Otázka: Ba’al HaSulam píše, že spásu Stvořitele je možné nalézt pouze v úsilí, která jsou vyšší než lidské síly.
V desítce vynakládáme úsilí neustále: každý den lekce, setkávání, svolávání. Co znamená úsilí výše lidských sil? (Pokračování textu…)
Otázka: Švédsko není země, kde by lidé žili v těžkých podmínkách. Nejsou přetíženi, mají čas na sport, odpočinek, rodinu. Přesto se u nich často objevuje „syndrom vyhoření“.
Místní firmy přecházejí na čtyřdenní pracovní týden, životní úroveň roste, ale přesto, podle slov odborníků, pocit „vyhoření“ stoupá. Jeho největší růst je mezi mladými lidmi ve věku od 25 do 29 let. Oproti roku 2013 je to nárůst o 144%.
Jaký máte názor o teoriích, podle nichž mají ženy pouze duši, ale nikoliv ducha? Jsou ženy schopny tvořivosti v pravém slova smyslu?
Ženy jsou schopny tvořivosti stejně jako muži, ale pouze svým vlastním stylem, v souladu se svými vlastnostmi. Existují činnosti, které jsou velmi obtížné pro muže, a činnosti, které se nedaří ženám.
Existuje přátelství mezi mužem a ženou?
Ne. Přátelství může existovat pouze mezi bytostmi stejného pohlaví. Nakonec, pokud je největší přitažlivost sexuální, znamená to, že je výše než přátelství.
Potřebuje žena pro nápravu skupinu jako muž? Říkal jste, že mezi ženami nemůže být od přírody opravdové přátelství.
Normální přátelství nemůže být ani mezi muži, vždyť se jejich přátelství nijak neliší od přátelství malých kluků. Pokud jde o ženy, neumí se přátelit, protože každá z nich je sama o sobě. Vidíme to na základě toho, co probíhá v životě.
Otázka: Zázrak, který se stal v den Chanuky, tkvěl v tom, že svíčka určená na jeden den hořela osm dní. Co je svíčka, knot a olej z pohledu kabaly?
Odpověď: Svíčka je nádobka s olejem, ve které plave knot. Díky němu je možné olej zapálit, poněvadž skrze knot stoupá a hoří. Olej a knot odděleně nehoří, ale když olej vsákne do knotu, pak se svíčka rozhoří.
Poznámka: Vědci troubí na poplach: stanovili deficit žen v planetárním měřítku.
Odpověď: Vždy se říkalo, že na světě je více žen než mužů. A teď je jich najednou méně?
Poznámka: Ano. Deficit se odhaduje na dvacet tři milionů sto tisíc žen.
Na druhé straně vědci věří, že nerovnováha ve světě, tj. hrozba jaderného útoku a všech konfliktů obecně, vypovídá o nepřítomnosti žen v rozhodovacích týmech zejména na nejvyšší úrovni.
Poznámka: Vědci identifikovali nový druh deprese, kterou nazvali „usměvavá deprese“. Člověk se usmívá a vypadá šťastně v době, kdy trpí symptomy deprese. A toto se stále více rozšiřuje.
Lidé jsou v životě zaneprázdněni, mají zaměstnání, děti, rodinu, koníčky a zároveň jsou neustále v depresi. Navenek se usmívají a uvnitř jsou v rozporu.
Vžydcky před námi musí být jeden cíl: dosáhnout ekvivalence, přilnutí ke Stvořiteli. Přilnutí je úplná shoda vlastností, kdy námi vládne síla dávání.
Naše hmota, touha po potěšení, se nemění zatím co metoda zaměstnat jí ano: Touha po potěšení musí být používána k dávání. A k dosažení toho potřebujeme cítit touhy ostatních. Pouze pak odhalíme, že zatímco přijímáme, jsme schopni dávat.
Duchovní čin se zdá velmi podivný, ne jako materiální činy. Pouze pokud odhalíme hlouboké, silné, vzájemné spojení mezi námi, odkrývajíc mezi námi spojení, kamarádství, záruku a lásku, můžeme interahovat jako ozubená kolečka v jednotném systému: Přijímat to, co mi ostatní chtějí dát, tudíž já dávám jemu.
Ukazuje se, že stvořené bytosti pouze přijímají, ale nejprve musí odhalit, že přebývají ve vzájemném dávání a vyjádřit to přesně tímto způsobem. Jak toho dosáhneme?
Stvořitel, základní síla dávání je přítomna mezi a uvnitř všeho. Tudíž, pokud se každý anuluje a my, společně, si začneme přát mu dávat, pak přijímáním jeden od druhého, budeme skutečně schopni dávat. V tomto případě, nikdo od ostatních nepřijímá, ale spíše přijímá vše od Stvořitele. Je tu ale jedna podmínka: Zatímco od něj přijímáme, musíme být jedním.
Může to být přirovnáno k matce, která má mnoho dětí a přeje si dát lásku každému z nich. Když si přejí podporovat vzájemnou záruku a jednotu, aby ji mohli zpětně milovat, když jsou připraveni přijmout její lásku společně, protože jsou svázaní jeden s druhým, pak ji těší a ona je šťastná, že je může milovat, zatímco oni jsou šťastní, když přijímají její dary. Takové přijímání je považováno za úplné dávání.
Očividně nemohou stvořené bytosti moc dělat vyjma připravit se, a není od nich více očekáváno. Potřebují jen připravit strukturu, ve které přijmou bohatsví Stvořitele. Nepraktikují dávaní jako takové, nýbrž dávají úmyslem. Tím, že takovým způsobem přijímají, těší dárce.
[33569]
Z 1. části denní lekce kabaly 24/02/11, Rabašovi spisy
Otázka: Co znamená konat výhradně pro Stvořitele? Dost mě to znepokojuje a vypadá to, jako bych byl nucen dělat někomu otroka.
Odpověď: Tenhle “někdo” je absolutní přírodní zákon, sjednocující síla, která zahrnuje celé stvoření a tebe v něm. Kromě tohoto zákona neexistuje nic! A když “dáváš,” neděláš to “pro někoho,” ale abys ustanovil tento zákon nad celým stvořením tak, že je odhalen všem.
Stvořitel nic nepotřebuje, nic nedostává; je touha dávat, která nemůže přijímat. On jako takový není vnímán uvnitř tebe; spíše to, co z Něj vnímáš, jsou tvé vlastní dojmy. Zákon dávání je podobný zdi: Nic necítí, můžeš jej považovat za neživý. Tento přírodní zákon je zákon čistého dávání, kdy uvnitř prožíváš své vlastní reakce na něj.
Neděláš mu laskavosti! Nevyžaduje, abys k němu přilnul a miloval ho; nevnímá naši práci tak, jako my. Nemůžeme dokonce ani hovořit o jeho podstatě, nebo’t je nepoznatelný. Vše o čem diskutujeme, o něm, jsou naše osobní dojmy, naše vnímání Jeho v našich zlomených či napravených touhách. Proto nemohu říci, že pro Něj pracuji. Výrazy “přilnout ke Stvořiteli” či “milovat svého Stvořitele” mluví o mě a mé nápravě poté, co dosáhnu lásky.
Proto nám byla dána skupina, musíme pracovat ve vztahu k ní, namísto práce s nějakým abstraktním principem či silou, která nemůže být vnímána, či s faktorem, ke kterému se každý může obrátit, jak se mu zlíbí. Vezměte například vědu Kabalu. Je to plán jak bys měl zacházet s lidskou společností. Vytvoř si k ní svůj vlastní postoj podle tohoto programu a tím dosáhneš své úplné nápravy.
Láska ke stvořeným bytostem, kterou prožiješ s pomocí světla nápravy, bude zároveň tvým postojem ke Stvořiteli. Namísto interakce se Světlem, které nemůže být vnímáno, se duše rozbila na části a její části nyní interahují mezi sebou, namísto Světlem. Tak mají možnost se mezi sebou spojit, jednat a společně odzkoušet ty věci, které nemohou provést párováním s abstraktní silou.
[22836]
Ze 4. části denní lekce kabaly 7.10.2010, “Láska ke Stvořiteli a láska ke stvořením”
Rav Laitman na Twitteru