Ptají se mě, za co se modlí kabalista v době, kdy ve světě probíhá válka?
Kabalista ví, že hlavní válka se neodehrává někde ve světě, ale probíhá v našich srdcích. A proto se modlí, aby tato válka zmizela – aby v nás vzrostla nenávist vůči tomu, co nás rozděluje, a abychom se snažili spojit jako jeden člověk s jedním srdcem, a tak z této války vyjít. (Pokračování textu…)
Otázka: Co mám říci obyčejnému člověku, který nestuduje a pravděpodobně se ani nebude učit kabalu?
Odpověď: Není třeba se učit kabalu! Věda kabala není od toho, aby se učila. Učením ji nezrealizujeme. K její realizaci v našem světě nedochází konáním fyzických činů, ale vědomým přechodem přes rozbití a nápravy. (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená, že záměr nesouvisí s naším tělem? Co je vlastně záměr?
Odpověď: Záměr je v podstatě vyjádřením mého vztahu ke Stvořiteli – k té jediné síle, která působí ve světě. Vnímám tuto sílu? Toužím ji spatřit, procítit? A nakonec – chci se k Ní vztahovat tak, jak se Ona vztahuje ke mně? (Pokračování textu…)
Poznámka: Existuje jedno podobenství. Manželé se přestěhovali do nového bytu. Brzy ráno se manželka podívá z okna a vidí sousedku, jak tam věší vyprané prádlo. A říká manželovi: „Ta sousedka je velmi špatná hospodyňka. Podívej se, jak má špinavé prádlo.“ Manžel těmto slovům nevěnoval pozornost, mlčel. (Pokračování textu…)
Otázka: Stvořitel nás velmi nečekaně přibližuje k Sobě. A co bychom měli dělat, když jsme od Něho daleko? Potřebujeme trpělivost?
Odpověď: To záleží na vás. Ke Stvořiteli není fronta. Kdo k Němu chce být blíž, přilepen k Němu, ten toho dosahuje. Není si tedy na koho stěžovat kromě sebe.
Otázka: Utrpení jsou v hmotném světě egoistické pocity. Jak je lze povýšit na úroveň duchovního utrpení?
Odpověď: Začněte trpět z toho, že nemilujete druhé.
Z lekce na téma „Zvyk se stává druhou přirozeností“
[#316830]
Otázka: Často říkáte, že bychom neměli zaměňovat svou práci s prací Stvořitele, abychom nepřebírali Jeho práci. Co to znamená?
Odpověď: Naše práce je směrována tak, abychom palčivě pociťovali nepřítomnost Stvořitele, který je Tvůrcem každého našeho následujícího činu. A nic jiného. Vždyť veškerá duchovní práce je dílem Stvořitele. Proto se jí říká „práce Stvořitele“.
Copak člověk nedělá nic? Vkládá úsilí do svých tužeb, aby mohl Stvořitel-Světlo na něj působit.
Z rozhovoru „Zazvonil mi telefon. Práce Stvořitele.“
[#343954]
Z 5. lekce kongresu „Sjednocujeme se s Není nikoho jiného kromě Něho“.
Otázka: Řekl jste, že musíme vidět rozdíl mezi naším původním a současným stavem. Myslím, že jasně vidím tento rozdíl. Jak si ale mohu být jistý, že to nejsou mé iluze a že k vývoji skutečně dochází?
Odpověď: Nadále naléhavě vyžadujte spojení s Vyšším Parcufem, který se na vás obléká a posouvá vpřed.
Otázka: Jak správně měnit své myšlenky směrem ke Stvořiteli? (Pokračování textu…)
Pokud všechno ve stvoření vychází od Stvořitele, co vlastně zůstává? Zůstává jedna velmi zajímavá součást – moje vlastní úsilí udržovat si obraz reality v tom, že všechno vychází od Něho.
Dejme tomu, že se mi teď podaří tento obraz udržet – ale za minutu někam zmizí, rozplyne se nebo se zkreslí. Někdy mi připadá, že existuji sám o sobě a světem kolem mě otáčí Stvořitel. Jindy se mi zdá – že ve mně všechny moje parametry mění Stvořitel, zatímco vnější svět jako by byl neměnný – nebo možná ne zas tak moc, ale je jakýsi „sám o sobě“. (Pokračování textu…)
Otázka: Pokud není nikoho jiného kromě Stvořitele, tak kdo jsem já a kde vlastně jsem?
Odpověď: Ty neexistuješ. Musíš dosáhnout takového stavu, kdy mezi tebou a Stvořitelem není žádný rozdíl, kdy vůbec necítíš, že máš své vlastní „já“. Naprosto s Ním splyneš v myšlenkách, touhách a činech.
Otázka: A Stvořitel má své „já“? (Pokračování textu…)
Otázka: Říkáme, že nejprve se obracíme k Stvořiteli, a teprve potom pracujeme s přáteli, abychom Ho odhalili. Zatímco v práci podle metodiky je to naopak: nejdříve dodržovat přikázání o vztahu k bližnímu, a až potom ke Stvořiteli.
Odpověď: Konečný čin je v počátečním záměru. Musíš neustále držet v mysli konečný cíl, a všechno, co děláš mezitím, jsou jen prostředky. Pokud tedy nemyslíš na konečný cíl, mohou být mezikroky nasměrovány opačně a přinést opačný výsledek. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru