Lekcia č. 2: Čo získavame zo spojenia?

• Čo to znamená byť spojení? Čo získavame zo spojenia a čo v ňom cítime?

• Aká je skupina, ktorá je v spojení?

• Aký je nový život, ktorý cítime v spojení s európskymi skupinami?

• Prečo nám dosiahnutie poskytuje pocit spojenia s Vyšším svetom?

• Ako môžeme v Desiatke odhaliť to, kde je nádoba, kde je Svetlo, kde je Obklopujúce svetlo? Ako môžeme medzi sebou dosiahnuť veľkosť Kráľa?

• „V zástupe ľudí je sláva Kráľa“ – Čo je kvantita a kvalita v práci v skupine a ako vzájomne závisia jedna na druhej?

1. Všetky svety, Vyššie a nižšie, a všetko v nich bolo stvorené iba pre človeka. To preto, že všetky tieto stupne a svety sú určené len na to, aby doplnili duše v miere D’vekutu, ktorý im chýbal v porovnaní s Myšlienkou stvorenia.

Na počiatku boli obmedzené a viseli dole stupeň po stupni a svet za svetom, dolu do nášho materiálneho sveta, aby priniesli dušu do tela tohto sveta, ktoré je úplne [zamerané na] prijímanie a nie na dávanie… To sa považuje za úplnú vôľu prijímať, ktorá nemá nič z formy dávania. V takom stave na človeka hľadíme ako na úplný protiklad Jeho a nejestvuje väčšie vzdialenie sa, než je toto.

Následne prostredníctvom duše, ktorá sa do neho odieva, sa zaoberá Tórou a Micvot, a tak získava formu dávania ako jeho Tvorca, pomaly a postupne, cez všetky stupne zdola Nahor,… čo sú iba stupne a miery vo forme túžby dávať. Každý vyšší stupeň znamená, že je vzdialenejší túžbe prijímať a bližší dávaniu, až kým nie je človek odmenený tým, že je úplne dávajúci a neprijíma nič pre seba samého. Tak je človek zavŕšený pravým D’vekutom s Ním, pretože toto je jediný dôvod, pre ktorý bol stvorený.

Baal HaSulam, Uvedenie k Úvodu k múdrosti kabaly, bod 9

2. Najskôr bola stvorená iba jediná duša, a to duša Adama HaRišona… Tá istá duša existuje vo všetkých deťoch Izraela, úplná v každom jednom z nich… nakoľko duchovno je nedeliteľné a nemôže byť rozdelené. Predsa však hovoríme, že jestvuje 600 000 duší a iskry duší sa javia, akoby boli rozdelené silou tela každého človeka. Inými slovami, najskôr [ho] telo oddeľuje a úplne mu upiera žiarenie duše a [až] silou Tóry a Micvy sa telo očisťuje a v rozsahu jeho očistenia ho ožaruje spoločná duša.

Z tohto dôvodu v telesnom tele jestvujú dve rozlíšenia (aspekty):

V prvom rozlíšení človek pociťuje svoju dušu ako jedinečný orgán a nerozumie, že sa jedná o celok Izraela. A to je skutočne chyba; teda spôsobuje spolu s vyššie uvedeným.

V druhom rozlíšení pravé Svetlo duše Izraela nesvieti naňho v celej svojej osvetľujúcej sile, ale iba čiastočne, [a to] v miere, v ktorej sa sám očistil tým, že sa navrátil ku kolektívu.

Znakom úplnej telesnej nápravy je to, keď cíti, že v celom Izraeli existuje jedna duša, v úplne každom z nich, a preto sa necíti ako jednotlivec, keďže závisí na ostatných. V tom čase je úplný, bezchybný a duša naňho žiari v celej svojej sile, ako sa javila u Adama HaRišona.

Spisy Baala HaSulama, 600 000 duší

3. Ak nastavíme naše srdcia na zodpovedanie iba jednej preslávenej otázky,… a to: „Aký je zmysel môjho života?“ Inými slovami, tieto mnohé roky nášho života, ktoré nás stoja tak veľa, a mnohé bolesti a muky, ktoré pre ne trpíme, aby sme ich zavŕšili doplna, kto je tým, kto si ich užíva? Alebo ešte presnejšie, koho [tým] potešujem?

… Skutočne treba vyriešiť túto veľkú hádanku, ktorú cituje verš: „Okús a uzri, že Pán je dobrý.“ Tí, ktorí dodržiavajú Tóru a Micvot správnym spôsobom, sú tí, ktorí ochutnávajú chuť života. Sú to oni, ktorí vidia a svedčia, že Pán je dobrý, ako povedali naši mudrci, že On stvoril svety, aby činil dobro Jeho stvoreniam, pretože to je správanie Dobra, ktoré činí dobro.

No tí, ktorí zatiaľ neokúsili chuť života v dodržiavaní Tóry a Micvot, nemôžu cítiť a chápať, že Pán je dobrý, ako hovoria naši mudrci, že keď nás Stvoriteľ stvoril, Jeho jediným účelom bolo činiť nám dobro.

Baal HaSulam, Úvod do Štúdia desiatich Sefirot (TES), body 2-3

4. Sú podobní červovi, ktorý sa zrodil vo vnútri horkého plodu. Žije tam a domnieva sa, že celý Stvoriteľov svet je práve taký horký, tmavý a malý ako ten horký plod, v ktorom sa zrodil. Ale akonáhle červ prehryzie šupku a vyhliadne von, zvolá v úžase: „Myslel som, že celý svet mal rozmery horkého plodu, v ktorom som sa zrodil, a teraz pred sebou vidím veľký, krásny a úžasný svet!“

Tak aj tí, ktorí sú ponorení do Klipy (j. č. pre Klipot) vôle prijímať, s ktorom sa zrodili, a nepokúšajú sa použiť jedinečné korenie, ktorým je praktická Tóra a Micvot a ktorým môžu prelomiť túto tvrdú Klipu a zmeniť ju na túžbu poskytovať uspokojenie Tvorcovi. Je isté, že musia pochopiť svoju bezcennosť a prázdnotu, to, akými skutočne sú, a nemôžu porozumieť, že táto veľkolepá skutočnosť bola vytvorená iba pre nich.

Skutočne, ak by sa boli bývali zaoberali Tórou a Micvot, aby poskytovali uspokojenie ich Tvorcovi so všetkou požadovanou čistotou, a pokúšali by sa prelomiť Klipu vôle prijímať, v ktorej boli zrodení, a prevzali [na seba] túžbu dávať, ich oči by sa okamžite otvorili a oni by uvideli [vidieť možno iba v Odrazenom svetle, podobne ako v našom svete, t. j. v reakcii na vonkajšie pôsobenie svojou clonou, t. j. odporom voči egoizmu] a dosiahli pre seba všetky stupne múdrosti, inteligencie a jasnej mysle, ktoré pre nich boli pripravené v Duchovných svetoch. Potom by si [aj] sami povedali, čo hovorili naši mudrci: „Čo povie dobrý hosť? ‚Všetko, čo hostiteľ pripravil, urobil len pre mňa.‘“

Spisy Baala HaSulama, Úvod do Knihy Zohar, bod 40

5. Keď prichádza, aby miloval iných, je v priamom D’vekute, ktorý je rovnocennosťou formy s Tvorcom, a súčasne s tým človek vychádza zo svojho úzkeho sveta naplneného bolesťou a prekážkami do večného a širokého sveta dávania Pánovi a ľuďom.

Spisy Baala HaSulama, Podstata náboženstva a jeho účel

6. Ten, kto túži slúžiť Stvoriteľovi v Pravde, musí v sebe obsiahnuť celé stvorenie a zjednotiť sa so všetkými dušami, byť s nimi spojený a oni s ním [v dokonalej jednote]. To znamená, že by v ňom nemalo zostať nič okrem toho, čo je nevyhnutné pre to, aby sa spojil so Šechinou. Aby sme to dosiahli, musíme sa navzájom priblížiť jeden k druhému a byť spojení s mnohými ľuďmi, pretože podľa počtu ľudí, ktorí slúžia Stvoriteľovi, im bude odhaleného viac Svetla Šechiny. Preto sa musí spojiť so všetkými ľuďmi a celým stvorením, až kým všetko nepozdvihne k svojmu koreňu pre nápravu Šechiny.

Z knihy Prápor nad táborom Efraim, Parašat BeŠalach

7. Mali by ste vedieť, že jestvuje veľa iskier svätosti v každom jednom [členovi] v skupine. Keď zhromaždíte všetky iskry svätosti na jedno miesto ako bratia, s láskou a priateľstvom, určite na chvíľu dosiahnete vysoký stupeň svätosti od Svetla života.

Spisy Baala HaSulama, List č. 13

8. Je napísané: „V zástupe ľudí je Kráľova sláva“. Z toho vyplýva, že čím viac ľudí je tu, [aby sa zhromaždilo,] sila mnohých má väčší účinok, najmä si predstavujeme väčšiu atmosféru veľkosti a dôležitosti Stvoriteľa. Potom každý jeden človek cíti vo svojom tele, že chce konať všetky svoje činy v prospech Svätosti, čo je dávaním Stvoriteľovi. Ráta sa mu ako veľká česť, že môže byť zhromaždený s ostatnými ľuďmi, ktorí sú odmenení tým, že slúžia Kráľovi. Potom ho každý malý čin, ktorý robí, napĺňa radosťou a potešením, lebo teraz má čosi, čím môže slúžiť Kráľovi, a tak môže prežiť [celý] deň vo svete šťastia a radosti.

Rabaš, Šlavei HaSulam, Pravidlá zhromaždenia

9. Keď začína cítiť lásku k svojmu priateľovi, okamžite sa v ňom začína prebúdzať radosť a potešenie, pretože pravidlo je také, že novinka pobaví. Láska jeho priateľa k nemu je preňho niečím novým, pretože [doposiaľ] vždy vedel, že iba on sa staral o svoje vlastné dobro. Ale vo chvíli, keď zistí, že sa oňho stará [aj] jeho priateľ, vyvoláva to v ňom nesmiernu radosť a viac sa nedokáže starať o seba samého, pretože človek sa môže namáhať, iba ak cíti potešenie. A nakoľko začína cítiť potešenie v tom, že sa stará o svojho priateľa, prirodzene viac nemôže myslieť na seba.

Rabašove spisy, Druhý zväzok, List č. 40

10. A keď som raz získal odev lásky, iskry lásky vo mne okamžite začínajú žiariť. Srdce začína túžiť po zjednotení s mojimi priateľmi a zdá sa mi, že moje oči vidia mojich priateľov, moje uši počujú ich hlasy, moje ústa k nim hovoria, ruky [ich] objímajú, nohy tancujú v kole, v láske a radosti spolu s nimi a ja prekračujem svoje telesné obmedzenia. Zabúdam na obrovský rozdiel medzi svojimi priateľmi a mnou a medzi nami viac nestojí ani krajina, ktorá sa rozprestiera v nedozerných vzdialenostiach. Je to akoby moji priatelia stáli priamo v mojom srdci a videli všetko, čo sa tu deje, a ja sa začínam hanbiť za svoje malicherné činy proti svojim priateľom. Potom jednoducho opustím telesné nádoby a zdá sa mi, že na svete viac niet [inej] skutočnosti, lež mojich priateľov a mňa. Potom aj moje „ja“ je zrušené a ponorené – spojené s priateľmi, až kým nestojím a nehlásam, že nie je iná skutočnosť vo svete – iba priatelia.

Rabašove spisy, Druhý zväzok, List č. 8

11. Je známe, že to hlavné je pravé spojenie medzi priateľmi a to je príčina pre všetky spásy a utíšenie Dinim,… aby sme sa zhromaždili spolu v láske a bratstve a priateľstve. Tým… sú všetky Dinim odstránené a sú osladené Rachamim (milosťami) a cez spojenie sa svetu ukazujú dokonalé milosti a odhalené Chasadim.

Rabi Kalman HaLevi, Maor VaŠemeš, Parašat Devarim

http://eurocongress.info/si/registration/

Filed under: Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

Lekce №2. Záruka

1. Hlavní kořen záruky pochází od obdržení Tóry, když si celý národ Izraele byl garanty. To je způsobeno tím, že duše Izraele jsou ve svém kořeni považovány za jednu duši, jak se říká „každá duše přijde do domu Jákobova“, což znamená jediná duše, protože pochází z kořene jednoty, a proto celý národ Izraele jsou si garanty jeden druhému při darování Tóry.

Sbírka zákonů Chošen ha Mišpat, Zákony večera. Zákon 5.

2. Celý Izrael je ve vzájemné záruce, což znamená, že jejich světla a existence jsou navzájem spojeny. A proto je nám, synům Izraele, přikázáno „Milovat bližního svého jako sám sebe.“

Rabín Menachem Mendel z Vitebsku, „Plod země“

3. Stvořitel bude potěšen stvořením, když se celý národ Izraele sjednotí v jednom svazku a nebude mezi nimi žádná nenávist, závist a rivalita a všichni budou myslet na dokonalost a blaho přítele. Potom se Stvořitel bude radovat ze stvoření a o tom je řečeno – Stvořitel bude spokojen se svými činy.

Tím je možné trochu vysvětlit napsané: „miluj bližního svého jako sám sebe – Já Stvořitel“ – to jest, pokud bude milovat svého bližního jako sám sebe, pak Já Stvořitel – budu uvnitř Vás a budu milovat Vás oba.

Kniha „Zhoř le Miriam“, .díl 11.

4. A když začíná cítit lásku přátel, okamžitě se v něm probouzí radost a potěšení. […] Jelikož to, že ho přítel miluje – to je pro něj něco nového, protože vždy věděl, že se pouze on sám staral o své zdraví a blaho.

Ale v okamžiku, kdy zjistil, že se o něj přítel stará, probouzí to v něm nepopsatelnou radost a už není schopen se starat jen o sebe. […] A protože v tom, když se stará o přítele, začíná cítit potěšení, není potom schopen myslet na sebe.

Rabaš, sv. 2. Dopis 40

5. Člověk se musí vždy modlit za přítele, vždyť pro sebe nemůže udělat nic, protože sám sebe nemůže propustit z vězení. Ale ve prospěch přítele dostane odpověď hned. A tak se každý musí modlit za přítele, a stane se, že každému se jedná o přání druhého. A o tom je řečeno, že Israel ručí za sebe navzájem.

Kniha Noama Elimelecha „Svazek růže“

6. Tóru a přikázání není možné dodržovat jinak než prostřednictvím záruky, když každý ručí za přítele. Hlavní práce v Tóře – touha po jednotě, takže každý, kdo chce vzít na sebe práci na Tóře a přikázáních … by měl být zapojen do společenství Israele se záměrem dosáhnout jednoty.

Tímto se stanou garanty jeden druhému v momentu přijímání Tóry, protože jakmile budou chtít obdržet Tóru, musí potom okamžitě být spolu jako jeden, aby se mohli zapojit do touhy. A pak se samozřejmě každý stává ručitelem svému příteli, protože všechno, co je jednotné, je důležité.

A pravě tím, že každý dostává za přítele ve stavu jednoty, pouze tak mohou dodržovat Tóru, a bez toho není možné splnit Tóru, protože nejdůležitější věcí v lásce a jednotě – je touha, když každý plní přání přítele tak, že není rozdíl mezi jejich přáními, všechny se zapojí do jedné touhy, a tím se včleňují do přání Vyššího, což je cíl jednoty.

Rabín Nachman z Braclavi, „Likutei Alahot“ Zákony arvuta 5.

7.  Pokud se 600,000 lidí již nebude zabývat naplněním vlastních potřeb a nebudou mít žádný jiný smysl života, než bránit zájmy svých bližních tak, aby neměli žádnou potřebnost a budou se tím zabývat s velkou láskou, celým svým srdcem a duší, plně v souladu s přikázáním „Miluj bližního svého jako sám sebe.“, pak není pochyb, že nikdo z národa nebude mít potřebu starat se o vlastní existenci.

A poté, jakmile s tím celý národ souhlasil, okamžitě jim byla darována Tóra, protože teď se stali schopnými ji dodržovat.

Ale dříve, než se rozrostli do velikosti celého národa, a co více v době praotců, když v zemi byli jen jednotlivci, nebyli tedy schopni skutečně Tóru dodržovat tak, jak je to požadováno.

Baal HaSulam, „Matan Tóra“, část 15.

[#163332]

Filed under: Duchovno, Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

Lekce №1: Desítka jako duchovní nádoba

Starověké zdroje o desítce

1. Je řečeno: „Byl jsem světec mezi syny Izraele,“ vše, co je ve svatosti, nemůže být méně než deset.

Babylónský Talmud, Brachot, str. 23/2

2. Rabi Jose ben Halafta řekl: „Deset, kteří sedí a zabývají se Tórou – Šechina přebývá mezi nimi, jak je psáno (Žalm 82): Stvořitel je přítomen ve vyšším shromáždění.“

3. I odhaloval Rabi Šimon bar Yohai tajemství Tóry a přátelé naslouchali jeho hlasu a spojili se s ním, aby se do této práce zapojili,  každý byl zodpovědný za svoji část.

Ramchal, Adir ba Marom 24.

4. Seděli v kruhu, objímali se v přátelské jednotě jako Sanhedrin, tak, že všichni se navzájem viděli a každý poslouchal každého z přátel, a diskutovali spolu tak dlouho, dokud nepadlo rozhodnutí jako zákon.

Rašiho komentář k Babylónskému Talmudu, traktát Chólin

5. Izrael bude osvobozen nikoliv z důvodu potíží, otroctví, utrpení, šílenství nebo potřebě jídla, ale kvůli 10 lidem, kteří sedí spolu a každý čte a opakuje s přítelem a jde slyšet jejich hlasy …

Kniha rabbi Eliyahu, část 14.

6.105. Velice milován je Izrael Stvořitelem a v každém místě, kde se nacházejí, je Stvořitel mezi nimi, protože je ve své lásce nikdy neopouští. Jak je řečeno: „Nechť Mi postaví Chrám a Já budu mezi nimi.“ „Nechť Mi postaví Chrám“ – jednoduchý Chrám, protože jakýkoliv dům jednoty na světě se nazývá Chrám. „A Já budu přebývat mezi nimi“ – protože Šechina je již v domě shromáždění.

106. Šťastný je člověk, který byl mezi prvními deseti v domě shromáždění, protože díky nim vzniká kompletní shromáždění, které zahrnuje nejméně deset lidí. A oni jsou první požehnáni Šechinou. A je zapotřebí, aby bylo všech deset lidí zároveň v domě shromáždění, ne jen někteří z nich, aby byla plná účast všech členů. Protože všech deset pohromadě jsou jako části jednoho těla, v němž přebývá Šechina.

Kniha Zohar, kapitola „Naso“.

7. Existuje jen jedno řešení – spojit se několika lidmi, kteří mají malou možnost se dostat ven z pod vlády egoismu, do jedné skupiny. Každý člen této skupiny se musí anulovat ve vztahu k druhému a mít v potenciálu lásku ke Stvořiteli.

Sjednocením do takové skupiny a potlačením vlastního egoismu ve vztahu ke svým přátelům se vytváří nový základ. A je-li například ve skupině deset členů, pak tato nový základ bude mít sílu 10 krát větší, než byla u každého zvlášť.

Ale je tu podmínka: když se tito lidé spojí do skupiny, musí každý z nich přemýšlet o tom, jak potlačit svůj egoizmus a ne o tom, jak uspokojit svoji touhu přijímat. Pouze tímto způsobem bude moci získat novou vlastnost – přání odevzdávat.

A přes lásku k přátelům může přijít k lásce ke Stvořiteli, tj. bude chtít poskytnut radost Stvořiteli. Ukazuje se, že touha odevzdávat je velmi důležitá a nezbytná, a dá se obdržet jen s pomocí svých přátel.

Rabaš, svazek 1, „láska přátel,“ článek 6.

8. Na setkání je důležité, aby všichni byli v jednotě a žádali si všichni společně odhalit Stvořitele, protože v každých deseti přebývá Šechina. A samozřejmě, že pokud je více než 10, pak je větší odhalení Šechiny.

A nechť každý naslouchá příteli; bude malým ve svých očích, a přeje si slyšet něco od přítele – jak sloužit Stvořiteli, jak Jej najít. A nechť to dělají takto všichni.

Vždyť setkání je samozřejmě  v tomto smyslu: víc než tele chce sát, kráva chce krmit. A pak je jasné, že se Stvořitel k nim přibližuje a je mezi nimi a odhalí jim cestu spásy a všechna požehnání a všechny milostivé vlivy z velkého zdroje lásky, milosrdenství a blaho se přitáhne do shromáždění Izraele.

Kniha „Světlo a slunce“. Kapitola „Vajechi“

9. Rada a prostředek v práci pro Stvořitele a správný návrat je spojení našich srdcí v lásce přátel, […], sjednotit se s každým přes lásku v srdci, sloužit Stvořiteli společně (bok po boku), […] spojit se jeden s druhým tak, aby jeden byl zapojen do srdce každého, abychom byli jednotní a sloužili Stvořiteli z celého srdce.

Kniha „Světlo a slunce,“ tradice Začátku Roku

10. Hlavní láska a jednota se projevuje ve vztahu k přání. Pak každý je spokojen se svými přáteli a není mezi nimi žádné rozdílné touhy, všechny je spojuje jedno přání, díky čemuž se zapojí do přání Vyššího, jehož cílem je jednota.

Sbírka zákonů. Sbírka zákonů – zákony večera. 3. Zákon 3. 30.

[#163281]

http://one.kabbalah.info/

Filed under: Desítka, Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

Otázka: Proč Mesiáš Ben Josef musí zahynout?

Odpověď: Rabin Abraham Isaac Kook píše:

„ משיח בן יוסף מגלה את חשיבות ישראל לבדם, אך תכלית ישראל היא-  לאחד את העולם כולו למשפחה אחת לקרוא בשם ה‘, על כן „עתיד משיח בן יוסף להיהרג וימלוך משיח בן דוד“.

„Mesiáš Ben Josef neodhaluje pouze význam samotného Israel, ale cíl Israel – sjednotit celý svět do jedné rodiny ve jménu Stvořitele. A proto „Mesiáš Ben Josef zahyne a začne vládnout Mesiáš Ben David“.

Toto znamená, že se stále nacházíme v době Mesiáš Ben Josef a je třeba zvýšit důležitost vlastností Isra-el nade všemi. V důsledku tohoto přijde doba, kdy budeme sjednocovat celý svět – budeme pracovat pro vlastnost Mesiáš Ben David.

[# 147739]

Filed under: Cesta, Kabalistické zdroje, Vnitřní práce - Žádné komentáře→

Z článku Rabaše „Tři modlitby“- Mojžíš si stěžuje, že uškodil svému národu, když začal mluvit s faraonem jménem Stvořitele. Před tím, než Mojžíš řekl, že pracovat je nutné pouze pro odevzdání, všichni pracovali pro Stvořitele a považovali se za spravedlivé.

Měli sílu a energii pro tuto práci, vždyť jim bylo jasné, kvůli čemu se snaží. Ale poté, co Mojžíš začal žádat, aby pracovali pro odevzdání, národ se zhoršil. Proto pro něj bylo lepší nevstupovat do práce „lo lišma“.

Vidíme, že mnozí na začátku studia v sobě cítí sílu, přání, egoistickou motivaci. Takhle to pokračuje do té doby, dokud nedosáhnou pochopení skutečné práce, že musí být nad egoismem, proti němu.

A pak jim docházejí síly. Předtím byli odvážní a odolní, plní sil a najednou všechno zmizelo, ztratili možnost cokoliv podnikat, ztratili „přísun paliva“ a proto se všichni propadají. Zůstává pouze ten, kdo je schopen postupovat díky tomu, že začíná čerpat síly z odevzdání a je připraven na altruistické činy. Až poté přechází na jiné palivo- energii odevzdání.

Otázka: Co to je alternativní palivo pro odevzdání?
Odpověď: Palivo pro odevzdání je uctívání Stvořitele, velikosti Vyššího. Proto je zapotřebí citů: velikost skupiny, potom velikost učitele a všech kabalistů minulého pokolení a potom velikost Stvořitele. Pokaždé musíme pracovat nad touto velikostí, z tohoto dostaneme sílu a postoupíme dopředu.

[#133228]
Z lekce 22.04.2014 Z článku Rabaše „Tři modlidby“

Filed under: Cesta, Kabalistické zdroje, Modlitba, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Z článku “ Stalo se po dlouhé době“ (Kniha „Shamati“ Článek 159): Ale skutečnost je taková, že práce v Egyptě pro ně byla velmi příjemná. Jak je psáno: „A zamíchali se s jinými národy a přijali jejich způsob života.“

Nechceme odejít z Egypta z vlastní vůle. Válčíme s vlastním faraonem (egoizmem) uvnitř sebe.

To znamená, že pokud Israel je pod nadvládou jiných národů, které vládnou nad Israelem, a nemůže se zbavit cizího vlivu, má radost z otrocké práce a nemá přání se osvobodit z otroctví.

Egoizmus vládne nad srdcem a rozumem člověka. Je možné otevřít všechny hranice a přesto nebude chtít odejit z otroctví. Je odevzdán faraonovi více, než všichni ostatní egypťané. Přání odevzdávat, která se dostala pod nadvládu egoizmu, se stávají ještě více mu odevzdanější, než samotné přání dostávat.

Nechce opustit Egypt a odevzdaně pracuje pro faraona. Egoizmus drží člověka pevně a on se stává jeho věrným a velmi oddaným pracovníkem. Vždyť tuto sílu, kterou obdržel pro budoucí práci, a odevzdanost síle dávání teď používá v práci pro egoistické síly.

Nikdo nás nedrží v Egyptě – my jej jen nechceme opouštět. Radujeme se ze svého života s duchovními problémy více, než obyčejný člověk ze svého pozemského života.

[133050]

Z lekce 18.04.2014, článek 159. z knihy „Šamati“, „Stalo se po dlouhé době“

Filed under: Cesta, Egoismus, Kabalistické zdroje, Vnitřní práce, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Vězte, že v každém z vás je mnoho svatých jisker a pokud je nahromadíte do jednoho místa, v bratrské jednotě, v lásce a přátelství, zajisté dosáhnete vysoké duchovní úrovně. A záchrana od Stvořitele přichází za pouhý okamžik.
Ve skutečnosti je to úsilí, kterého nikdo z nás není schopen. A protože jsme líní, cítíme se zoufale. Ale zároveň je to nesmírně lehké! Vždyť je to přímo takto zařízeno.
Zkuste oživit nějaký orgán, odříznutý od těla. Nepodaří se to, ať se snažíte jakkoliv. Pokud ho připojíte k tělu, okamžitě obdrží všechno nezbytné – potravu, obnoví vzájemnou výměnu látek – a začne žít.
Nádoba (přání) se nenachází ani v jednom z nás, ale pouze ve vztazích mezi námi. Pokud posuneme záměr ze sebe samotných na vztah mezi námi, na místo, které je nutné naplnit láskou, potom se odhalí, že to nebylo prázdné místo ve světě a že právě takto se rozkrývá skryté.
Hlavní je vyjasnit si, na co si musíme dát pozor, kde vynaložit úsilí a odkud očekávat odměnu.

[131722]
Z lekce dopisu Baal HaSulama 04.04.2014

Filed under: Cesta, Duchovno, Jednota, Kabalistické zdroje, Skupinová práce, Spojení, Vnitřní práce, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Nový překlad v knihovně.

Předmluva ke spisu TES (Baal HaSulam) >

Filed under: Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

Filed under: Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→

Nově přeložený článek v knihovně.

219. Smysl sebeodevzdání. Baal HaSulam, „Šamati“, článek 219.

Filed under: Kabalistické zdroje - Žádné komentáře→