Category Archives: Egoismus

Láska existuje pouze nad egoismem

thumbs_laitman_569_01Otázka: Pokud bych napravila sama sebe do té míry, že mohu milovat svého manžela bezpodmínečně, bez ohledu na to jaký je, viděla bych nadále jeho nedostatky?
Odpověď: Pokud požádám vyšší sílu, aby mě napravila a pomohla vidět mého manžela bez jakýchkoliv podmínek, pak ho uvidím kompletně napraveného. To se nazývá: „Láska překryje všechny hříchy“. Podobně jako matka nevidí žádné nedostatky na svém dítěti, protože je nejlepší, nejchytřejší a nejatraktivnější. (Pokračování textu…)

Na druhé straně vnímání

Moudrost kabaly vysvětluje, že žádná duchovní práce nezahrnuje fyzické akce.
Všechno by se mělo odehrávat pouze v lidské touze. Kabala pracuje s tím, co bylo skutečně stvořeno – s touhou. Jen ta může být ovládána Stvořitelem a člověkem zezdola. Nic jiného neexistuje.

Nám se zdá, že kolem nás je materiální svět, ale tento svět je iluzorní. Existuje pouze v našich vnitřních představách. Jak Baal HaSulam píše v Úvodu do knihy Zohar, existuje speciální plátno na zadní straně našeho mozku, které promítá všechny naše myšlenky a pocity a vykresluje pro nás nějaký předpokládaný druh reality, který vidíme před sebou.

Ve skutečnosti nevidíme nic. Řekněme, že před námi jsou, například, stůl, zeď, svět, hvězdy a galaxie, ale nic z toho neexistuje. Jen se nám takto zdají.

Jedná se o velmi složitý systém smyslů. Úkolem kabalisty je jít za obyčejné pozemské smysly, aby dal člověku správné vidění světa, jeho správné vnímání. Proto tato moudrost nazývaná kabala je vědou o správném vnímání skutečné reality: Co to je a jak se to projevuje.

Stvořitel nepředpokládal, že člověk by dělal cokoliv fyzického, protože tento celý snový svět, který nás obklopuje, je iluzí. V knize Zohar je psáno, že když vstoupíme do vnímání vyššího světa, začneme chápat, že vše předchozí bylo jako sen.

Nicméně dokonce i když získáme duchovní zrak, zůstáváme mezi těmito světy a vnímáme je oba. Ovšem míra toho, co údajně vnímáme skrze své pozemské vlastnosti, nazývaná Oalm Ha Medume, je nepravá, je nám vnucena iluzorním světem.

Skutečný svět, kterým my odhalujeme, je naším pravým světem a mezi těmito světy existuje spojení. Člověk vnímá veškerou iluzi tohoto světa a veškerou pravdu vyššího světa. Vše, co existuje ve světě nazývaném druhý svět – tedy ve světě umístěném na druhé straně našeho vnímání, naší iluze – ovlivňuje podobu tohoto světa, a tak se postupně nastavujeme na odhalování skutečného světa.

Člověku je dáno všechno, aby budoval a dělal něco nikoli fyzicky rukama a nohama, ale aby prováděl akce ve své touze, protože touha je skutečným materiálem stvoření, mimo kterou nic jiného stvořeno nebylo.

Všechna fyzická přikázání, obřady v chrámu a tak dále, se vztahují pouze na vnitřní duchovní naplnění našich tužeb a záměrů. To je vše! Proto je řečeno „Nechci od tebe paláce, vzácná roucha, vznešenost, které vedou pouze k násilí a boji o moc. Potřebuji od Tebe pouze čistotu srdce, práci na tvých vlastních touhách.“

Musíme jasně pochopit, že duchovní kořen a jeho důsledky znamenají v našem světě to, jak tento kořen ovlivňuje naše vnímání a jak nás nutí vidět určité fyzické obrazy, které my údajně objevujeme skrze svých pět smyslů. Je to „údajně“, protože je to vše jako sen a někdy se to zdá být více skutečné než skutečná realita.

Všechno tohle je však projektováno na nás z vyššího zdroje, vyššího kořene, jako velmi prohnaný promítač, ukazuje film uvnitř nás nazývaný „život“. Nám se zdá, že existujeme v těle, ve kterém jednáme, pohybujeme se a tak podobně, ale jakmile se trochu probudíme, objevíme, že to vše byl sen, jak je psáno v Knize Zohar.

Když vstoupíme do kontaktu s tímto kořenem a ne s důsledkem, začneme chápat, proč se to takto stalo, proč nám byl ukazován tento film nazývaný život, který byl tak rozmanitý a bohatý na barvy, zvuky atd., který nás tak nesmírně uchvacoval. Ve skutečnosti vnímáme velmi malé, doslova mikroskopické vlivy, omezené jak co do hloubky,  tak do šíře vnímání, ale my si myslíme, že je to něco neobvyklého.

Vše, co se kolem nás děje, je promítáno malým egoismem člověka v bodě, v němž každý z nás vnímá svět. Ale jakmile ego začne expandovat, my vnímáme v tomto rozvinutém egu další obraz světa, ale již napraveného. Vždyť egoismus může expandovat jen nápravou! Pak, s výjimkou malého bodu, si začneme představovat vyšší svět.

My dosahujeme kořenů všeho, co se děje nám a světu, vidíme, jak člověk může interagovat s tímto systémem, urychlovat jeho vývoj, expansi a projevení ve  vztahu k nám. Pak se to stane zřejmým: toto je kořen a toto je jeho důsledek. A my ovlivňováním kořene můžeme změnit tento důsledek.

V zásadě v tomto momentě nejsem schopni změnit náš svět. To se stane možným, pouze když necháme působit svůj vliv na jeho kořen. Proto zatímco jsme v tomto světě, vidíme, že pro nás nefunguje a že nemůžeme nic udělat.

Ovšem až se lidstvo dostane do stavu neprosté odtažitosti, deprese a bezmoci, pak uslyšíme, že existuje jiná cesta, a že je jediná správná, nikoli skrze náš egoismus, který nás ovládá, ale skrze naše ovládnutí egoismu. Pak můžeme povstat a začít odhalovat skutečný svět.

Vaše první kroky

Když se v člověku rozsvítí bod v srdci, přání přiblížit se ke Stvořiteli, je připraven udělat všechno, aby toto přání uspokojil, protože je nejsilnější z existujících v něm přání neživé, vegetativní, živočišné nebo lidské úrovně. Ve velkém napětí člověk přichází do místa, kde studují kabalu, a je připraven přijmout jakékoli podmínky.

Přesto ale ničemu nerozumí, neslyší nic ze studia, jakoby se stáhnul do své ulity, dovnitř sebe. Pečlivě dochází na lekce, horlivě se účastní všech akcí, protože si přeje být mezi přáteli studujícími kabalu. Za nějakou dobu, možná po několika měsících, dostává pocit „pádu“, že se noří do tmy, zoufalství, lhostejnosti, slabosti a člověk nechápe co je s ním.

Je v něm odhalena první, nejlehčí vrstva duchovního egoizmu, kromě toho běžného, který měl dříve, jako všichni ostatní. Tj., pod každodenním egoizmem se začíná objevovat nová vrstva egoizmu – duchovní. Třebaže člověk nechápe co se s ním děje, nevidí moc velký rozdíl proti původním stavům úzkosti apod. Odhalení nové vrstvy egoizmu je výsledkem toho, že studoval kabalu na skupinových lekcích, a tak přes skupinu kabalistů obdržel první dávku „Světla, vracejícího ke Zdroji“. Světlo nás vrací ke Zdroji, ke Stvořiteli, k vlastnosti dávání a lásky, k přátelům a potom k celému světu, postupně narůstajícím nevratným způsobem. Na začátku se v člověku objeví nová vrstva egoizmu, zlá přirozenost, pak se čeká na správnou reakci člověka.

Správná reakce je modlitba – prosba člověka ke Stvořiteli o pomoc k pozvednutí se nad vlastním egoizmem, aby bez ohledu na překážky si byl jistý tím, že egoizmus v něm odhalil samotný Stvořitel. Stvořitel poskytuje člověku takovou možnost se pozvednout nad překážkami, aby se stále nacházel v uvědomění, že neexistuje nikdo kromě Stvořitele a jeho řízení je absolutně dobré (Není nikdo jiný kromě něj a On je dobrý tvořící dobro). Problém začátečníků je v tom, že nemají schopnost sebe ovládat, při odhalení v něm nového přání, změně velikosti přání. Zdá se mu, že svět se hroutí, že metodika není realistická apod. Vzniká hodně nároků, nikoli k sobě, dokonce ani ke Stvořiteli, ale k učiteli a místu, do kterého přišel.

Obvykle, na tomto místě, se hodně lidí vzdá studia a zařadí se do negativních odpůrců. Takové hromadné odchody neexistují v jiných metodikách, protože nikdo nestuduje to, jak opustit vlastní egoizmus. Ve skupině Bnei Baruch učí to, jak „usmrtit“ egoizmus, naší přirozenost a namísto toho obdržet altruizmus, přirozenost Stvořitele. Právě o kabale je řečeno, že tisíc se pouští do studia a jeden dosahuje Světla. Ale těch zbývajících 999, kteří nedosáhli Světla, se nacházejí ve spojení s Ním a jejich odměna je veliká.

První odhalení Stvořitele

Otázka: Často mluvíte o jednotě mezi přáteli, ale můžete rozlišit mezi tělesnými a duchovními pocity? Po učení se tolika konceptům může být obecná nejasnost: co je dobrá a špatná nálada, jaká radost pramení z obyčejných spojení a jaké jsou obecně jeho pocity.

Je dokonce možné odlišit tyto pocity, nebo to celé funguje podle metody víry? Je to vše velmi rozporuplné. Jeden den cítím, že mám dobrý obyčejný život a mám dobrou náladu a miluji celý svět a příští den cítím, že všechny nenávidím. Konec konců, tyto pocity se mění podle toho, jak člověk postupuje a podle jeho duchovního vzestupu. To vše je velmi podobné způsobu, jakým si budujeme vztahy ve fyzickém světě, a tomu, jaké pocity máme ve vztahu k jiným lidem!

Odpověď: Pouze vytrvalá nepřetržitá práce ve skupině skrze diskutování o vzájemných vztazích s přáteli a srovnávání jejich vlastností se Stvořitelovými může vést jejich vztahy na základě napodobování Stvořitele a připodobňování se Stvořiteli. Tak vy stvoříte Jeho obraz mezi sebou, první stupeň vyššího světa (Nefeš ve světě Asija). To bude vaše první odhalení Stvořitele.

Tóra, Deuteronomium 8:17 – 8:18: Neříkej si v srdci: „Tohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatností svých rukou.“ Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou přísahal tvým otcům, jak tomu je dnes.

Neexistuje nic v našem světě, co by učinila nějaká osoba!

Všechno je učiněno silou Vyššího Světla, vyšší energií a my jsme jen malí egoisté. Co Stvořitel učiní uvnitř nás, to se stane. Rozdíl je jen v tom, zda se chce osoba  ztotožnit s činy Stvořitele tak, aby Stvořitel tyto činy konal prostřednictvím něj a aby tak přinášel nápravu do světa skrze něj a nebo to nechce a rozptyluje se nejrůznějšími nesouvisejícími věcmi. To je ten problém.

Alegoricky se to dá přirovnat k ruce a rukavici. Rukavice jsme my a Stvořitel je ruka. Nicméně rukavice by měla přijít do plného kontaktu s rukou. V rukavici plane touha, která je protikladná k ruce, ale my ji musíme změnit ve stejnou touhu, která je v ruce, a to musí být učiněno v případě každého odhalení egoistické touhy v rukavici.

10% lidstva trpí depresí

Zpráva: V roce 2015 trpělo depresí 615 mln. lidí. Na základě dokumentu celosvětové zdravotní organizace vydané 12.dubna, se počet lidí trpící depresí za posledních 20 let zvýšil o 50%, každý desátý člověk se nachází v depresivním stavu.
Replika: My jsme přání k sebe potěšení, přičemž toto přání, egoismus, v nás neustále roste.
Toto přání nás posouvá k pokroku, ale stejně tak přináší i nespokojenost. V naší době je obtížnější dostávat potěšení, proto deprese a nespokojenost roste.
V budoucnu potěšení zmizí a my se nedokážeme ničím naplnit. Tehdy se pak dostaneme do povědomí o nezbytnosti změnit svoji přirozenost: dostávat potěšení z dávání, nikoliv z přijímání. K tomu je určena věda kabala.

[#181564]

Štěstí z nás dělá egoisty

Názor: Štěstí a pozitivní emoce se zdají být absolutním blahem. Ale být šťastní, znamená že jsme lépe připraveni urážet ostatní.
Štěstí má své temné strany, jednou z nichž je – rozvijí egoizmus, oslabuje schopnost vcítit se, potlačuje rozvoj sociálních vztahů.
Komentář: Kabala si uvědomuje, že naše přirozenost – egoismus, vysvětluje, že pouze rozvojem aspirací k cíli, můžeme dosáhnout štěstí.
Přičemž bez dosažení cíle, a pouze ve snaze dosáhnout jí. Vždyť jakmile něčeho dosáhneme, tím se naplňujeme a přestává to pro nás být důležité. Z tohoto důvodu, je dosažení absolutního štěstí – v usilování, nikoliv v dosažení.
[#178883]

Program života, část 2

Konec nevědomého vývoje

Otázka: Jaký je rozdíl mezi vědomým a nevědomým vývojem?

Odpověď: Celou dobu jsme se vyvíjeli nevědomě, pod negativním tlakem, který na nás byl zezadu vyvíjen. Příroda nás nutila pokračovat a tlačila nás do zad tím, že nám posílala různá neštěstí, nenaplněné touhy a vjem neustálého nedostatku.

Už je to dlouho, co jsme ztratili naději, že se v budoucnosti dočkáme dobrých věcí. Přesto však tlak zezadu je tak ohromný, že nás nutí pohybovat se kupředu. Ať už se díváme dopředu nebo se ohlížíme zpět, vidíme jenom mínusy a předem víme, že zítřek nám nic dobrého nepřinese. Ale doufáme, že zítra bude méně utrpení než dnes. Už to je pro nás dobrá věc.

Taková je tendence současného vývojového stupně. Chápeme, že svět degraduje a potápí se níž a níž, tedy ztrácí své hlavní hodnoty. Není před námi nic, co by nás mohlo rozesmát, a přesto jdeme dál prostě jen proto, že současná situace je neúnosná.

Je to nežádoucí a negativní forma vývoje, která vede pouze k dalšímu zhoršení. Jen se podívej na problémy, které vyvstávají v Evropě, na Dálném a Středním Východě, v Severní a Jižní Americe, Rusku, kdekoliv na světě.

Neexistuje žádná země, v níž by bylo možné schovat se před problémy. Můžeš si být jistý, že brzy na zemském povrchu nebude jediné tiché místo. Klid a mír nebude možný ani na tom nejodlehlejším ostrově v oceánu.

Je jasné, že se pohybujeme zlým směrem. To vysvětluje, proč současná generace nechce mít děti ani rodinu. Jsme stále na začátku tohoto procesu, ale ta tendence je už zřejmá. Vše, co se nám děje, přichází proto, aby nás donutilo poznat, že s tím vším musíme něco udělat.

Kabala nás učí, že pokud odmítáme následovat cíl stvoření dobrovolně, dobrou cestou, budeme muset pokračovat pod nátlakem, tak jako je tomu nyní.

Cíl, který pro nás příroda připravila, je za hranicí našeho vesmíru, nad naší přirozeností. Lidstvo se musí vyvíjet neomezeně, za hranicemi času a prostoru. Naše současná forma existence na povrchu Země je dočasná a velice omezená.

Po určitém stupni vývoje se naše vlastnosti změní. Naše orgány vnímání, díky nimž vnímáme tento materiální svět, budou změněny. Díky těmto novým kvalitám uvidíme jiný obrázek světa: nekonečný svět a my v něm jako ti, kdo mají neomezené možnosti, ať už v čase či prostoru.

Abychom mohli učinit tento přechod od dnešního materiální obrázku k novému, neohraničenému stavu, potřebujeme podstoupit kardinální vnitřní změny.

Pokračování příště…

[167428]

Z besedy č. 623. O novém životě, 08.09.2015

Jednota – je zárukou věčného života

Sobectví se rozrostlo natolik, že nás zcela rozděluje. Člověk již není schopen být v harmonii, v míru ani sám se sebou. Proto se staly tak populární drogy, antidepresiva, každý potřebuje osobního psychologa.
To vše ukazuje na to, že se musíme vrátit k jednotě, protože to je ústředním bodem našeho zdraví.
Všechny nemoci se vyskytují v těle v důsledku nedostatku řádné komunikace mezi jeho orgány, neumožňuje to systémům fungovat ve vzájemné harmonii. V minulých stoletích, lékaři léčili pacienty pravě na tomto principu, pomocí různých způsobů vraceli tělo do harmonického stavu.
Ale za posledních dva nebo tři sta let od počátku technologického pokroku, lidé zapomněli, že harmonie těla – je klíčem k jeho zdraví, a přestali se o to starat.
Moderní medicína bojuje s každým onemocněním samostatně, pro každou nemoc používá speciální chemikálii, namísto vracení těla k harmonické jednotě.
A v této otázce také přijdeme k odhalení zla, pochopíme, že jen spojením mezi sebou dokážeme vyléčit naše těla. Metodika spojení, kterou nabízí kabala, nám zajistí zdraví těla i duše, přátelské rodinné vztahy, naučí nás jak vychovávat děti, jak vybudovat správně fungující společnost a dobrý svět.
A co je nejdůležitější, pocítíme vyšší sílu ukrytou v přírodě, a prostřednictvím vzájemné integrace dosáhneme nového úrovně rozvoje, spojíme se s sílou která nás stvořila jako jedno přání. K tomuto přání se vrátíme, sloučením s vyšší sílou.
Pak lidé nebudou umírat, protože smrt – je důsledek sil separace. Místo smrti, bude člověk cítit vzestup do dalšího úrovně existence. Důsledkem našeho spojení s ostatními, přes nás bude procházet energie, výměna informace, znalosti, a díky této cirkulaci dosáhneme věčného života.
Toho všeho může dosáhnout každý – tady, v tomto životě na tomto světě! Měli bychom se radovat z toho, že máme k dispozici tak unikátní a jedinečnou vědu, odpovídající na všechny naše dotazy a přivádějící nás k dokonalosti. Jsem rád, že na světě už je tolik lidí, kteří jdou cestou odhalení vyšší moci.
[# 163754]
Z předběžné lekce kongresu Guadalajara, Mexiko, 17/07/2015

Skutečná jistota

Otázka: Cožpak není možné dosáhnout stejného harmonického, vyváženého stavu, ke kterému vede studium kabaly pouze na dovolené nebo odpočinkem?
Odpověď: Dokud člověk není dostatečně vyvinutý, může se potom uspokojit jednoduchým výletem nebo dovolenou. Člověk jede do přírody, opouští svoji práci, která je nekonečným závodem, odpojí se od zpráv, a uklidní…
Mluvíme ale o lidech, kteří jsou si vědomi, že se nachází pod vládou nemilostných sobeckých sil. A v takovém případě výlet nepomůže, protože člověk cítí, že není schopen v klidu odpočívat. Nemůže se zbavit myšlenek, že zbytečně uniká jeho prázdný život, který skončí bez jakéhokoliv prospěchu.
Člověk je v zoufalství z toho, že se v tomto životě nemůže seberealizovat. Nemůže ležet v lehátku u bazénu nebo u moře a užívat si. Sobectví v něm září, touha po potěšení ho nenechává v klidu. Nevidí, kde by se mohl naplnit – jeho život je prázdný.
Podle počtu konzumovaných léků a antidepresiv je vidět, že v dnešní době je to velmi běžná nálada. Trpí všichni, ale mnoho z nich už přišli k pochopení, že je nutné opustit tuto slepou uličku.
Zde je tedy možné ukázat člověku, že existuje řešení. Není to žádný uklidňující prostředek, umožňující dočasně ztlumit nátlak sil zla a nechat naše živočišné tělo odpočinout si, jako kočka, která se válí pod sluncem a na nic nemyslí.
Metoda kabaly nám umožňuje odhalit pozitivní sílu přírody a nastolit rovnováhu mezi těmito dvěma silami: negativní a pozitivní, spojit v sobě plus a mínus. Když se plus a mínus dostávají do rovnováhy, objeví se mezi nimi duchovní svět, vyšší dimenze, náš další stav, budoucí svět.
A pak se uvidíme ne v tomto světě, na pláži u moře pod sluncem, obklopené hordou kamenů, rostlin, zvířat, lidí, ale nacházejícími se v poli sil, které řídí náš svět. Pozvedáme se na úroveň těchto sil a tam se nachází zdroj štěstí a naplnění.
[#160582]
Z 477. besedy o novém životě, 18.12.2014

Epidemie osamělosti

Výzkum: Obezita je menší hrozbou pro lidské zdraví než osamělost a izolace od společnosti. Nedostatek integrací do společnosti je vysokým rizikem pro život.

Výzkumníci došli k závěru, že riziko smrti mezi mladými lidmi je více spojeno s osamělostí než s věkem.

V blízké budoucnosti také předpovídají epidemie osamělosti, přičemž tento účinek bude mít vliv i na ty, kteří jsou obklopeni spoustou lidí, ale zároveň se cítí osaměle.

Poznámka: Tento problém se bude prohlubovat, protože svět je stále více nakloněn k vnějším vztahům. Osamělost lidí ukazuje na nesrovnalost našich osobních vztahů s kladnými vazbami v přírodě. Míra této nesrovnalosti vytváří všechno utrpení ve světě.

Strana 2 z 1012345...10...Poslední »