Otázka: Jak poznám, že jsem na správné cestě?
Odpověď: Když cítíš spokojenost, protože víš, jak máš jednat a co máš dělat, vidíš před sebou cestu a můžeš po ní jít směrem k vytčenému cíli, pak jsi na správné cestě. (Pokračování textu…)
V roku 1914, počas prvej svetovej vojny, sa stala úžasná udalosť. V čase, keď pri belgickom meste Ypres zahynulo pol milióna ľudí, vojaci tesne pred Vianocami 24. decembra začali zdobiť nemecké zákopy girlandami a rôznymi svetielkami. Potom sa presunuli na neutrálne územie. Na neutrálne územie vyšli z nepriateľských zákopov aj Francúzi a Briti, čím sa vytvorilo zhromaždenie asi 100 000 ľudí. (Pokračování textu…)
Lidé na smrtelné posteli velmi často litují toho, co v životě neudělali, například, že příliš pracovali a nevěnovali dost času rodině a přátelům. Takové chvíle v nich však mohou probouzet i pocity vděčnosti – za manžela, děti a přátele, kteří je v posledních chvílích obklopují.
Proč vlastně lidé až v posledních chvílích svého života přemýšlejí o tom, co je v životě důležité? (Pokračování textu…)
Uvnitř každého člověka se vytváří model okolního prostředí. Je to místo, kde se prostřednictvím dojmů vkládají programy z vnějšího prostředí, my je cítíme a přivlastňujeme si je.
Lidé mohou rozvíjet vnitřní modely svého prostředí v mnohem větší míře než zvířata. (Pokračování textu…)
Nejdůležitější je pokračovat, jak je řečeno: „Jen neodcházej“. A toto „neodcházej“ platí pro každý okamžik. V jakémkoli okamžiku, ve kterém se nacházíš, neutíkej, ale pokračuj po stejné cestě ke stejnému cíli. A pak se tyto okamžiky velmi rychle stanou etapami cesty a dovedou tě k cíli. A to je nejdůležitější. (Pokračování textu…)
Otázka: Je známo, že černé díry pohlcují vše, co vstoupí do jejich gravitačního pole. Astronomové za pomocí výkonného Hubbleova teleskopu objevili černou díru, která se stala matkou – místem zrodu hvězd.
A tak vznikla teorie, jak se z černých děr rodí hvězdy. Černá díra nasává plynná mračna, ta se zahřívají na požadovanou teplotu a ve spojení s plazmovými proudy se stávají živnou půdou budoucích hvězd. (Pokračování textu…)
Krize probíhající ve světě neznamenají pouhou krizi nepřetržité nadprodukce, i když tento druh krize nyní nabírá globální charakter. Neznamená to však, že by lidé byli unaveni nebo přesyceni z nakupování. Jde o to, že se lidé změnili.
Tohle už není ten člověk, který chce ovládnout svět. On sám se změnil natolik, že už o tento svět nestojí. To je ten důvod! (Pokračování textu…)
Otázka: Všechna náboženství byla odjakživa spjata s rostlinnými a zvířecími oběťmi. Před několika tisíci lety existoval v Izraeli dokonce Chrám k obětování zvířat. Jaký postoj k tomu zaujmout?
Odpověď: Je třeba vidět, že bylo nutné přinášet neživé, rostlinné i zvířecí oběti, a tak jakoby odčinit svou vinu. Ale ve skutečnosti bylo pravým významem pochopení člověka, v čem spočívá skutečná oběť. (Pokračování textu…)
Poznámka: Buddhisté mají zajímavé podobenství. Ve městě klenotníků žil profesionální kapsář. Jednoho dne viděl, že nějaký muž koupil úžasný, krásný, velký diamant. Kapsář po takovém celý život toužil.
Tedy následoval tohoto muže, nastoupil s ním do vlaku, do stejného kupé. Když muž usnul, prohledal všechny jeho věci, ale diamant nenašel. Pak muž odešel na toaletu a kapsář prohledal znovu všechny jeho kufry, tašky, ale ani tentokrát diamant nenašel. (Pokračování textu…)
Hra je velmi důležitým prostředkem rozvoje. Když si hrajeme, rozvíjíme nové vztahy a spojení.
Je všeobecně známo, že si děti ke svému rozvoji potřebují hrát. Vynakládáme velké úsilí, abychom jim koupili hry, které jsou pro každou fázi jejich vývoje ty nejvhodnější. Ale u nás, dospělých, to tak jednoznačné není, my si opravdu neradi hrajeme. Naše vztahy se rychle zhoršují, dokud každý z nás neponíží druhého, a tím naše hraní skončí. (Pokračování textu…)
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru