Poznámka: Ludmila píše: „Neumím odpouštět. A také si myslím, že všechny činy by měly být potrestány. Ale kdybych dokázala odpustit, myslím, že bych se cítila psychicky mnohem lépe. Jak se mohu naučit odpouštět?“

Odpověď: Odpouštět se můžeme naučit jen tehdy, když pochopíme zlo své vlastní přirozenosti. A když si uvědomím, kdo jsem: egoista, vždy zapomínám na druhé, nikdy nikomu neoplácím dobrem a tak dále, tehdy dojdu k závěru, že všechny negativní vlivy přivolávám na sebe sám. A tak vlastně nemám komu odpouštět – prostě musím myslet na druhé v dobrém.

Poznámka: To, co jste teď řekl: …přivolávám na sebe negativní vlivy – to zní trochu strašidelně.

Odpověď: Samozřejmě, že je přivolávám. A jak jinak?! Svou egoistickou přirozeností ladím proti sobě celou přírodu.

A tak se ukazuje, že musím předělat sebe, alespoň chtít sám sebe změnit, i kdybych toho skutečně nebyl schopen. A tehdy se všechno změní.

Vždyť svět je v podstatě jen vztah mezi námi.

Otázka: Takže začínám chápat, že všichni zločinci jsou ve mně?

Odpověď: Samozřejmě.

Poznámka: A jakmile je změním, srazu se mění všechno kolem mě.

Odpověď: Všechno závisí na mně.

Otázka: Bude tento vzorec fungovat, pokud skutečně dokážu pochopit, že se musím změnit, a pak se změní všechno kolem mě?

Odpověď: Nemění se to okamžitě podle mého přání. Přesto se to mění.

Otázka: Takže je to proces. A lidstvo půjde touto cestou?

Odpověď: Ještě se musí přesvědčit, že jiná cesta neexistuje. Ale pak půjde pouze touto cestou.

Z televizního programu „Novinky s Michaelem Laitmanem“

Originální článek zde.

[#285163]

Filed under: Duchovno, Jednota, Náprava, Vztahy mezi lidmi | Add Comment →