Příčinou stresu v našem životě je egoismus, touha po potěšení na úkor druhých a vlastní egoistické myšlenkové vzorce, které nás ženou k individualisticko-materialistickému soupeření mezi sebou. Je pravda, že máme soutěživou povahu a že soutěž existuje proto, aby nás zdokonalovala. Avšak rozdíl mezi soutěží, která je příčinou narůstajících problémů, jako je stres, nenávist a útlak, a soutěží, která nás rozvíjí správným způsobem, je v cíli, kvůli kterému soutěžíme.

Nepotřebujeme soutěž, která podporuje egoistické a materiální cíle. Tento způsob soutěžení vnáší do našich životů více stresu, nenávisti a tlaku.

Jak tedy můžeme definovat cíl, který vede ke společenskému pokroku?

„Souboj myslí“ plodí moudrost, a právě takto bychom měli chápat pokrok a tímto směrem ho rozvíjet. Kabalistické zdroje to popisují jako „závist autorů rodí moudrost“.

Namísto pachtění za pomíjivými sebestřednými cíli, jako je vyšší zisk, respekt a moc, by bylo moudřejší naučit se, jak nás řídí příroda a jak máme s přírodou komunikovat, abychom dosáhli smyslu života. Naučíme se konat činy, které jsou prospěšné pro všechny a nikomu neškodí. Pak dosáhneme života, v němž se všichni budeme cítit jako šlechtici před tisíci lety, kdy nebudeme od druhých nic požadovat, nikoho využívat a všichni budeme žít jednoduchý a příjemný život.

Originální článek zde.

Filed under: Člověk, Egoismus | Add Comment →