Otázka: Musíme pozvednout MaN (modlitbu). Je to činnost v touze?

Odpověď: MaN znamená, že žádám o sílu odevzdání. Z Malchut se obracím k Bině a prosím od Biny schopnost odevzdávat.

Ale musím dosáhnout takového stavu, že se touto modlitbou (MaN) naplním – a to mi stačí, cítím radost z toho, že jsem schopen pozvednout MaN.

Jak je tento stav popsán v Tóře? Vycházíš na denní světlo. Den je pro tebe tehdy, když nic nemáš, chodíš po poušti a hledáš MaN – touhu odevzdávat – a když ji nalezneš, oživuje tě, naplňuje všechny tvé chutě. Všechno, co si přeješ, je v ní.

Ale co je to za chuť? Odkud pochází? Co vlastně tento MaN představuje? Přichází k tobě od Biny, a pak ti stačí jen samotná možnost prosit Stvořitele: „Jsem s Ním spojen. Mohu Ho prosit. A nic víc nepotřebuji.“

Ale skutečně chci mít touhu, ve které Stvořitele odhalím?.. Ne. Spokojím se již se samotným směřováním k Němu. To je nyní mé naplnění. Spojení se Stvořitelem skrze skupinu mě naplňuje.

Ale jaké spojení? Vždyť nic nemáš. Nemáš vůbec nic. Ale můžu se na Něho takto obrátit? – To stačí. To se nazývá „chodit po poušti“, získání vlastnosti „Chafec Chesed“ (netoužit po ničem).

Protože na poušti nic nemáš, skutečně nechceš nic pro sebe. Ale to je získání nápravy vlastností odevzdání – podobnosti Stvořiteli – a v tom je tvé naplnění.

Z lekce ke Knize Zohar

Originální článek zde.

[#15237]

Filed under: Kabala, Modlitba | Add Comment →