Otázka: Jak je možné spojit sebe-anulování vůči skupině a přání porozumět smyslu textů, které studujeme?

Odpověď: Jeden pocit neruší ten druhý. Musím, společně s ostatními, toužit po tom se spojit v jednom společném bodě. V tomto bodě spojení, kde jsme spolu, cítíme fenomén nazvaný Malchut.

Nejdříve je zapotřebí, aby každý toužil se spojit se všemi ostatními. K tomu je třeba následujícího: sebe-anulování, velikost cíle a důležitost přátel a skupiny. Musím se zaměřit na tohle všechno a toužit po tomto bodu celkového spojení.

Ostatní lidé se na tomto toužení účastní společně se mnou. Jednáme společně, každý anuluje to své. V podstatě opustíme celý tento svět a všichni  usilujeme o to jít vpřed. Prostřednictvím našeho spojení chceme vytvořit nádoby dávání, ze kterých se zrodí přání dávat, náš vztah ke Stvořiteli.

Pak, v tomto toužení dávat Stvořiteli, Jej začneme cítit, vyšší Světlo, které na nás dopadá a naplňije nás. Čím více je toto toužení ujasněné,  a které roste podle síly přání: 0, 1, 2, 3, a 4, tím rozvinutější bude. A do té míry v nás bude odhalena síla dávání, přilnutí ke Stvořiteli. Je to vlastně celá naše práce.

Otázka je: Jak lze toto toužení po sebe-anulování a porozumění materiálu kombinovat? Porozumět znamená vědět, myšleno odhalit nebo se spojit. Sefira Daat (Vědění) symbolizuje spojení, jak je řečeno, “A Adam poznal Havu (Evu), svou ženu”.

Když se od základu anuluji, pomůže mi to připravit se na spojení. Bez toho bych nebyl schopen se s ostatními spojit. Abych se dostal do bodu spojení, musím se anulovat.

[99385]
Z 1. části denní lekce kabaly 28/1/2013, Spisy Baal HaSulama

Otázka: Je možné v člověku uspíšit probuzení bodu v srdci?

Odpověď: Ano, je to možné dvěma způsoby, ale nejdříve mě nechte Vám něco vysvětlit: Lidé, ve kterých se dosud bod v srdci neprobudil, patří k úrovni „národů světa“ neboli AHP. Ti, v nichž se jiskry již probudili se nazývají „Israel“, což znamená, že touží přímo ke Stvořiteli (Yashar-El). Jsou přitahování nahoru a musí se postarat o kohokoli, kdo je dole, takže „body v srdci“ mohou být probuzeny pouze dvěma činy:

1. Externím činem—šířením našich materiálů, integrálním vzděláváním, knihami, filmy, atd.

2. Vnitřním činem—spojením mezi námi, což ovlivní každého dalšího, dokonce ikdyž si toho nejsou vědomi prostřednictvím systému, ve kterém jsme spojení.

Otázka: Může tento obrázek představovat externí a interní práci ve skupině?

Odpověď: Ano, může. Vyšší část (červená) je prací bodů v srdci skupiny, zatímco v nižší části (v modré) jsou všechny přání přijímat skupiny. To vše patří stejnému „tělu“ skupiny.

Otázka: To znamená, že na jedné straně pracuji s přítelem a dívám se na něj jako na svůj odraz a napravuji v sobě jeho vlastnosti, a na straně druhé mu přátelsky říkám: “Hej! Něco děláš špatně….“

Odpověď: Ne, to není duchovní práce. Nemusím v sobě napravovat vlastnosti přítele, protože pokud je to přítel, znamená to, že za ním stojí Stvořitel. Takže se na něj podívám a jeví se mi dokonalý, napravený. Pokud vidím, že je s ním něco špatně, okamžitě si to přisuzuji sobě.

Takže k příteli nemám žádné stížnosti. Naopak, stěžuji si jen sám na sebe.

Celkově vzato, musím přátelům neustále ukazovat povznesenou náladu, důvěru a radost v duchovní cestu, a také se vnitřně o skupinu obávat, aby přátelé prostřednictvím mě přijali Světlo, kteé napravuje.

[99034]
Z 1. části denní lekce kabaly 29/1/2013, „Rozmluva doplňující Zohar“

Rozděluji se na dvě části: GE a AHP.  Tou důležitou částí uvnitř mě je GE, a v něm jsem v napraveném stavu.

Na druhé straně, pracuji se svým AHP  pouze pro potřeby druhého: Je to, jako bych „polykal“ jeho přání a začal mu sloužit. Světlo přichází shora, a já předávám toto Světlo druhému prostřednictvím svého AHP, což je jedinný způsob, jakým AHP používám.

Pokud však druhý ničeho nepotřebuje, pak mé AHP neexistuje. Je vloženo do mých GE, a já se vracím do stavu malosti, do napraveného stavu.

Je to tím, že vlastně nic, kromě mých GE, nepotřebuji, a potřebuji je pouze proto, abych byl připraven dávat ostatním. Při každém kontaktu okamžitě prověřím, co druhý chce a když v něm naleznu nenaplněné přání, najdu a rozvinu v sobě pouze tu část, která zajistí to, co si žádá Shora. Pouze do té míry pracuji se svým AHP.

Tomu se říká duchovní svět: Já neexistuji. Existuji pouze do té míry, do jaké dávám ostatním. Dokud však nejsou ostatní, nejsem nic, nula. Je to tím, že mé GE nejsou mnou, jsou pouze stavem připravenosti, hledání – kdo potřebuje mé dávání?
[98785]
Z 1. části denní lekce 24/1/2013, Rabašovy spisy

Baal HaSulam, “Úvod do studia Deseti sefirot,” Bod 141: „Nejsem nikde než v Tóře. Proto dodržujte Tóru a v ní Mě hledejte, a Světlo vás napraví a vy Mě naleznete,“ jak je psáno, „Ti, jež Mě hledají Mě najdou.“

O tohle se snažíme, snažíme se spojit jako jeden muž s jedním srdcem, dosáhnout vzájemné záruky a „milovat bližního svého jako sebe sama“ tím, že ukazujeme naši připravenost na takové spojení během studia. A pak během každé chvíle, odhalujeme nakolik toho nejsme schopni a pak se opět, navzdory všemu, snažíme myslet na sjednocení a spojení.

Doufáme, že naše studium a spojení nám pomůže odhalit Stvořitele, abychom Mu přinesli potěšení. Během studia se toto stává modlitbou, činem nápravy, a to nás posunuje blíže k cíli. Pokud se přátelé snaží správným způsobem spojit, pozvednout své body v srdci nad jejich ego, osvobodit je od jeho řízení, a spojit je, k čemuž dochází během lekce, kde se o takových stavech hovoří, pak tím přitahujeme reformující světlo. A to je vlastně naším úsilím.

Vždy budou nějaké překážky, bude jich víc a víc. Proto se musíme navzájem posílit a právě tehdy, kdy přichází zoufalství a na cestě se objevují velké obtíže, člověk je z nich bezradný, neví co má dělat, chce uniknout, unaví se a usíná, nebo naopak, začne být rozlobený a nedokáže takový stav unést. Ale právě takové stavy jsou nejprospěšnější, protože přidávají další kapku práce, kterou na sebe přitahujeme Světlo.

Ten, který si nezoufá a poddá se, je tím, který uspěje. Tady ani moudrost, ani síla nepomůže, jen vytrvalost. Čas to udělá.

“Čas” symbolizuje mnohé snahy, které člověk každou chvílí vyvíjí, dokonce i ty nejmenší. Tyto pokusy se nahromadí, spojují a na závěr přináší i řešení.
[98320]
Z 1. části denní lekce 7/1/2013, „Úvod ke studiu Deseti sefirot“

Je velmi obtížné pochopit, co je to skupina.

Vždycky jsem byl samotář, individualista, ne-komunikativní povahy, preferoval jsem samotu a knihy před vším ostatním. Nepotřeboval jsem v životě nic jiného.

Ve 33 letech jsem začal studovat s Rabašem. Tehdy jsme neměli skupinu, s výjimkou šesti až sedmi starších mužů, mezi nimiž jsem byl šťastný jako dítě mezi dospělými. Ale Rabaš řekl, že potřebuji skupinu a já si myslel: „Co by mohlo být lepší, než lidé, kteří studovali s Baal HaSulamem a žili svůj život spolu s Rabašem?“ Koneckonců, mezi nimi jsem se cítil stejně bezpečně jako dítě v náručí dospělých.

Ale Rabaš řekl: „Nedá se nic dělat, potřebuješ skupinu.“ A tak jsem zorganizoval skupinu 40 mladých mužů.

Bylo to úplně proti mému charakteru. Byli mnohem lepší, přátelštější, rovnější. A já jsem se vždy cítil jako outsider, navíc jsem jim ještě musel sloužit, pomoci Rabašovi zorganizovat skupinu, i když od přírody, jsem se nemohl přimět, abych to překonal! Bylo velmi těžké pochopit, proč bylo třeba skupiny. Srdce nechtělo přijmout podmínku, že musím odhalit vyšší svět v ní.

Myslel jsem, že vyšší svět by mohl být prozkoumán s pomocí nákresů, porozumět jim, aby se prohloubily znalosti a pocity, a začít analyzovat. To je známo ve fyzice, nemohl jsem se odtrhnout od tohoto vědeckého přístupu. Kreslil jsem, dělal náčrtky, a dělal právě toto, až konečně, jsem začal chápat zcela jiné schéma vesmíru, z druhé strany.

Najednou jsem začal pociťovat, že ve skutečnosti je náš svět stejný jako vyšší svět, ale na nejnižší úrovni. Je úzce spojen s ostatními světy, které jsou kopií vyšších úrovní, jdou dolů níže a níže. V tomto případě, jediná změna je v materiálu, který se stává stále hrubším a na posledním stupni se obrátí v egoistický, opačný materiálu vytvořeným původně.

Ale všechno, co vidíme v tomto světě, je naprosto totožné s vyšším světem podle spojení kořene v duchovním světě a její větví v našem světě.

Postupně jsem si začal zvykat na tento systém, pochopil, že je to tak, a není nic jiného. Proto musíme zjistit, co se skrývá za naším světem a nad ním, a že bez korekce, pozvednutí se nad tento svět nebude úspěšné. To je jediný způsob. Sami samotní, nemůžete proniknout do duchovního světa.

Ukazuje se, že jste svázáni do celé sítě tohoto světa a musíte stoupat spolu s ním! Není žádná cesta ven. Musíte pochopit tento systém a připojit se k němu, avšak novým způsobem, ke stoupání, a pak se budete moci realizovat. To je z jedné strany, pokud se podíváte na systému směrem zdola nahoru.

A z druhé strany mi hodně pomohlo, že jsem začal studovat tento systém nikoli zdola nahoru, ale shora dolů, od Stvořitele, jak se Stvořitel dívá na svět z vrcholu dolů, jak on vidí nás v opravené nebo nekorigované formě a působí na nás a přitahuje z našeho egoistického stavu k sobě.

Tyto dva protichůdné pohledy, zdola nahoru (jak bychom měli růst, neustále se stávat podobnými dalšímu stupni) a od shora dolů (jak na nás hledí Stvořitel), potom spojené dohromady, vzájemně se doplňující. Musíme na nich pracovat, jasně analyzovat cestu od spodu nahoru a hledět z vrcholu dolů.

Potom se Rabašovy články o skupině pro mě staly srozumitelnější, i když na první pohled se zdají být poněkud naivní a dokonce i poučné s morálkou. Ve skutečnosti, začnou identifikovat velmi jasné zákony, které jsou mnohem přísnější a silnější než všechny přírodní zákony. A všechny zákony chování, nazval bych je „zákony komutace“ jsou založeny na podobnosti s následujícím vyšším stupněm, na vstupu do něj, na navázání kontaktu s ním, a začlenění do něho. To je základem všech článků o interakci ve skupině.
[97407]
Z Novosibirského kongresu 8.12.2012, Lekce 4

Baal HaSulam, “Úvod do studia Deseti Sefirot,” Bod 133: Je to spíše jako král, který si chtěl pro sebe vybrat ty nejvěrnější ze svých poddaných v zemi a přivést je k práci ve svém paláci. Co udělal? Vydal dekret, aby se každý, jež si to přál, mladý či starý, přišel zapojit do práce uvnitř jeho paláce. 

Nicméně povolal mnoho svých sluhů střážit bránu paláce a všechny cesty k němu vedoucí, a přikázal jim, aby chytře odkláněli všechny, jež se paláci budou blížit, a svedli je z cesty vedoucí do paláce……

A pouze hrdinové mezi nimi, jejichž trpělivost přetrvala, překonali stráže a otevřeli bránu. A ti byli okamžitě odměněni pohledem do tváře Krále, který každého z nich dosadil na jeho správné místo.

Stráže jsou povolány, aby člověka hlídali. Nesmí se dostat blíže Králova paláce a projít přes místo, kde stráže stojí, dokud si nevytvoří vnitřního strážce. 

Stvořitel má mnoho strážníků a nachází se na každém ze 125 stupňů, bráníce člověku dostat se blíže. Ukáží vám, že je vám dovoleno stoupat pouze po určitou úroveň a prozatím vám není dovoleno jít výše. Je to tím, že shledali, že na vyšší úroveň nejste ještě připraven. Tak je tomu pokaždé.

Stráže zajistí, aby člověk už nepostupoval dále (ač je to nemožné, neboť v duchovním světě existují přísné zákony shody). Stráže člověku ukáží nedostatky – místo pro sebe-přezkoumání. Probouzí ho a nedají mu v jeho stávajícím stavu pokoj tím, že mu působí všechny možné potíže. 

Chrání člověka; Světlo a Stvořitel nemusí být hlídáni, protože je nemožné je zranit, nejste-li hoden je spatřit. Vše je to kvůli ekvivalenci formy;  nejsem-li adekvátní vyšší úrovni, nerozeznám ji.

Co to znamená, že nemohu postupovat? Vidím, že cesta přede mnou je zatarasená? Nenapravil-li sem se na předchozí úrovni, nemohu postupovat a šplhat po hoře o pár metrů dále, ale stráže mi pomohou a ukáží mi problematické místo. Jsou tam, aby mě chránili, pobízeli mě, dostali mě blíže a pomohli mi dosáhnout nutných poznání. Vše je ve prospěch člověka a pro jeho nápravu.

[97289]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, „Úvod do studia Deseti Sefirot”

Otázka: Jak mě stráže hlídají?

Odpověď: Představme si napravený svět. Policista, strážce, učitel a několik dalších lidí k vám přijdou a začnou vám říkat, co je na vás špatného. A vy jste překvapený a nesouhlasíte s nimi.

Oni ale říkají: “Soudíš podle starých požadavků. Je pravdou, že před měsícem byly podmínky jiné, a tak jsme proti tobě neměli žádných námitek. Nyní však vidíme, že tvé chování je nežádoucí. Budeš-li ve svém vystupování takto pokračovat a nenapravíš se, pak se tvé nežádoucí chování postupně stane nepřijatelným. “

“Musíš napravit svůj postoj k okolí. Každý trpí, neboť kvůli tobě nemohou postupovat. Zdržuješ celkovou nápravu a nikomu dalšímu nedovolíš, aby dosáhl dobrého života! Jsou připravení udělat cokoli, ale ty nereaguješ, tak co můžeš dělat? Musíš se podřídit svému prostředí, spojit se s ním, být mezi ostatní správně včleněn, a tak dosáhnout konce nápravy. Mluvíme za všechny, řekli nám, abychom s tebou promluvili a řekli ti, co je s tebou špatně.“

Tak k vám přijede policejní vůz či veřejný zastupitel a říká vám tohle všechno. Mají obavy, že budete žít jako dosud a nebudete postupovat. Vždyť požadavky, Reshimot (duchovní geny) jsou neustále obnovovány, odhalujíce nový svět, vy ho však vidíte tak jako předtím a nic se pro vás nemění. Znamená to, že jste na „živé“ úrovni, a ve vztahu k duchovnímu světu jste dokonce na úrovni „neživé.“ Zkrátka jste unášen proudem života kamkoli vás zanese, a to je špatné. 

Na pokročilejších úrovních k vám přichází strážci i policisté, a poukazují na jemné detaily a zvláštní podmínky, jimž musíte věnovat pozornost, ale které nejste schopen rozpoznat. Pak vám prozradí, že musíte do takové úrovně sestoupit. V tomto „prostředí“ pro vás není místo a není na co čekat. Musíte opustit město a přestěhovat se na předměstí, do prostředí zlodějů, žít mezi kriminálníky.

To odmítáte, „Jak je to možné!” Oni však tvrdí, že nejste hoden žít mezi hodnými, napravenými lidmi, kteří jsou k sobě navzájem otevření, protože vy se jako oni nechováte. Myslel jste si, že toho hoden jste! Stráže vám však žíkají, že to prověřili a shledali, že nejste…. nemohou s tím nic dělat.

Pro tuto chvíli to odmítáte a máte na každého vztek, později však věci uvidíte objektivně a budete souhlasit, že tomu tak skutečně je, a že nejste hoden na tomto místě se svou ženou a dětmi žít.

Neustále se musím přizpůsobovat pokročilejší generaci a dokonce musím jít druhým příkladem. To uvádí Baal HaSulam ve svém článku „Poslední generace.“ 

[97286]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/1/2013, “Úvod do studia Deseti Sefirot”

Zpravidla pouze lidé s vysokou úrovní egoismu studují kabalu. Krom toho je nic nenaplňuje. Věda, technologie, umění, rodinné vztahy, práce, koníčky všeho druhu, spousta peněz … nic jim nepřináší uspokojení. Jsou pronásledování jedinou otázkou: Jaký je smysl života?

Nevěří v náboženství, protože již překročily tuto vývojovou etapu a ztratili schopnost slepě následovat nějaké trendy. Nevidí v tomto světě žádnou hodnotu, protože vše kolem sebe považují za běžnou „zvířecí“ existenci a nic víc než to.

Přirozeně, že nemají touhu obejmout každého, tancovat, nebo dělat nějaké dětinské věci jako „sedět v kruhu, jíst a pít společně, zpívat písně.“ Považují to za divné a zvláštní, a mají pravdu.

Jejich egoismus je nad průměrem. Tak se snaží odhalit vyšší svět, ale jsou nuceni chovat se „nedospěle“ a dětinsky. Bohužel, nedá se nic dělat.

Připojí se ke skupině, která je již v procesu pokroku a má více či méně odhalenu a pochopenu metodiku růstu. Vstoupí do skupiny, která cítí, rozpoznává a uznává (přinejmenším studuje) nutnost spojení s cílem odhalit vlastnosti vyššího světa prostřednictvím spojení mezi přáteli. Je to proto, že vlastnosti vyššího světa mohou být odhaleny jen v jednotě.
[93475]
Z Gruzínského kongresu 6/11/2012, Lekce 4