Zde je další, krátký dopis: „S manželem jsme tři roky spolu a city jen rostou. Ale neopouští nás myšlenka, že je to všechno dočasné, že to všechno může pominout. Bojím se těchto myšlenek. Chci, aby naše city nevychladly. Jak to máme udělat?“, píše Anna.
Stačí jen jedna obava, že pominou. Když se budete o tyto pocity mezi sebou dělit, toto už nějakým způsobem vaše city zvětší. (Pokračování textu…)
Je třeba si uvědomit, že všechny spory mezi námi nevznikají proto, abychom je utišili, ale proto, abychom navzdory všem rozdílům posílili naši jednotu. Konflikt se neřeší smazáním našich rozdílů, ale tím, že se nad ně pozvedneme. (Pokračování textu…)
Nemusíme se starat o to, jak spor urovnat a vyřešit všechny sporné problémy. Nebudeme jako dítě, které se neúspěšně snaží vměstnat kostku do kulatého otvoru, aniž by si uvědomovalo, že se jedno do druhého nikdy nevejde. (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená „zachovávat přikázání“?
Odpověď: Zachovávat přikázání znamená plnit podmínky systému, našeho vzájemného spojení mezi sebou. To je přikázání: být vzájemně propojeni v jednom jednotném systému „Adam“. (Pokračování textu…)
Poznámka: Valentin píše: „Mám zvláštní pocit, že všechno kolem je lež. Vláda lže, šéfové lžou, média lžou. V ničem a nikde není pravda. Ale jak potom žít? Komu věřit? Předtím jsem to tak ostře necítil.“
Odpověď: Ano, záleží na tom, jak moc jste se vyvinuli a jak moc vlastně cítíte povahu světa, že podstata světa je založena na egoismu. A když to člověk začne cítit, je opravdu ztracený: „Kam se podít?“ (Pokračování textu…)
Jsem hluboce znepokojen válkou mezi Ruskem a Ukrajinou. V obou zemích mám mnoho studentů a přátel a dělám si o ně velké starosti. Mnoho mých studentů v Izraeli také s napětím sleduje, co se děje. Mají velké obavy o své příbuzné, kteří žijí na Ukrajině a v Rusku.
Moji studenti jsou pro mě jako moje děti. Cítím, jak se vyhrocená situace mezi Ruskem a Ukrajinou dotýká jich i celého světa, a to mě zneklidňuje. A já jen doufám, že boje, které začaly, nepovedou k rozsáhlé a velmi krvavé válce. (Pokračování textu…)
Přimkněte se ke svému Stvořiteli, jak jste to dělali až do dnešního dne. (Proroci, Kniha Jozue, 23:8)
Splynutí (dvekut) znamená, že se vším, co je ve vašich pocitech a chápání, se musíte co nejpevněji přimknout ke Stvořiteli, jako dítě, které se schoulí do náruče matky. V ní vidí zdroj života, bezpečí, porozumění, všechno! (Pokračování textu…)
Mezinárodní kongres kabaly „Pozvednutí se nad sebe sama“. Lekce číslo 4
Otázka: Co znamená „nejíst chléb hanby“?
Odpověď: Chléb hanby je, když přijímám pro sebe.
Otázka: Pokud se mi podaří sebe anulování, mohu dát naplnění příteli?
Odpověď: Ano. Pokud dosáhneš své anulace před přáteli, pak je můžeš začít naplňovat. (Pokračování textu…)
Život je plný her. Zvířata, miminka, děti, všichni si hrají. Když se z nás stanou teenageři, začínají jiné hry, které se postupem času stávají stále sofistikovanějšími. Nasazujeme a sundáváme si masky osobností, které obdivujeme nebo které ovlivňují nás, a přitom ztrácíme kontakt s tím, kým jsme.
Nejhorším nepřítelem člověka usilujícího o duchovní je Amálek. Když nás tento Amálek překoná, pak pociťujeme nedostatek v důležitosti duchovního, mlhu, únavu. Zbavuje nás touhy vyvinout vlastní úsilí k odhalení podstaty Stvořitele a k pokusu stát se Jemu podobnými. Objevujeme mnoho důvodů, proč bychom to neměli dělat. A tomu se říká moc Amáleka. (Pokračování textu…)
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru