„Věz, že do počátku Stvoření, než se rozhodl stvořit světy a stvoření, bylo pouze Vyšší, vše sebou naplňující, Světlo. To znamená světlo, které se šíří z podstaty Stvořitele. Věz, že všechny názvy a definice používané ve vědě kabala nehovoří o samotné podstatě Stvořitele, ale pouze o světle, které se rozšiřuje z podstaty Stvořitele.“
(Ba’al HaSulam, Učení Deseti Sfirot, část 1, „Omezení a linka“, kap. 1) (Pokračování textu…)
Otázka: Ve zdrojích je psáno, že velikostí Stvořitele naplňujeme prázdnotu mezi námi. Co je to za prázdné místo?
Odpověď: Velikostí Stvořitele naplňujeme taková prázdná místa v našich srdcích, kde jsme dříve nic necítili a zanedbávali jsme myšlenku, že by tam mohlo něco být. (Pokračování textu…)
Poznámka: Píše Gulnara: „Lidi různých národností a vyznání je velmi těžké sjednotit – myslím, že je to nemožné. V těžkých chvílích se spojí, ale jakmile těžkosti pominou, znovu se mezi nimi objeví nenávist. U lidí je národní nenávist a víra jako krev proudíc v žilách. Je velmi těžké lidi napravit, zašli jsme už příliš daleko, než abychom se z toho dokázali vrátit.“ (Pokračování textu…)
Poznámka: Igor píše: „Vysvětlete mi prosím jednoduchým jazykem, co znamená jednota, ke které stále vyzýváte, o které mluvíte v každém vašem videu, článku, pořadu – prostě všude. Ale prosím, žádné fráze jako ‚dobrá spojení‘, protože už víme, že to je z říše fantazie. Jednota jako cíl – co to znamená?“ (Pokračování textu…)
Ptají se mě, za co se modlí kabalista v době, kdy ve světě probíhá válka?
Kabalista ví, že hlavní válka se neodehrává někde ve světě, ale probíhá v našich srdcích. A proto se modlí, aby tato válka zmizela – aby v nás vzrostla nenávist vůči tomu, co nás rozděluje, a abychom se snažili spojit jako jeden člověk s jedním srdcem, a tak z této války vyjít. (Pokračování textu…)
Otázka: Co mám říci obyčejnému člověku, který nestuduje a pravděpodobně se ani nebude učit kabalu?
Odpověď: Není třeba se učit kabalu! Věda kabala není od toho, aby se učila. Učením ji nezrealizujeme. K její realizaci v našem světě nedochází konáním fyzických činů, ale vědomým přechodem přes rozbití a nápravy. (Pokračování textu…)
Otázka: Co znamená, že záměr nesouvisí s naším tělem? Co je vlastně záměr?
Odpověď: Záměr je v podstatě vyjádřením mého vztahu ke Stvořiteli – k té jediné síle, která působí ve světě. Vnímám tuto sílu? Toužím ji spatřit, procítit? A nakonec – chci se k Ní vztahovat tak, jak se Ona vztahuje ke mně? (Pokračování textu…)
Poznámka: Existuje jedno podobenství. Manželé se přestěhovali do nového bytu. Brzy ráno se manželka podívá z okna a vidí sousedku, jak tam věší vyprané prádlo. A říká manželovi: „Ta sousedka je velmi špatná hospodyňka. Podívej se, jak má špinavé prádlo.“ Manžel těmto slovům nevěnoval pozornost, mlčel. (Pokračování textu…)
Otázka: Stvořitel nás velmi nečekaně přibližuje k Sobě. A co bychom měli dělat, když jsme od Něho daleko? Potřebujeme trpělivost?
Odpověď: To záleží na vás. Ke Stvořiteli není fronta. Kdo k Němu chce být blíž, přilepen k Němu, ten toho dosahuje. Není si tedy na koho stěžovat kromě sebe.
Otázka: Utrpení jsou v hmotném světě egoistické pocity. Jak je lze povýšit na úroveň duchovního utrpení?
Odpověď: Začněte trpět z toho, že nemilujete druhé.
Z lekce na téma „Zvyk se stává druhou přirozeností“
[#316830]
Otázka: Často říkáte, že bychom neměli zaměňovat svou práci s prací Stvořitele, abychom nepřebírali Jeho práci. Co to znamená?
Odpověď: Naše práce je směrována tak, abychom palčivě pociťovali nepřítomnost Stvořitele, který je Tvůrcem každého našeho následujícího činu. A nic jiného. Vždyť veškerá duchovní práce je dílem Stvořitele. Proto se jí říká „práce Stvořitele“.
Copak člověk nedělá nic? Vkládá úsilí do svých tužeb, aby mohl Stvořitel-Světlo na něj působit.
Z rozhovoru „Zazvonil mi telefon. Práce Stvořitele.“
[#343954]
Rav Laitman na Twitteru