Základní bod, na který se musíte stále vnitřně zaměřovat je princip „Není nikdo, kromě Něj“. Stvořitel je příčinou jakéhokoliv stavu, jakéhokoliv přání, každé myšlenky, každého vnímání, každé události. Mnou a obklopujícím světem se řídí pouze jediná síla.

Otázka: Proč je tak obtížné udržet záměr?

Odpověď: Je to proto, že ve správném záměru, naše touha užívat si okamžitě dosáhne nápravy. Pokud jste i jen na okamžik mysleli se správným záměrem, pak jste opravili přání, které se uvnitř vás v tu chvíli vyskytovalo, a je nahrazeno novým, nenapraveným. A teď si znovu musíte představit jednotnou skupinu všech přátel jako jeden celek.

Pokud tak učiníte a aspirujete ke Světlu, které reformuje, aby trochu odhalilo v tomto stavu kvalitu odevzdání, pak to znamená, že jste opět napravili vaše přání a to se znovu změnilo. Ukazuje se, že pokaždé, když budete odpojeni, znamená to, že nejste odpojeni a nedostáváte se dále od sebe, ale že touhy uvnitř vás se mění, a tak se pohybujete kupředu!
[87037]
Z 2. části denní lekce kabaly 28/8/2012, Zohar

Otázka: Které žádosti dosáhnou Stvořitele?

Odpověď: V prvé řadě musíme pochopit, že když žádost nepochází z kolektivní žádosti, není vůbec akceptována. Lidé volají na Stvořitele z hloubi jejich srdcí, když se zhroutí a ve chvíli smrti, ale nic nepomáhá. Proč? Protože jejich modlitba neprochází filtrem, který je tou jedinou cestou, jak je žádost akceptována. Pouze prostřednistvím systému, pouze prostřednictvím spojení mezi námi, a nezáleží na tom, zda je dobré či zlé, je to pouze s ohledem na spojení, kdy je žádosti vyhověno. 

Otázka: Jak mohu spojit své přání s přáním někoho jiného, když jej vlastně necítím?

Odpověď: Snaž se cítit anebo alespoň brečet, protože cítit nemůžeš. Prostě nechápeš, že tvé osobní, individuální přání nemůže konat jinak. Když přijdou dvě, je to skvělé! Takže, co chceš? Ustanovit spojení, sjednotit? Hádáte se? Jste ale dva; vyjasnili jste si vztah mezi sebou? Skvělé!

Proč je nyní čas k nápravě? Je to tím, že lidé začínají cítit, že ve spojení mezi nimi není něco vpořádku. Bylo to však OK už dříve? Předtím žádné spojení nebylo. Dnes cítíme, že je něco špatně, a že to musíme napravit; takže náprava začíná ode dneška a dále.

Pokud nebudeme brát spojení mezi námi v úvahu, bez ohledu na to jaké je, není nic, s čím můžeme ke Stvořiteli přijít. Osobně nemohu udělat nic; ve mně není nic k napravení. To jediné, co musíme napravit je spojení mezi mnou a ostatními. 

Otázka: Jednou jste o systému řekl, že převádí nereálnou žádost v reálnou. Měl jste na mysli žádost jednotlivce nebo obecně?

Odpověď:  Žádost jednotlivce  není! Skutečnost, že individuálně křičím neznamená, že má žádost je individuální. Důležitou věcí je, ohledně čeho křičím. To je to, co určuje, zda je má modlitba modlitbou mnoha anebo není.

Lidé si myslí, že když se Minyan (deset mužů) shromáždí, že se jedná o modlitbu. Může to však být jeden člověk, který si žádá spojení, nápravu systému, a pak se to nazývá „modlitbou mnoha.“

Takže, když přistupujeme ke studiu, je velice důležité přijít se správnou žádostí. V opačném případě nás studium vzdaluje, namísto elixíru života se z něj stává lektvar smrti. Vidíme, že lidé odchází, utíkají a upadají. Proč se to děje? Je to proto, že to samé Světlo, které operuje ve špatném směru, přináší temnotu, což znamená, že Vás k cíli vede delší cestou. 
[82775]
Z 2. části denní lekce kabaly 12/7/2012, Zohar

Člověk musí kontrolovat svoje reakce každým okamžikem. Možná žádá Stvořitele, aby mu dal dobrý život? V takovém případě je to, jako když říká: „Posíláš mně zlo. Prosím, buď ke mně laskavý.“ Toto dělá “ 99 procent „.

Nebo to člověk říká jinak: „Uvědomuji si, že cítím zlo a chápu, že důvod toho je v mých kvalitách, které jsou opačné Tvým. Koneckonců, každý odmítá podle svých vlastních chyb. A já Tě žádám o nápravu: Dej mi sílu napravit sám sebe.“

Člověk zažívá těžkosti na cestě („Vytvořil jsem zlý sklon“), ale pamatuje si, že mu je posílá Stvořitel („Vytvořil jsem Tóru jako koření“). A pak člověk získá světlo, které je ukryté v Tóře a vrátí ke zdroji. Žádá nápravu svých vlastních kvalit: ty jsou zaměřeny na egoistické přijímání a jsou opačné Stvořiteli – nechť se nasměřují k odevzdání a člověk pak bude cítit, že Stvořitel je laskavý.

Ale proč tohle potřebuji? Cítit se dobře? V tomto případě jsem stále egoista. Nebo proto, abych přestal nadávat na Stvořitele? „Co když mě potrestá, když budu vnímat Jeho dobro jako zlo?“ Ne, to je také egoismus. Jak tedy tvořím svou reakci? K jakému stavu musím přijít? Není to o slovech, ale aspiraci srdce: Jakou korekci žádám?

Žádám o nápravu, když se cítím špatně ve své touze přijímat, ale v mém záměru, namířeném ke Stvořiteli, cítím, že to přichází od Něj, Dobro, které dělá dobře.

Tímto způsobem se člověk dělí do dvou částí, které jsou spojeny: Je ponořen do tmy ve své egoistické a omezené touze po potěšení a cítí světlo nad ní. A pak si je jistý, že náprava, které se mu dostane, není pro uspokojení své sebelásky. Ne, jeho radost je nad tím a on je opravdu ve stavu odevzdání.

Například: Máma mi dělá kaši, ale nechutná mi. Máma věděla, co dělá: udělala pro mě to nejzdravější jídlo. Ale já v něm nevidím hodnotu. Měl bych jí žádat o jinou kaši? Nebo bych měl jíst tuhle, třeba že chutná špatné, a změnit svůj postoj k mámě nad mými pocity? Tímto způsobem začnu získávat její kvality, její pohled na svět, její touhy zaměřené na dávání. Takto rostu, jelikož získám svůj duchovní obraz.

Neexistuje žádné jiné řešení – je psáno: „Všichni Mne dosáhnou, od malých až po velké.“ Kde „dosáhnout“ znamená sjednocení nad naším egoismem. To je základním principem duchovní práce. A i když by se to mohlo zdát těžké, ve skutečnosti je to velmi snadné, když jednám v jednotě se skupinou. Neskutečně těžké je to tehdy, když se snažím jít dál sám.
[76949]
Z 1. části denní lekce kabaly 3/5/2012, Shamati # 8

Otázka: Co to znamená protlačit svůj požadavek „skrze skupinu,“ skrze jednotou?

Odpověď: „Skrze skupinu“ znamená, že protlačuji svou touhu prostřednictvím integrovaného systému. A pokud je tato touha schopna stát se podobnou tomuto integrálnímu systému, je to známkou toho, že moje touha je podobná touze Stvořitele. Je psáno: „Udělej svou touhu jako jeho.“

Nemohu-li to udělat, pak Ho stále adresuji přes skupinu a žádám o sílu nápravy. Ale to neznamená, že jsem svou touhu protlačil skrze skupinu ke Stvořiteli tak aby mi odpověděl a naplnil mě jeho silou odevzdání, tak abych mohl dávat v praxi.

Naopak, obracím se ke skupině a vidím, jak moc nenávidím ostatní, nechci být s nimi, jsem jimi odmítán nebo je odmítám. A pak v těchto zkoumáních, v bojích a kolizích s každým, jsou to právě všechny tyto nenapravené stavy, které pozvedám nahoru a žádám: „Naprav je! Já čekám! Chci se spojit s ostatními!“ Pak je to nádherná modlitba.
[67580]
Z 2. části denní lekce kabaly 25/1/12, Zohar

Otázka: Když se snažíme pochopit sílu, kterou k nám posílá vyšší stupeň, zjistíme, že je to nemožné…

Odpověď: To je úplně správně. Usilujeme o nemožné, něco, co je mimo naše schopnosti.

Můžeme chtít od osla, aby nám zazpíval árii z opery? Není toho schopen jak s ohledem na svůj vývoj, tak fyzické možnosti. My jsme však v mnohem horší situaci. Osel má alespoň zvukové a sluchové  schopnosti, zatímco my z duchovního světa nemáme nic. Jsme od něj zcela odříznutí.

Je to tím, že duchovní svět je vlastnost odevzdání. Jak ho tedy můžeme cítit v egoistickém přání? Může se dávání odít do dostávání? Může se oheň odít do vody? Samozřejmě, že ne. 

Proto není naše ohromné přání zaměřeno pouze na abstraktní ideu, ale na to nechat vyšší Světlo, aby nás napravilo. V přání musí být spojeny tři komponenty: Israel, Tóra, a Stvořitel. Uvedeno jinak: já, skupina, a vyšší Světlo. Světlo je tím, co mě napravuje; Nikdy ničeho nedosáhnu sám. 

Proto na kongresu Vzájemná záruka, pozvedáme MAN— přání, prosbu, potřebu po vyšší síle, aby nás napravila. To je celá podstata a cíl kongresu. 
[62266]
Ze 4. části denní lekce kabaly 1/12/2011, “Podstata náboženství a jeho účel”

Otázka: Jakou větu mohu před sebe napsat velkými písmeny, abych pokaždé když jsem roztržitý a mé myšlenky bloudí, se mohl vrátit a zaostřit znovu?

Odpověď: Představte si stav, o který stojí stále usilovat, a popište tak, aby vás tato věta okamžitě upozornila, že vnímáte realitu, jako rozdělenou a rozbitou do různých částí jen proto, že jste uvnitř egoismu.

Jakmile se zbavíte tohoto pohledu skrze své ego, vše se stane jedním celkem. Jako byste se dívali na realitu skrze oponu, která má v sobě malé otvory, a to co vidíte, se zdá být z jednotlivých částí. Ale pak odstraníte tuto oponu ze svých očí a celá realita se ukáže být jedním celkem.

Z 2. částí každodenní lekce kabaly 28/7/11, Zohar

 [49518]

Otázka: Jak mohu udržovat konstantní záměr, že Zohar hovoří pouze o spojení mezi námi?

Odpověď: Hlavní věc je záměr. Pokud můžete poslouchat text Zoharu a udržet správný záměr, pak poslouchejte. Pokud nemůžete poslouchat, protože vás poslech odvádí od záměru, pak zůstaňte v záměru.

Stejné podmínky pro udržení stálého záměru k nápravě světlem platí pro studium všech ostatních kabalistických materiálů, a obecně pro každý okamžik života. Pokud člověk nemůže zůstat v záměru, je škoda plýtvat úsilím a ztrácet čas.
[47597]
Z 2. části denní lekce kabaly 07.07.2011, Zohar