Odpověď: Procházíme různými stavy, dokud nevytvoříme tu správnou žádost. Ta zahrnuje množství komponent. Můžeme to porovnat s výborným jídlem, které se skládá z tuctů ingrediencí.

My tyto ingredience nemusíme držet v naší hlavě, naší mysli, neboť se akumulují a zformují v nás, a co je vytvořeno, je ve vás. Něměli byste se tím trápit; starejte se o jiné věci, jako kuchař, který připravuje jídlo, a který automaticky ví, co má přidat a co vyžaduje jeho pozornost.

Co je samo o sobě studium moudrosti kabaly? Vše se zdá být jednoduché; lidé, kteří chtějí studovat přijdou a je tam expert, který je učí. Sedí a mluví, a kdokoli chce slyšet přijde a naslouchá. Takových míst je na světě spousta, kde lidé studují všechno možné.

Ale když člověk začne studovat moudrost kabaly, rychle mu dojde, že studenti musí být navzájem propojeni. Takže, ok, dobrá, je alespoň pár takových příkladů. Lidé se spojují v rámci skupiny; může to být třída nebo skupina, atd.

Je to jen tam, říkáme jim, ”Musíte se mezi sebou spojit v lásce.”

Už tohle vypadá jako mysticismus. Něco podobného najdeme ve východních moudrostech a také v náboženství, které káže o spojení mezi lidmi, „Miluj bližního svého jako sebe sama.“

Později se o této kvalitě spojení hovoří. Takže pak vyrozumíme, že problémem není jen studium, ale všechny ostatní věci, jež ho doprovází, hlavní je však spojení.

Jak by to tak mohlo být? Přišel jsem studovat určitý druh moudrosti. Jsem ochoten to dělat společně s ostatními; jsem ochotný se k nim připojit, aby spojení mezi námi bylo v souladu se studiem. Ale ne, je mi řečeno něco dalšího, “Musíte se s nimi spojit natolik, že přestanete cítit svou vlastní existenci, pro vás budou existovat pouze oni.“ Tomu nerozumím, ale oni to ode mě vyžadují, abych porozuměl materiálu, který sám o sobě není prozatím důležitý.

V této věci mě čeká převrácení 180ti stupňů: Předtím pro mě byl studijní materiál důležitý, chtěl jsem vědět něco nového, dosáhnout moudrosti, a nyní je jasné, že materiál vlastně nění tak podstatný, spíše je to spojení. Na něco takového jsem ani nepomyslel.

Tak co se musí udělat? Jak může člověk pochopit, že vše je dosaženo ve spojení, že nikdy neporozumíme zdrojům, pokud se nezačneme spojovat, protože moudrost kabaly mluví pouze ohledně věci spojení a o ničem jiném.

Na tomto problému klopýtáme. A to je důvod, proč Rabaš započal své články takto: Láska přátel, Význam společnosti, Agenda shromáždění přátel, atd. Bez toho bychom se zkrátka neměli kudy vydat, my však odmítáme to, co nezapadá do našeho přání a veřejného mínění.

Dokonce ikdyž je pro mě těžké přijmout důležitost lásky k přátelům, musím se přesvědčit, že jsem tu pouze kvůli jednomu cíli, spojit se s přáteli takovým způsobem, že se před nimi anuluji, ztratím sebe-existenci a existuji pouze do té míry, do jaké jim mohu dávat, pouze podle jejich přání.

[98792]
Ze 4. části denní lekce kabaly 24/1/2013, Rabašovy spisy, „Láska přátel“

Rozděluji se na dvě části: GE a AHP.  Tou důležitou částí uvnitř mě je GE, a v něm jsem v napraveném stavu.

Na druhé straně, pracuji se svým AHP  pouze pro potřeby druhého: Je to, jako bych „polykal“ jeho přání a začal mu sloužit. Světlo přichází shora, a já předávám toto Světlo druhému prostřednictvím svého AHP, což je jedinný způsob, jakým AHP používám.

Pokud však druhý ničeho nepotřebuje, pak mé AHP neexistuje. Je vloženo do mých GE, a já se vracím do stavu malosti, do napraveného stavu.

Je to tím, že vlastně nic, kromě mých GE, nepotřebuji, a potřebuji je pouze proto, abych byl připraven dávat ostatním. Při každém kontaktu okamžitě prověřím, co druhý chce a když v něm naleznu nenaplněné přání, najdu a rozvinu v sobě pouze tu část, která zajistí to, co si žádá Shora. Pouze do té míry pracuji se svým AHP.

Tomu se říká duchovní svět: Já neexistuji. Existuji pouze do té míry, do jaké dávám ostatním. Dokud však nejsou ostatní, nejsem nic, nula. Je to tím, že mé GE nejsou mnou, jsou pouze stavem připravenosti, hledání – kdo potřebuje mé dávání?
[98785]
Z 1. části denní lekce 24/1/2013, Rabašovy spisy