Zohar: Duše říká Stvořiteli: „Řekni mi tajemství Vyšší moudrosti: co vidíš a jak spravuješ Vyšší svět?
Nauč mne tajemství moudrosti, kterou jsem dříve neznala a ani se ji neučila, aby mi nebyla hanba procházet Vyššími úrovněmi.
 
Vysvětlení:  Duše říká Stvořiteli  znamená, že člověk už docílil spojení s Vyšší sílou, cítí, jak funguje Stvořitel, jak ho probouzí.

Řekni mi tajemství Vyšší moudrosti  znamená, jak mohu přitáhnout světlo, které mně napraví, abych dokázal odhalit celý Vyšší systém?
Vždyť všechno otevíráme ve svém přání, nic jiného než přání  nebylo vytvořeno a právě v něm se projevuje  tento svět a budoucí, Stvořitel, stvoření, světy, duchovní úrovně, všechno je uvnitř přání, a pouze jeho nápravou dokážu postupovat dále.

Co vidíš a jak spravuješ Vyšší svět? – Proč je duše tak zvědavá?
Protože poznávat Stvořitele znamená odevzdávat Mu, jako je řečeno: „Znej svého Stvořitele a pracuj pro Něho“. Našim cílem je poznat celý vesmír na úrovni Stvořitele a ve všem se Mu stát rovným.

A proto duše žádá: Nauč mne tajemství moudrosti, kterou jsem dříve neznala a ani se ji neučila!
Na každé úrovni, kam postupujeme pomocí světla, v sobě musí člověk odhalit nové přání, které nás vrací ke zdroji Vyšší moudrosti.
A moudrost je v tom, jak mám použít všechny své vlastnosti pro odevzdání bližnímu.

Výňatek z lekce knihy Zohar, 24.11.2009

Filed under: Cesta, Duchovno, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Otázka: V čem je užitek zkoumání knihy Zohar v současnosti? Určitě ji potřebujeme studovat, abychom dosáhli duchovna? 
  
Odpověď: Ano, nyní nastal čas studovat knihu Zohar. Čekal jsem na  to dlouho, protože jsme potřebovali přípravu. 
  
Nyní jsme dosáhli stavu, kdy je mnoho lidí na celém světě schopno vystoupit po duchovních schodech (komentář na knihu Zohar se jmenuje „Sulam “ – schody). 
  
Proto společně začínáme studovat knihu Zohar . Každý, kdo se k nám připojí ve studiu a dokáže odřeknout sebe před ostatními tak, jako to děla malé dítě, bude moci proniknout ve svém pocitu tam, o čem vypráví kniha Zohar. 
  
Zohar se nezkoumá rozumem. Zohar se obrací k srdci člověka a rozviji jeho pocity, aby začal cítit dvě vlastnosti: odevzdaní a přijímání. Není náhodou, že Baal Sulam pojmenoval svůj komentář na knihu Zohar – „Sulam“ (schody). 
  
Zohar není možné zkoumat individuálně, ale pouze ve skupině. Byl také napsán skupinou kabbalistů , ve spojení deseti duší. 
  
10 kabbalistů, kteří napsali knihu Zohar, představují duchovní nádobu z 10 základními Sefirami. Každý z nich ztělesňoval jednu Sefiru, zvláštní sílu celé nádoby (kli), vytvořené Stvořitelem. 
  
Proto, když se budeme snažit stát takovou celistvou nádobou,  budeme od nich moci  získat to poselství, které na nás dokáže zapůsobit. 
  
Jestli se budeme snažit zkoumat knihu Zohar právě ve skupině, rychle pocítíme, jak nás síla uzavřená v knize Zohar spojuje. 
  
Jenom ve spojení mezi námi budeme moci přijmout, pochopit a pocítit jejich poselství, vždyť chápeme srdcem, totiž přáním, které je zorganizováno tak, aby pochopilo duchovní poselství. 
  
Pouhým rozumem není možné pochopit Zohar, je zapotřebí skupina, která je připravena na cestu, ve které lidé už nevěří, že dosáhnou duchovno jinými způsoby, kteří se zbavili omylu, mnohé si vyjasnili, jsou připraveni se odříct sami sebe a cítí, že samostatně, vlastními silami, nic nedosáhnou.

Ti jsou připraveni přistoupit ke zkoumání Zoharu a začlenit se do něj.

Filed under: Cesta, Duchovno, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Dnes, ve XXI století, se nám poprvé globálně otevírá to, že lidstvo je jediný systém a je opačný přírodě a Stvořiteli.
Dříve světlo (Vyšší informace) působila na každého z nás tak, abychom ve své sobeckosti rostli.

Teď jsme vyrostli, světlo nás spojilo a vyvolává v nás jiný vývoj – opravu spojení mezi námi.

Ukončili jsme svůj osobní egoistický vývoj, a teď pozorujeme, že ztrácíme přání se vyvíjet dál a to v jakékoliv oblasti lidského rozvoje.

Svět docílil neuvěřitelných možností, ale lidi už nezajímají. Protože přání se stalo jiné – už není osobní přání každého naplnit své ego, toto začínáme pozorovat také na úrovni našeho světa.

Svět docílil hranice, ve kterých se neobjevují nové prázdnoty a my necítíme, že je potřebujeme naplňovat.

Světlo nás přestalo rozvíjet. Nyní na nás příroda tlačí a nutí nás ke správnému spojení s ostatními, stát se podobnými Jemu (Stvořiteli).

Je to jiný druh světla, zaměřený na naše spojení, a proto dnes procházíme globální krizí, krizí spojení mezi námi, kvůli našim neshodám s přírodou Stvořitele.

Tohle je nový jev XXI. století, který jsme dříve neviděli. Dnes veškeré problémy vznikají v měřítku celkového systému, nemáme kam utéct .

Proto všichni cítíme, že se vaříme v jednom hrnci.

Filed under: Cesta, Duchovno, Egoismus - Žádné komentáře→

Otázka: Jak se mám stavět k tomuto světu do překročení machsomu – jako k pomyslné realitě?

Odpověď: Vztah k tomuto světu musí být velmi snadný – pokud  přebývám v tomto snu, musím ho  uskutečňovat. Napsáno: „Soudce nemá nic většího, než to, co  vidí jeho oči“.

Jsem povinen pracovat, starat se o rodinu, dělat všechno potřebné v tomto životě, ale přitom plně chápat, že je to spánek, „Svět – je hra!“ a já ho uskutečňuji jako hru.

Ale stavím se k této hře vážně. Vždyť celou tuto realitu pro mně připravil Stvořitel , proto abych v ní existoval, dodržoval  její zákony a rozvinul „bod v srdci “ – ve svém vztahu ke Stvořiteli.

Dvě úrovně, zemské a duchovní, nemají žádné spojení. Na pozemské úrovni, kde  „ve spánku“ přebývám, uskutečňuji všechno potřebné pro tento život a na duchovní úrovni, hlídám spojení se Stvořitelem, vyvíjím ho a úděluji tomuto všechnu svou pozornost. Proč bych jinak žil, když ne pro spojení s Ním?

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka: Co dělat, jestli cítíš, že jsi absolutně ve všem řízený zhora?

Odpověď: To je pozoruhodné pokud člověk cítí, že je na100% podřízen! Proč jsi myslíte, že je třeba s tím něco dělat?

Je velmi dobré, jestliže cítím, že mne Stvořitel vede, že se nacházím spolu s ním, v každém svém hnutí, „duší i tělem“. (Tělo – to je moje přání a duše – je to, čím Jeho pokyny přijímám).

Cítím Jeho přání – okamžitě měním svoje přání – a pociťuji, jak se s ním spojuji, opakuji po Něm všichni Jeho kroky.

Pohybujeme se společně, až do úplné nápravy, když už nebude možné odlišit Jeho přání od mých, kdo z nás je první a kdo je druhý. Pohybuji si těsně za Ním bez jakéhokoliv zdržení.

Takový stav se jmenuje Gmar Tikun (konec nápravy), když nejsou rozdíly mezi mnou a Jim!

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Musíme dosáhnout takového spojení v kabalistické skupině , aby se stalo „Stvořitelem“.

Stvořitel je míra spojení mezi námi, kdy vnímáme jiného, jako sebe samého.

Musím se po celou dobu kontrolovat,  jestli se přibližujeme k takovému spojení nebo ne?  Přibližuji se ke Stvořiteli?

Mezi námi se rodí Stvořitel. V našich vztazích, v napětí, v úsilí, ve snaze ke spojení mezi námi, odhalujeme to, čemu se říká Stvořitel.

Představte si, že ve spojení mezi sebou přitahujeme něco takového, čemu se říká „Přijď a spatři!“ (Bore = Bo – přijď, re – spatří = Stvořitel).

Vytvořili jsme společné kli s deseti sefirot odevzdání. A toto kli odhalujeme spolu s naplněním, jedině když usilujeme o správný model spojení mezi námi, nebloudíme ve fantaziích o sobě a Stvořiteli, ale víme přesně, co musíme odhalit.

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Není žádný rozdíl v jakém jazyce se věda kabaly zkoumá a pro spojení Stvořitele se stvořením nenívůbec zapotřebí rozumět hebrejsky.

Vždyť ve všech čtyřech jazycích, které věda kabala používá (Tanach, Halacha, Hagada a Kabala) – nejde o podobu písmen, slov nebo výrazů v hebrejštině.

Jazykem se nazývá spojení stvoření se Stvořitelem – přání se světlem. Vnějším vyjádřením může být bučení krávy, úsměv kojence a dokonce i bez vnějších projevů.

Jak mé srdce reaguje na Stvořitele a jak s ním mluví? Nepotřebujeme něco psát nebo vyslovovat. Jazykem se nazývají moje přání v podobě Stvořitele.

V duchovnu nejsou tvary, zvuky, písmena, vůně, pohyby. Jazyk spojení se Stvořitelem je to, kolik mám v sobě stejných vlastností jako ON.

Není tu spojení s  žádnou řečí člověka v tomto světě.

Filed under: Cesta, Duchovno - Žádné komentáře→

Otázka, kterou jsem dostal: Říkáte, ze vzdělání kabaly je po stovky let prenášeno metodou „z úst do úst.“ Co to znamená?
Odpověď: „Z úst do úst“ znamená, že je tato spiritualni záležitost skrze Masach (Clonu) od učitele k žákovi predávána až do chvile, kdy se oba budou nacházet v tom samém bodě sprituálního stupně. Je mezi nimi stejné pouto, jako mezi dospělým a dítětem na tomhle světě. Dospělý se musí vžít do situace dítěte, aby ho mohl ucit, a zároveň aby to to dítě od dospělého pochopilo. Učení je tak možné, protože se oba nacházejí na stejném stupni a úrovni vnímání světa. 

To samé se děje i ve spirituálním světě. My muzeme navázat spojení s učitelem, protože se toto spojeni nachází na stejně nízké úrovni, na které se nachází začínající student.Tak se toto spojení nazývá „z úst do úst,“ což znamená: že zkrze společný Masach (Clonu) dochází ke spojení mezi Parzuf tohoto vyššího stupne a Parzuf nižšího.
Tato clona se nachází na úrovni Pe (ústa), a proto je to celé označováno jako spojení „Pe el Pe” z úst do úst.

Filed under: Duchovno, Evoluce, Studium, Vzdělání - Žádné komentáře→

Otázka: Čím je zvláštní 4. stádium přímého světla (behina dalet), proč se vlastně jmenuje stvoření?
Odpověď: Ona dostává všechno světlo, které bylo v prvním stádiu, ale kromě toho je v ní jeden důležitý doplněk, nechce dostat jen světlo, ale také status Stvořitele – stát se stejná jako On, čili kochat se nejen světlem, ale také pozicí dávajícího!

Existuje podobenství o boháči, který ve městě potkal chudáka,  kamaráda ze svého dětství. Pozval jej do svého domu, oblékl jej do nejlepších šatů, živil ho a chtěl ho u sebe nechat navždy a dávat mu všechno, co si bude přát.

Jednoho dne ale zjistil, že je jeho kamarád smutný. Ten na otázku domácího: „Co chceš, abych pro tebe ještě udělal?“, odpověděl: „Být jako ty, abych necítil, že všechno dostávám“. Ale tohle mu on dát nemůže, i kdyby dal chudému příteli všechno.

V takovém stavu absence nezávislosti 4. stádium přestalo přijímat světlo (zkrátka udělalo cimcum alef C“A), zbavilo se spojení se Stvořitelem a stalo se samostatným. A náš další vývoj se věnuje tomu, jak se stát Stvořiteli podobnými.

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Hlavním faktorem, ovlivňujícím rychlost duchovního vývoje, je návyk. Pokud by člověk požadoval odměnu za každý čin, který vykonal, rychle by dosáhl odhalení Vrchního světa.

V noci jsem vstal a přišel jsem na lekci – kde je má odměna?

Dal jsem Ti otázku – kde je Tvá odpověď? (když se obracíte na Stvořitele) 

Obrátil jsem se ke skupině a snížil jsem se, abych byl naplněn velikostí cíle – kde je?

Pokud bych tímto způsobem neustále požadoval od sebe, přátel a od Stvořitele, používal bych každý okamžik svého života (ať dobrý či špatný) efektivně a postupoval bych rychle.

Člověk musí být jako malé dítě v neustálém hledání a poznávání. Nejděsivější prokletí je stát se starým zatímco jste ještě dítě, protože pak byste nadále nemohli studovat a být ohromováni, neměli byste životní náboj a tak byste se stali jen unavenými starci.

Ne, stařec by měl být jako dítě!

Filed under: Cesta, Evoluce, Studium, Zdraví - Žádné komentáře→