Otázka: Filozof Diderot prožil téměř celý svůj život v chudobě, nestaral se o hmotné statky, ale jednou dostal darem červený župan. Červený, saténový, krásný župan.

Diderot ho obdivoval a najednou si všiml, že má starou slaměnou židli – a vyměnil ji za krásné kožené křeslo. A najednou si všimnul, že má starý psací stůl a vyměnil ho za velký krásný stůl. Diderot se kvůli tomu dostal do dluhů. „Byl jsem absolutním pánem svého starého županu, ale stal jsem se otrokem svého nového“, napsal Diderot ve své eseji.

„Je třeba prožít život ve starém županu“, abyste to pochopili?

Odpověď: Obecně ano. A co je špatného na tom, prožít svůj život takový, jaký je, a nevynakládat veškerá úsilí na vnější věci. Proč bys měl za nimi běžet?

Pokud to jsou děti, lidské bytosti, nebo dokonce nějaká koťata nebo nějaká zvířata, to je jiná věc. Ale když je to nábytek nebo něco podobného…

Otázka: Ale člověk se chce hezky oblékat. Je to jeho přirozenost.

Odpověď: Pokud ho k tomu nenutí vnější okolnosti, tak vzhledem ke svým vnitřním podmínkám on může pokračovat žít tak, jak žil.

Otázka: Ve starém županu?

Odpověď: Samozřejmě.

Otázka: Ale pak neexistuje žádný pokrok. Podívejte, vše kolem je postaveno na tom – koupit dům, krásně se obléct, na módě.

Odpověď: Všechno je nutné proto, abychom žili pohodlně podle svého cíle, abys nebyl otrokem věcí, otrokem času, otrokem prostředí. To je vše. A všechen svůj ostatní volný čas věnuj sobě, svému milovanému.

Otázka: Takže takto je potřeba žít?

Odpověď: Ano. Proč bych měl pracovat na župan, pracovat na stůl, pracovat na něco dalšího?

Otázka: Říkáte: „Není třeba takto strávit život, ale zůstat ve starém županu“ a zabývat se sám sebou.

Odpověď: Samozřejmě!

Otázka: Co máte na mysli, když říkáte: „Zabývej se sám sebou“?

Odpověď: Dělej to, co chceš. To, co považuješ za důležité. Co Ty – považuješ za důležité. Ne prostředí.

Otázka: To znamená, Vaše rada je se zastavit?

Odpověď: Dokonce do toho ani nevstupovat. Nezabývat se tím. Nevstupovat do toho.

Otázka: Bez ohledu na to, jakkoli by mě to vnitřně nutilo?

Odpověď: To musí být cílem takového nízkého rozvoje člověka, živočišného rozvoje člověka, aby neodcházel do žádných jiných cílů, nízkých a tak dále. Žij pro sebe. I když to vypadá egoisticky. Jinak budeš žít pro ostatní – pro tesaře, pro truhláře, pro módního návrháře a tak dále.

Poznámka: Vy jste teď řekl velmi egoistickou větu: „Žij pro sebe a ne pro ostatní.“

Odpověď: Zvol si cíl a žij pro něj. Člověk musí prověřit svou cestu a tak ji nasměrovat a formovat, aby přitom nikomu neškodil, a už vůbec ne svému vlastnímu životu. A to je vše.

Z televizního pořadu „Zprávy s Michaelem Laitmanem“

Originální článek zde.

[#300637]

Filed under: Člověk, Prostředí | Add Comment →