Nedávno mi jeden z mých studentů přečetl citát Antona Čechova a zeptal se na můj názor, protože se domníval, že myšlenky v tomto citátu jsou podobné myšlenkám v moudrosti kabaly. (Pokračování textu…)
Otázka: Řekl jste, že v každém pohybu, který přichází od Stvořitele, je třeba zkoumat, co od Něj přichází. Co znamená, že vidíme pohyby Stvořitele a zkoumáme je?
Odpověď: Vidíme, jak nás Stvořitel vede. Možná to zatím nevidíme zcela vědomě, ale postupně se nám to bude odhalovat. Měli bychom si představovat, že tato práce není v nás samotných, ale ve Stvořiteli, který kolem nás a v nás vytváří určité podmínky, abychom se správně pohybovali k cíli. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak odhalujeme svůj zlý sklon: individuálně, nebo společně v desítce?
Odpověď: Nemusíme odhalovat svou zlou povahu. Sama se bude odhalovat v takové míře, v jaké s ní budeme schopni pracovat. Musíme usilovat pouze o dobro: o dobrý sklon, dobrý kořen, dobré činy. Zlý sklon se v nás bude projevovat v souladu s tím, jak jsme silní, abychom ho překonali a napravili. (Pokračování textu…)
Jsme-li laskaví, stáváme se podobnými Stvořiteli, Vyšší síle lásky a altruismu, která vždy jedná se stvořením naprosto laskavě. Pak se nám bude lépe a snadněji žít jak v tomto, tak i v budoucím světě.
Mohlo by se zdát, že nás laskavé jednání činí zranitelnými vůči zneužívání druhými a že bychom tedy raději měli sami využívat druhé, abychom se ochránili. Za určitých, ale velmi řídkých a omezených okolností, to může být do jisté míry správné. Takový pohled je však velmi úzký a omezený a celkově v životě tomu tak není. Když se na život díváme jako na celek, na to, co nám všem zůstane a kde se nakonec ocitneme, jasně vidíme, že být laskavý je mnohem lepší. (Pokračování textu…)
Jeden z mojich študentov mi rozprával príbeh o kórejskej žene, ktorá letela zo Soulu do Kalifornie so svojim štvormesačným dieťaťom. Pred letom rozdala všetkým pasažierom 200 malých balíčkov.
V balíčkoch boli štuple do uší, sladkosti a lístok:
„Ahoj, volám sa Junwoo, mám štyri mesiace a letím do Ameriky so svojou mamou a babičkou. Toto je môj prvý let a možno budem plakať. Moja mama pre vás pripravila cukríky a štuple do uší. Prosím, použite ich, ak kvôli mne bude príliš hlučno. Prosím, nehnevajte sa na mňa. Ospravedlňujem sa a ďakujem.“ (Pokračování textu…)
Otázka: Co je třeba udělat, aby člověk dostal duši?
Odpověď: Sjednotit touhy lidí v desítce do jednoho velkého přání odevzdávat, aby se to určitým způsobem podobalo Stvořiteli.
To je společná duše desítky. Ale může to být tak, že někdo ji cítí a už ji může používat a někdo ji ještě používat nemůže. (Pokračování textu…)
Otázka: Říká se, že bychom měli usilovat o stav klidu. A co kabalistický princip „Když ne já, tak kdo?“ Jak je možné být v klidu, když Stvořitel od tebe očekává činy? (Pokračování textu…)
Otázka: Co musím dělat, abych mohl odevzdávat jak svým přátelům, tak Stvořiteli?
Odpověď: Ke svým přátelům se musíš vztahovat tak, jako se vztahuješ ke Stvořiteli. Tím Ho potěšíš. (Pokračování textu…)
Otázka: Za co bychom měli bojovat každý den, každou minutu, každou chvíli? V čem tkví duchovní válka, ve které musí vždy zvítězit Stvořitel? (Pokračování textu…)
Otázka: Kdo je duchovně zralý člověk?
Odpověď: Ten, kdo se snaží pochopit, proč s ním Stvořitel zachází právě takto.
Otázka: Co nám pomáhá, abychom se stali duchovně zralými? (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru