Otázka: Co znamená prosit Stvořitele a jak bychom měli prosit? Stačí si říct ve svém nitru: naprav moje vlastnosti?
Odpověď: Když je člověk teprve na začátku, obrací se ke Stvořiteli, jako k nějaké osobě, vnějšímu vedení, vnější síle, která je mimo člověka – jako by se modlil k „modle“ nebo nějakému vymyšlenému obrazu. Bohužel si takto na začátku představujeme Stvořitele. (Pokračování textu…)
Díky všem událostem, které se ve světě odehrávají, nás Stvořitel postupně přivádí na úrovni osobní i společenské k uvědomění, že se vyvíjíme nesprávným způsobem, od jednoho utrpení ke druhému. Záměrem je, abychom pochopili zákonitosti systému, ve kterém se nacházíme. (Pokračování textu…)
Otázka: Proč člověk po pláči pociťuje jakési prozření?
Odpověď: V hmotném světě je pláč psychickým uvolněním našeho živočišného těla od nervového vypětí. A v duchovním světě se člověku v pláči odkrývá soucit Stvořitele. Jeho pláč je pozvedání MAN (modlitby). Pak dostává možnost za pomoci shora obléknout svá přání do určité správné formy. (Pokračování textu…)
Otázka: Pláč je jedním z projevů našeho egoismu, tedy z vlastní bezmoci něco pro sebe získat a také z našeho soucitu s někým jiným. Myslíte si, že člověk může plakat jen kvůli sobě? Je schopen plakat i za ostatní? (Pokračování textu…)
Otázka: Kdyby lidé mlčeli, byl by svět lepší?
Odpověď: Byl by čistší. Svým blábolením znečišťujeme svět.
Otázka: Můžeme říci, že řeč pochází z našeho nedokonalého spojení? (Pokračování textu…)
Efekt nadhledu je málo známým psychologickým fenoménem, který zažili někteří astronauti při pohledu na Zemi z vesmíru. Vědci tento efekt popisují jako „stav úžasu se sebetranscendentními příznaky, který je vyvolán obzvláště působivým vizuálním podnětem“. Nejvýraznějšími společnými rysy osobního prožitku z pohledu na Zemi z vesmíru jsou vnímání a ocenění krásy, nečekané a dokonce ohromující emoce a zesílený pocit spojení s ostatními lidmi a Zemí jako celkem (Pokračování textu…)
Veškerá realita je zformována a stvořena jedinou myšlenkou, která koná a je podstatou konání, je také předmětem očekávané odměny a je podstatou vynaloženého úsilí.
(Učení Deseti Sfirot, 1. část, „Omezení a linie“, Vnitřní rozjímání, kap. 1, b. 8) (Pokračování textu…)
Minulý týždeň prebehla pripomienka 77. výročia založenia Organizácie Spojených národov na základe prijatia Charty OSN v roku 1945. Na oficiálnej webovej stránke tohto dňa sa uvádza: „Neexistuje žiadna iná globálna organizácia, ktorá by mala takú legitimitu a vplyv ako OSN. Žiadna iná globálna organizácia nedáva toľkým ľuďom nádej na lepší svet a neprináša budúcnosť, akú chceme. Dnes je naliehavosť, aby sa všetky krajiny spojili a splnili (sic) sľub zjednotených národov, len málokedy väčšia.“ Generálny tajomník ponúkol aj posolstvo, v ktorom uviedol, že „OSN je produktom nádeje“, ale dnes je OSN „vystavená skúške ako nikdy predtým“.
Otázka: Victoria píše: „Vidím, že zásadní otázky ohledně štěstí, strachu, starostí, jak uspořádat život, si pokládají z 80 % ženy. Bude žena na tomto světě někdy skutečně šťastná?“
Odpověď: Nemyslím si to. Žena má zvláštní cit pro to, co znamená štěstí. A udělat svět šťastným znamená udělat ho všeobecně dokonalým. (Pokračování textu…)
Jeden můj student se dočetl, že slavný futurista Ray Kurzweil plánuje vydat novou knihu s názvem „Singularita je blíž“. Údajně jde o rozvinutí či rozpracování myšlenek, které Kurzweil představil ve své dřívější knize „The Singularity Is Near“. Podle článku, který četl můj student, Kurzweil předpovídá, že do roku 2032, tedy za deset let, budou lékařské technologie tak pokročilé, že budeme moci žít věčně. Můj student se mě zeptal na můj názor na vyhlídku věčného života.
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru