Category Archives: Stvořitel

Jak se nesvalit do příkopu při náhle změně osudu

Otázka: Jak se naučit přijímat všechny zvraty osudu? Tady se říká: „Přijímej všechny změny osudu. Je to hravý obraz“ – a tak dále, a tak dále. Jak se to naučit? Dnes osud mění směr opravdu prudce.

Odpověď: Je potřeba vnímat to všechno s určitým zápalem, jako hru. Když protihráč například udělá tah na šachovnici nebo vyloží na stůl novou kartu, okamžitě se ti otevře pohled na tvůj další krok. (Pokračování textu…)

Jako rostlina po dešti

Víra ve velikost Stvořitele závisí na okolí. Pokud okolí neustále hovoří o velikosti Stvořitele a předává mi pocit, že existuje jen tato jedna síla, která určuje celou mou budoucnost, vládne světu i celé realitě, pak se k ní tak budu i vztahovat.Pokud mi však okolí takový pocit nepředá, nebudu schopen si Stvořitele cenit. (Pokračování textu…)

Kéž se nad námi Stvořitel smiluje

Otázka: V čem by se nad námi měla Vyšší síla smilovat?

Odpověď: V tom, že jsme zatvrzelí – že všechno chceme pro sebe a nikdy nežádáme za druhé. Prosíme Stvořitele, aby se nad námi, egoisty, slitoval a naučil nás prosit za druhé.

Otázka: Co znamená prosit ve své modlitbě o „nadbytek“? (Pokračování textu…)

Světlo nás vede k uzdravení

Pocit vlastní nicotnosti je velký a vznešený stav, protože člověk sklání hlavu před Vyšší silou. Samozřejmě záleží na tom, pro jaký cíl a jakými prostředky to činí.

Na druhé straně je napsáno: „Nechť je srdce člověka hrdé na cestách Stvořitele,“ což znamená, že by měl člověk být jakoby hrdý, rozšiřovat svá přání, schopnosti a prostředky, aby se mohl posouvat kupředu. Jak se ale tyto dva směry dají skloubit? (Pokračování textu…)

Od čeho začít prosbu ke Stvořiteli?

 

Otázka: Ve stavu, kdy člověk zapomněl, co je pro něj nejdůležitější a nejcennější, necítí, že už něco ztratil. Od čeho tedy začít novou prosbu: od vztahu k přátelům, nebo od vztahu k cíli – splynutí se Stvořitelem?

Odpověď: Začít je třeba slovy „Není nikoho jiného kromě Něho“. (Pokračování textu…)

Víra a volba

Otázka: Existuje přikázání, které říká: „Učiň volbu.“ Na druhou stranu, Stvořitel je vždy na prvním místě. V čem tedy spočívá naše volba?

Odpověď: Naší volbou je upřednostnit víru nad rozumem, nad poznáním a tímto způsobem se neustále posouvat vpřed.

Otázka: Jak lze vštípit vlastnost víry do svého srdce?

Odpověď: To záleží jen na tom, nakolik budeme prosit, aby se to uskutečnilo. Postupně člověk dospěje k úplnému poznání Stvořitele.

Z lekce na téma „Roš ha-šana“

Originální článek zde.

[#335470]

Muži a ženy mají rozdílné slzy


Otázka: Chci se vás zeptat na slzy, ne na dětské, ale na slzy dospělých. Bezpochyby je v pláči dospělého člověka okamžitě cítit určitá hloubka bolesti, tragédie, urážky nebo štěstí.

Slzy dospělého člověka okamžitě upoutají tvou pozornost. Nebudou ti lhostejné. Dnes jsem šel po ulici, proti mně šla žena a tiše plakala. Dojalo mne to. Chtěl jsem se zeptat, co se stalo, ale neodvážil jsem se. A když vidíš plakat muže, je to něco úplně jiného. Co je v slzách tak zvláštního?

(Pokračování textu…)

Odhalit jedinečnost Stvořitele

Jediné poslání člověka, který existuje ve zvláštní realitě zvané „tento svět“, spočívá v tom, aby odhalil, že je zcela pod kontrolou Vyšší síly, a ztotožnil se s ní.

Aby člověk odhalil vlastní existenci, byl do něj vložen „zlý sklon“, tedy myšlenky a touhy, které jsou v rozporu s Vyšší silou. Byly člověku konkrétně dány proto, aby sám prokázal jedinečnost Stvořitele v celém vesmíru a měl touhu se s Ním spojit. (Pokračování textu…)

„Není nikoho jiného kromě Něho“

Otázka: Co znamená „Není nikoho jiného kromě Něho“?

Odpověď: To je právě to, co musíme odhalit. Existuje příčina všeho, na co jen dokážeš pomyslet, a tato příčina je jediná – jeden zdroj.

Tato příčina organizuje, rozhoduje, koná, působí ve všem. To se nazývá „Není nikoho jiného kromě Něho“. Kdo je On? – Síla odevzdání a lásky. Taková je Jeho vlastnost ve vztahu k nám. Kromě toho o Něm nic nevíme. (Pokračování textu…)

Semknout se kolem „Není nikoho kromě Něho“

Ve světle toho, co se dnes odehrává ve světě i uvnitř nás, je nezbytné se pevně spojit a společně se semknout kolem principu: „Není nikoho kromě Stvořitele.“

Tímto spojením probouzíme vztah k všeobecné síle přírody, která nám dává rozum, pocity, sílu i možnosti k hlubšímu sjednocování, abychom se krok za krokem přibližovali k úplné nápravě světa. (Pokračování textu…)