Jako učitel kabaly ze sebe začínám „osvobozovat“ víc a víc materiálu a materiál se stává hustším a hlubším než předtím. To je volání doby k urychlení nápravy. Kdokoliv je schopen se „chytit“ našich lekcí a jejich nového rytmu bude schopen postupovat rychleji.

Dnes musíme přivést k životu vše, o čem mluvíme v lekcích. Nestačí tomu jen rozumět. Musíme to implementovat uvnitř nás každý den, takže slova vyřčená na ranní lekci se během dne stanou činy.

Roky, které jsme strávili studiem, nebyly ztraceny a nyní to můžeme dělat prakticky, společně se stovkami tisíc lidí, účastnících se stejného procesu. Pokud to budeme dělat společně se všemi našimi přáteli a těmi, kdo po celém světě sledují a poslouchají lekce, pak je to možné.  

Dodatkem to může dělat každý začátečník společně s námi tím, že se s každým spojí a bude vyvíjet veškeré úsilí, jaké může. Je to podobné tomu, jak se rodí děti a jak potom používají vše, co pro ně bylo vytvořeno.  Takto se člověk, který je na duchovní cestě nový, může stát částí obecného pohybu spolu s námi.

Nejdůležitější věcí je rozvinout zvyk neustále kontrolovat svůj osobní postup a obecný postup.

Filed under: Cesta, Duchovno, Jednota, Spojení, Studium - Žádné komentáře→

21.10.2009, 11:55

Krize neskončila,  pouze začíná narůstat. Pokračuje už desítky let, ale  snaží se ji utajit.

Krize se projevuje ve všech oblastech: vzdělání, vědy, vztahy mezi lidmi, rodiny, spojení mezi mužem a ženou,  jejich vztah s dětmi,  chování dětí ke stárnoucím rodičům, vztah  člověka se státem a mezi státy.

Ve všem, čím se zabývá člověk, ve svém posledním, nejvyšším stupni rozvoje sobeckosti , která se projevuje  jako globální vzájemný vztah všech egoistů světa,  a proto se nyní cítíme v krizi.

Egoismus není možné napravit vléváním miliard dolarů nebo rozhodnutím  OSN, pouze nápravou vztahu mezi lidmi, ze vztahu egoistického na altruistické  a  přesně tohle od nás požaduje nyní se otevírající globální systém.

Potřebujeme čas, aby to lidé pochopili. O  lidské sobeckosti,  jako o příčině  zla ve světě se mluví poslední dobou velmi často, ale  to neznamená že chápeme význam těchto slov. A hlavní je to, že nevíme jakým způsobem napravit v nás stále rostoucí egoismus.

Jestli pochopíme, že sobeckost  je jediné zlo a pouze ho potřebujeme vykořenit v sobě, rozeznáme taky přímo proto připravený prostředek  – Kabalu.

Jinak nás příroda povede cestou utrpení, donutí nás napravit svoji sobeckost  a  vybudovat  metodiku nápravy.  Věda  Kabala nám  tu metodiku teď nabízí bez nutnosti projít cestou utrpení, metodiku kterou kabalisti uschovali pro lidstvo  od doby starého Babylonu, kdy se v lidech poprvé projevil egoismus.

Filed under: Egoismus - Žádné komentáře→

Věda kabaly připomíná program, který uvádí počítač do pohybu. Jeho vnitřní příkazy jsou zaznamenány ve formě slov, které pak program čte a vykonává.

Toto je, navenek, čtení kabalistických textů. Čtením písmen, slov a řádků uvádíme do pohybu náš vnitřní mechanismus. Vypadá to, jakoby bychom jednoduše četli text a vyslovovali slova, ale ve skutečnosti vkládáme příkazy do svých myslí a tužeb, kteréžto je pak vykonají.

Proto drží kniha, napsaná kabalistou vysoké duchovní úrovně, zvláštní sílu. Baal HaSulam psal své texty na základě svých činů souhlasně s tímto programem.

Proto když čtete tento text, pak dokonce aniž byste doopravdy chápali to, o čem mluví, absorbujete specifické sekvence akcí, které pak provádíte.   

Vaše nádoby vnímání se začnou uspořádat podle textu, a začnete vnímat nové formy svých nádob vnímání. Cítíte je jako nové vlastnosti, které nazýváte „Světlo, které napravuje.“ Ale (samozřejmě) zvenčí žádné Světlo nepřichází.

Proto když studujeme kabalistické texty, pouze se neučíme, ale uvádíme do pohybu řídící program a okamžitou, ale postupnou nápravu našich smyslů.

Filed under: Duchovno, Knihy, Studium, Vzdělání - Žádné komentáře→

Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak je egoismus člověka prokazován v Přírodě:

Otázka: Rave Laitmane, pokud tomu správně rozumím, Příroda se řídí podle určitých zákonů. Například brát a používat pouze to, co potřebujete, a ne víc. Ale přítel mi řekl o tom, jak smečka vlků zabila přes 40 ovcí a beránků při jediném vpádu.  Vlci utekli, aniž by sežrali jakkoukoliv ze zabitých ovcí. Pokud Zákon Přírody vládne nehybnému, pohyblivému a vegetativnímu světu, co způsobuje tento typ úchylky?

Moje Odpověď: Predátoři vykazují tento druh chování, protože jsou ovlivňováni pádem člověka. Celý svět vzestupuje a sestupuje s člověkem.

Otázka: Pokud je Příroda inteligentní a měli bychom ji připomínat tím, že přestaneme být soupeřiví a začneme spolupracovat, proč soupeří zvířata o jídlo a přežití, nebo rostliny soupeří o slunce či jiné přírodní zdroje? Sdílí kabala stejný společný bod evoluční teorií?

Moje odpověď: Je to následek egoismu člověka, jak je to popsáno v Bibli.

Filed under: Egoismus, Evoluce, Prostředí - Žádné komentáře→

Pro vstup do duchovního světa je na svoje egoistické přání nutno udělat „omezení “ (Cimcum).

Malchut (vlastnost přijímání) se celá musí začlenit do Biny (vlastnosti dávání) a podřídit se její moci.

A neexistují tam žádné clony nebo brány , které oddělují dovolené od zakázaného. V duchovním světě není násilí! V duchovnu nejsou na zdi upozornění: „Vstup zakázán!“ Když si přeješ, nikdo ti nemůže zakazovat.

Nesmíme potlačit žádné svoje přání. Nutná je vnitřní náprava, uvnitř samotného přání. Samotné přání zůstává a spolu s ním vzniká závažnost nepoužívat ho egoisticky, ale naopak, uvědomit si možnost jeho vyššího použití – k věnování,  pro užitek jiným.

I když si naše přirozennost přeje naplnění, získává ale takovou nápravu, že, kromě přirozeného přání pro sebe, začne cítit závažnost věnování.

Určitě jste pozorovali v cirkuse cvičené lvy? Proč najednou, místo toho, aby spolkli cvičitele, poslušně otevírají tlamu a umožňují do ní člověku vložit ruku nebo hlavu? Myslíte si, že ji nechce ukousnout? Chce! Ale vnímají tohoto člověka jako velmi důležitého, vždyť ho živí, a proto omezuje (Cimcum) své přirozené přání.

 
Stejné je to i v nás. Přání užívat si zůstává, pouze začíná cítit  důležitost odevzdání. Přeje si, aby nad ním odevzdání vládlo.

Filed under: Duchovno, Studium - Žádné komentáře→

Není lehké pochopit, že je zde metoda, jak být naplněn věnováním místo přijímáním. Zdá se to nelogické a společnost to také nepodporuje.

Avšak vše to tak bylo záměrně uspořádáno, aby nám tato možnost být naplněn věnováním, dosáhnout nekonečného naplnění a cítění věčného života, zůstala skryta. Jinak by se naše egoistická touha hnala přímo, aby se těšila z věnování. (Koneckonců nejdůležitější věc je pro ni přijímat potěšení). Je jako zloděj, který běží v čele davu a křičí, „Chytněte zloděje!“

(Z denní lekce kabaly z Šamati #13)

Filed under: Studium, Vnímání - Žádné komentáře→

Otázky, které jsem dostal, o fyzických předpisech (dodržováních – physical observance) a Kabale:

Otázka: Studuji přes Internet a jsem světský člověk, ale nemám jasno v tom, co dělat s přikázáními ( jako je Kashrut, Tefillin, Tzitzit, Kippah, motlitby a tak dále). Dokonce I poté, co jsem si poslechl vaši lekci o náboženství, není mi stále jasno toto: je cesta osobní nápravy dostatečná nebo musím dodatkem dodržovat přikázání?

Moje odpověď: Kabala doporučuje každému člověku zůstat takovým, jaký je. Člověka může  napravit pouze Vyšší Světlo, proto člověk nemusí dělat nic jiného, než studovat (což zahrnuje skupinu, Maaser, knihy, rozšiřování a pro muže je vhodnější, aby byl ženat). Všechny nápravy uvnitř vás budou provedeny Vyšším Světlem (Ohr Makif).

Otázka: Měl by člověk dodržovat přikázání nebo jen studovat? A jak se lidé dostanou k bodu, kdy kompletně vynulují svůj egoismus a dosáhnou lásky?

Moje odpověď: Žijte stejně, jako jste žil předtím, a studujte kabalu. Světlo vás bude navádět, jak byste se měl změnit.

Otázka: Měla by vdaná žena, která studuje kabalu, dodržovat hmotné přikázání? Jestli ano, pak jaká přikázání by měla dodržovat? A co je duchovním kořenem rituální čistoty rodiny?

Moje odpověď: Účelem všech hmotných přikázání je udržovat hranice lidské existence, ale ne náprava lidské duše. My v Bnei Baruch je dodržujeme jako kulturní dědictví nebo tradici. Kabala nikoho nezavazuje provádět žádné fyzické činy.

Otázka: Nejsou přikázání, které nám byla nařízena, radou, jak postavit pravé nádoby, vhodné pro náš duchovní kořen? Pak, poté co získáme zkušenost ve výstavbě vhodného záměru, přiblížíme se k stvoření nádoby na Světlo, která mu padne?

Moje odpověď: Jistě, mate pravdu. Všech 613 přikázání jsou nápravy 613 touh duše 613 Světly, které svítí a napravují je během studia Kabaly.

Otázka: Pokud se někdo nachází v okolnostech bytí v komunitě, kde je vnější dodržování Micvot a Halacha normou, není pak od člověka požadováno, aby žil v souladu s tímto sociálním dekorem? Člověk může zůstat vnitřně “světský,” nebo si neustále klást otázky o oprávněnosti svých záměrů a toužit po tom znát (ne věřit v) Ribono Šel Olam (Stvořitele), správně?  Můžeme být vnitřně připojení ke Světovému Kli, studovat s Ari Online, být částí skupiny, a přesto navenek kráčet v hávu Ortodoxie?

Moje odpověď: Samozřejmě, a to je to, co od vás Tóra žádá: zatímco následujete vnější rituály, přidat k nim vnitřní, pravé předpisy (dodržování – observance). Nebo jinými slovi, přidat pravou Tóru k jednoduché Tóře. Kabala je brána jako Torat Emet – pravá Tóra, nebo také jako Pnimiut HaTorah – vnitřní Tóra.

Filed under: Náboženství, Studium - Žádné komentáře→

Otázky, které jsem dostal, o pekle a nebi, snech a duševních poruchách:

Otázka: Začínám mít zájem o kabalu a mou první otázkou je: existuje nebe a peklo?

Moje odpověď: Peklo je poznání, že egoismus člověka ja zlý a hanba za užívání jej v současnosti (nikdo není souzen za svou minulost). Nebe je pocit rozkoše, když jsme podobni Stvořiteli, když usilujeme o nezištné dávání a lásku.  .

Otázka: Před pár měsíci jsem sledovali vysílání vaší raní lekce, kde jste vysvětloval, že si občas člověk plete prostředky, které nás dostanou k cíly s cílem samotným – paní se služebnou. Můžete to prosím znovu vysvětlit?

Moje odpověď: Nejdůležitější věcí v životě je vždy dělat jasný rozdíl mezi tím, co jsou prostředky – celý svět, a co je cíl – Stvořitel. Pro více na toto téma, viz. “Uvedení do Talmud Eser Sefirot.”

Otázka: Mám otázku o snech. Tento týden jsem měl sen o tom, že se mi zlomil zub. Sen byl pěkně strašidelný a druhý den jsem si v kabalistické knize snů přečetl, že to znamená něco špatného. Chtěl jsem se vás zeptat, co v tomto případě dělat?

Moje odpověď: Zapomeňte na sen a usilujte o cíl.

Otázka: Ve vašem článku Psychiatrie a Kabala stále nerozumím tomu: mohou lidé s Bi-Polar Disorder studovat? Jsem člověk s touto poruchou a je pro mě velmi důležité vědět, jestli mohu studovat neb one. Nechci ztrácet svůj čas.

Moje odpověď: Já to v těchto případech povoluji, ale pouze v rozumné míře.

Filed under: Zdraví - Žádné komentáře→

Uvedení do vědy kabaly (Pticha).
Článek 13-16, výtah:

13. Podobně jako jsou hmotné objekty odděleny prostorem, duchovní objekty jsou odděleny odlišnostmi vlastností. Dva lidé, jejichž názory jsou podobné, jsou si blízcí, zatímco dva lidé, jejichž názory jsou protikladné, jsou (od sebe) daleko. A dokonce I když jsou si fyzicky blízko, pořád se cítí od sebe vzdálení. Takže duchovní objekty jsou blízko nebo daleko jeden od druhého jen díky jejich vlastnotem: odlišnost ve vlastnostech odděluje jeden od druhého, zatímco podobnost vlastností je přibližuje, vedouce ke splynutí.

Touha byla stvořena Stvořitelem a není ani dobra, ani špatná. Stav stvoření není  určován touhou, ale pro koho jet a touha používána. Stvořitel dává, a proto když stvoření používá touhu “pro dávání” (“for the sake of bestowal”), je podobné a blízké Stvořiteli. Na druhé straně, stvoření, které používá touhu pro “sebe samotné” (“for its own sake”) (pro to, aby přijímalo), je v protikladu ke Stvořiteli a tudíš od Něj vzdálené.

Pro stručnost v Kabale používáme termíny: “záměr přijímat” a “záměr dávat (věnovat),” ale oba míní použití stejné touhy:

• “Kvůli sobě samotnému” (pro své vlastní dobro – For one’s own sake) je nazýváno “přijímat,” a
• “Kvůli Stvořitele (For the sake of the Creator) (nebo kvůli příteli)” je nazýváno “věnovat.” (to bestow)

Nicméně člověk by neměl nikdy zapomenout, že touha dávat v přírodě neexistuje. Je zde jen touha přijímat (přijímat naplnění, rozkoš). Avšak pokud je tato touha používána „pro Stvořitele,“ pak je to naprosto rovnocené dávání.

14. Čtvrtá fáze, jež cítí, že je opačná Stvořiteli, přestane přijímat Světlo. Tato akce se nazývá Cimcum Alef (První omezení). Výsledkem je, že touha zůstává prázdná. Pak se rozhodne, že bude přijímat pouze, pokud to potěší Dárce, Stvořitele.

15. Tak vyvstane nová podmínka přijímání – přijímat pouze pro Stvořitele. Tak činíce, stvoření dosahuje ekvivalence formy se Stvořitelem. Například: člověk přijde do domu jeho přítele, který mu nabídne, aby zůstal na večeři. Přirozeně host odmítne jídlo, nezáleže na tom, jak je hladový, protože se mu nelíbí pocit, že je přijímajícím, který nedává nic na oplátku (jako by třeba dával v restauraci). Avšak hostitel jej pobízí a přemlouvá, říkajíc, že jej host velmi potěší, když přijme jídlo. Když dostane host pocit, že tomu tak skutečně je, souhlasí, že přijme jídlo, protože se už nadále necítí jako přijímající, naopak, cítí, že tím že bude souhlasit  s přijímáním od hostitele, dělá mu službu a těší jej.

Navzdory tomu, že kvůli hanbě (pramenící) z přijímaní nemohl host přijmout, i když byl hladový, hostitelovo přemlouvání a hostovo odmítnutí dalo vzniknout nové podmínce: přijímání stávající se dáváním (reception turned to bestowal). Tak se stalo díky změně hostova záměru. Host přijímá, ale jeho záměr se změnil. Je to přesně síla odmítnutí jídla a ne pocit hladu, což je skutečná touha, co se stalo základem pro přijetí jídla.

16. Vidíme, že místo užívání  touhy přímo, je používána „opačným“ způsobem: rozkoš  narazí na odmítnutí- Clonu (the Screen), která Světlu stojí v cestě k touze. Pak se objeví Odražené Světlo (Reflected Light) – touha přijímat pro hostitelovo dobro. A pouze v rozsahu tohoto záměru  –  Odraženého Světla – je Přímému Světlu umožněno vstoupit do touhy. Přijímání Světla se nazývá „Zivug de Hakaa“ (kontakt úderem, interakce úderem – striking interaction) – nejprv úder, pak interakce.

Touhy přijímat pro Stvořitele jsou nazývány „čisté“ (od egoismu). Touhy přijímat pro sebe samotné jsou nazývány „nečisté“ (pošpiněné egoismem). Nemohou přijmout Vyšší Světlo a proto jsou nazývány „duchovně mrtvé.“

Filed under: Duchovno, Knihy, Studium - Žádné komentáře→

Otázka:   V dnešní době existují stovky televizní kanálů, a často slyším jak si lidi stěžují že nemají co sledovat. Je to podobné našemu světu, na první pohled všechno máme, ale stejně  nám něco chybí. Tak co vlastně hledáme, co nám ještě chybí?

Odpověď:  Existuje pět úrovní tužeb rozdělených do tří skupin, v první skupině se nacházejí animální touhy (potrava, reprodukce, domov), druhá zahrnuje lidské touhy (peníze, uznání, znalosti) a třetí skupinu tvoří duchovní touha, tak zvaný bod v srdci.

Dokud byly aktivní pouze první dvě skupiny tužeb, spokojili jsme se s jejich „zkrocením“ pomocí rutiny a potlačování, avšak ve chvíli, kdy se objevil bod v srdci, přestaly první dva způsoby fungovat a nastala potřeba poohlédnout se po něčem jiném. Právě tehdy se po tisících letech čekání na pravou chvíli vynořila moudrost kabaly.

Moudrost kabaly je nástrojem pro Tikkun (nápravu) a jejím používáním můžeme změnit kavanu (záměr) z touhy po sebeuspokojování definované jako egoismus na touhu uspokojit celou přírodu (Stvořitele), jež je definovaná jako altruismus.

Současné globální krize jsou krizemi tužeb, a pokud použijeme moudrost kabaly k uspokojení největší touhy ze všech − touhy po duchovnosti, veškeré problémy se vyřeší automaticky, neboť jejich podstatou duchovní nespokojenost, již mnozí zažívají.

Filed under: Egoismus, Evoluce - Žádné komentáře→