„Věz, že do počátku Stvoření, než se rozhodl stvořit světy a stvoření, bylo pouze Vyšší, vše sebou naplňující, Světlo. To znamená světlo, které se šíří z podstaty Stvořitele. Věz, že všechny názvy a definice používané ve vědě kabala nehovoří o samotné podstatě Stvořitele, ale pouze o světle, které se rozšiřuje z podstaty Stvořitele.“ 

(Ba’al HaSulam, Učení Deseti Sfirot, část 1, „Omezení a linka“, kap. 1)

Stvořitel je zdrojem všeho, co existuje. A to, co z Něho vychází, se nazývá Světlem. Nemluvíme o našem fyzickém světě, ale o emanaci, která pochází od Stvořitele. Když člověk začne vnímat působení tohoto světla na sobě, pak ho světlo postupně přetváří v podobu Stvořitele. To znamená, že světlo v sobě nese zvláštní energii, specifickou vlastnost, a ten, na koho působí, se mění v určitou podobnost se Stvořitelem.

To se projevuje ve vlastnostech člověka, které náhle začíná cítit: jak se mění, jak vnímá okolní prostor, náš svět, Vyšší svět atd.

Jde o vlastnosti odevzdávání a lásky, které člověk získává působením Vyššího světla.

Otázka: Znamená to, že postupně začne všechny milovat?

Odpověď: Ano. Začne vnímat celé stvoření kolem sebe a cítí, že k němu patří, protože všechno je vytvořeno tímto jediným světlem. Člověk, který dosahuje Vyššího světla, odhaluje vše jako jedno jediné dílo Světla.

Jeho láska je nejprve zaměřena ke zdroji světla – ke Stvořiteli.

Otázka: Znamená to, že když člověk studuje Učení Deseti Sfirot, nakonec se v něm projeví vlastnost lásky ke Stvořiteli?

Odpověď: Je to možné. Tak by to mělo být, ale nestane se to hned.

Z televizního pořadu „Učení Deseti Sfirot (TES)”

Originální článek zde.

[#302026]

Filed under: Kabala, Kabalistické zdroje, Stvořitel, Světlo | Add Comment →