Egoismus se netýká nutkání obyčejného člověka po naplnění jeho fyzických (jídlo, sex, rodina) a sociálních tužeb (peníze, moc a znalosti), ale jeho odporu k jednotě, odevzdání a lásce k lidem. Toto odmítání se projevuje pouze při účasti ve skupině integrální výchovy, a to v rozsahu do jakého se člověk snaží spojit se členy skupiny.
[72264]
Otázka: Kabalisté mluví o vlastnosti odevzdání, ale já ji necítím. Nemám ani konec nitě …
Odpověď: Pokud zažijete potřebu po odevzdání, můžete porozumět tomu, co je to odevzdání. Zkuste odevzdávat svým přátelům a uvidíte, že nebudete chtít. Tím pochopíte to, jaké by to bylo, pokud byste měli vlastnost dávání. Pak začnete tušit, co vám chybí.
Úvaha je následující. Chci dosáhnout jednoty se svými přáteli. Jsou spojeni mezi sebou, zatímco já jsem od nich oddělen. Upřímně, nechci tuto jednotu, nejsem schopen to dělat, stále na to zapomínám. Jiskra mé touhy tmavne. Mohu ji oživit pouze tehdy, pokud jsem s přáteli, když se k nim připojím dokonce i kvůli studu.
Jsem k nim blíže, pracuji ve skupině a začínám chápat, jak moc potřebuji lásku. Skici mých snah postupně líčí obraz dávání. Myslím na jeho výhody a tím tvořím nádobu, touhu. Možná je to pořád neskutečné a pouze předběžné. Nicméně, s každým úsilím přitahuji vyšší světlo, které je postaveno dle mých přání. Přichází z dokonalosti, z věčnosti, do místa rozbití, do tohoto světa. Možná, že jako dítě hraju nějakou hádanku, ale světlo dělá svou práci. Díky tomu je možné, abych se posunoval směrem k dávání.
[68423]
Z 4. Části denní lekce kabaly 2/2/12, „Úvod do studia deseti Sefirot“
Otázka: Nedávno jsem se zúčastnil setkání zástupců východních vír. Všichni byli velmi milí a starostliví vůči sobě navzájem. Co se v jejich chování liší od integrované globální výchovy, o které hovoříme?
Odpověď: Za prvé, jejich chování není řízeno nutností přírody. Jsem egoista. Jsem zcela lhostejný ke všem metodám, včetně té mé (pokud se jí dá říkat moje). Já prostě zohledňuji svět, jeho pohyb a vývoj, jako technik, a chápu, že neexistuje nic, co s tím lze udělat.
Nejsem zastáncem konkrétní představy. Nesnažím se vymýšlet nic smyšleného, nějaké krásné nové království. Chápu, že jsme tady na cestě nutného vývoje, a to je důvod, proč je tato cesta pro nás nejlepší a vede nás ke správnému cíli. To je první bod.
Za druhé, nemám idealistické představy. Uplatňuji egoismus do našeho vývoje bez jeho potlačení, snížení nebo skrývání. Nikam neodchází, místo toho pokračuje ve vývoji ještě víc.
Ve skutečnosti, teď zavíráme egoismus mezi námi, nebude se vyvíjet. Necítíme, jak moc se opravdu nenávidíme, jak jsme proti sobě, jak každý z nás chce opravdu zničit všechny ostatní a zůstat úplně sám, nebo jen tak nechat ostatní jako krotké interprety všech jeho tužeb.
Metoda integrální výchovy a vzdělávání zahrnuje využití všech vnitřních a vnějších přírodních a lidských zdrojů. Není v žádném případě postavena na potlačování čehokoli, a to je důvod, proč to funguje pro celé lidstvo.
Všechny ostatní metody jsou založeny na potlačování egoismu, absence jeho použití. Ale ten stejně vyskočí a ukáže se, protože v nás stále pokračuje jeho vývoj, každou sekundou, z jedné generace na druhou, a nedá se s tím nic dělat.
Kromě toho jsou všechny tyto metody určeny pro velmi omezený počet lidí. Podle studií, šest až deset procent lidí na světě má přirozené altruistické sklony: dávání, život v harmonii, malování květin, atd. Známe tento fenomén. Ale tento osud patří jen několika málo lidem a ostatní jim vůbec nerozumí: „Dobře, navštěvujte nemocnice, pomáhejte nemocným a starým lidem. Nikomu neubližujete, je skvělé co děláte, jste dobří lidé. Ale netahejte nás do toho.“
Ale zde je to úplně jiný byznys: Příroda výslovně zavazuje egoisty stát se altruisty s pomocí téhož egoismu. Jinými slovy, dáváme tomuto egoismu – veškeré naší přirozenosti, všem našem vlastnostem – maximální realizaci.
[68078]
Z „lekce o novém světě“ # 7, 14/12/11
Otázka: Bod jednoty, který jsme zažili na kongresu, jsme cítili jako ohromný náraz blaha, svobody a optimismu, našemu světu cizí. Bylo to doslovně jako oddělený svět, ke kterému mé ego běželo s velkou radostí. A nyní jste říkal, že naše ego by tomu mělo odporovat?
Odpověď: Nebojte se o své ego. Ono přijde a začne Vás táhnout pryč ze strany „za ucho.“ a vy budete muset po ní toužit znovu a znovu. Je to právě Vaše ego, které Vás nyní začne vzdalovat od bodu jednoty a Vy ji pokaždé musíte realizovat a obnovit uvnitř.
Tato obnova je nezbytná ne protože je to zábava, ale protože za ní stojí všichni vaši přátelé. Musíte postupně přijít se zcela novou motivací co dělat, abyste podpořil své přátele, protože bez Vás nebudou schopni najít tento bod.
[63282]
Náš postoj k bližnímu, k prostředí světa, kde jsme se narodili, který cítíme uvnitř našeho egoismu, se nazývá přípravné období. Když přecházíme od lásky k prostředí nebo lásky k přátelům k lásce ke Stvořiteli, je to již v době skutečné práce, kdy získáváme vlastnosti odevzdání.
V důsledku získání těchto altruistických vlastností a procházením stupni dávání kvůli dávání, konečně dosáhneme lásky. Ale protože tato cesta vede k dosažení lásky k Stvořiteli, nazývá se tak celá tato cesta.
A dokonce ikdyž v současnosti pracujeme v tomto světě, v našem světě, s egoistickými vlastnostmi, stále je to považováno za práci na lásce k přátelům, k bližním, dokonce ikdyž to vše je skutečné lásce na hony vzdáleno.
Láska ke Stvořiteli, láska ke stvořením, a láska k přátelům jsou jedno a to samé, protože je to pravým opakem lásky k sobě. To je důvod, proč to vyžaduje tak mnoho kvalitativních změn uvnitř člověka. Avšak hodnota lásky k přátelům je velice vysoká, protože nám dovoluje získat další touhy a pocity, odhalit skutečnou realitu, ve které se nacházíme, myšleno Stvořitele.
Do té míry, do jaké si člověk váží Stvořitele a konečného cíle, natolik považuje prostředky k jeho dosažení důležité, jako cvičení ve skupině, s přáteli, a studium, protože bez těchto prostředků by nikdy nedosáhl cíle.
Na druhou stranu, celý tento svět je iluzorní a nikdo kolem mě není: žádné neživé či vegetativní úrovně, ani zvířata a lidé. To vše jsou mé vlastní touhy, které se dělí na tyto části a proto mi je Vyšší Světlo takto představuje.
Tak musím brát také skupinu – jako kdyby kromě mě nic neexistovalo. A každého, kterého kolem sebe cítím: prostředí, skupina, učitel a dokonce i Stvořitel, jsou uvnitř mě, v mých pocitech. Dostal jsem tuto iluzi, že existuje to vše venku, abych se mohl naučit, co pocit bližního zanemná: abych ho mohl cítit, mít s ním vztah a dosáhnout dávání a lásky.
Pokud člověk vnímá tímto způsobem celou realitu, pak nemůže chybovat. Je zřejmé, že musí stále, po celou dobu, rozlišovat nové detaily a doplnit jimi společný obraz, ale už je na správné cestě.
[62050]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/11/2011, Rabašovy spisy
Otázka: Člověk využívával prostředí pro svůj prospěch. Dokonce ikdyž mluvíme o sociální spravedlnosti, mnozí to vidí jako příležitost si pro sebe něco urvat.…
Odpověď: Proto vzdělání musí přijít před čímkoli jiným, jako první nezbytná podmínka. Člověk musí být jinak vychován, a měl by se učit o systému, ve kterém žije.
Například, máme povědomí o realitě našeho světa. Vím co je to banka, jak pracuje, co to je zdravotní středisko; vím o důchodových fondech, sociálním zabezpečení, cestách, semaforech, policii a vládě. Ale to vše dítě zatím nezná, a tak ho učíme jak žít v tomto světě.
Přesně stejným způsobem, musíme nyní naučit lidstvo, jak žít v novém, propojeném světě. Egoistické mechanismy přestanou postupně fungovat. Brzy uvidíme, že síla přijímání (dostávání) k ničemu nevede. Vidíme, že dokonce i lidé, kteří mají dostatek peněz neví, co se s ekonomikou stane v blízké budoucnosti. Brzy zjistí, že mají velkou moc, ale nemohou nic udělat. Vše zaniká, vše je ztraceno, vše se hroutí, rozpadá se a přestává fungovat. Žádný systém nebude fungovat kromě systému dávání, který musíme vytvořit.
Otázka: To se může stát za rok, možná dva, ale problémy mám teď….
Odpověď: Tak začněte jednat nyní. Chcete mít dobrý život? Zaplaťte za něj odevzdáním, dáváním druhým. To je vaše práce, která se nazývá „práce stvořitele.“ Uvidíme, že se svět nebude schopen udržet používáním egoismu, ale jen silou odevzdání, dávání. Pokud dávám druhým, společnosti, budu schopen od společnosti získat jídlo, oblečení a ostatní nezbytnosti. Nestane se to však, pokud nebudu dávat. Je to proto, že nový svět ovládá altruistická síla.
Otázka: Jak se lidé posunou k novému přístupu?
Odpověď: Ranami. Byl to faraon, který přinesl děti Israele ke Stvořiteli. Haman způsobil, že židé nakonec unikli z Babylonského vyhnanství a navrátili se do země Israelské, a Král ho podporoval. Není možné postupovat, pokud nám ego není odhaleno coby síla zla, coby náš nepřítel.
Nakonec přírodní rány a pozitivní vliv z naší strany, koloběh toho, přinese změnu. Lidé se nemohou hned změnit a souhlasit s námi. Jejich přání je opačné dávání. Princip „lásky k bližnímu“ se jim zdá dětinský. Zatím nechápou, že je to základ všeho, že to je náprava duše. Zlo jejich egoismu jim zatím není zjevné.
Budou to schopni pocítit až po mnoha ranách, dokud faraón nakonec nepřizná: „Jsem hříšný a Stvořitel je spravedlivý.“ Dřív si to nemyslel. Pak ale zjistíš, že je to všechno kvůli tobě, protože ty jsi prohnilý, ne okolní příroda nebo soused, či kdokoli jiný. Pak budeš cítit potřebu napravit se a ta přijde. Při svém hledání po metodě najdeš nás a požádáš nás, abychom tě učili.
My však nechceme, abys trpěl, proto šíříme tuto metodu předem, ačkoli to v tobě podněcuje nenávist. Tak pomáháme světu.
[56040]
Z 5. části denní lekce kabaly 28/09/2011, „Národ“
Otázka: Vím, a snažil se mnohokrát: Nemohu změnit mé egoistické bytí. Chci se změnit, ale nemám sílu. Vím, kabala říká, že to není možné.
Jaký je další krok? Jít na stránky Google mapy a podívat se kde žije Stvořitel a vydat se k němu? Zaklepat na jeho dveře, a když otevře tak se ho ptát a požadovat od něho, aby změnit můj zlý sklon směrem k dobru?
To mě žene k „šílenství.“ Každý den se probudím a vím, že není v mé moci překonat tento zlý sklon.
Odpověď: Pokud jste přesvědčeni, že nejste schopni změnit sami sebe, je to velký objev sám o sobě. Ale to se od vás nevyžaduje: Vy konkrétně se musíte přesvědčit o tom, že toho nejste schopni. Uznáním vaší neschopnosti změnit svůj egoismus, uvidíte, že jste řízeni Stvořitelem tak, abyste vyvolali váš požadavek na Něho, aby vás změnil.
[52978]
Názor: (Prof. Ruslan Grinberg, ředitel, Institut ekonomie, Ruská akademie věd, z itar-tass.com): “Finanční trhy jsou ve velmi nestabilním stavu. Finančníci jsou v panice, nevědí, co dělat. Rizika jsou velká. Ale podle mého názoru, …to ukazuje na krizi ve finanční sféře. Myslím si, že se to nerozšíří do reálného sektoru.
“Naše celosvětová ekonomie je rukojmím dolaru coby světové měny. Samozřejmě, je to nespravedlivé, že národní měna se stala celosvětovou. V tomto případě zlato bylo férové, protože zlato je nezávislé na místě, kde se doluje….. Vrátit se zpět do zlatých časů, jak mnoho lidí mylně navrhuje, není podle mého názoru moudré. Nedokáži si představit nahrazení dolaru….[jako světově vyhrazené měny].”
Můj komentář: Za dolar neexistuje náhrada, protože je ekvivalentem moderního světového egoismu, a to je důvod, proč zůstane jedinou akceptovanou měnou. Avšak ve stejnou dobu, jeho nestabilnost ukáže egoistický stav světa.
[53461]
Otázka: Jakou větu mohu před sebe napsat velkými písmeny, abych pokaždé když jsem roztržitý a mé myšlenky bloudí, se mohl vrátit a zaostřit znovu?
Odpověď: Představte si stav, o který stojí stále usilovat, a popište tak, aby vás tato věta okamžitě upozornila, že vnímáte realitu, jako rozdělenou a rozbitou do různých částí jen proto, že jste uvnitř egoismu.
Jakmile se zbavíte tohoto pohledu skrze své ego, vše se stane jedním celkem. Jako byste se dívali na realitu skrze oponu, která má v sobě malé otvory, a to co vidíte, se zdá být z jednotlivých částí. Ale pak odstraníte tuto oponu ze svých očí a celá realita se ukáže být jedním celkem.
Z 2. částí každodenní lekce kabaly 28/7/11, Zohar
[49518]
Rav Laitman na Twitteru