Category Archives: Egoismus

Přátelé jsou vždycky výš

Dr. Michael LaitmanOtázka: jak mohu vědět, že se nemýlím když hodnotím své touhy? neměl bys věnovat pozornost svým touhám. Jaký je rozdíl v tom co se děje a jak zlé věci jsou? Co můžeš na konci dne pravděpodobně najít kromě sebelásky která tě ovládla a nenechala vzestoupit?

Odpověď:

Nejužitečnější věc kterou můžeš udělat, je cítit stupeň do kterého neakceptuješ názory a cíle skupiny, jednotu a vzájemnou záruku přátel. Pokud jsem s nimi ve spojení, poté vždy objevím že jsou v tomto lepší než já. Nicméně, pokud nemám roli v jejich jednotě, tak tento fakt už ukazuje, že jsou výše než já.

Nezáleží na tom v jakém stavu se nacházejí. Sjednocení je automaticky umístí nade mě, bez ohledu na to, jak vysoko vzestoupím já. Tak je to protože jednota je Kli, se kterým Světlo pracuje, zatímco jednotlivec není nic.

Z první části Denní lekce Kabaly 21.10.2010

Kabalistická skupina je duchovní zesilovač

Dr. Michael LaitmanKabalistická skupina se sjednocuje kolem jednoho cíle: dosáhnout lásky k bližnímu a skrze to lásky ke Stvořiteli.

To znamená milovat vlastnost lásky a odevzdání. Každá osoba, která souhlasí s tímto cílem, přidává svou malou sílu skupině, svůj bod v srdci, který mu byl dán Shora.

Nikdo z nás není schopen vstoupit do duchovního pouze svými vlastními silami; můžeme to udělat pouze kombinací našich sil, jinými slovy, spojením se skupinou a anulováním sebe, svého egoismu. Spojení se skupinou a anulováním našeho egoismu s cílem z něho získat sílu odevzdání je první krok směrem ke spiritualitě. Práce ve skupině je práce na přechodu od tělesnosti do duchovního světa otvorem, který je vytvořen skupinou.

Skupina je tím prostředkem. Skupina Tě neopravuje jako šroubovák nebo klíč, ale ty sám musíš využít skupinu k práci. Skupina je pro Tebe spirituální model. Je Ti dána v pozemské formě, ale my ji obracíme v duchovní formu tím, že k ní přistupujeme jako ke kolekci duší a nikoli skupině těl.

Budujeme duchovní prostor uvnitř skupiny. Stavíme duchovní orgán, Kli, tím, že se anulujeme a připojujeme naše body v srdci ke všem ostatním bodům. Pouze přidávám malou sílu skupině a získávám „620“ krát více. Duchovní se mi odhaluje jako další vnitřní úroveň přesně v místě, kde najdu toto spojení a naši společnou sílu.

Anulujeme naší materiální podstatu, náš zvířecí egoismus. Všichni naši „oslové“ (osel, hebrejsky Chamor, pochází od slova Chomer – hmota) zůstávají, ale my se nad ně povznášíme a sjednocujeme. Tak získáme jedinou velkou sílu, která je „620“ krát větší než ta předchozí, a tato síla určitě nechá každého člověka porazit zvíře uvnitř. Touto cestou vytváříme nový duchovní orgán, který neexistoval před rozbitím duší. Uvnitř tohoto orgánu, mezi námi, objevujeme společnou vlastnost odevzdání, ve které odhalíme stvořitele.

Přidám svou jedinou sílu a získám 620 krát více tím, že vystoupím na první duchovní stupeň. A nyní přidávám tuto velkou sílu skupině a získávám 620 krát více a vystoupím na nový stupeň. Ukazuje se, že můj výchozí bod z duše nabobtnal 620 krát oproti své původní velikosti, a touto cestou se stává větším a větším jak postupuje krok za krokem. Skupina se stává Malchut, Šchinou.

To je důvod, proč musí být skupina sjednocena s jediným záměrem: touhou dosáhnout odevzdání, přilnutí ke Stvořiteli. Toto tvoří „hlavu“(Roš) duchovního Parcufu. Naše společné duchovní tělo je duchovní svět, ale každý člověk ho zažívá svým vlastním způsobem, podle svého základního, primárního bodu duše; duše nezmizela, místo toho roste 620x620x620 … krát. Takto stavíme vnitřní duchovní svět, kde se odhaluje Stvořitel. Není žádné jiné místo.

Z třetí části každodenní ranní lekce, 20/05/2010, článek „Cíl vytvoření skupiny“

 

 

Systém odevzdání

Laitman_138V článku „Matan Torah (“Odhalení Božskosti”) Baal HaSulam píše, že se odevzdání projevuje činy, které jsou směrovány od jednoho člověka k druhému a (též) od člověka ke Stvořiteli. Obě z těchto činností jsou namířeny na jeden cíl: dosáhnout částečné (skrze 125 stupňů světů) a pak úplné podobnosti se Stvořitelem (Svět Nekonečnosti, stav jednoty se Stvořitelem). Když člověk jedná ve jménu odevzdání místo toho, aby jednal pro sebe, necítí rozdíl mezi tím, zda dává jinému člověku nebo Stvořiteli, protože všechno, co je mimo jeho tělo, je vnímáno jako cizí.

Co to znamená „pracovat pro dobro Stvořitele?“ Jak si Jej představím? Spojuji se se svými přáteli (s lidmi, se kterými sdílím stejný cíl) a kvůli tomu se pozvedám nad svůj egoismus. Uvnitř tohoto spojení začínám cítit niternější touhu, zvanou „Stvořitel.“ Skrze skupinu (obvod 1) ovlivňuji Jej (obvod 2). Obratem na mě obojí reaguje. Skupina a Stvořitel se skládají ze dvou modelů „cizinců“ neboli „druhých,“ kteří jsou ve mě přítomni, a z nichž mohu obojí rozlišit. S oběma modely pracuji za účelem odevzdání a pozvedám se nad své ego.

Tehdy je kruh dokončen. Nejsou zde „druzí,“ pouze jsem si je představoval uvnitř svého ega (mé touhy přijímat potěšení). Pozvedám se nad svůj egoismus a dosahuji stavu, zvaného „Druhý -1,“ a pak se pozvedám ještě výše do stavu, který je zván „Druhý – 2.“ Vše se děje uvnitř mě. Rčení „Od lásky ke stvořeným bytostem k lásce ke Stvořiteli“ se vztahuje ke dvou krokům napravování mých egoistických přání.

Tím, že „dávám druhému“ chci být podobný Stvořiteli, tedy s Ním splynout. Všechno je uvnitř mě: V jednom případě se mé přání nazývá „skupina,“ „okolí,“ „lidstvo“ a „duše“ a v druhém případě, na hlubší úrovni, se nazývá „Stvořitel.“ Avšak vše se to děje uvnitř mé napravené touhy po odevzdání. Jsem zahrnut ve dvou vrstvách vztahů. Prostě je pro mě jen těžší „dávat“ Stvořiteli než mým společníkům.

Ze třetí části Každodenní kabalistické lekce, 05/05/2010, článek „Matan Torah”

Svět je nemocný nebo zdravý spolu se mnou


Všechny ostatní duše jsou ve vztahu ke mě v napraveném vztahu. Musím poznat, že jsem jediný nenapravený element v celém univerzu. Avšak pokud jsou oni všichni napraveni a já nejsem, neznamená to pak, že jsem jediný, kdo se musí napravovat ? Ne, neznamená a důvodem je, že je můj nedostatek nápravy uvnitř mě, protože všichni náležíme k jednomu systému.

Pokud jsem v těle nemocný orgán, pak celé tělo trpí, protože nevykonávám svou práci. Představme si, že jsem velmi důležitou částí těla – řekněme ledvinami, kde je mou rolí očišťovat vše, co v těle je, ale já nefunguji. Pak celé tělo nemůže existovat, protože je tato část zahrnuta ve všech ostatních a musí jim sloužit, poskytujíc svou část společné práci. Bez ní by nebyly schopny správně fungovat ani ostatní části.

Proto nezáleží na tom, zda je celý zbytek těla zdravý; stále jej dělám nemocným do té míry, do které jsem nenapraven. Musím si uvědomit, že jsem jediný, kdo je není napravený a to ničí celé tělo. Beze mě by byli všichni úplně zdraví.

Proto je mou prací se s každým spojit a uvidět, jak pokažení kvůli mně jsou. Toto je významem verše „Každý člověk soudí ostatní do rozsahu svých vlastních chyb.“ Pak si budu přát, abych se napravil a pozvedl každého spolu se mnou do výše konečného, napraveného stavu.

Sobeckost a její Zakladatel nám nedovolí být šťastnými

Názory : D. Talberth, , prezident střediska stabilní ekonomiky: „…nemá smysl,
aby všichni pracovali po 40 nebo 60 hodinách v týdnu. Lidí musí mít více volného
času“.

D. Wicks, , byznys aliance lokálních ekonomik: „Když změníme naše hodnoty,
nebudeme potřebovat tolik peněz a nepotřebuje víc pracovat.

Kdybychom začali pracovat tak 3 dny v týdnu, bylo by to velice podobné způsobu života
starousedlých národů.

Tráví dost času v besedách a zpívají písně, nám toto chybí, my jsme pořád v
honičce za penězi, abychom si mohli koupit víc nepotřebných věcí“.

Poznámka: Sobeckost nám neumožní stát se primitivními, uspokojit své
potřeby – protože sobeckost vybudovaná Stvořitelem není uzpůsobena pro šťastný život na této Zemi,
ale pro náš postup do Vyššího světa.

Takže všechno je to – dobré a naivní přání! Program a cíl přírody – pozvednout
nás na úroveň Stvořitele.

Nový jev XXI. století

Dnes, ve XXI století, se nám poprvé globálně otevírá to, že lidstvo je jediný systém a je opačný přírodě a Stvořiteli.
Dříve světlo (Vyšší informace) působila na každého z nás tak, abychom ve své sobeckosti rostli.

Teď jsme vyrostli, světlo nás spojilo a vyvolává v nás jiný vývoj – opravu spojení mezi námi.

Ukončili jsme svůj osobní egoistický vývoj, a teď pozorujeme, že ztrácíme přání se vyvíjet dál a to v jakékoliv oblasti lidského rozvoje.

Svět docílil neuvěřitelných možností, ale lidi už nezajímají. Protože přání se stalo jiné – už není osobní přání každého naplnit své ego, toto začínáme pozorovat také na úrovni našeho světa.

Svět docílil hranice, ve kterých se neobjevují nové prázdnoty a my necítíme, že je potřebujeme naplňovat.

Světlo nás přestalo rozvíjet. Nyní na nás příroda tlačí a nutí nás ke správnému spojení s ostatními, stát se podobnými Jemu (Stvořiteli).

Je to jiný druh světla, zaměřený na naše spojení, a proto dnes procházíme globální krizí, krizí spojení mezi námi, kvůli našim neshodám s přírodou Stvořitele.

Tohle je nový jev XXI. století, který jsme dříve neviděli. Dnes veškeré problémy vznikají v měřítku celkového systému, nemáme kam utéct .

Proto všichni cítíme, že se vaříme v jednom hrnci.

Není třeba ještě jednou otevírat Ameriku!

21.10.2009, 11:55

 

Krize neskončila,  pouze začíná narůstat. Pokračuje už desítky let, ale  snaží se ji utajit.

 

Krize se projevuje ve všech oblastech: vzdělání, vědy, vztahy mezi lidmi, rodiny, spojení mezi mužem a ženou,  jejich vztah s dětmi,  chování dětí ke stárnoucím rodičům, vztah  člověka se státem a mezi státy.

 

Ve všem, čím se zabývá člověk, ve svém posledním, nejvyšším stupni rozvoje sobeckosti , která se projevuje  jako globální vzájemný vztah všech egoistů světa,  a proto se nyní cítíme v krizi.

 

Egoismus není možné napravit vléváním miliard dolarů nebo rozhodnutím  OSN, pouze nápravou vztahu mezi lidmi, ze vztahu egoistického na altruistické  a  přesně tohle od nás požaduje nyní se otevírající globální systém.

 

Potřebujeme čas, aby to lidé pochopili. O  lidské sobeckosti,  jako o příčině  zla ve světě se mluví poslední dobou velmi často, ale  to neznamená že chápeme význam těchto slov. A hlavní je to, že nevíme jakým způsobem napravit v nás stále rostoucí egoismus.

 

Jestli pochopíme, že sobeckost  je jediné zlo a pouze ho potřebujeme vykořenit v sobě, rozeznáme taky přímo proto připravený prostředek  – Kabalu.

 

Jinak nás příroda povede cestou utrpení, donutí nás napravit svoji sobeckost  a  vybudovat  metodiku nápravy.  Věda  Kabala nám  tu metodiku teď nabízí bez nutnosti projít cestou utrpení, metodiku kterou kabalisti uschovali pro lidstvo  od doby starého Babylonu, kdy se v lidech poprvé projevil egoismus.

Činy, dějící se v přírodě, jsou následkem egoismu člověka

Dvě otázky, které jsem dostal o tom, jak je egoismus člověka prokazován v Přírodě:

Otázka: Rave Laitmane, pokud tomu správně rozumím, Příroda se řídí podle určitých zákonů. Například brát a používat pouze to, co potřebujete, a ne víc. Ale přítel mi řekl o tom, jak smečka vlků zabila přes 40 ovcí a beránků při jediném vpádu.  Vlci utekli, aniž by sežrali jakkoukoliv ze zabitých ovcí. Pokud Zákon Přírody vládne nehybnému, pohyblivému a vegetativnímu světu, co způsobuje tento typ úchylky?

Moje Odpověď: Predátoři vykazují tento druh chování, protože jsou ovlivňováni pádem člověka. Celý svět vzestupuje a sestupuje s člověkem.

Otázka: Pokud je Příroda inteligentní a měli bychom ji připomínat tím, že přestaneme být soupeřiví a začneme spolupracovat, proč soupeří zvířata o jídlo a přežití, nebo rostliny soupeří o slunce či jiné přírodní zdroje? Sdílí kabala stejný společný bod evoluční teorií?

Moje odpověď: Je to následek egoismu člověka, jak je to popsáno v Bibli.

Co dělat, když jste “altruista”

Otázka, kterou jsem dostal: Jako člověk, který se potýká s tím, že je egoistickým altruistou, chtěl bych vědět, jakou radu nám můžete dát, když se unavíte až k bodu, kdy nejste k ničemu. Moje matka říkávala, “Pokud se nebudeš starat o sebe, nemůžeš se starat o nikoho jiného.” Jěště jsem nebyl schopen rozlišit nějakou “magickou čáru,” která mi řekne, abych se přestal starat o ostatní a staral se sám o sebe.

Moje odpověď: Nebudete schopen se změnit bez Vyššího Světla, ale bude vždy užívat vašeho egoismu jinými cestami, které se jeví altruistické, ale ve skutečnosti jsou vespod egoistické. Pouze Vyšší Světlo, které stvořilo egoismus jej může napravit. Vyšší Světlo na sebe přitahujeme během studí. Musíme předem souhlasit s tím, jak nás změní, protože právě teď si nejsme schopni představit naši novou, altruistickou formu.

Pročež byste měl jen studovat a “starat se míň” o ostatní, dokud nepochopíte, jak to dělat správně. Někteří lidé nejsou schopni studovat, mohou jen “jednat.” Ti by měli následovat rady Kabalistů, jak pomáhat ostatním. Jinak se jejich pomoc změní ve škodu pro dávajícího I přijímajícího.

Byli jsme stvořeni jako části celku

Otázky, které jsem dostal, o egoismu a jeho nápravě:

Otázka: Skoro každý den čteme zprávy z různých zemích o rodičích, zabíjejících své děti, dětích zabíjejících rodiče, manželkách zabíjejících své manžely a manželích – své ženy, vnoučata – prarodiče a tak dale. Co to je? Je to jeden z projevů globální krize?

Moje odpověď: Je to projevem poslední faze egoismu v svém počátečním stupni. Proroci napsali, že přijde čas, kdy “soucitné ženy budou vařit a pojídat své vlastní děti” (Eikha 4:10). To je to, co se stane, pokud nebude následovat varování proroků a neprojdeme těmito časy jinou cestou, ve Světle Kabaly, která napravuje egoismus.

Otázka: Tak či tak, Stvořitel nás nutí vyvíjet se skrz utrpení. Takže se člověk nevyvíjí vlastní vůlí, ale z nutnosti. Ale není Stvořitelovým plánem stvořit někoho, kdo je Mu roven, partnera? Co je tohle za rovnost?

Moje odpověď: Celá fáze svobodné vůle a nezávislého vývoje je stále před vámi. Nicméně k ní můžete být přivedeni pouze utrpením. Jinak vás egoismus bude tlačit ke všemu, jen ne k duchovnímu vývoji. Během všech předešlých časů jsme se vyvíjeli pouze rozvíjením vlastního egoismu, ale teď nám byla dána možnost vyvíjet se vlivem Světla. Takže teď mate volnost – volnost jak se vyvíjet.

Otázka: “Chci k Tobě být dobrý, aby Tys byl dobrý ke mně” – to je citace z vaší knihy v ruštině, Být vyvoleným národem, str. 324. Není to egoistický záměr? Nebo je to napravený egoismus?

Moje odpověď: Je to napravený egoismus. Ale není vždy možné chápat záměr, protože slova mohou pouze vyjádřit lidské touhy. Jinými slovy: “Žádám Tě, abys mě napravil a udělám pro to vše.” A “dobro” znamená kvalitu lásky a dávání.

Otázka: Dnes se každý z nás egoisticky cítí jako jednotlivec. Co bude každý z nás cítit po nápravě? Bude v sobě každý z nás cítit Společné Kli? (obecné – Common Kli)

Odpověď: Rozhodně, protože tak jsme byli stvořeni: jako části celku. Místo, abychom vnímali sebe, musíme vnímat celý organismus. Vnímání uvnitř sebe je náš svět, zatímco vnímání vně sebe samého je Vyšší Svět.