Drazí přátelé, prosím pokládejte otázky k těmto pasážím od velkých kabalistů. Komentáře v závorkách jsou mé.

Moudrost kabaly nemluví o našem materiálním světě

Filed under: Studium - Žádné komentáře→

Otázka: Jak mohu změkčit své srdce?

Má odpověď: Můžete to udělat tím, že budete pracovat ve skupině, prostřednictvím příkladů, které jeden druhému ukazujeme a světlem, které na sebe chceme přitáhnout během studia. Neexistují žádné jiné prostředky. Nehledejte prostředky k spirituálnímu rozvoji tam, kde žádné nejsou: v psychologii a jiných metodách či vědách. Celá práce je prováděna ve skupině.

Tam jsou přátelé, tam je studium. Čím více si rady kabalistů hledíme, tím více „aktiv“ nahromadíme.  Před místem rozbití, místem našeho vzájemného spojení, se nemáme kam schovat. Jeho lokalizováním odhalíme skutečnou hloubku rozbití duchovního systému, který mezi námi existuje. Je to také tady, mezi námi, kde musíme objevit jednotu, ducha života, radosti a aspirace k cíli.

Není žádné jiné místo, kde hledat. Klíč leží v naší vzájemné pomoci. Musím se učit z příkladů ostatních a ukázat jim příklady na oplátku. Musíme si o tom přečíst společně. Tím, že se rozptylujeme hledáním jiných receptů, než jaké nám kabalisté zanechali, budeme pouze více zmatení. Nejsou žádné jiné prostředky než knihy, učitel a přátelé.

Společně musíme hledat příležitost odhalit naše spojení a jeho nedostatek, abychom odhalili potřebu, vzájemnou záruku, energii, vzájemnou podporu a stvořitele mezi námi. Pokud veškerou naši práci zaměříme a zacílíme jen na toto místo, dosáhneme výsledků velmi rychle.  Buď se vzdáme a ustoupíme, nebo to nakonec, srkrze úzkou úžinu, dokážeme a dosáhneme cíle.

[21952]

Filed under: Duchovno, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Vše pochází od Vyšší Síly. Všechno to zmatení mezi „Mnou a Světem“  je řízeno jedinou silou „Není nikdo jiný než On“ a všechno se děje z toho důvodu, aby mě to přivedlo k tomuto odhalení.

Fráze „Není nikdo jiný než On“ přináší varování, že všechno co se nám děje, je zapříčiněno jedinou silou. Každý daný moment nás „otáčí“ dokola tak, aby jsme začali odhalovat tuto sílu, jakkoli to půjde, dobrou cestou nebo špatnou.

Dobro a zlo jsou relativní. Je možné, že někdy nás On vzdaluje od sebe skrze úspěch a přitahuje nás k sobě skrze utrpení. Nicméně, jestliže rozpoznáme, že všechno přichází od Něj, tak se všechno v tomto životě stane metodou pro spojení s Ním.

Existuji já a svět kolem mě, který je ve skutečnosti ukázkou Stvořitelova postoje ke mně. Mám ho odhalit za použití tohoto světa a začít s Ním dialog.

Nicméně, předtím než ho začnu chápat bude on pokračovat v ovlivňování mě „zvenku“. On se mnou mluví jazykem  odevzdání, ale já stále mluvím řečí přijímání.

Jsem svázaný svým Egoizmem. Přestože svět kolem mě reprezentuje Světlo, nemám v něm žádný záchytný bod a pokračuji v přijímání způsobem, jakým mi můj egoismus napovídá.

Jestli dokážu změnit sebe, uvědomím si že tento svět je Světem Nekonečna.  Všechno záleží na pozorovateli (viz Baal HaSulamův článek “Stvořitelovo skrytí a odhalení“).
Vidím hrozný svět kolem mě protože já jsem hrozný, přesto, pokud proměním sám sebe uvidím, že je dokonalý a věčný. Mnoho kabalistů kteří uspěli v nápravě jejich vnímání z přijímání na odevzdání, nám o tom říkají.
Nemůžu správně zacházet s tímto světem podle toho jak se mi jeví, protože ho vidím skrze moje klamné vlastnosti. Ve stejném čase, můžu změnit moje vlastnosti, dosáhnout odevzdání, nad svým egoizmem.

Potom budu všechno vidět opačným způsobem. Svět bude vypadat jinak skrze moje nové vlastnosti, které případně obdržím.

To je nazýváno „nové vnímání reality“. Svět nemá stálý obraz, vše závisí na pozorovateli. Je řečeno, že každý posuzuje do výše svých vlastních chyb.

Tenhle svět jednoduše slouží jako „obal“ kolem skutečného světa, ačkoli je to vše co mohu vnímat v tomto okamžiku. Později objevím že je to místo plné dávání a lásky a budu ho vidět tak jasně jako nyní vidím současnou „realitu“.

Všechno co musím udělat je změnit moje přijímající vlastnosti na odevzdání. Tedy, budu vnímat „příští“svět! Jak to udělat? Za tímto účelem máme učitele, skupinu a knihy.

 Ze druhé části Denní Lekce Kabaly  ze 22.9.2010 Baal HaSulam

Filed under: Vnímání, Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Každé slovo Tóry je úžasným tajemstvím [pro ty, kteří zatím nedosáhli vlastnosti odevzdání, a proto nemohou pochopit jejich skutečný význam].

– Baal HaSulam, Kniha Zohar s komentářem Sulamem [Žebříkem], Parashat BeHaalotecha, bod 58

Moudrost kabaly se nezmiňuje o ničem z našeho tělesného světa [stav, ve kterém vládne egoismus].
– Baal HaSulam, „Svoboda“
[20941]

Filed under: Studium - Žádné komentáře→

Právě nyní máme příležitost urychlit tempo našeho rozvoje tím, že si egoisticky vybereme menší ze všech zel. Samozřejmě to ještě není svobodná vůle, protože svobodná vůle mi dovolí vybrat si, co chci, zatímco tady je mi nabízena jen bolest a potěšení, a řekl: „Vyber si!“

Baal HaSulam popisuje dvě stupnice měření: „hořké versus sladké“, a „pravda versus lež“. Musíme vystoupat na úroveň pravdy místo lži, či jinými slovy, sladkosti a hořkosti. Každý vidí, že zde svobodná volba neexistuje, pouze analýza: Do jaké míry jsem řízen svým intelektem a do jaké míry svým srdcem?

Vše je dáno tím, co je mi zjevné (odhaleno) a co nikoli, a co je důležitější: pravda nebo hořkost? Je zřejmé, že si vyberu podle mého vnímání. Avšak pravá svobodná vůle se ukáže pouze ve skupině. Skupina slouží jako vnější faktor, kterým rozeznám význam vnější pravdy.

Proto „pravda“ představuje být součástí skupiny. Nicméně, mezi pravdou a skupinou se nachází odpor, kterým je můj egoismus, má vůle přijímat potěšení. Je to dokonalý systém a není závislý na mé schopnosti rozlišit „pravdu“, „lež“, „hořké“ a „sladké.“ Nemusím být chytrý nebo citlivý. Nezáleží na tom, kdo je inteligentnější, duchaplnější či prozíravější. Na konci dne na vše nahlížíme ze vztahu ke skupině, na naši jednotu i na Stvořitele.

Existuji v tomto obvodu, tento spirituální tranzistor, kde aktivuji světlo, které proudí shora dolů do úrovně, kde jsem se skupinou sjednocen.

 To je naše svobodná vůle, nalezena ve střední třetině Tifferetu. Na jedné její straně je ego a na druhé straně skupina; a já provádím analýzu na stupnicích „pravdy a lži“ prostřednictvím „hořkého a sladkého“ ve vztahu k sobě a skupině

[#21912]
Z 1. Části každodenní kabalistické lekce 24/09/2010. „Odpad chléva a vinice“ ???

Filed under: Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Drazí přátelé, prosím pokládejte otázky k těmto pasážím od velkých kabalistů. Komentáře v závorkách jsou mé.

Moudrost kabaly nemluví o našem materiálním světě

Během našeho střetu s moudrostí /kabaly/ existuje striktní podmínka – nezhmotňovat události /které jsou popisovány v Tóře a zejména v kabale/ imaginárními a tělesnými předměty /z našeho světa/. Je to proto, že tím /představováním si těchto věcí, popisovaných v Tóře, existujících v tomto světě/ porušují „Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství.“ Tímto jednáním /takovým studováním Tóry/, si jeden způsobí spíše újmu /je od spirituality vzdalován/ namísto užitku /tj. proč je řečeno: „Je lepší sedět a nic nedělat“.

-Baal HaSulam, „Předmluva ke studiu deseti sefirot“

Filed under: Kabalistické zdroje - 1 komentář →

Otázka: Máme cítit to co Zohar popisuje uvnitř nás, nebo bychom se měli snažit cítit Zohar v našem spojení se skupinou?

Odpověď: Zohar nám vypráví o různých stavech kterými každý z nás jednotlivě prochází. Nicméně, člověk se na to může připravit pouze prostřednictvím jednoty ve skupině, podobně jako autoři knihy Zohar, který sepsali ve stavu jednoty.

Psali o odevzdání, jednotě, stejně jako o jejích různých úrovních. Úrovně jednoty jsou 125 kroky vzestupu. Na každé příčce se schází mnoho přání a vlastností člověka, aby se staly ekvivalentními s jednoduchým světlem.

Filed under: Z ranní lekce, Zohar - články ke knize - Žádné komentáře→

Vše je výsledkem našeho snažení. Nečekejte, až se něco změní samo od sebe. Pouze naší snahou sjednotit se na sebe přitahujeme světlo.  Čím větší úsilí, tím silnější je vliv světla a naopak. Světlo zůstává v absolutním klidu, pouze tehdy, když společně usilujeme o jednotu, nutíme ho, aby nás sjednotilo.

Přibližujeme se jeden k druhému a tím se přibližujeme k světlu. Tím, jak se od sebe vzdalujeme, vzdalujeme se i od světla. Naše úsilí není nikdy zbytečné, a „korunkou ke korunce se hromadí do velkého kapitálu“. Pokaždé, když se snažíme sjednotit, světlo nás ovlivňuje a přestože se poté jeden druhému hned vzdálíme, náprava, ke které došlo díky světlu, přetrvává, nic není ztraceno a my se posuneme k dalšímu kroku.

Tyto procesy „komprese“ a „expanze“ jsou jako vstup-výstup či jako tlukot srdce. Sjednotíme se, světlo nás ovlivní, napraví naše spojení a okamžitě vyvolá další nenapravenou úroveň. Musíme znovu vyvíjet úsilí, dávajíc světlu příležitost nás znovu sjednotit a náprava znovu vyvolá další nenapravený stav. A tak to jde stále dokola, dokud není všech 125 náprav hotovo.

Pokaždé se nad svou nenapravenou touhu povznesu a pozvednu ji k nápravě. Prvním krokem je okamžik, kdy můj bod v srdci překročí Machsom. Pak přitáhne část touhy přes Machsom, část která může být výše (víra nad rozumem, Bina nad Malchutem). A tak dále, dokud postupně nepřenese přes Machsom celou mou touhu, kousek za kouskem, být nad ní, získat kvalitu odevzdání nad přijímáním. Jedná se o úroveň Hafetz Hesed či Bina, odevzdávání kvůli odevzdávání se. Nyní se veškeré mé chyby stávají klady a mé hříchy chybami.

Poté se přesunu k další fázi: Skrze úzkou díru v další bariéře se prorvu pod doménu lásky k ostatním. Můj bod v srdci je ten první, který to udělá, a pak jsou všechny části mé touhy přeneseny do této úrovně. Do té míry, do jaké jsem schopen je využívat pro lásku (naplnění) ostatních, přetvářím ego do touhy přijímat kvůli Stvořiteli.

Pokaždé pracujeme s naším egem cestou k většímu spojení přitahováním světla a dychtěním po ekvivalenci formy. Toužím a Stvořitel na mou touhu odpovídá tím, že se postará o všechny činy.

[21610 ]
Ze 4. části každodenní kabalistické lekce 9/20/2010, „600 000 duší“

Filed under: Duchovno - Žádné komentáře→

Po několika letech studií v kabalistické skupině, člověk dojde k poznání, že v zájmu dalšího pokroku potřebuje „cizí“ sílu. Člověku trvá několik let aby dostat pocit, že sám není schopen dosáhnout zjevení duchovního světa, Stvořitele. Na začátku si člověk přeje, aby postupoval prostřednictvím učení a znalosti moudrosti kabaly, a proto se snaží více studovat. Později chce postupovat tím že se účastní šíření v domnění, že dosáhne toho, po čem touží prostřednictvím síly a moci.

Člověk spojuje svůj duchovní pokrok se vším, kromě získání touhy odevzdávat. Přesto, prochází procesem duchovního rozvoje a zároveň studuje ve skupině a světlo ho ovlivňuje, což přináší otázky: „Co se se mnou stane? Získám někdy kvalitu odevzdání? „Postupně v jeho očích získává odevzdání větší význam.

Postupně si začíná uvědomovat, že odevzdání je velmi cenné a nemůže být dosaženo prostřednictvím čehokoli v tomto světě. Vidí, že ti, kteří dospěli odevzdání mají něco tak cenného, že nic nemůže překročit jeho hodnotu. A všechny tyto uvědomění jsou výsledkem vlivu světla. Poté, co toto člověk pocítí, souhlasí se všemi podmínkami skupiny tak, aby se stali jeho ručiteli v získávání kvality odevzdání. Tehdy je člověk připraven vytvořit s nimi alianci.
[21450]
Z 1. části každodenní lekce kabaly 17/9/2010

Filed under: Z ranní lekce - Žádné komentáře→

Filed under: Z ranní lekce - Žádné komentáře→