Otázka: Zažil jste někdy opravdový strach? Pokud ano, jak jste se k němu stavěl, a stavíte?

Odpověď: Skutečný strach jsem asi nezažil. Ale zažil jsem strach ze smrti a strach z neúspěchu.

Otázka: Takové ty obavy, že?

Odpověď: Ano.

Otázka: A co nějaký druh zvířecího strachu?

Odpověď: No, to je strach z utrpení. Ten jsem měl také, ale neřekl bych, že je to nejvyšší druh strachu.

Otázka: Chápu. A jak jste se z těchto stavů dostal?

Odpověď: Zahloubal jsem se do svého studia, do kabaly, a snažil jsem se najít jejich kořen. A když jsem ho našel, cítil jsem, že si tato utrpení vytvářím sám.

Otázka: A strach zmizel?

Odpověď: A strach se rozplynul.

Otázka: Možná je to přesně to, co chtějí slyšet jako odpověď: je třeba v sobě začít hledat kořen, že?

Odpověď: Ale to je problém. Když člověk cítí, že má dost síly, aby bojoval s takovými vidinami utrpení…

Otázka: Právě ty vyvolávají strach, že?

Odpověď: Ano, to je ten problém. Člověk musí nejprve pochopit, že bez utrpení to nejde, že bude trpět.

Otázka: To znamená?

Odpověď: Že ta utrpení bude muset prožít, přijmout je, povznést se nad ně a tak dále. Není to snadný úkol.

Otázka: Když teď mluvíte o utrpení, mluvíte vlastně o strachu, že?

Odpověď: No ano, je to strach z utrpení.

Otázka: Strach z utrpení?

Odpověď: Ano.

Otázka: Takže musím postupovat jako: „Jdu do bouře.“? Byl takový film, vzpomínáte si? Mám jim tedy jít vstříc?

Odpověď: Ano.

Otázka: A pak se můžu dostat ke kořenu?

Odpověď: Ano.

Otázka: Co když se prostě jen bojím? Zkrátka se na mne jen navalil strach. Prostě jen tak! Co mám dělat, jak se z toho dostat? V dnešní době mají strach téměř všichni.

Odpověď: Tím spíš je nutné z tohoto stavu rázně vystoupit.

Otázka: Jak?

Odpověď: Za žádných okolností v něm nezůstávat. Domnívám se, že v tomto případě je pro člověka nejlepší seriózní sport. Třeba jízda na kole. A šlapat alespoň hodinu denně.

Otázka: A svou vědu, kabalu, byste nedoporučil? Ale ta asi není vhodná pro každého, že?

Odpověď: Není pro každého.

Otázka: Opravdu není?

Odpověď: Ne.

Otázka: A pro koho je vhodná?

Odpověď: Hodí se jen pro ty, kteří dokážou upřednostnit svůj rozum před svými pocity. Jinak to nefunguje.

Otázka: Další otázka. Píšete, že jste byl stále se svým učitelem. Takže děti nejspíš vychovávala vaše žena. Jsem žena a je pro mě velmi důležité znát její pocity, omlouvám se.

Odpověď: Ano, bylo to tak.

Otázka: Žena se ptá. Jaké jsou pocity vaší ženy?

Odpověď: No, nevím. Ona měla alespoň děti, podílela se na jejich procesu vzdělávání a tak dále. A já jsem jen studoval se svým učitelem.

Poznámka: To je ze strany ženy hrdinský život.

Odpověď: Ano, souhlasím.

Otázka: Ano?

Odpověď: Ano.

Otázka: Takže jste si toho plně vědom?

Odpověď: Úplně! Zaslouží si všechno, co jí Stvořitel může dát.

Otázka: Nemohl jste jednat jinak? Tuto otázku už kladu za sebe.

Odpověď: Ne.

Otázka: Nemohl jste? A dnes to chápete také?

Odpověď: Samozřejmě, že to chápu.

Poznámka: Že jste nemohl jednat jinak.

Odpověď: Ne.

Otázka: A ona to také chápe?

Odpověď: Ano!

Otázka: Ano?

Odpověď: Samozřejmě.

Otázka: Chtěl bych se vás zeptat: o čem přemýšlíte, když učíte své stálé studenty? A o čem přemýšlíte, když jste na veřejné přednášce a před vámi sedí lidé, kteří vůbec nic nevědí?

Odpověď: Když jsem na veřejné přednášce, kde nikdo nic neví, musím je učit co nejsrozumitelnější základy kabaly pro začátečníky, aby pocítili, že to chápou, přijímají a přizpůsobují si to v sobě.

Poznámka: Takže se prakticky musíte dostat na jejich úroveň…

Odpověď: No ano, samozřejmě. A když jsem se svými studenty, snažím se tam působit tak, aby se každá lekce skládala ze dvou nebo možná tří stupňů. Aby se na ně pozvedli a začali se dívat trochu shora na to hledisko, které měli před začátkem této lekce. Tak jednám.

Otázka: S čím by měl student z lekce odejít?

Odpověď: S tím, že se pozvedl nad tím, s čím přišel, a to ho uspokojuje, naplňuje, povznáší. A díky tomu se cítí úspěšným.

Poznámka: Měl by tedy odcházet s pocitem, že něčeho dosáhl.

Odpověď: Ano, jistě.

Otázka: Ano? Potom se to během dne někam ztratí a příští lekci zase, ne?

Odpověď: No, víceméně, ano.

Otázka: A s čím by měl odcházet po vaší přednášce začátečník?

Odpověď: Že přišel, naplnil se a odchází vcelku spokojený.

Otázka: A chtěl byste, aby ho vaše věda upoutala, probudit v něm zájem?

Odpověď: Samozřejmě se o to starám a přemýšlím o tom, ale to závisí na člověku.

Otázka: Další otázka: Co pro vás znamená Izrael? Považujete se za patriota Izraele?

Odpověď: Izrael pro mě znamená zvláštní místo, opravdu svaté místo na světě, kde mohou a budou existovat všichni Židé. Do jaké míry se považuji za vlastence? O tom vlastně nepřemýšlím. Mám v sobě jen praktické, myslím, že správné hodnocení této země.

Otázka: Nabízí se otázka: jaké je?

Odpověď: Že je to místo pro nás. A měli bychom se ho držet všemi možnými způsoby.

Originální článek zde.

 

Filed under: Duchovno, Izrael, Kabala | Add Comment →