Otázka: Existuje Stvořitel, na němž závisí všechno. Je Stvořitel, kterého máme poznat a pocítit po sjednocení ve skupině. A je také Stvořitel, který se nachází uvnitř člověka. (Pokračování textu…)
Stvořitel nám dává naplnění v takové míře, v jaké se uvádíme do souladu s Ním. Je to jako ve spojených nádobách, ve kterých voda přetéká z jedné do druhé a nakonec se ustálí na stejné úrovni. (Pokračování textu…)
I když se kabalista nachází na velmi vysokých úrovních, je pro něj velmi užitečné studovat knihy jiných kabalistů. Díky tomu může uvidět realitu skrze vlastnosti někoho jiného, protože každý se dívá ze svého vlastního uhlu.
A když poznává, jak ostatní vnímají duchovní realitu, začíná ji vidět skrze každou napravenou duši – a tím se rychleji připojuje k celkové duši. (Pokračování textu…)
Otázka: Co může kabala odpovědět člověku, který ztratil touhu žít dál? Kvůli čemu má smysl pokračovat?
Odpověď: Neexistuje nic, co by člověka dokázalo naplnit stálým, věčným a dokonalým naplněním, kromě pocitu Zdroje veškeré existence – Stvořitele. (Pokračování textu…)
Otázka: Jak se naučit přijímat všechny zvraty osudu? Tady se říká: „Přijímej všechny změny osudu. Je to hravý obraz“ – a tak dále, a tak dále. Jak se to naučit? Dnes osud mění směr opravdu prudce.
Odpověď: Je potřeba vnímat to všechno s určitým zápalem, jako hru. Když protihráč například udělá tah na šachovnici nebo vyloží na stůl novou kartu, okamžitě se ti otevře pohled na tvůj další krok. (Pokračování textu…)
Víra ve velikost Stvořitele závisí na okolí. Pokud okolí neustále hovoří o velikosti Stvořitele a předává mi pocit, že existuje jen tato jedna síla, která určuje celou mou budoucnost, vládne světu i celé realitě, pak se k ní tak budu i vztahovat.Pokud mi však okolí takový pocit nepředá, nebudu schopen si Stvořitele cenit. (Pokračování textu…)
Otázka: V čem by se nad námi měla Vyšší síla smilovat?
Odpověď: V tom, že jsme zatvrzelí – že všechno chceme pro sebe a nikdy nežádáme za druhé. Prosíme Stvořitele, aby se nad námi, egoisty, slitoval a naučil nás prosit za druhé.
Otázka: Co znamená prosit ve své modlitbě o „nadbytek“? (Pokračování textu…)
Pocit vlastní nicotnosti je velký a vznešený stav, protože člověk sklání hlavu před Vyšší silou. Samozřejmě záleží na tom, pro jaký cíl a jakými prostředky to činí.
Na druhé straně je napsáno: „Nechť je srdce člověka hrdé na cestách Stvořitele,“ což znamená, že by měl člověk být jakoby hrdý, rozšiřovat svá přání, schopnosti a prostředky, aby se mohl posouvat kupředu. Jak se ale tyto dva směry dají skloubit? (Pokračování textu…)
Otázka: Ve stavu, kdy člověk zapomněl, co je pro něj nejdůležitější a nejcennější, necítí, že už něco ztratil. Od čeho tedy začít novou prosbu: od vztahu k přátelům, nebo od vztahu k cíli – splynutí se Stvořitelem?
Odpověď: Začít je třeba slovy „Není nikoho jiného kromě Něho“. (Pokračování textu…)
Otázka: Existuje přikázání, které říká: „Učiň volbu.“ Na druhou stranu, Stvořitel je vždy na prvním místě. V čem tedy spočívá naše volba?
Odpověď: Naší volbou je upřednostnit víru nad rozumem, nad poznáním a tímto způsobem se neustále posouvat vpřed.
Otázka: Jak lze vštípit vlastnost víry do svého srdce?
Odpověď: To záleží jen na tom, nakolik budeme prosit, aby se to uskutečnilo. Postupně člověk dospěje k úplnému poznání Stvořitele.
Z lekce na téma „Roš ha-šana“
[#335470]
Rav Laitman na Twitteru