Neživá, vegetativní a živá úroveň přírody jedná instinktivně, také lidstvo, nacházející se na živé úrovni vývoje, jedná podle instinktu. A pouze ti, kteří začínají aspirovat na další úroveň vytvoří komunitu nazvývanou duchovní skupina. 

Nová těla se do takové skupiny spojí. To “těla” se vztahuje k přání či lidem, kteří jsou na počátku toho být naplněni duchovním vzestupem, jeho potřebou, jeho cílem. 

Jsme skupina, která čítá pár milionů lidí na světě, plus ty, které neznáme. Nemusí s námi být ve spojení; stačí jim, když nás poslouchají a vidí na počítačové obrazovce. Prozatím nemají vnitřní potřebu se setkávat a cítit vzájemnou blízkost; neměli by být obtěžováni a vypuzováni z jejich hnízdeček. Také jsem byl v takovém stavu a úplně to chápu. Člověk musí dozrát.

[97404]
Z Novosibirského kongresu, 8/12/2012, lekce 4

Je velmi obtížné pochopit, co je to skupina.

Vždycky jsem byl samotář, individualista, ne-komunikativní povahy, preferoval jsem samotu a knihy před vším ostatním. Nepotřeboval jsem v životě nic jiného.

Ve 33 letech jsem začal studovat s Rabašem. Tehdy jsme neměli skupinu, s výjimkou šesti až sedmi starších mužů, mezi nimiž jsem byl šťastný jako dítě mezi dospělými. Ale Rabaš řekl, že potřebuji skupinu a já si myslel: „Co by mohlo být lepší, než lidé, kteří studovali s Baal HaSulamem a žili svůj život spolu s Rabašem?“ Koneckonců, mezi nimi jsem se cítil stejně bezpečně jako dítě v náručí dospělých.

Ale Rabaš řekl: „Nedá se nic dělat, potřebuješ skupinu.“ A tak jsem zorganizoval skupinu 40 mladých mužů.

Bylo to úplně proti mému charakteru. Byli mnohem lepší, přátelštější, rovnější. A já jsem se vždy cítil jako outsider, navíc jsem jim ještě musel sloužit, pomoci Rabašovi zorganizovat skupinu, i když od přírody, jsem se nemohl přimět, abych to překonal! Bylo velmi těžké pochopit, proč bylo třeba skupiny. Srdce nechtělo přijmout podmínku, že musím odhalit vyšší svět v ní.

Myslel jsem, že vyšší svět by mohl být prozkoumán s pomocí nákresů, porozumět jim, aby se prohloubily znalosti a pocity, a začít analyzovat. To je známo ve fyzice, nemohl jsem se odtrhnout od tohoto vědeckého přístupu. Kreslil jsem, dělal náčrtky, a dělal právě toto, až konečně, jsem začal chápat zcela jiné schéma vesmíru, z druhé strany.

Najednou jsem začal pociťovat, že ve skutečnosti je náš svět stejný jako vyšší svět, ale na nejnižší úrovni. Je úzce spojen s ostatními světy, které jsou kopií vyšších úrovní, jdou dolů níže a níže. V tomto případě, jediná změna je v materiálu, který se stává stále hrubším a na posledním stupni se obrátí v egoistický, opačný materiálu vytvořeným původně.

Ale všechno, co vidíme v tomto světě, je naprosto totožné s vyšším světem podle spojení kořene v duchovním světě a její větví v našem světě.

Postupně jsem si začal zvykat na tento systém, pochopil, že je to tak, a není nic jiného. Proto musíme zjistit, co se skrývá za naším světem a nad ním, a že bez korekce, pozvednutí se nad tento svět nebude úspěšné. To je jediný způsob. Sami samotní, nemůžete proniknout do duchovního světa.

Ukazuje se, že jste svázáni do celé sítě tohoto světa a musíte stoupat spolu s ním! Není žádná cesta ven. Musíte pochopit tento systém a připojit se k němu, avšak novým způsobem, ke stoupání, a pak se budete moci realizovat. To je z jedné strany, pokud se podíváte na systému směrem zdola nahoru.

A z druhé strany mi hodně pomohlo, že jsem začal studovat tento systém nikoli zdola nahoru, ale shora dolů, od Stvořitele, jak se Stvořitel dívá na svět z vrcholu dolů, jak on vidí nás v opravené nebo nekorigované formě a působí na nás a přitahuje z našeho egoistického stavu k sobě.

Tyto dva protichůdné pohledy, zdola nahoru (jak bychom měli růst, neustále se stávat podobnými dalšímu stupni) a od shora dolů (jak na nás hledí Stvořitel), potom spojené dohromady, vzájemně se doplňující. Musíme na nich pracovat, jasně analyzovat cestu od spodu nahoru a hledět z vrcholu dolů.

Potom se Rabašovy články o skupině pro mě staly srozumitelnější, i když na první pohled se zdají být poněkud naivní a dokonce i poučné s morálkou. Ve skutečnosti, začnou identifikovat velmi jasné zákony, které jsou mnohem přísnější a silnější než všechny přírodní zákony. A všechny zákony chování, nazval bych je „zákony komutace“ jsou založeny na podobnosti s následujícím vyšším stupněm, na vstupu do něj, na navázání kontaktu s ním, a začlenění do něho. To je základem všech článků o interakci ve skupině.
[97407]
Z Novosibirského kongresu 8.12.2012, Lekce 4

Baal HaSulam, “Úvod do studia Deseti Sefirot,” Bod 133: Je to spíše jako král, který si chtěl pro sebe vybrat ty nejvěrnější ze svých poddaných v zemi a přivést je k práci ve svém paláci. Co udělal? Vydal dekret, aby se každý, jež si to přál, mladý či starý, přišel zapojit do práce uvnitř jeho paláce. 

Nicméně povolal mnoho svých sluhů střážit bránu paláce a všechny cesty k němu vedoucí, a přikázal jim, aby chytře odkláněli všechny, jež se paláci budou blížit, a svedli je z cesty vedoucí do paláce……

A pouze hrdinové mezi nimi, jejichž trpělivost přetrvala, překonali stráže a otevřeli bránu. A ti byli okamžitě odměněni pohledem do tváře Krále, který každého z nich dosadil na jeho správné místo.

Stráže jsou povolány, aby člověka hlídali. Nesmí se dostat blíže Králova paláce a projít přes místo, kde stráže stojí, dokud si nevytvoří vnitřního strážce. 

Stvořitel má mnoho strážníků a nachází se na každém ze 125 stupňů, bráníce člověku dostat se blíže. Ukáží vám, že je vám dovoleno stoupat pouze po určitou úroveň a prozatím vám není dovoleno jít výše. Je to tím, že shledali, že na vyšší úroveň nejste ještě připraven. Tak je tomu pokaždé.

Stráže zajistí, aby člověk už nepostupoval dále (ač je to nemožné, neboť v duchovním světě existují přísné zákony shody). Stráže člověku ukáží nedostatky – místo pro sebe-přezkoumání. Probouzí ho a nedají mu v jeho stávajícím stavu pokoj tím, že mu působí všechny možné potíže. 

Chrání člověka; Světlo a Stvořitel nemusí být hlídáni, protože je nemožné je zranit, nejste-li hoden je spatřit. Vše je to kvůli ekvivalenci formy;  nejsem-li adekvátní vyšší úrovni, nerozeznám ji.

Co to znamená, že nemohu postupovat? Vidím, že cesta přede mnou je zatarasená? Nenapravil-li sem se na předchozí úrovni, nemohu postupovat a šplhat po hoře o pár metrů dále, ale stráže mi pomohou a ukáží mi problematické místo. Jsou tam, aby mě chránili, pobízeli mě, dostali mě blíže a pomohli mi dosáhnout nutných poznání. Vše je ve prospěch člověka a pro jeho nápravu.

[97289]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, „Úvod do studia Deseti Sefirot”

Otázka: Jak mě stráže hlídají?

Odpověď: Představme si napravený svět. Policista, strážce, učitel a několik dalších lidí k vám přijdou a začnou vám říkat, co je na vás špatného. A vy jste překvapený a nesouhlasíte s nimi.

Oni ale říkají: “Soudíš podle starých požadavků. Je pravdou, že před měsícem byly podmínky jiné, a tak jsme proti tobě neměli žádných námitek. Nyní však vidíme, že tvé chování je nežádoucí. Budeš-li ve svém vystupování takto pokračovat a nenapravíš se, pak se tvé nežádoucí chování postupně stane nepřijatelným. “

“Musíš napravit svůj postoj k okolí. Každý trpí, neboť kvůli tobě nemohou postupovat. Zdržuješ celkovou nápravu a nikomu dalšímu nedovolíš, aby dosáhl dobrého života! Jsou připravení udělat cokoli, ale ty nereaguješ, tak co můžeš dělat? Musíš se podřídit svému prostředí, spojit se s ním, být mezi ostatní správně včleněn, a tak dosáhnout konce nápravy. Mluvíme za všechny, řekli nám, abychom s tebou promluvili a řekli ti, co je s tebou špatně.“

Tak k vám přijede policejní vůz či veřejný zastupitel a říká vám tohle všechno. Mají obavy, že budete žít jako dosud a nebudete postupovat. Vždyť požadavky, Reshimot (duchovní geny) jsou neustále obnovovány, odhalujíce nový svět, vy ho však vidíte tak jako předtím a nic se pro vás nemění. Znamená to, že jste na „živé“ úrovni, a ve vztahu k duchovnímu světu jste dokonce na úrovni „neživé.“ Zkrátka jste unášen proudem života kamkoli vás zanese, a to je špatné. 

Na pokročilejších úrovních k vám přichází strážci i policisté, a poukazují na jemné detaily a zvláštní podmínky, jimž musíte věnovat pozornost, ale které nejste schopen rozpoznat. Pak vám prozradí, že musíte do takové úrovně sestoupit. V tomto „prostředí“ pro vás není místo a není na co čekat. Musíte opustit město a přestěhovat se na předměstí, do prostředí zlodějů, žít mezi kriminálníky.

To odmítáte, „Jak je to možné!” Oni však tvrdí, že nejste hoden žít mezi hodnými, napravenými lidmi, kteří jsou k sobě navzájem otevření, protože vy se jako oni nechováte. Myslel jste si, že toho hoden jste! Stráže vám však žíkají, že to prověřili a shledali, že nejste…. nemohou s tím nic dělat.

Pro tuto chvíli to odmítáte a máte na každého vztek, později však věci uvidíte objektivně a budete souhlasit, že tomu tak skutečně je, a že nejste hoden na tomto místě se svou ženou a dětmi žít.

Neustále se musím přizpůsobovat pokročilejší generaci a dokonce musím jít druhým příkladem. To uvádí Baal HaSulam ve svém článku „Poslední generace.“ 

[97286]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, “Úvod do studia Deseti Sefirot”