Na začátku měsíce jsme si připomenuli Mezinárodní den dětí, který se slaví už od roku 1925. Víceméně všichni víme, co znamená Den dětí pro svět. Kromě toho bylo uvedeno: „S cílem upozornit dospělé na dodržování práv dětí, vzdělání, ochranu před násilím, právo na život.“
Poznámka: Newyorská škola učí děti novému jazyku, ve kterém nejsou slova „máma“, „táta“, „chlapec“, „dívka“. Všechna tato slova jsou správou školy považována za urážlivá. Místo mámy a táty by se měla používat slova – dospělí, příbuzní, rodina, místo slov otec a matka by se měly používat genderově neutrální výrazy – rodič nebo opatrovník a místo slov manžel a manželka – partner.
Otázka: Takže pomalu proniká do světa nový jazyk. Pronikne, nebo ne?
Odpověď: Nepronikne. Co je dáno přírodou, je dáno přírodou! Hotovo!
Nejde nikam zmizet! „Tátu“, „mámu“ nahradit?! (Pokračování textu…)
Lidstvo ve svém vývoji pokročilo na současnou úroveň a nyní začíná chápat: vše, co nám společnost vnucuje, je v zásadě na naši škodu. Ničíme životní prostředí, marníme naše životy, oddělujeme se od rodiny, od dětí.
Místo toho, aby člověk pracoval jen několik hodin denně a pokryl tak svoje základní životní potřeby, pracuje dvanáct hodin denně. Proč? Protože chce vytvořit to, co společnost považuje za cenné, jinak by si nemohl vážit sám sebe. A jak se bude dívat na své sousedy a jak se na něj budou dívat jeho děti? (Pokračování textu…)
Z dopisu: „Prosím, promluvte o dětské sebevraždě. Jak objasnit dítěti, že jde o špatné řešení, o kterém vůbec nemá přemýšlet? V sousední škole vyskočila dívka z výškové budovy. Jsou dvě teorie, proč to udělala: buď šlo o nešťastnou lásku anebo ji k tomu dohnaly sociální sítě. Jak mluvit s dospívajícími? Jak tomu předcházet? Nebo je to lidský osud?
Otázka: Řekněme, že v rodině došlo k nevěře, bez ohledu na to, z čí strany. Co na to říká kabala? Musím udržovat rodinu za všech okolností pohromadě?
Odpověď: Samozřejmě. Manželé by se měli snažit pochopit jeden druhého, a i když je to velmi obtížné, velmi bolestivé, přesto se snažit zachránit rodinu. (Pokračování textu…)
Vedoucí odboru Jafa Ben Davida uvedla, že učitel v současné době nemá účinné nástroje k řešení stále rostoucího násilí ze strany žáků. A vyzvala ministerstvo školství, aby zvýšilo platy psychologům na školách a zvýšilo počet hodin výchovy.
Nedávný průzkum provedený u příležitosti Světového dne dětí odhalil alarmující fakt, že přibližně polovina dospívajících trpí osamělostí. Osamělost nevyhnutelně vede k depresi a k nárůstu sebevražd u dětí a dospívajících.
Nový průzkum UNICEF, Dětského fondu OSN, odhaluje ponurý obraz: třetina dospívajících se systematicky cítí osamělá, přestože je obklopena přáteli. Data ukazují, že pouze 45 % mladých lidí se svými rodiči mluví osobně, a to ne častěji než jednou týdně. Ostatní se svými rodiči komunikují hlavně prostřednictvím textových zpráv na WhatsAppu. Je vůbec možné tuto hrozivou epidemii osamělosti zastavit? A jak to udělat? (Pokračování textu…)
Otázka: Ve Francii se na Twitteru svěřil sedmiletý chlapec, že chce spáchat sebevraždu. Řekl se slzami v očích: „Je mi sedm let. Už dlouhou dobu mě bije jeden kluk. Teď bije i mého mladšího bratra. Řekl jsem mámě, že chci odejít k Bohu a zemřít. Už to dál nedokážu snášet.“
Média tuto zprávu rozšířila ve Švédsku, ve Francii a v Belgii. Vyvolalo to velký rozruch. A ukázalo se, že v těchto třech zemích trpí kvůli šikaně ve škole 30 % dětí.
UNESCO zveřejnilo informaci, že je každé třetí dítě na světě vystaveno posměchu svých spolužáků, a toto číslo je děsivé – 246 milionů dětí po celém světě.
Otázka: Člověk má stále pocit, že je veden k propasti, chápete?
Odpověď: Protože jsme tak nastaveni.
Poznámka: Ano.
Učitelé i rodiče se shodují na tom, že náš vzdělávací systém zdaleka není dokonalý. Jeden z důvodů spočívá v tom, že si na ministerstvu školství nesprávně představují, jaký by měl být správný výsledek vzdělání.
Někteří říkají, že škola musí dítěti poskytovat vzdělání a výchovou se musí zabývat rodiče. Jiní namítají, že výchovu nelze nakládat pouze na rodiče. Avšak „zlatý střed“ v této otázce dosud nebyl nalezen.
Rav Laitman na Twitteru