Tag Archives: kabala

Interview agentuře EFE News Agency v Madridu

Spousta španělských novin zveřejnila moje interview s agenturou EFE News Agency, které jsem dal v Madridu s nadpisem „Skutečná Kabbala – to není madonna“.

Obsah kapitol: původ Kabbaly, Kabbala jako prostředek a východisko ze světového krize, informace o kongresech a tiskových konferencích v Madridu, Buenos Ajrese a Turecku.

 

Část zveřejněných kapitol: El Periódico de México (Mexiko), La Vanguardia (Kolumbie), La Razón (Španělsko), El Economista (Španělsko), La Voz Digital (Španělsko), La Región (Španělsko), Atlántico (Španělsko), La Prensa (Španělsko), ADN (Španělsko).

Mistrovský plán

Otázka: Jaké je poslání lidstva ve vesmíru?

Moje odpověď: Moudrost kabaly, jinými slovy moudrost přijetí, se poprvé objevila zhruba před pěti tisíci lety, tedy v době, kdy lidé začali pátrat po smyslu své existence. Ti, kdož věděli, byli nazýváni kabalisté: znali smysl života a poslání lidstva ve vesmíru.
Touhy většiny lidí byly příliš nízké, než aby usilovali o tyto vědomosti, a když kabalisté zjistili, že lidstvo jejich moudrost nepotřebuje, skryli ji a tajně připravovali na dobu, kdy na ni budou všichni připraveni; lidstvo mezitím podporovalo rozvoj jiných směrů, například náboženství a vědy.
V současnosti je stále větší množství lidí přesvědčeno, že náboženství a věda neposkytují odpovědi na nejzávažnější dotazy. Začínají se ohlížet jinam a to je ta chvíle, na níž kabala čekala a proč se znovu objevila – aby poskytla odpověď na smysl života.
Kabala uvádí, že příroda, jež je synonymem pro Stvořitele, je nedotčená, altruistická a sjednocená, a že je třeba jak porozumět přírodě, tak vnést stejné hodnoty do svých životů.
Kabala dále uvádí, že pokud tak budeme činit, nejen že se vyrovnáme přírodě, ale také pochopíme myšlenku, jež se nachází v jejím pozadí, tedy mistrovský plán; pochopíme-li mistrovský plán, vyrovnáme se Mistru plánovači, a to je celý smysl Stvoření – vyrovnat se Stvořiteli.

První mezinárodní kabalistický kongres v Turecku!

První kabalistický kongres svého druhu, Euroasijský kongres svede oba kontinenty dohromady pod společným tématem „Sjednocený svět v nové realitě.“

Tento kongres je otevřen absolutně každému, ať už jsou v kabale noví, nebo studují po leta.

Obzvláště zveveme všechny, kteří studují s Bnei Baruchem skrze Bnei Baruch Learning Center či na vlastní pěst skrze www.kab.tv.

Kongres bude obsahovat lekce Michaela Laitmana, kulturní večery, hry pro každého, jídla, písně, tance, a co je nejdůležitější, množství lidí z odlišných etnik a mluvících různými jazyky, setkávajících se zde v tomto společném bodě lidské jednoty! Luxusní hotel též zaručí pohodlný pobyt jak pro dospělé, tak pro děti.

Kongres se odehrává v Kremlin Palace v Antalii v Turecku. Očekáváme mezi 1500-2500 účastníky, takže se ujistěte, že se zaregistrujete co nejdříve, protože místa jsou omezená. Informace a registrace na kabbalahbbprague@gmail.com

Kabalistická definice

Otázka: Co je Zionismus? Co má dočinění s Kabalou a Bnei Baruch?

Moje odpověď: “Kabala je metodou odhalení Stvořitele člověku v tomto světě” (Baal HaSulam, článek “Esence moudrosti Kabaly”). Zionismus je sociální hnutí pro návrat do Zionu ( Israele ). Kabalistická definice je následující: Země Israel se také nazývá “Zion” ze slova Jecia – “východ” ( exit ) v hebrejštině. Jakýkoliv člověk, která opustí limity našeho egoistického světa a vstoupí do Vyššího, Altruistického světa, vstoupí do “Zionu.” Mi Tzion Tize Tora  (Tóra přijde ze Zionu) znamená, že když člověk opustí svůj egoistický stav. Přijde ke Světlu.

Otázka: Během posledních dvou lekcí jste zmínil “Smíšený dav.” (Mixed multitude) Kdo to je?

Moje odpověď: “Smíšený dav” (Erev Rav) jsou protivníci kabaly, kteří brání lidem v návratu z duchovního exilu a objevení Stvořitele. A dokonce I když člověk touží po dávání a lásce, Erev Rav se mu snaží zabránit v postupu jakýmikoliv možnými způsoby. Zastoupili Mojžíšovi cestu, když se snažil odvést lidi z Egypta ( duchovní vyhnanství ) k odhalení Stvořitele. Také mu kladli všechny možné nástrahy během jeho čtyřicetileté cesty pouští.

Dnes také rozšiřují všechny možné druhy pomluv. Nemohou nadále mluvit proti Kabale, protože to už není možné, ale proti lidem, kteří ji rozšiřují, včetně naší organizace. Je psáno, že jsou Irei Hašem Ovdei Paroh – ti, kdo se bojí Stvořitele, ale přejí si zůstat uvnitř svého egoismu.

Gaon z Vilny (Agry) napsal ve Světle Zoharu, 3: 28 “Adam Ve Išto”: “V budoucnosti nám Mojžíš odhalí vše, narozdíl od toho, jak je to teď schováno v Tóře ve formě příběhů, zamýšlených pro Erev Rav, kteří nestudují skrytý význam.”

Byli jsme jako ve spánku

 Otázka:  Jestli si já sám v sobě musím představit Stvořitele,  tak jak  poznám, jestli je skutečný nebo  je jen v mé představivosti? Může to být pouze v mé fantazií,  může to být spánek? 

Odpověď: A  jak si teď ověříš, že celý tento život není spánek? Je možné, že spíš i nyní a  jen si ti zdá, že  mi pokládáš tuto otázku? Vždyť vše je relativní. 

Pokud  jsme pouze v jedné částí reality, v jedné její egoistické části, a to části  dostávat, –  nejsme schopni určit, jestli je toto spánek nebo skutečnost. Nemáme s čím  náš stav porovnat – jsme ponoření do vlastní sobeckosti a rozlišujeme pouze jedno: co je pro nás nejvýhodnější. Proto nejsme schopní  si představit stav, který je opačný  sobeckosti a to, když  se místo sobeckosti dostaneme do stavu  odevzdání.

 

Jestli člověk cítí obě tyto formy:  zisk i dávání, teprve pak může postavit  proti sobě jedno s druhým, jako dvě různé měření. Jenom ten,  kdo se současně nachází  ve stavu získání a nad ním buduje stav odevzdání  – může určit svou pozici. 

 

Není možné oddělit spánek od reality, pravdu od lží a to do té doby, dokud  nepocítíš druhou sílu, než je tvá přírodní sobeckost – sílu Stvořitele. Nejde to, pokud se nacházíš  zavřený uvnitř sebe.

 

Kabalisté píší, že celá její antecedence byla jako ve spánku. Tak se cítí  člověk, který vychází z této reality  v duchovní svět, „hainu ke holmim“ –  řečeno v žalmu velkého kabalisty – krále Davida. Co to znamená dostat se z této reality? To znamená mít ještě jednu vlastnost – odevzdávat se. A pak tento člověk vidí, že realita kterou cítil ve vlastnosti dostávat,  byla  jako spánek.

Pravda může být poznána pouze zevnitř

Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak si být jist, že člověk následuje správnou cestu :

Otázka: Chci najít Pravdu s velkým P, ale vše vypadá jako lži. Jak mohu dokázat sobě a ostatním, že Kabala je pravdivá? Nestačí říct, že všechno je zlé, a pouze “naše Tóra” je pravdou.

Moje odpověď: Vývoj a růst vždy přicházejí s pocitem chyby a její nápravy, stejně jako ve vyhledávacím systému, namířeném na určitý cíl. Pocity nejistoty, pocity že všechno je falešné a lživé, jsou všechny nezbytné a měl byste být vděčný, že je cítíte.

Pouze zvířata nedělají chyby, protože jsou ovládána přírodou, zatímco člověk se musí vyvíjet vlastními rozhodnutími. Navíc nesmíme potlačovat tyto vlastnosti v ostatních:  naopak bychom měli je povzbuzovat, I kdyby nás tito lidé měli nakonec opustit. Nechte je najít si a ověřit si vlastní cestu. Jinak se nestanou lidmi, ale zůstanou “zvířaty,” jelikož je psáno: “Všichni jsou jako zvířata” – všichni, kromě těch, kdo přitahují Světlo růstu a nápravy.

Otázka: Je mnoho skupin a škol, které studují kabalu. Podle vašeho názoru je každá skupina, která studuje autentické zdroje vhodná ke společnému studiu kabaly?

Moje odpověď: Jen vy můžete říct, jaká skupina a způsob studia jsou pro vás nejlepší. Někteří lidé si ještě potřebují projít různými druhy mysticismu, náboženství a kabaly jako (teoretických) znalostí ( Baal HaSulam to popisuje, když píše o  “Kabalistech Jeruzaléma”). Poté co toto všechno vyzkouší ( možná v dalším životním cyklu ), dospějí ke studiu autentické kabaly, což je přijímání Světla s cílem napravit vlastní egoismus. Vskutku to je jediný důvod pro existenci kabaly v tomto světě, jediný důvod proč Tóra (Kabala) byla dána. Stvořitel řekl: ”Stvořil jsem egoismus a stvořil jsem Tóru pro jeho nápravu,” nebo jinými slovy: s cílem, aby lidstvo dosáhlo kvality “Lásky ke svým bližním” – základního zákona celé Tóry a celého světa.

Rozpor mezi náboženstvím a kabalou: Činy versus Záměry

Otázka, kterou jsem dostal: Podle Rabaše jsou vyvolení lidé ti, kteří se dokáží přesunout z vnějšího k vnitřnímu, a s pomocí lidských činů se změní I lidské srdce. Zároveň nám ale připomínáte, že vnější přikázání nejsou o nic víc, než vnější znaky, které nemají žádné spojení s nápravou duše. 

 Moje odpověď: Když Rabash mluví o “vnějším dodržování”, nemyslí fyzické vykonávání činů, ale záměr “pro sebe samotného.” Vnitřní dodržování značí záměr “pro Stvořitele.”

Co se týče fyzických činů, Stvořitel řekl: “Nezajímá mě, jak zabíjíte dobytek, přikázání byla dána pro lidskou nápravu.” Jinými slovy, veškerý vztah mezi přikázáními a činy leží v záměrech člověka a ne v činech samotných. Kdyby si byl člověk vědom toho, že jeho činy nemají význam, byl by kabale nesmírně vděčný za to, že mu dává správné vedení.

Celý protiklad mezi náboženstvími a kabalou leží v jejich hodnocení významu činů a záměrů: Co je důležitější, činy nebo záměry? Kabala ve skutečnosti nepopírá důležitost činů ( tradic ) ve formování a řízení společenských hranic. Ale náboženství musí také přijmout, co je psáno, že činy bez záměrů jsou mrtvé a nenapravují člověka. Záměry mohou být změněny pouze studiem kabaly.   

Člověk musí začít tím, že připustí, že není dokonalý – v tom leží kámen úrazu! Je to proto, že prvořadý úkol náboženství je dát člověku pocit hrdosti a dokonalosti za dodržování ustanovení. Myslí si, že když tak činí, slouží Stvořiteli a celý svět a všichni ( v něm ) jsou mu zavázáni.

Kabala na druhé straně člověku ukazuje zrovna to, jak je ve skutečnosti falešný a nedokonalý. Vidí to ve Světle Stvořitele, které na něj sestupuje během studia. A člověk se cítí nešťasten s výsledky svého studia, ale pokud je schopen pozvednout se nad tento pocit a postavit pravdu nad trápení, postupuje. A pokud není schopen tak učinit, schází z cesty.

Článek 66 “Předmluvy ke Knize Zohar” mluví o nezbytnosti klást větší důraz na záměry než na fyzické dodržování. Celý rozpor mezi kabalou a náboženstvími leží v jejich přesvědčení o tom, co je důležitější.

Člověk musí cítit, že je jediným stvořeným stvořením


Otázky, které jsem dostal, o interpretaci Baal HaSulamových slov a navštěvování hrobů spravedlivých:

 

Otázka: V Shamati, Baal HaSulam několikrát zmiňuje “Masach de Hirik.” Mohl byste prosím vysvětlit tento fenomén nebo koncept?

Moje odpověď: Je to náprava duše ve střední linii.

Otázka: Co znamená slovo Yuli (יולי)?

Moje odpověď: Je to počáteční material, z něhož všechno vzniklo.

Otázka: Proč je výraz, který Rav Ashlag používá, “Co je smysl mého života?” a ne například: “Co je smysl života?”

Moje odpověď: To proto, že člověk musí cítit tuto otázku osobně, cítit, že jeho život na ní kompletně závisí. Musí cítit, že je jediným stvořeným stvořením (viz. materiály o Vnímání reality), a díky tomuto, že smysl života jako celku, život všech ostatních, závisí na jeho životě.

Otázka: Kde je místo, kde si stvoření uvědomuje své “Já,” a na druhé straně si uvědomuje, že není nikdo jiný, kromě Něj?

Moje odpověď: Místo uvědomování si svého “Já” je v Malchut a místo uvědomování si Stvořitele je v Keter.

Otázka: Pomáhá návštěva hrobů spravedlivých a rozsvěcování svíček pro posvěcení duší?

Odpověď: Pouze psychologicky!

 

 

Baal HaSulam o lidské přirozenosti


 Baal HaSulam. “Mír ve světě“:

Přirozeností naprosto každého jednotlivce je využívat životy všech ostatních lidí ve světě pro svůj vlastní prospěch. A vše, co dává ostatním je pouze z nutnosti, za účelem, aby využil druhého ještě dovedněji, takže to jeho přítel neucítí a vzdá se mu.

Baal HaSulam. “Řeč k oslavě závěru Zoharu – A Speech in Celebration of the Conclusion of The Zohar“: 
Jak může člověk dosáhnout úplné rovnocennosti formy se Stvořitelem, tak že všechny jeho činy budou zaměřeny na dávání ostatním, když je lidskou přirozeností pouze přijímat pro sebe? Naší přirozeností nejsme schopni udělat ani nejmenší věc pro prospěch ostatních. Když dáváme ostatním, jsme nuceni očekávat , že za to nakonec dostaneme odměnu, která stála za to. A pokud se člověk cítí spokojen se svým současným stavem, není schopen udělat ani ten nejmenší pohyb. Jak tedy může být každý čin ( namířen ) dávání ostatním a ( nepřijímat ) vůbec nic pro sebe?

Baal HaSulam. “Uvedení do Knihy Zohar,” článek 20:
Naše essence je stejná, jako essence všech částí stvoření, což je nic víc a nic míň, než vůle přijímat.

“Učitel a student” je spojení mezi dvěma duchovními stupni


    Otázka, kterou jsem dostal: Bez ohledu na to, co jste řekl o nutnosti mít Učitele, abychom dosáhli ( pochopili ) Kabalu pořád mám velmi silný pocit, že není správné spokojit se se zásahem jiného člověka, prostředníka mezi mnou a přírodou. Nechci to získat skrze někoho jiného.

Moje odpověď: Jste jako dítě, které se samo rozhodlo vést vlastní výchovu. Pokud se vám Stvořitel odhalí sám, jako to udělal s pár speciálními dušemi jako byl Adam, Abrahám a Mojžíš, pak možná nepotřebujete nic jiného – dokonce ani kabalistické knihy. Avšak pokud jste jako zbytek ostatních duší, pak je zbytečné pátrat na vlastní pěst, protože tak je systém postaven.

“Vztah učitel-student” není něco, co jsme si vymysleli. Nevypovídá o lidech, ale o spojení mezi Vyšším Stupněm a nižším stupněm. My jen používáme kvalitu a propojení systému duší. Není žádná jiná cesta k duchovnímu zrození.