Otázka: Co říká věda kabaly o současné chvíli? Jak nám může pomoci v tomto důležitém přechodném období?

Odpověď: Žijeme ve výjimečné době. Náš svět stojí na prahu vzestupu k vnitřnímu, duchovnímu rozvoji člověka uvnitř nás.

Doteď, jak vysvětluje věda kabaly, jsme se vyvíjeli přirozeně, poslouchali jsme impulsy našeho egoismu. Donutil nás transformovat společnost, změnit rodinný život, rozvíjet technologie, přebudovat země a útvary, zavést změny ve školství a kultuře. Vždy jsme byli vedeni směrem, ke kterému nás nutila naše vnitřní potřeba.

Avšak dnes jsme dosáhli určitého nasycení. Svět jakoby nám přestal poskytovat potěšení. Více nás ekonomicky neuspokojuje: Cítíme určité bariéry, které nám brání se pohnout. Americká teorie konzumní společnosti s nekonečným růstem exportu a importu, s neomezenou technologickou a výrobní kapacitou se vyčerpala. Navíc jsme se dostali ke klesajícímu trendu, poklesu, který bude podle ekonomů dlouhý a nikdo neví, kdy skončí.

Podle vědy kabaly, jak jí chápeme dnes, krize nikdy neskončí. V tomto stádiu vývoje jsme si uvědomili svůj egoismus, stejně tak i potenciál okolní přírody, které způsobuje hrozné utrpení.  Výsledkem je to, že jsme na pokraji kolapsu v oblastech lidského a společenského rozvoje, vzdělání a ekologie. 

V této situaci je třeba zvážit, co se s námi stalo. Budeme tímto způsobem pokračovat? Doslova jsme zničili sami sebe  tím, že jsme zřejmě udělali chybu v našich záměrech a cílech. Chceme navýšit spotřebu a tím ničit prostředí? Chceme se zaseknout na našem “mechanickém” závodě?

Použité vyrobené zboží vyhazujeme, abychom si koupili nové. A to je náš život. Chtěli bychom naše bytí naplnit podobnými hrami v bohatství, cti a moci? Je smysl lidského života v mesíční změně mobilních telefonů a jiných symbolů spotřeby?

Dnes nás proces, kterým procházíme, nutí zpomalit a vyzývá nás k tomu, abychom se nad tím zamysleli. Zřejmě je v přírodě jiný plán a my se do něj musíme podívat. 

Všeobecná moudrost, celková rovnováha, homeostáze, kterou objevujeme v přírodě, zůstává mimo člověka. Pro přírodu je lidská bytost cizí element, rakovinový nádor, požírající své prostředí i sebe. 

Ničíme lidskou společnost, rozmazlujeme sebe i naše děti, vše překrucujeme a nenecháváme si příležitost pro správnou existenci. Podíváme-li se na svět „ze strany“, lidé se zdají být slepí, pohybující se po sebevražedné cestě. Pokračují v hraní mocenských her, aby zničili sami sebe, děti, společnost a budoucnost a nejsou si toho vědomi.  

To je důvod, proč jsme v krizi. Ve skutečnosti to není krize. Je to spása. Dnes, když všechny systémy, jež jsme vytvořili, kolabují, dostáváme jasný signál, který nás vede k bodu pravdy. Nakonec můžeme vidět, že nemáme jinou možnost, než radikálně změnit svůj postoj k životu.

Namísto abychom se valili směrem k sebedestrukci, což je stále politiky a ekonomy žádoucí, a ve skutečnosti i větší částí lidstva, všichni lidé, komunity a organizace, které již chápou, co se děje, musí společně vypracovat nový přístup ke světu a přírodě, abychom pokračovali dál jiným způsobem.

[52667]

Stvořitel vše stvořil proto, aby potěšil člověka. Potřebujeme ale nádobu, touhu, abychom přijali dobro, které nám chce dát. Chtěl dát radost, ze které se sám těší: odevzdání. Na světě žádná další radost neexistuje!

Nicméně, abychom cítili tuto radost, musíme mít opačné vlastnosti, nedostatek naplnění, protože opakem přání odevzdávat je přání přijímat potěšení.  Proto Stvořitel stvořil přání těšit se, umělé stvoření, které předtím neexistovalo, opačný otisk sebe sama.

A nyní v sobě stvoření cítí tyto protiklady. Na jednu stranu cítí, že je možné se radovat z naplnění svého přání. Pak ale provede kalkulaci a začne si přát odevzdávat. To jest, že už více nehledá naplnění.

Odevzdání není naplnění, ale vlastnost, přání dávat. V odevzdání, člověk není potěšen tím, co přijme na oplátku, ale sám akt odevzdání se pro něj stane naplněním.  Avšak v přijímání, čin je oddělen od naplnění. A když do mě naplnění vstoupí, cítím se potěšen. Tak mé přání a naplnění jsou dvě opačné věci a já musím tvrdě dřít, abych se naplnil, protože je mi opakem.

Avšak, v odevzdání potřebuji pouze cítit něčí přání a uspokojit je. A přímo tento čin, ku druhé osobě, kterou uspokojuji, se stává naplněním. Neočekávám, že bych přijal na oplátku jakoukoli odměnu. Mým potěšením je akt dávání.

Kvůli tomuto rozdílu se musí člověk, pracující s přijímáním, vždy kontrolovat a zvážit: Kolik jsem dal a kolik mi zaplatí? Je to tím, že platba nezáleží na mně, ale na druhém, na tom, kolik by mi chtěl dát. Pokud však pracuji v odevzdání a chci pouze to, nejsem závislí na nikom a mohu se sám rozhodnout, kde jsou mé hranice!

Proto ten, který kráčí po cestě odevzdání sám určuje, do jaké míry v ní chce být. A Stvořitel s ním souhlasí! Existuje tu pouze jeden obecný zákon odevzdání a lásky, který obklopuje a naplňuje celé stvoření. Na odevzdání neplatí žádné omezení či zákaz! Proto se každé stvoření může samo rozhodnout, na jaké úrovni vzhledem k této kvalitě, myšlence, úmyslu odevzdávat, chce být.

Nemůže tu být žádná kalkulace, kolik jsem dal a kolik mi bude zaplaceno. Není zapotřebí se bát, dal-li jsem méně, měl bych dostat méně. Jsem v tomto všezahrnujícím zákoně vzájemného odevzdání, obalujícím a naplňujícím celý vesmír, neboť „není nikoho jiného kromě Něj.” Já sám určím, na jakém stupni chci být. V souladu s tímto stupněm prožívám odhalení či ukrytí mé schopnosti odevzdávat, a do té míry se raduji.

[49673]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/07/2011, Shamati #61

Stanovisko: (Yuriy Yakovets, professor na Ruské akademii přírodních věd, Alexander Ageev, prezident Mezinárodní akademie pro výzkum budoucnosti, russiannews.ru): “Tato krize byla předvídatelná, nevyhnutelná a vlastně nezbytná k pročištění zastaralého. Jedná se o zrod nového světa; nejedná se o apokalypsu, ale o podnět ke globální revoluci, která bude mít za následek vytvoření integrální civilizace.”

“Zabývali jsme se studiem obecného zákona komprese historického času, což popsal Vladimír Vernadsky jako obzvláště silně cítěné při výměně generací. Stávající krizi jsme očekávali; avšak předtím, než je potenciál starého systému “vyčerpán,” nelze ho nahradit jiným systémem. Pouze utvořením představy o budoucnosti, pro kterou chceme žít, budeme schopni reagovat na výzvy, kterým čelíme.”

Můj komentář: Hořím touhou nabídnout jim znalosti kabaly, ale nacházejí se v krizi a nebudou schopni slyšet a dbát jí, dokud je krize nedonutí otevřít své oči a uči a pochopit vyšší záměry, cíle a uvést strategii do praxe.

[47296]

Názor: (Miliardář, investor George Soros): “Neexistuje dohoda pro jakékoli země opouštějící euro, což je v dané situaci zřejmě nevyhnutelné.”  Eurozóna by měla vypracovat únikový mechanismus pro dluhy svých nejzadluženějších členů. “ Jsme na pokraji ekonomického kolapsu, který začíná, řekněme v Řecku, ale může se snadno rozšířit… Finanční systém zůstává velmi zranitelný.”

“Myslím si, že většina z nás se nyní shodne, že Evropská krize se aktuálně soustředí kolem eura.… Je to druh finanční krize, která se skutečně rozvíjí. Lze ji předvídat.”

“Jsme na pokraji zhroucení a to je čas uznat, že je zapotřebí změna. “ Soros nazval přežití Evropské unie „životně důležitým zájmem všech” a řekl, že EU potřebuje strukturální změny k odvrácení rozpadu. Euro má základní problém v tom, že není podporováno politickou unií či společnou pokladnou. „Euro nemá žádný předpis k nápravě.“

Komentář: Přesně to byl ten špatný odhad. Nikdo na to nemyslel na začátku, a nikdo o tom neuvažuje teď. Egoismus se musí rozvinout až k svému plnému vyčerpání coby hnací síla lidské společnosti, civilizace a života všeobecně – do rozpoznání zla.

Pak, díky rozpoznání zla a do míry, do jaké jej vnímáme, budeme schopni se obrátit k jeho nápravě, protože budeme cítit, že jediným životním cílem je právě transformace egoismu na altruismus. Jinými slovy, musíme zažít pravidlo „stvořil jsem zlý sklon a stvořil jsem Tóru jako koření“ v plné míře. 

Nicméně rozpoznání zla může být urychleno a zjemněno moudrostí, protože vědomosti nám pomáhají předpokládat vzdálené důsledky. Předejde se zbytečnému a škodlivému, a zvolí se správná cesta. 

Proto nám byla dána kabala: To nám umožňuje zmírnit a dosáhnout cíle: přechodu od egoismu k altruismu. Pak bude v podstatě správně utvořena aliance, která posoudí společné politické a ekonomické cíle, což znamená, že bude založena na plné spolupráci celého lidstva.

[47497]

Krize (z řeckého κρίσις, krize—rozsudek, přelom) je revoluce, přechodné stádium, bod zlomu, stav, kdy se stávající prostředky k dosažení cílů stávají irelevantní, což vede k nepředvídatelným situacím a problémům.

Jinými slovy, krize není stav kolapsu, ale přelom k novému stavu. Problém je, že lidstvo tento nový stav nevidí!
[46691]

Otázka: Říkáme, že přebytečná spotřeba je spotřeba na úkor ostatních. Nicméně abychom si uvědomili zlo v tom obsažené, musíme koukat na konec filmu?

Odpověď: Ne. Stvořitel nemá nedostatek minerálů, vitamínů, ropy, plynu, vody či čehokoli jiného. Připravuje ti tyto potíže v tomto světě proto, aby sis začal uvědomovat svoji ztrátu. Proděláváš.

Stvořitel ti neukáže, že ve skutečnosti necháváš duchovní svět, aby tě minul, protože pak bys ztratil svobodnou volbu.  Místo toho na tebe navalí rány z tohoto světa, ze kterých si začneš uvědomovat zlo své povahy. Stvořitele coby příčinu neodhalíš, nýbrž svůj vlastní egoismus.

Pak, neschopen jej napravit, začneš litovat, že jej máš. Tak postupně dojdeš k pochopení zla. Takže co bys s tím měl dělat? Jak můžeš vyšplhat z pasti? Pomalu, ale jistě se dostáváš blíže řešení.

Nedostatek zdrojů, přírodní katastrofy, lidé kradoucí jeden druhému, to vše jsou vykonstruované věci na závěr dne. Je to „malá změna“ určená k tomu pomoci nám eventuelně odhalit fakt, že si navzájem krademe duchovní svět.

Ve skutečnosti, proč bych měl s tebou sdílet to, co mám, a sebe uspokojovat pouze nezbytnostmi? Je to jen proto, abych se z toho učil a získal přání usilovat o duchovno. To je cíl, vše je od počátku strukturováno přesně tímto způsobem. Jinak by každý člověk měl svou vlastní planetu.

Ze 4. části denní lekce kabaly 22/06/2011, “Matan Torah (Dávání Tóry)”

Odpověď: Všichni jsme v globálním, integrálním, omezeném systému přírody, který je propojený v jedné „kouli“, ze které se nemůžete dostat. Jste zavázán být v této kouli a být velmi precizně propojen s ostatními. Není ničeho více či méně než to.  

Proto když si koupíte dvakrát tak dražší vůz, stanete se rakovinou buňkou, protože v tomto případě si jej nekupujete, abyste vedl normální život a sloužil ostatním, ale abyste si „urval další sousto“. Čím více „zkonzumujete“ nad vaše základní potřeby, tím zhoubnějším nádorem se stáváte.

Ideálně postavený společný organismus: Každé osobě v něm se musí dostat nezbytných životních potřeb, a v každém dalším ohledu myslet jen na ostatní. Stvořitel vytvořil přání a jeho naplnění. Takže proč si najednou berete více, než kolik vám náleží?

Všechna přání jsou sjednocena v jedno. Světlo je naplňuje a dává jim život v jedné formě. Najednou však “přetahujete deku na svou stranu,” toužíte mít více. Výsledkem je, že váš nadbytek zcela určitě půjde na úkor někoho jiného. 

Dnes to můžeme jasně vidět: Miliarda lidí je na pokraji hladovění, a mezitím, přírodní zdroje dochází svého konce. Brzy je spotřebujeme a nezbyde nám nic.

Veškerou naší konzumní produkcí se blížíme konci.  A co bude dál?

Proto, pokud chcete dosáhnout života v rámci životních nezbytností proti své vůli, pak se to tak stane. Všechno je konečné, limitované, vypotřebované. Vše má svůj konec a ten je čím dál tím blíž. 
[46157]
Ze 4. části denní lekce kabaly 22/06/2011, “Matan Torah (Dávání Tóry)”

Otázka: Milióny lidí po celém světě si přejí duchovně růst. Co však ten zbytek?

Odpověď: Každý trpí; každý se cítí bídně. Podívejte se, jak se po světě šíří nepokoje. Není z toho zřejmé, že se nacházíme na pokraji neštěstí? Tento proces akceleruje s mimořádnou rychlostí. Nedávno jsem obdržel dopis ze Španělska, kde obyčejní lidé čelí vážným problémům. Nezaměstnanost letí do nebes. 

Tímto způsobem Stvořitel všechny popohání a obrací tak, aby mu čelili. Chtíc či nechtíc, lidé se začínají ptát:“ Co uděláme? Jak se dostat ven z potíží?“ Za prvé, předejít potížím je klíčem: Pokud člověk nemá co jíst a nemá peníze, aby zaplatil nájem, pokud postrádá základní potřeby, duchovní záležitosti ho sotva budou zajímat. Můžete jim však ukázat, jaké je řešení.

Přečtěte si, co píší analytici, hledejte kde chcete: Dnes nikdo nemá řešení na problémy, kterým svět čelí. To je při nejmenším více než jasné. Ti, kteří mají stále moc, stejně tak jako političní komentátoři, jsou si plně vědomí toho, že jsme došli do slepé uličky. Nikdo nemá tu kuráž zdvihnout svou ruku a nabídnout vlastní řešení. Je také zřejmé, jak nerealistické a nepraktické je cokoli, co mohou nabídnout. Za této situace, se můžeme ozvat a musíme spěchat tak učinit.  

[45281]
Ze 4. části denní lekce kabaly 25/05/2011,“Úvod do moudrosti kabaly”

Otázka: Problém spočívá v tom, že si lidé myslí, že zemi vlastní a podle svého přání, vyždímat jí jak je to jen možné, zemi ničí. Lidé nechápou, že země jim byla dána pouze k tomu, aby jí užívali, ne jako jejich osobní vlastnictví. To vede lidstvo k válkám, bojům o podmanění většího teritoria a zdrojů. 

Jak může studium moudrosti kabaly sladit rozdílné pohledy lidí a donutit je pochopit, že sobeckým využíváním země v první řadě škodí sami sobě?

Odpověď: Může se  tak stát pouze tehdy, pokud vidí odvrácenou stranu mince! Nenaučíme-li se vidět tento svět coby průhledný a objevit síly, které v okolní realitě působí, nezměníme se. Naše ego lze zlomit pouze pokud jasně vidíme, jak jeho činy přináší bolest: „Ublíží mi.“ 

Musíme dojít k stavu, kde odhalíme, že příroda je integrální. Pak už jednoduše nebudu schopen páchat zlo, protože v tom budu spatřovat to, že ubližuji sám sobě. To je jediný způsob! Není žádná další možnost. Lidé se jinak neučí.  

Toto vzájemné spojení mezi námi však můžeme odhalit prostřednictvím studia prostředí, které se snaží spojit a sjednotit, a snaží se vzrůst nad své ego. Pak ucítíme, jak je to složité a začneme zkoumat sami sebe, naši povahu, a všechny naše egoistické vlastnosti; rozlišujeme, nakolik jsme či nejsme schopní se spojit s ostatními oproti našemu přání a pozvedat je v našich očích.  

Je to ohromná duševní práce a pokračuje, dokud nezačneme objevovat vnitřní síly. V podstatě k tomu dochází, když odhalíme hlavní sílu, sílu jednoty, která změní každého z nás.

Zatím nemáme na výběr. Dnes se lidstvo nachází ve velmi nebezpečném stavu. Můžeme jasně vidět, že v průběhu dalších 10-15 let vyčerpáme všechny světové zdroje energie. Produkce hlavních zdrojů energie jako ropa, plyn, uhlí a voda rychle mizí. Potřebujeme dosáhnout rovnováhy s přírodou.

[44676]
Z lekce v Římě 20/5/2011

Baal HaSulam, „Mír ve světě”: Nebuďte překvapení, pokud směšuji dohromady blahobyt určitého kolektivu s blahobytem celého světa, protože ve skutečnosti už jsme dosáhli takového stupně, kdy je celý svět považován za jeden kolektiv a jednu společnost. 

Myšleno, protože každý člověk v tomto světě čerpá svou životní podstatu a své živobytí od všech lidí světa,  je nucen sloužit a starat se o blahobyt celého světa.  

Zatím to v plné míře nevnímáme a to jednoduše kvůli tomu, že egoismus před námi zastírá skutečný obraz. Přesto jsme vstoupili do nové éry, dokonce bez toho aniž bychom si uvědomili tento přechod do naší úplné závislosti na celém světě.

Zrovna včera jsme uspořádali “tuzemskou domácnost,” majíc všechny životní nezbytnosti v našich vlastních zemích, zatímco dnes nebudeme schopni vyprodukovat jídlo, oblečení, ani cokoli jiného odděleně od světa.  Najednou odhalíme, že nemáme potřebné potravinové složky, obráběcí nástroje apod.  Vyroste před námi zásadní, nová situace: Nyní není ve světě žádný detail, který by mohl být upřímně zapsán jako váš vlastní bez úvahy o ostatních.  

Dnes není možné nebýt s každým propojen. A to znamená, že musíme vytvořit odpovídající systém vztahů, protože blahobyt jednotlivce a světa záleží na sobě navzájem. 

Ve světle egoismu se nám zdá, že bychom mohli být schopni zbavit se poloviny lidstva bez velkých škod. Je to možné technologicky a vedle toho, pár miliard lidí není nic víc než nepotřebná zátěž. Nicméně, je nezbytné mít na paměti, že nevidíme celý obraz. Ve skutečnosti existujeme v „rodinných poměrech“ podobných tomu,  jako když starší generace už zabezpečila mladší, a už není více schopna pracovat, zatímco mladší dospívá, aby později přijala to, co pro ni bylo připraveno.   

To samé se děje s celým světem, ačkoli v jiné formě. I když člověk nedělá vůbec nic a žije jen z žebrání, nebo dokonce žije-li nějakou mizernou, ubožáckou almužnou na nějakém zastrčeném místě v Africe či Indii, je stále součástí společného systému a my jsme zatím neodhalili, jak důležitý je každý člověk v něm. Dokonce i detaily, které se zdají být zbytečné z našeho úhlu pohledu, jsou nepostradatelné pro celek. 

Lidské tělo také obsahuje mnoho orgánů a systémů, jejichž funkce jsme zatím zcela nerozluštili. Avšak postupně odhalíme, že ani jeden detail nemůže být odepsán jako nepotřebný. 

Proto musíme používat každý předmět podle jeho životního účelu bez jeho zničení. Jakýkoli jiný přístup se stane destruktivní, především pro člověka, který se k němu uchýlí.  

 [34808]
Z lekce „Mír ve světě” 2/4/11