Abychom byli na smrt připraveni a mohli odejít ze života bez výčitek a lítosti, musíme se snažit, abychom v rámci svých omezených možností žili tak, jak si myslíme, že bychom měli.

Pak, až přijde čas smrti, nebudeme litovat toho, jak jsme žili.

Život sám o sobě je naším spojením s vyšší myšlenkou, která život vytváří a udržuje. V moudrosti kabaly se tato svrchovaná myšlenka nazývá „myšlenka Stvořitele“. Tato myšlenka je mimo dosah lidské mysli, a abychom ji mohli pocítit a dosáhnout, musíme se snažit pochopit a uskutečnit to, k čemu nás vede.

Život nám byl dán proto, abychom se neustále usilovali o seznámení se s touto vyšší myšlenkou. Při jejím nalézaní procházíme vzestupy a pády, a to, co nám pomáhá na této cestě, je naše vzájemné sjednocení a také dosahování vyšší moudrosti, kterou získáme díky snaze a úsilí přiblížit se myšlence Stvořitele.

Jaká je hlavní myšlenka Stvořitele? Tou je, abychom docílili touhy spojit se s každým člověkem a přírodou v jeden celek a v takovém stavu objevili Stvořitelovu věčnost a dokonalost.

Na jedné straně můžeme uplatnit svou fantazii a představit si, jaké by to bylo žít ve věčnosti a dokonalosti. Na druhé straně však vidíme mnoho utrpení, které pramení z toho, že nám zatím není umožněno povznést se nad naši omezenou mysl. Doufejme, že ve svém vývoji pokročíme až do bodu, kdy nám to přirozený vývoj umožní a my toho budeme hodni.

Originální článek zde.

Filed under: Kabala, Stvořitel | Add Comment →