Tehdy se Ein Sof (Nekonečno) stáhlo do ústředního bodu v samém svém středu, omezilo toto světlo a kolem ústředního bodu se roztáhlo do stran. (Učení Deseti Sefirot, část 1, „Omezení a linie“, kap. 1)

Aby stvoření mohlo existovat ve svém původním stavu, Stvořitel musel vytvořit místo. A On toto místo vytvořil.

Co znamená „místo“? Je to vlastnost stvoření, které On vytvořil ve Stvořiteli opačné touze přijímat, v touze myslet jen na sebe a užívat si pouze to, co samo pociťuje. To znamená, že místo je touha přijímat, touha cítit se co nejlépe.

Otázka: Říká se, že nejprve Stvořitel naplňoval celé bytí sám sebou. Tam, kde se omezil, zůstalo místo nazývané touha přijímat, která necítí Stvořitele?

Odpověď: Ano. Stvořitel se omezil v určité oblasti, kde se neprojevuje. Tam vznikl prostor uvolněný od Jeho působení, v němž se objevila vlastnost k Němu opačná – touha přijímat, užívat si a myslet jen na sebe. To je právě stvoření.

Otázka: V tomto místě není shoda vlastností mezi Stvořitelem a stvořením. Proto světlo mizí. Znamená to, že zde není pociťováno potěšení z dávání? A proto přijímáme potěšení pouze z přijímání?

Odpověď: Ano. Právě to je to zvláštní místo zvané „náš svět“.

Z televizního programu „Učení Deseti Sefirot – TES“

Originál odkaz zde:

[#302769]

 

 

Filed under: Podobnost Stvořiteli | Add Comment →