Category Archives: Svět

Pozvedání celého světa

Účel všeho, co v naší realitě cítíme, ať už je to pozitivní či něgativní, je, aby nás to formovalo na duchovním žebříku. Není zde nic, co by bylo vytvořeno pro jakýkoliv jiný účel, nebo by existovalo samo o sobě. Vše v tomto světě – tisíce předmětů, činností a sil, které nás obklopují, existuje pro jediný účel: můj duchovní vývoj. Já vědomě či nevědomě začleňuji vše, co mě obklopuje, do sebe, a tak stoupám.

Vskutku, pokud vše sestoupilo ze Světa nekonečnosti až na naši úroveň, kde to zdánlivě existuje, aniž by to bylo propojeno do jediného celku, jak je tedy možné, aby předměty a činy našeho světa nebyly spojeny jediným účelem, od kterého k nám se stoupily?  Jak v našem světě může být cokoliv, co by nepocházelo ze Světa nekonečnosti? A pokud to sestoupilo ze Světa Nekonečnosti, znamená to, že to pochází z jednoty, která tam existovala, a poté – tím, že to sestoupilo – to nabralo formu rozbití, vzdálení a izolace.

Šplháním po duchovním žebříku musí tedy člověk pozvednout celou realitu, spolu se sebou i vše z „Tohoto světa“. Říká se, že tím, že člověk duchovně stoupá, spolu se sebou pozvedá (napravuje) nehybnou, vegetativní a pohyblivou úroveň přírody.

Z první části každodenní kabalistické lekce 06/09/2010, „A Jákob šel ven“

Celý svět není hořká ředkev

Dr. Michael LaitmanMůžeme realizovat v sobě buď vlastnost získávání nebo vlastnost odevzdání. Vždyť vesmír řídí pouze dvě síly, dvě síly přírody, získávání a odevzdání. Síla získávání v nás působí od začátku, a proto ji bereme jako přirozenou vlastnost.

Ale ve skutečnosti není nic přirozenějšího než vlastnost odevzdání. Pouze se v nás nenachází, a proto ji považujeme za umělou, neskutečnou.

Celá příroda, celý vesmír, s výjimkou našeho světa, se nachází ve vlastnosti odevzdání a je to skutečná realita.

Pouze my existujeme v malém, uzamčeném, iluzorním objemu, vlastnosti získávat.

Jelikož je tento objem uzamčen a odtržen ode všech světů, od Přírody (Stvořitele), tak si myslíme, že nic jiného neexistuje. Podobně je to u červů uvnitř hořké ředkvičky, nerozumíme, že svět nemusí být pouze hořký, že je obrovský, světlý a rozkošný.

Proto je nezbytné pochopit, že vlastnost získávat, ve které přebýváme, je mizerná a omezená, a nacházíme se v ní pouze proto, abychom díky tomuto protikladu poznali vlastnost odevzdání.

Uniknout pasti našeho vývoje

Dr. Michael LaitmanOtázka, kterou jsem dostal: Je známo, že nás (technologický) vývoj vzdaluje Vyšší Síle, Bohu, vnitřnímu očištění. Podle mého názoru s tímto přístupem k vývoji musí kabala spolu s dalšími náboženstvími souhlasit.

Moje odpověď: Vývoj je zákon přírody. Nemůžeme ho zastavit; je nám diktován růstem našeho egoismu. Jeho úkol je přivést lidstvo do „slepé uličky,“ ze které vede jen jedna cesta: přechod k novému typu společnosti, založené na odevzdání a lásce. V globální, vzájemně závislé společnosti není možné žádné jiné řešení.

Navzdory našemu rostoucímu egoismu se v našem chování musíme snažit o podobnost s přírodou a stát se jedním s druhými i s přírodou. Právě náš vývoj a egoismus nás nutí, abychom se změnili.

Je nemožné dosáhnout přirozeného přechodu na tento nový typ společnosti, jelikož to je pro lidskou přirozenost nepřijatelné. Naše pokusy nám jen přinesou víc bolesti (přírodní katastrofy, války, atd.). Mužeme se přesunout z egoismu k odevzdání pouze použitím kabalistické metododologie. Kabala nás učí, jak používat sílu, která egoismus původně vytvořila. Pouze tato síla může napravit a přeměnit naše ego v odevzdání a lásku k druhým.

Nejsme schopni zastavit postup. Avšak využitím kabalistických vědomostí můžeme přivést svět – s jeho vývojem a rostoucím egoismem – do vlídnějšího stavu. Proto je dnes šíření kabaly tak kriticky důležité.

Přechod k vnější všímavosti

каббалист Михаэль ЛайтманOtázka, kterou jsem dostal: Když aktualizujeme své touhy na úrovni dojmů, způsobujeme, aby se pro nás materiální svět stal přátelštějším?

Má odpověď: Všichni jsme uděláni z materiálu, zvaného „touha po potěšení.“ Když Světlo ovlivňuje touhu být těšen takovým způsobem, že ji přinutí dosáhnout nejhoršího stavu, ta pak zvažuje jen sebe; stará se pouze o sebe a necítí nic jiného než sebe. Tento „zkrat“ uvnitř nás vytváří obraz našeho světa.

Tím, že napravujeme svou touhu, začínáme vnímat jinou realitu, která existuje vně této. Když je něco vnímáno skrze touhy jiných lidí místo naší vlastní, nazývá se to Vrchní Duchovní Svět a je to svět věčného života.

Náprava je proces učení se toho, jak vnímat to, co je vně nás v protikladu k tomu, co je uvnitř. Toto je čistě psychologická výzva. Nakonec všichni chceme být těšeni a usilujeme vstříc dobrotě. A základní skutečnost je, že nakonec dosáhneme nekonečné dobroty, ale pouze pod podmínkou, že „opustíme“ sebe.

Poté, co ze sebe odejdeme, začne být za „mne“ brán materiál tvorby (touha po potěšení); a ve skutečnosti je mým. A tehdy se pro nás stane přátelštějším.

Příroda nás může naučit, jak ve světě eliminovat terorismus

terrorism Jsou tu dvě síly, které nás ovlivňují. Jedna je naše ego, které neustále roste, oddělující nás jeden od druhého a nutící nás jeden druhého nenávidět. Ale na druhé straně je tu vnější síla, která způsobuje, že jsme provázáni a vzájemně závislí.

Dokonce i když bych si nikdy nevybral, abych byl globálně spojen s celým světem a nechci toto spojení, Stvořitel to tak stejně uspořádává. Takže na jedné straně  ve mně pracuje negativní síla, která je namířena proti všem ostatním, ale na druhé straně mě všichni lidé obklopují tak těsně, že se nemám kam schovat.

Tyto dvě síly mě vnitřně tlačí a já z této situace nemám žádný východ. Každý na světě by s radostí rozbil všechny svazky mezi národy a civilizacemi. Ale teprve objevíme, že závisíme na některých nejmenších národech, které se zdá, že nemají význam. Celý svět se nedokáže vypořádat s několika piráty v Somálii stejně jako s mnoha jinými, podobnými teroristickými skupinami. Proč je prostě nemůžeme zničit? Protože nás nenechá Vrchní Síla. Všichni závisíme na všech a není se kam schovat.

Ve světě je sto osmdesát zemí a my teprve uvidíme problémy, které vyvstanou poté, co bude odhalena naše závislost jednoho na druhém. Představte si, co se stane, když si poraníte nohu; nezdá se to jako nic zvláštního, ale vaše hlava přestane pracovat, vaše pozornost je pryč a malá bolest vás nenechá správně fungovat.

Důvodem, proč nejsme schopni zvládnout ani jedinou teroristickou zem je, protože nejsme sjednoceni. Pokud by celý svět jednal společně, aby uzavřel jejich bankovní účty a přestal od těchto skupin kupovat olej, znamenalo by to jejich konec. Co by byly tyto teroristické státy schopny udělat? Neměly by nic. Svět by kolem nich mohl uzavřít všechny hranice, neponechávajíce jim ani vstupy, ani východy. Měli bychom to dělat, jako to dělá náš organismus, když do něj vnikne cizí těleso jako třeba tříska; organismus ji okamžitě izoluje uvnitř pouzdra a začne ji vylučovat, dokud infikované místo nepraskne a cizí těleso nevyjde ven se vším hnisem.

Avšak my neděláme to samé s teroristy, protože tu není souhlas celého světa. Musíme se od přírody naučit, co s nimi potřebujeme udělat. Není je třeba zabíjet. Potřebujeme jen společnou dohodu, že s touto částí společného organismu nebudeme žádným způsobem komunikovat.  To je přinutí se změnit velmi rychle, protože společenský vliv je nejsilnějším vlivem, který existuje.

Stávájíc se nádobou pro světlo

dependsonus Otázka, kterou jsem dostal: Co je spojení mezi námi, místo, kde jsi nám řekl, abychom pátrali po vlastnostech, o kterých čteme v Knize Zohar? Mezi čím je to spojení?

Má odpověď: Je to spojení mezi všemi částmi univerza včetně nehybné, vegetativní, pohyblivé a lidské úrovně, tělesné úrovně a duchovna a mezi vším. Spojení musí být všemi způsoby společné, začleněné a úplné. Všechny části musí být do úplné míry spojeny, na 100%. Toto se bude nazývat Malchut Světa Nekonečnosti – nádoba pro Světlo.

Je to tělesná a duchovní nádoba, kde se všechno v existenci spojuje bez jakýchkoliv rozdílů. Všechny touhy, všechny fenomény a vše, co by jen mohl člověk vymyslet, představit, cítit a chápat musí splynout v jediné harmonii, doplňujíce jedno druhé.

Právě teď se toto všechno zdá nedokonalé, rozdělené, vzdálené, protikladné a navzájem si odporující všemi způsoby, protože se na to díváme špatným pohledem. Proto vidíme pokřivený obraz.

Dokonce i ve fyzickém světě objevují kvantoví fyzikové, že když sledují fenomén, ovlivňují svým sledováním tento jev. Toto zjištění je skutečně pravdou; nepředstavují si to. Odhalili objektivní zákon. Ale odhalili pouze část zákona – fakt, že je vše dosaženo pouze skrze spojení. Ale druhá půlka zákona uvádí, že všechno cítíme uvnitř nás místo navenek, jak se nám to zdá.

Já jsem sledující a všechno se děje uvnitř mě. Proto měním to, co se děje, svým náhledem a přístupem. To protože se to vše děje uvnitř mě, v mých měnících se vlastnostech. Když se dívám na svět, soudím jej podle svých vlastních nedostatků, protože je to skrze ně, jak sleduji svět. Ovlivňuji výsledky tím, že měním sám sebe.

Celý svět je království Stvořitele, ale závisí zcela na tom, jak se na něj dívám. Pokud se na věci dívám pozitivně, pak je vše dobré, a pokud se dívám negativně, pak je vše špatné. Tak jediná věc, kterou musím napravit, je můj přístup.

Individuální práce s knihou Zohar

ego Uvnitř mě si přeji vidět Stvořitele a všechny části mé duše: Keter, Chochma, Bina, Daat, Chesed, Gevura, Tiferet, Necach, Hod, Jesod, Malchut a jejich spojení jedné s druhou.

Tyto vlastnosti mohou být také nazývány Abrahám, Izák, Ezau, Išmael, Jákob a 12 bratrů (Jákobových synů), Josef, David a Šalamoun. A ze všech stran jsou oděny dobrými a zlými silami jako je Job, Faraón a tak dále.

small world

Musíme si toto duchovní tělo představovat ne jen jako tři linky, ale jako multidimenzionální. Je to podobné tomu, jak lidské tělo obsahuje množství různých systémů: mízní soustava, nervový systém, cirkulační soustava a mnoho dalších, o kterých dokonce ani nevíme. A dodatkem jsou zde energie, kapaliny a chemické látky, které jimi proudí. Duchovní tělo obsahuje dokonce ještě více komponentů a spojení, protože každá jeho sekce má odlišné vlastnosti, odlišné druhy spojení a odlišné formy na všech různých úrovních. 

Nejsme schopni se to naučit dokud to skutečně neucítíme. Každý, kdo si myslí, že se to může naučit, je blázen. Potřebujeme pouze toužit, abychom existovali uvnitř tohoto integrálního systému, který celý pracuje kvůli odevzdání. V tomto systému najdeme Stvořitele a stvoření; ve skutečnosti je uvnitř něj vše. Musíme se na něj dívat podle principu „lidská bytost je malý svět.“

Avšak nemluvíme o našem světě a fyzických tělech. „Lidská bytost“ jsem já a „malý svět“ je Kniha Zohar a její příběh.

Jaká nádoba platí pro světlo?

Je třeba chápat, že kniha Zohar odhaluje v nás bod v srdci a nehodlá naplňovat naše běžné smysly a rozum tohoto světa.

Otevíráš knihu a zoufáš si, že nechápeš a necítíš – ale jakého si očekával citu, jakého pochopení? Zohar působí úplně jinak, než si myslíš.

Ty jsi připravil sud (egoistické přání) – a čekáš (údajně duchovního, egoistického) naplnění, ale Zohar  ti dává jinou nádobu získání (odevzdání, nesobeckou) a stejné  naplnění (rozkoš odevzdání).

Ale to jsou normální etapy, které probíhají každým člověkem, postupně  se stále více  vyjasňuje kli, vztah, naplnění, které musí očekávat.

Ve výsledku se všechny omyly rozptýlí a člověk odhalí správné kli pro správné naplnění.

Z lekce knihy  Zohar, 31.12.2009

Zohar prozkoumává náš vnitřní svět tužeb

Kabalisté vysvětlují, že touha je jediným stvořením, které Stvořitel vytvořil. Skládá se z 613 (Tariag) různých tužeb se všemi jejich odlišnými manifestacemi. Žijeme právě uvnitř těchto tužeb. Všechny jsou námi.

Na tyto touhy svítí Světlo Stvořitele. V realitě je to On, kdo rozděluje jednu společnou touhu do množství určitých tužeb, protože se touha pod vlivem světla stává rozdělenou a je udělána komplexnější. Proto se rozděluje do různých částí, dokonce i částí, které jsou si protikladné.

Mezi těmito touhami jsou některé touhy odporující a opačné Světlu a jiné jej podporují a jsou Světlu podobné. Zlé touhy v nás nás táhnou od Světla a odcizují nás jemu; nazývají se „zlý pud“ (Jecer HaRa), „zlé síly“ (Kohot HaTumah) nebo druhá strana (Sitra Achra). Dobré síly v nás se nazývají Jecer HaTov, táhnou nás blíže vstříc cíli a pomáhají nám jej dosáhnout. Nazývají se „síly svatosti“ (Kohot HaKeduša).

Jsou v nás také touhy na různých úrovních vývoje: nehybná, vegetativní, pohyblivá a lidská. Dodatkem jsou zde touhy, nazývané „andělé,“ „démoni,“ „duchové,“ a tak dále. Je zde nesmírné množství různých druhů tužeb. ale všechny jsou uvnitř nás: skládáme se z nich.

Avšak vztahujeme se k našim touhám a vlastnostem různými způsoby. S některými zacházíme, jako by nám byly bližší a s jinými jako by nám byly vzdálenější či protikladné, a též užitečné či škodlivé. Zacházíme s nimi jedním či druhým způsobem v závislosti na našem cíli, na našem způsobu práce s nimi a jiných ohledech.

Nicméně nehledě na to, co můžeme říkat, myslel či jmenovat, vždy se vztahujeme k našim tužbám. Lidé, které kolem sebe vidíme jsou také vyjádřením naší touhy, touhy, která „naši“ formu nabrala pod vlivem Světla.  

Některé touhy jsou velké a relativně konstatní; pokud se změní, dělají to pomalu. Tyto touhy jsou na nehybné úrovni vývoje. Jiné touhy jsou flexibilnější a jsou na vegetativní a pohyblivé úrovni. Mění se rychleji či pomaleji podle jejich typu a síly. Všechny tyto touhy závisí na vyžší úrovni tužeb – lidské úrovni, také nazývané „duše.“ „Pohyblivé“ touhy , které jsou menší než tato úroveň, se nazývají „duchové“ či „andělé.“

Dodatkem, „komnaty“ jsou různými druhy prostorů či dutin; toto jsou touhy nehybné úrovně, které mají své vlastní charakteristiky. Některé touhy, pracující uvnitř těchto komnat, jsou aktivnější a přizpůsobivější a odkazuje se na ně jako na „duchy,“ kteří jsou na vegetativní úrovni. Touhy, které jsou ještě aktivnější, operují uvnitř duchů; toto jsou „andělé,“ pohyblivá úroveň. Nakonec, na ještě hlubší úrovni jsou duše, které jedna druhé pomáhají.    

Tímto způsobem nám Zohar odhaluje celý svět. Ale celý svět je uvnitř mě a mých tužeb. Je to jako bych mezi nimi cestoval, jako maličký člověk v kresleném filmu, putující uvnitř svého vlastního těla, pronikající různými orgány a prostory mezi nimi a vidící, jak jeho celý organismus pracuje.

Zohar nám popisuje něco velmi podobného. Říká nám, že jsme všichni jako duchovní svět a že je celý duchovní svět uvnitř naší touhy, která se nám jeví jako by byla uvnitř či venku ve všech druzích odlišných stavů. A vše toto je zamýšleno, abychom s tím pracovali.

Jako ve spánku

Pokud nebudeme studovat knihu Zohar, nebudeme mocí odhalit duchovní svět.

Není to kvůli tomu, že Zohar má takovou sílu, ale dává nám zrychlení, jako bychom místo
toho, abychom šli pěšky nebo jeli na koni, letíme letadlem.

Bez ní se dokonce nebudeme moci zkoncentrovat na vnitřní, duchovní
realitu a vždy budeme vidět pouze vnější clonu, na které se promítá pouze tento,
materiální (iluzorní) svět.

Nikdy se nedokážeme prodrat skrz tuto clonu a odhalit síly, které za ní působí,
promítají nám tento film (náš svět) a dále od těchto sil (vlastností) probojovat k paprsku
světla promítacího přístroje a dále ke Stvořiteli, zdroji těchto sil, vlastností a úmyslu.

Jaká je možnost od vnějších obrazů přejít k silám, Jeho myšlenkám, záměrům,
činům vůči nám, abychom pochopili, nač On ukazuje tento film?

Co chce říct, když mi ukazuje zvířata, lidi, rostliny, vesmír a všechno dění v tomto světě? Proč mi dává pocit života, pocit minulostí, narození a ve výsledku je mi souzeno zemřít? Obkličuje mě celý svět, jiní lidi, proč mi vnucuje tento spánek? Celý můj dnešní život a pak mi říkají, že není skutečný!

Já se chci skrz svůj život prodrat k pravdě a poznat, co vlastně On chce?!
Proč ke mně přivázal nit a pohybuje mnou jako loutkou a mně se zdá, že žiju.
Proč to všechno dělá a dokonce kdo vůbec je?! A hlavně, co dál?

Tyto otázky mě přivedou k rozluštění …

Strana 3 z 41234