumění, něco, co máme společného; kde se shodneme, vzájemně se chápeme a spojíme se, ačkoli jsme na počátku měli rozlišné názory. Těmto úvahám jsme však už natolik přivykli, že bez nich nemůžeme být. Dokonce ikdyby jsme mohli napravit rozdíly mezi námi, nechtěli bychom. Cítíme, že všechny tyto rozpory jsou příležitostí ke zvláštnímu spojení. Dokonce už chápeme, že bez nich by ho nebylo.

Všechny ty “nepříjemnosti” nám pomáhají se spojit. Právě díky tomu, že činím ústupky a můj partner činí ústupky, mezi námi cítíme spojení. Bez vzájemných ústupků by nebylo spojení. Pokud bychom se od počátku na všem schodli, necítili bychom kontakt. Bylo by to, jako bychom byli jedna a ta samá věc. Když činíme ústupky, neanulujeme naše ego, ale spíše nad ním stavíme spojení, jak je řečeno „láska překryje všechny hříchy“. Proto, toto silné spojení, vnitřní kontrast mezi námi, se zachová, ale nad ním, láska roste daleko výše.

“Sdílený prostor“ je naše dvojité společné ego, protože díky tomu, nás spojuje silněji a dovolí nám spojení mezi námi cítit. O tento „sdílený prostor“ se musíme neustále starat, vyvolávat jej a snažit se jej rozšířit s ohledem na různé druhy spojení od fyzických k duchovním.

[100776]
Z „Rozhovory o novém životě” 25/7/12

Kontrolní body na cestě 125 stupni

Dr. Michael LaitmanBaal HaSulam, “Úvod do studia Deseti Sefirot,” Bod 133: Je to spíše jako král, který si chtěl pro sebe vybrat ty nejvěrnější ze svých poddaných v zemi a přivést je k práci ve svém paláci. Co udělal? Vydal dekret, aby se každý, jež si to přál, mladý či starý, přišel zapojit do práce uvnitř jeho paláce. 

Nicméně povolal mnoho svých sluhů střážit bránu paláce a všechny cesty k němu vedoucí, a přikázal jim, aby chytře odkláněli všechny, jež se paláci budou blížit, a svedli je z cesty vedoucí do paláce……

A pouze hrdinové mezi nimi, jejichž trpělivost přetrvala, překonali stráže a otevřeli bránu. A ti byli okamžitě odměněni pohledem do tváře Krále, který každého z nich dosadil na jeho správné místo.

Stráže jsou povolány, aby člověka hlídali. Nesmí se dostat blíže Králova paláce a projít přes místo, kde stráže stojí, dokud si nevytvoří vnitřního strážce. 

Stvořitel má mnoho strážníků a nachází se na každém ze 125 stupňů, bráníce člověku dostat se blíže. Ukáží vám, že je vám dovoleno stoupat pouze po určitou úroveň a prozatím vám není dovoleno jít výše. Je to tím, že shledali, že na vyšší úroveň nejste ještě připraven. Tak je tomu pokaždé.

Stráže zajistí, aby člověk už nepostupoval dále (ač je to nemožné, neboť v duchovním světě existují přísné zákony shody). Stráže člověku ukáží nedostatky – místo pro sebe-přezkoumání. Probouzí ho a nedají mu v jeho stávajícím stavu pokoj tím, že mu působí všechny možné potíže. 

Chrání člověka; Světlo a Stvořitel nemusí být hlídáni, protože je nemožné je zranit, nejste-li hoden je spatřit. Vše je to kvůli ekvivalenci formy;  nejsem-li adekvátní vyšší úrovni, nerozeznám ji.

Co to znamená, že nemohu postupovat? Vidím, že cesta přede mnou je zatarasená? Nenapravil-li sem se na předchozí úrovni, nemohu postupovat a šplhat po hoře o pár metrů dále, ale stráže mi pomohou a ukáží mi problematické místo. Jsou tam, aby mě chránili, pobízeli mě, dostali mě blíže a pomohli mi dosáhnout nutných poznání. Vše je ve prospěch člověka a pro jeho nápravu.

[97289]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, „Úvod do studia Deseti Sefirot”

Jste hoden žít mezi napravenými?

Dr. Michael Laitman

Otázka: Jak mě stráže hlídají?

Odpověď: Představme si napravený svět. Policista, strážce, učitel a několik dalších lidí k vám přijdou a začnou vám říkat, co je na vás špatného. A vy jste překvapený a nesouhlasíte s nimi.

Oni ale říkají: “Soudíš podle starých požadavků. Je pravdou, že před měsícem byly podmínky jiné, a tak jsme proti tobě neměli žádných námitek. Nyní však vidíme, že tvé chování je nežádoucí. Budeš-li ve svém vystupování takto pokračovat a nenapravíš se, pak se tvé nežádoucí chování postupně stane nepřijatelným. “

“Musíš napravit svůj postoj k okolí. Každý trpí, neboť kvůli tobě nemohou postupovat. Zdržuješ celkovou nápravu a nikomu dalšímu nedovolíš, aby dosáhl dobrého života! Jsou připravení udělat cokoli, ale ty nereaguješ, tak co můžeš dělat? Musíš se podřídit svému prostředí, spojit se s ním, být mezi ostatní správně včleněn, a tak dosáhnout konce nápravy. Mluvíme za všechny, řekli nám, abychom s tebou promluvili a řekli ti, co je s tebou špatně.“

Tak k vám přijede policejní vůz či veřejný zastupitel a říká vám tohle všechno. Mají obavy, že budete žít jako dosud a nebudete postupovat. Vždyť požadavky, Reshimot (duchovní geny) jsou neustále obnovovány, odhalujíce nový svět, vy ho však vidíte tak jako předtím a nic se pro vás nemění. Znamená to, že jste na „živé“ úrovni, a ve vztahu k duchovnímu světu jste dokonce na úrovni „neživé.“ Zkrátka jste unášen proudem života kamkoli vás zanese, a to je špatné. 

Na pokročilejších úrovních k vám přichází strážci i policisté, a poukazují na jemné detaily a zvláštní podmínky, jimž musíte věnovat pozornost, ale které nejste schopen rozpoznat. Pak vám prozradí, že musíte do takové úrovně sestoupit. V tomto „prostředí“ pro vás není místo a není na co čekat. Musíte opustit město a přestěhovat se na předměstí, do prostředí zlodějů, žít mezi kriminálníky.

To odmítáte, „Jak je to možné!” Oni však tvrdí, že nejste hoden žít mezi hodnými, napravenými lidmi, kteří jsou k sobě navzájem otevření, protože vy se jako oni nechováte. Myslel jste si, že toho hoden jste! Stráže vám však žíkají, že to prověřili a shledali, že nejste…. nemohou s tím nic dělat.

Pro tuto chvíli to odmítáte a máte na každého vztek, později však věci uvidíte objektivně a budete souhlasit, že tomu tak skutečně je, a že nejste hoden na tomto místě se svou ženou a dětmi žít.

Neustále se musím přizpůsobovat pokročilejší generaci a dokonce musím jít druhým příkladem. To uvádí Baal HaSulam ve svém článku „Poslední generace.“ 

[97286]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, “Úvod do studia Deseti Sefirot”

Největší egoista

Dr. Michael Laitman

Zpravidla pouze lidé s vysokou úrovní egoismu studují kabalu. Krom toho je nic nenaplňuje. Věda, technologie, umění, rodinné vztahy, práce, koníčky všeho druhu, spousta peněz … nic jim nepřináší uspokojení. Jsou pronásledování jedinou otázkou: Jaký je smysl života?

Nevěří v náboženství, protože již překročily tuto vývojovou etapu a ztratili schopnost slepě následovat nějaké trendy. Nevidí v tomto světě žádnou hodnotu, protože vše kolem sebe považují za běžnou „zvířecí“ existenci a nic víc než to.

Přirozeně, že nemají touhu obejmout každého, tancovat, nebo dělat nějaké dětinské věci jako „sedět v kruhu, jíst a pít společně, zpívat písně.“ Považují to za divné a zvláštní, a mají pravdu.

Jejich egoismus je nad průměrem. Tak se snaží odhalit vyšší svět, ale jsou nuceni chovat se „nedospěle“ a dětinsky. Bohužel, nedá se nic dělat.

Připojí se ke skupině, která je již v procesu pokroku a má více či méně odhalenu a pochopenu metodiku růstu. Vstoupí do skupiny, která cítí, rozpoznává a uznává (přinejmenším studuje) nutnost spojení s cílem odhalit vlastnosti vyššího světa prostřednictvím spojení mezi přáteli. Je to proto, že vlastnosti vyššího světa mohou být odhaleny jen v jednotě.
[93475]
Z Gruzínského kongresu 6/11/2012, Lekce 4

Profesor dává zkoušky permanentně

Dr. Michael Laitman

Otázka: Včera v průběhu semináře jsme opravdu cítili, že chceme dosáhnout cíle velmi moc a jsme zcela neschopni to udělat. Ale pak pachuť zoufalství zůstala: bezpočet těchto stavů.

Odpověď: Správně. Toto synové Izraele cítili v Egyptě, hrozbu zůstat navždy pod vládou faraona.

Otázka: V reálném životě, pokud chce člověk něčeho dosáhnout, naučit se něco, potřebuje projít zásadní zkouškou. Přijde na zkoušku v zoufalství, protože nemůže vědět všechno.

Odpověď: Naše zkouška není založena na znalostech. Úkol není v tom, dát správné odpovědi, ale v tom že je žádáte.

Představte si, že já jsem zkoušející. Neříkejte mi o svých pozitivních a negativních potenciálech, které se nahromadily během tréninku. Nesnažte se mě obměkčit svým zmatením. Musíte zde jednat jinak: Pokud opravdu vidíte, že neexistuje žádná alternativa, pak přineste vědomí o vlastní bezmoci a ochotu změnit se. Nic víc, jen tyto dvě věci: „Já nemohu“ a „musím“ a obě musí být stejné síly.

Zatím jste od skupiny nedostali ani jednu, ani dostatečnou poptávkou, ani dostatečnou frustraci. Ale oni jsou naproti sobě a na sobě vzájemně závislé: Pokud netoužíte po cíli, neobjevíte jeho nedosažitelnost. Oba póly dosud nemají sílu. Ano, oba se již objevily v důsledku našich seminářů, ale podstata je, jak vyplnit čas mezi semináři.

Otázka: A přesto, v tomto světě, je datum zkoušky, které znám předem.

Odpověď: Doba duchovní zkoušky přichází, když jste schopni ji projít. Chceš to dnes? Prosím. Jakmile jste připraveni, není nic, co vám může zabránit.
[90918]
Z 4. části denní lekce kabaly 10/22/12, „Matan Torah (Dávání Tóry)“

Dobrý příklad změkčuje egoizmus

каббалист Михаэль Лайтман

V integrální výchově jsou důležité dvě věci: aby lidé, kteří podstoupí takové školení, stále měli mezi sebou kontakt, a všude nenápadně dávali příklad klidné reakce na to, co se děje, schválně se naladili na vlnu přátelství, a to navzdory skutečnosti, že agrese a týrání ze všech stran, se snaží vyvolat zlost a negativní reakci.

Ve skutečnosti, dnes lidé necítí společnost kolem sebe, zejména pokud na někoho narazí nebo někdo narazí na ně – pak cítí, že jsou s někým v kontaktu. Proto je třeba záměrně ukazovat dobrý příklad, všem je tak mnohem lépe, snadněji, i když je to neobvyklé. Dá se to zahrát s humorem ale ne sarkasticky, jinak dostanete velmi silnou inverzní reakci. Toto je první.

A za druhé – je to vztah mezi lidmi a uspořádání těchto akcí pro všechny příležitosti: doma, v práci, ve veřejné dopravě, a to i na cestách: otevři okno automobilu a klidně, přátelsky zamávej rukou, nikdo tě nenapadne, nebude troubit, ani urážet. Myslím, že to může hodně změnit.

Takový příklad dnes překvapí lidi, protože to rozhodně nikdo nečeká. Kdysi reklama byla příjemná, dnes je agresivní, kdysi byl dobrý humor – dnes to není humor, ale zlý výsměch, jinak to lidé nevnímají. To znamená, že jsme přišli na konec našeho egoistického vývoje, zmutujeme do něčeho nepochopitelného.

Nebojte se výpadu, něčeho „proti.“ Naopak, je nutné se na to podívat jako na příležitost vyjádřit se jinak. A okamžitě budeš vidět, jak to lidi ohromuje, nerozumí tomu, hledají na tobě něco podezřelého: „Co je s ním? Máš dnes narozeniny? Co se ti stalo najednou? „.

Je třeba jednat takovým způsobem. Myslím si, že z desítek lidí, to přejde do stovek, tisíců, atd. Rozroste se to jako rozhlas, z úst do úst, a tak dál a dál.

[#89923] Z televizního programu „Budování společnosti budoucna“, 09/24/2012

Jednoduchá práce na tom hlavním

Dr. Michael Laitman

Naše současné touhy na neživé, vegetativní a živočišné úrovni nemáme napravit přímo. Jak Baal HaSulam říká, doprovázejí výstup na úroveň mluvení a jsou napraveny s ní.

Otázka: Co máme dělat teď, během přípravného období, kdy nám ještě mluvící úroveň nebyla odhalena?

Odpověď: Práce během doby přípravy je velmi jednoduchá – připojení k velikosti cíle. Toto se nazývá „Izrael, Stvořitel a Tora jedno jsou.“ Spojuji se s přáteli a společně pracujeme na rozpoznání velikosti cíle. Abychom to dokázali, potřebujeme studium, šíření a všechno co děláme obecně, to je vše. Co je důležité, je spojit se s cílem dosažení toho, v co věříme že je vyšší cíl, a to je vše.

Co je víc, cíl pro nás není vnější, ale je v rámci spojení mezi námi. Takže neustále pracujeme na kvalitě spojení, až bude tak čisté, jak je to jen možné.

Během tohoto procesu objevujeme mnoho aspektů našeho ega, ale pouze ve spiritualitě je budeme skutečně znát. Není náhodou, že studenti rabiho Šimona vůči sobě navzájem cítili nenávist, takový druh nenávisti, který zde neexistuje. Nepřemýšlím celý den nad tím, jak mohu ublížit nebo zabít příteli, ale ve skutečnosti, na tomto druhu myšlenek se mé ego „fixuje“ a nemůžu je dostat z mé hlavy.

Nyní se však setkávám s drobnými vyrušeními: Nechci být v kontaktu s přáteli, nemám je rád, nechci se s nimi spojit, nechápu význam jednoty ve skupině. Zdá se, že stále ještě mohu vyčkávat: „Zítra všechno může fungovat, spojíme se a budeme pamatovat na velikost cíle …“ To je naše současné ego.

Otázka: Co se rozumí pod pojmem „spojení“ s ohledem na širokou veřejnost?

Odpověď: Pro ně je to jen jedna jediná věc: Pokud se pěkně spojíme  jeden s druhým, zbavíme se krize a vrátíme se k dobrému a pohodlnému životu, který jsme měli. Neexistuje žádná jiná volba, protože sama příroda nás k tomu zavazuje.

Jak Baal Ha Sulam říká, jsme jedna rodina, takže prostě musíme být spojeni.
[90102]
Z 3. části denní lekce kabaly 12/10/12, Shamati # 3

Od egoismu k lásce je jeden krok vzhůru

Dr. Michael Laitman

Jediným způsobem, jak duchovně pokročit je pracovat ve skupině, díky které se vyjasní zda se chceme spojit jeden s druhým. Nakonec zjistíme, že se spojit nemůžeme a ani nechceme a zcela odmítáme vzájemné spojení.

Naše celá přirozenost se bouří proti takovému spojení. Jsme připraveni dělat cokoli kromě toho. Existují vztahy, které nás baví a chceme je, ale spojení s přáteli, vzájemné propojení, v němž každý jedinec slouží pro všeobecné – s tím naše srdce nikdy nebude souhlasit.

Pouze takový vzájemný vztah se nazývá „spojení“, v němž každý je jako součást v elektrickém obvodu nebo v motoru. Takže v každém úplném systému je každá komponenta součástí systému a musí provádět svou práci a dodržovat své povinnosti vůči jiným částem.

Abychom to udělali, musíme anulovat ego. Lidé, jejichž ego není tak rozvinuté jsou připraveni být s ostatními, je pro ně snadné být blízko, cítit jeden druhého, být přáteli. Nicméně, čím více se člověk rozvíjí, tím více jeho ego roste a tím obtížnější je se spojit s ostatními. Vůbec necítí, že nějaké přátele má.

Kdysi, dokonce před několika desítkami let, lidé cítili blízkost, ale dnes je každý sám. Ani si nevšímáme, jak jsou všichni zavřeni ve své ulitě. Schováváme se za obrazovku počítače a nazýváme to vztahem. Cítíme se takhle lépe, pohodlněji! Celé lidstvo je teď takové.

Existují různé metody pro spojení lidí, které jsou převážně založeny na nacismu, fašismu a fundamentalismu. Tyto metody mají navodit pocit solidarity v masách. Do jisté míry to zastaví jejich psychický vývoj, a tak je jednodušší je řídit.

Ale v duchovním rozvoji na straně druhé, existují dva protikladné přístupy, které jsou integrovány. Na jedné straně, člověk musí být velmi vyvinutý, velký individualista. Každý musí mít pocit, že je naprosto izolován a že nepatří nikomu jinému. Je to tak výrazné, že se zdá, jako by nepatřil do tohoto světa.

Na druhou stranu jsme povinni se spojit tak silně, že by měl každý zcela anulovat sám sebe proti své touze anulovat ostatní. To je ten nejnereálnější požadavek, který může v našem světě existovat, a který je proti trendu vývoje lidstva. Koneckonců, jak se ego vyvíjí, lidé se od sebe stále více oddělují. Všichni se odtahují od ostatních a skrývají se za svým počítačem, mobilním telefonem nebo doma.

Každý žije v ulitě, kterou si pro sebe vytvořil. Najednou je povinen provést opak: opustit své místo a spojit se ve svém srdci a duši. Co je víc, musíme to udělat nikoli tím, že budeme nuceni, ale tím, že to budeme chtít sami! Koneckonců, zjistíme, že tato jednota je nejvyšší hodnota.

Není v tom žádná výhoda, ale zde leží pravda. Tedy je velmi obtížné přistupovat k hodnotám odevzdání a lásky, pokud pro to vnitřně v našich pocitech nenajdeme ospravedlnění.

Je to však princip, podle něhož duchovní svět funguje! Za účelem získání těchto hodnot, které jsou zcela opačné od našich současných hodnot, musíme přijmout pomoc vyšší síly tak, že nás bude ovlivňovat a změní nás.

Musíme o to žádat v průběhu studia. Koneckonců, studujeme akce, které se konají na vyšší úrovni (činy odevzdání, lásky a spojení) pracujeme na systémech duší. Není to mechanický systém, který je bez citu, ale živý systém, ve kterém mysl a pocity působí v souladu se zákonem vzájemné záruky.

Studujeme o vztazích mezi našimi touhami, které jsou ve vzájemném odevzdání, a chceme je napodobit, což znamená studovat je, připojit se k nim a vstoupit do stejného stavu. Tak se přitahujeme do tohoto stavu a pobízíme vliv síly nazývané reformující Světlo.

Musíme přemýšlet a studovat o těchto vyšších stavech, o tom, jak naše egoistické touhy pracují loajálně ve vzájemném dávání.
[88732]
Z 2. části denní lekce kabaly 19/9/12, Zohar

Bezcenný pocit studu

Dr. Michael Laitman

Otázka: Předpokládejme, že se mi něco stalo a cítím takový pocit studu, že bych nejraději zmizel. Na co bych měl myslet v tomto okamžiku? Měl bych myslet na cíl?

Odpověď: To nepomůže. Co to znamená: „Měl bych myslet“ nebo nikoli? Musíte být připraveni předem na nejrůznější vlivy z prostředí, knih, přátel, skupiny a dalších věcí, které jsou výsledkem působení společného pole na vás, abyste byli upozorněni na cíl. To znamená, že nastavujete externí „připomenutí“, jinak si na to nevzpomenete. Začnete spojovat cíl s tím, co se vám stalo. A to je hlavní věc. To znamená, že již víte, že to, co se stalo, bylo úmyslné a došlo k tomu z nějakého důvodu.

Kde cítím bolest a hanbu? Ve svém egoismu. Musím se tedy nad ním pozvednout. Nebo naopak, zůstanu s pocitem hanby, protože ten mě směřuje k cíli. Jsem pak připraven ho v sobě zažívat pořád, abych nezapomenul na cíl, a byl k němu přidružený a přibližoval se k němu. Nechť je můj pocit studu silnější a silnější a tak se budu pohybovat směrem k cíli, který bude blíž a blíž.

Zde začínáme s přehodnocením hodnot a proto rosteme. Od této chvíle, to co bude ovládat pohyb, dosažení a dosahování vyšších stavů lásky a odevzdání nad pocitem egoismu jako zla a všeho co je v něm, je v podstatě stud.

Otázka: Je mechanismus, který jste popsal vhodný pro 99% populace?

Odpověď: Nejen pro 99%, ale pro každého, protože touha přijímat je jediný materiál.
[83599]
Z „Diskuse o integrální výchově“ 30. 5. 2012

Stát se ničím a stanout před Stvořitelem

Dr. Michael LaitmanČlověk se neustále anuluje, neustále plní vůli Stvořitele, neustále „posílá sám sebe v prázdnotu“ na vrcholu přání, které v něm roste. 

Na začátku se anuluji nad malým přáním neživé úrovně, a pak jsem jako v matčině lůně, v „devítiměsíčním spánku.“ Poté se ve mně probudí skupina přání, které patří k vegetativní úrovni, a vůči nim se opět musím anulovat. 

Nicméně k tomu, abych se mohl anulovat, mohl ze sebe udělat nic, musím se do toho zapojit. Prostřednictvím činů opačných Stvořiteli vytvářím to, co se nazývá „pomoc proti Němu“ a tím se anuluji, že Mu dávám.

Na závěr nezavrhuji nic. Všechna přání jsou využita, jak je řečeno: „Vše je přidáno na celkový účet.“  Žádám jen o to, se anulovat, čehož dosáhnu pouze svým porozuměním a cítěním sebe a všech, celého světa. Právě to mi dovolí přilnout ke Stvořiteli. 

Otázka: Mohu říci, že sebe-anulování je láskou?

Odpověď: Láska není projevem sebe-anulování, ale velikosti, to když použiji všechny své vlastnosti k dávání, k odevzdání. Láska znamená, že odevzdávám, ustanovím spojení a celkově jsem aktivní. 

Sebe-anulování je kvalitou zárodku nebo dítěte, a ne vyjádřením lásky.

[82687]
Ze 4. části denní lekce kabaly 11/7/2012, „Úvod ke knize Zohar“

Strana 4 z 10« První...23456...10...Poslední »