Otázka: Jaký smysl mají moje rostoucí egoistická přání?

Odpověď: Jejich úlohou je dovést Vás k nezdaru, nechat Vás cítit se bezcenní, že Váš život je hrozný, Vaše přání odporná a celkově vzato, nic kolem Vás nemá za mák cenu. 

Proto jedinou věc, kterou potřebujete, je, aby Vás světlo probudilo. Probudí Vás ke stejným přáním, ukazujíc Vám, že jsou ještě horší, než se zdáli předtím. Pak si skutečně budete přát pozvednout se nad ně a začít nad těmito přáními odhalovat  obrácenou stranu reality. Nicméně předtím musíte začít studovat ve skupině, protože lekce a komunikaci na živo nelze nijak nahradit. 
Z lekce “Kabala L’Am” Hall 4.1.2011

Otázka: Někdy říkáte, že se potřebujeme pouze přimknout ke Stvořiteli, a někdy, že klíčem je sjednotit se skupinou.

Odpověď: Vaše cesta ke Stvořiteli je přes skupinu, přes médium, přes které k Němu přicházíte, jinak není o čem debatovat. Například, bylo mi řečeno, že musím jít do Jeruzaléma, ale neřekli mi, jak se tam mám dostat: vlakem, autobusem, autem, na oslu, nebo pěšky.

Takže říkáme: „Musíte se spojit se Stvořitelem.“ Ale když to slyšíte, měli byste automaticky pochopit, že bez sjednocení se skupinou, Stvořitele nenajdete.

Ve skutečnosti ho můžete odhalit jen jako formu oděnou ve hmotě. A kde je tato hmota? Je ve vašem vzájemném spojení. V místě, kde nejprve najdete nenávist, později objevíte jednotu považovanou za Stvořitele.
[31982]
Z 4. části denní lekce kabaly 5.1.2011, „Moudrost kabaly a filozofie“

Otázka: Co to znamená pocítit světlo?

Odpověď: Pocítit Světlo znamená cítit potěšení. V tomto světě si můžu užívat různé věci, které mě těší, nebo ne, záleží na mém rozpoložení. Jednou si užívám to, že zůstanu v posteli a nechci vstát na lekci, jindy umírám, abych z ní vyskočil, ale oni mě nenechají vstát a říkají mi, abych zůstal v posteli po další týden, dokud mi nebude dobře.

Jinými slovy, toto není absolutní radost, stejně jako sladké, měkké, nebo teplé, všechno má omezené, podmíněné významy. Někdy, mi dávají potěšení, a jindy zcela opačný pocit.

Společná radost, kterou zažíváme v naší kolektivní touze cítit potěšení (vůli přijímat), se nazývá „Světlo.“ Je to proto, že světlo, které existovalo na počátku, vytvořilo naši touhu, nádobu, a nyní touha dostává potěšení, když ji světlo naplňuje nebo se v ní nachází. Takto jsme navrženi! Proto, když světlo opustí touhu, ona křičí a chce ho přivést zpět. Takto je uděláno celé stvoření.

Ale Stvořitel chtěl, abyste si přáli světlo o své vlastní vůli a ne jen ho přijímat a užívat si. Vedle potěšení cítíte, že On si přeje, abyste získali porozumění a povědomí o Světle: Odkud pochází? Kde je jeho zdroj? Proč vás vytvořilo a co od vás chce? Jakoby vám světlo chtělo ukázat: „Podívej, z jaké vzdálené hvězdy sem přicházím, tam je všechno tak nádherné a dobré, a chci tě vzít s sebou!“

Proto se před vámi schová a začne se snažit upoutat vaši pozornost různými nepřímými akcemi, z každé strany. Hraje si s vámi, dokud si konečně nezačnete přát znát zdroj, z kterého pochází, spíše než se honit za potěšením, které může přinést, a to i naproti tomu jaké potěšení přináší.

Po pravdě řečeno, pokud toužíte k němu přijít, do jeho „domova“, znamená to, že ho milujete a ne jen potěšení které posílá, aby vás naplnil. Musíte ho milovat natolik, abyste byli připraveni „odletět pryč“ na to místo, tu „hvězdu“, odkud přišel On, jen abyste se s ním už nikdy znovu nerozdělili. A vy to uděláte navzdory tomu, že se úplně vzdáte potěšení, čímž Mu ukazujete, jak moc ho milujete.
[31306]
Ze 4. části denní lekce kabaly 30.12.2010, „moudrost kabaly a filozofie“

Otázka: Co znamená vznést MAN?

Odpověď: MAN je žádost, stát se stejným ke Stvořitel. To nastane, když se člověk cítí bezmocný, jako by byl uprostřed pouště. Nahý a zbavený všeho, bezmocný, a ostatní mu nemohou pomoci. Chápe, že nemá šanci na dosažení lásky a odevzdání. Cítí se slabý a obklopen „lvi“, touhami které ho „pohlcují“. Jeho život je v nebezpečí a on není schopen dostat se ven z tohoto stavu a vstoupit do odevzdání.

Celý svět má u nohou, s výjimkou odevzdání a lásky ke svému příteli či Stvořiteli. Nezáleží na tom, jakým potěšením se ego naplní, pokud kvalita lásky a odevzdání nestojí za všemi těmito věcmi, člověk je ztracen v poušti. V této poušti, v prázdném egu, jeho duchovní touha se stane tak silná, že křičí, pláče a tak dosáhne cíle.
[27907]
Z 1. části denní lekce kabbaly 28.11.2010 Zohar, úvod, článek „růže“

Osoba, která naslouchá na lekci a nechápe, musí přemýšlet o záměru ještě víc než ostatní. Vše je zřejmé v záměru a není tam co vysvětlovat, je to věc, kterou má člověk pro sebe rozeznat! Ujasněte si, co přesně chcete. I když vaše touhy neodpovídají spiritualitě, bude vyšší světlo působit v průběhu studia, a postupně vás správně naladí. Nejdůležitější věcí je, že se snažíte analyzovat vaše záměry.

Naše úsilí se neděje ve studiu nebo v pochopení, ale v záměru: Proč studuji, pro co, a co od něho chci? I kdyby všechny vaše vnitřní výpočty byly nesprávné, na tom nezáleží. Aktivujete-li záměr, Světlo ho ovlivňuje. Světlo nemá vliv na přání, ale pouze na záměr (který je egoistický proto, aby se stal altruistickým), protože ten přijde z Vrchu přes světy, již oblečený v úmyslu, v odraženém světle.

Proto nemůžete dostat vyšší světlo, dokud také nevytvoříte odražené světlo. Odražené světlo je záměr.

Proto nemáme jinou možnost, vše záleží jen na tom, jak aktivujeme záměry. I když jsou nesprávné, stejně jako záměry dítěte, které ještě nic nechápe, nezáleží na tom. Nejdůležitější je aby mělo vyšší světlo co opravit!

Z 3. části denní lekce kabbaly 2.12.2010, Beit Shaar HaKavanot

Nesnažte se být „chytráky” či  “hrdiny” a bojovat s egoismem svými silami. Není nic hloupějšího než to!  Kdo může čelit podstatě? Je to vůbec možné?

Naše práce je vzrůst nad naše ega, což znamená přitáhnout sílu Světla a s ní vystoupat nad egoismus, jako by neexistoval. To neznamená  ego potlačit a pokojně se probíjet životem. Náš egoismus zůstává a my zjišťujeme, že je to Stvořitel, který nám dává tak velkou rezervu touhy. My si ale přejeme být nad tím.

Své ego neničím, protože nad něj se pozvedám. Ale v téhle chvíli, neberu v potaz mé vztahy s přáteli, bez ohledu na to jak příšerně arogantní, domýšliví, závistiví a hnáni mocí či ctí, mi každý z nich připadá. Na ničem z toho nezáleží; vše co vím je, že “láska překryje všechny hříhy.” Ty s pistolí a já s nožem v ruce sevřeme jeden druhého v náručí a učiníme všechna rozhodnutí založená na lásce. 

Každý si myslí, že má pravdu, ale každý se anuluje. Láska znamená, že přijmu verdikt druhých a oni přijmou můj, a touto cestou dojdeme ke společné domluvě, která nám dovolí udělat rozhodnutí na vyšší úrovni. Povznesli jsme se nad kolektivní nenávist ke své společné lásce. 

Zkuste to ve skupině a uvnitř ucítíte třetí element: Stvořitele! Budete cítit, buď že už je uvnitř Vás, nebo že ho postrádáte.

Toto je velmi praktický typ práce, neboť celá kabala je: “Přijď a spatři (Bo-Reh)”; “Uděláme, a uslyšíme” jsou zcela praktické věci, které musíme realizovat právě teď.
[27032]
Ze 4. denní lekce kabaly, 19/11/2010, „Svoboda”