Otázka: Co je účelem získání znalostí v novém systému integrálního vzdělání?

Odpověď: Není možné udělat člověka ze studenta bez znalostí. Jmenovitě uvědomění, pochopení a jeho dobrovolná účast v procesu odlišuje člověka od zvířete. Po získání znalostí o světě bude vědět, kde žije, jak je řízen a jak by měl jednat. Cílem je, aby se všichni stali součástí integrálního lidstva, aby mohli vidět, že to není jinak možné a že se musí podílet na všem spolu s ostatními a být součástí celého obrazu.

I když mu nikdo neřekne, uvidí, že neexistuje žádná jiná cesta, protože dáváme člověku integrální vzdělání. Na základě těchto znalostí, musí sám postupně dojít k jeho vlastním závěrům. Praktický trénink mu dá příslušné emoce a pocity, což znamená, že budeme pracovat souběžně s obojím: jeho myslí a srdcem.
[65207]
Z „lekce o novém světě,“ 1/12/2011

Otázka: Proč i po tolika letech studia se stále ptáme na jeho účel? Vyplývá z toho, že vždy začínáme od začátku, od nuly?

Odpověď: Ne, pokaždé začínáme z ještě větší „nuly“! Opravdu, egoistická touha neustále roste, stejně jako porozumění. Naše touhy jsou ostřejší a přesnější, a tak naše „nula“ se stává hlubší a vymezenější.
[48257]
Z 1. části denní lekce kabaly 15.7.2011, spisy Rabáš

Člověk, který otvírá knihu Zohar, ji otvírá, aby odhalil Stvořitele. Podle definice kabala, jako věda, je metoda, která odhaluje Stvořitele Stvořením na tomto světě. Proč by nám jinak byla dána kabala a celá Tóra? Stvořitel se nám odhaluje v touze po dávání a lásce k člověku. Tato touha se kvalitativně rovná Stvořiteli a Stvořitel se takto odhaluje podle zákona vyrovnanosti forem.

Odpověď: 1. Snažte se uvnitř sebe alespoň rozpoznat všechny ty vlastnosti, o kterých čteme ve knize Zohar.  Pokuste se rozeznat, kde se uvnitř Vás nachází, „přehrabujte se“  uvnitř Vašich přání, myšlenek a uvnitř sebe. 

Tak rozšíříte své vnitřní Kelim, přání a vlastnosti vnímání. Jak mezi nimi hledáte, začnete je rozlišovat. Všechny tyto vlastnosti se už nachází uvnitř Vás. 

2. Nemám-li potřebu napravit se, pak jsou pro mně slova „Světlo, které napravuje“ bez života. Pokud nápravu požaduji, pak toto Světlo očekávám. Pokud však tuto potřebu nemám, pak nevím, čím toto Světlo je.

Je mi řečeno, “Musíte počkat na příchod Světla.”  Dobře, nechť přijde. Mudrci říkají, že je to správně a já souhlasím. Je-li toto můj postoj, pak jej nemohu přilákat. 

Je psáno, že člověk musí očekávat spasení každou chvíli. „Stvořitelovo spasení přijde mrknutím oka.” Přesně to mluví o napravujícím Světle, reformujícím Světle, které nás přivádí zpět ke Stvořiteli.

Činu, kterého se dožadujeme, musí vždy předcházet naše přání, naše potřeba po něm. Jinak k tomu nikdy nedojde. Buď vyvoláme trápení uvnitř nás sami, což je „trápení z lásky“, vášnivá touha po Světle, nebo přijde ve formě nuceného utrpení, cestou “Beito” (ve svůj čas).

Nicméně bez trápení, bez otázky a bez přání, nemohu dosáhnout Světla nápravy. Je to proto, že Světlo je v absolutním klidu. Potřebujeme pouze touhu, aby nás Světlo ovlivnilo.

Mohli bychom říci, že se Světlo nachází uvnitř přání, ale je odhaleno pouze tehdy, když toto přání dosáhne pravé míry.
[40438]
Ze 2. části denní lekce kabaly 12/04/11,  The Zohar

Otázka: Redukují kabalisté světové katastrofy na základě svého duchovního pokroku?

Odpověď: Samozřejmě. Navíc, v tomto ohledu není nikdo větší nebo menší. Lidé si myslí, že velký kabalista se jen pomodlí a pohroma odejde. Ale ve skutečnosti je to naopak: Právě nově příchozí, kteří mají bod v srdci, který se právě probudil, kteří jsou zmatení, a ještě nic nechápou, mohou udělat více, než stařešinové s jejich vzdálenou, malou touhou.

Stejně jako malé dítě, které se stává hlavou rodiny, lidé, kteří se právě vydali na duchovní cestu a kteří se stále ještě zdají daleko od „reálného byznysu,“ mohou dokázat víc, než „veteráni“, s jejich prostými touhami a prosbami.
[37931]
Ze 4. Části denní lekce kabaly 13.3.2011

Otázka: Co si myslíte o “praktické kabale,” spojení se Sefirot?

Odpověď: Mrzí mě, že Vás zklamu, ale nic z toho nemá nic společného se skutečným dosažením (poznáním). V kabale nejde o žádné red stringy, svatou vodu či ceremoniály. 

Jakýkoli člověk na světě, který touží se učit, bez ohledu na jejich pohlaví, náboženství či národnost, může dosáhnout prostřednictvím správného studia a jenom jím. Je to, jako kdyby neměli tělo. Jinými slovy nezáleží na oblečení, zvycích a tradicích. To vše nemá absolutně nic společného s kabalou. 

Kabala je věda, a když se jí učíme, začneme tento svět vnímat coby více propojený, globálnější svět. To nám dává novou perspektivu a nový život. Pozvedáme se z úrovně, kde vše končí uvnitř mého těla do globální, externí úrovně, kde se vznáším mimo čas.

To je potřeba cítit. Slibuji Vám, že pokud byste studovali a vešli v tuto moudrost, ucítili byste, že to je způsob, jakým to funguje. Člověk našeho světa se musí pozvednout na úroveň věčnosti.

Vše co kabala předpověděla, se vyplnilo. Před dvěma tisíci lety kabalisté napsali, že svět vstoupí do nové fáze vývoje, když bude odhalen Zohar, a my budeme muset začít pracovat na naší nápravě. Nevěřil jsem tomu, dokud jsem nezačal kabalu v polovině 70. let studovat, ale skutečně k tomu došlo o dvacet let později, v polovině let devadesátých. 

[35157]
Z mé lekce v Paříži 2/1/2011

Používáme kabalistickou metodu k nápravě části „Israel“ stejně jako části „národy světa“ v nás.  Pomáhají si navzájem prostřednictvím porušování stejně jako podpory, a tak pracují společně. 

Lidé musí porozumět tomu, že vše co se jim přihodí, je pro jejich dobro. Vše, co je během cesty odhaleno, musí být odhaleno přesným způsobem, a člověk by se měl pouze správně postavit ke všem prvkům: učiteli, knihám, skupině a Stvořiteli. Tak by měl postupovat.

Musíme pochopit, že k uskutečnění cíle dojde, když jsou všechny prvky pohromadě. Lidé se nesmí vzdalovat z této sjednocenosti pozvedáním důležitosti jednoho prvku nad ostatní. 

Někteří lidé preferují usilovat o Stvořitele, odkud pochází náboženství. Pro nábožensky založené lidi je Stvořitel vrcholem.  Všechny jejich modlitby a naděje jsou směřovány k Němu, zatímco láska k bližnímu je druhotná.

Jiní se soustředí na učitele a upadnou k Hassidut, uctívání. Pro ně je učitel důležitější než přátelé a Stvořitel. Jiní se soustředí pouze na přátele – dobrá společnost je pro ně ta nejdůležitější věc. Jako pravidlo, v našich skupinách je to nemožné, protože studujeme sílu, která mezi námi probouzí nenávist, abychom usilovali o skutečnou nápravu. A proto nemůžeme být jen dobrými přáteli, jak to dělají ostatní společenství.

Pouze rovný přístup k učiteli, studiu, přátelům a Stvořiteli nám umožní dosáhnout cíle. 
[35377]
Z 1. části denní lekce kabaly 2/16/11, Rabašovy spisy

Otázka: Závisí můj záměr na celém prostředí a záměr prostředí na mém záměru? 

Odpověď: Rozhodně! V Shamati #225 se říká: Člověk se nemůže pozvednout nad svůj kruh. Proto, [přeje-li si člověk postupovat] musí nasávat ze svého prostředí. A člověk nemá na výběr, kromě mnoha práce a Tóry. Tudíž, vybere-li si pro sebe dobré prostředí, ušetří čas a úsilí, protože je podle svého prostření utvářen.

To je jasné. Získám-li energii z prostření — a faktem je, že získám vše abych z něj postupoval – pak budu posupovat jen nakolik od nich dostávám. Nemohu být nad tímto stupněm. 

Otázka: Jak mohu vidět své prostředí coby veliké, nevidím-li jako veliké své přátele?

Odpověď: V tom leží celý problém. Koho považuješ za velkého? Nikdo ve tvém světě veliký není. Myšleno, svět nebyl stvořen pro tebe. Pak jaké prostředky použiješ k tomu, abys postupoval? Stvořitel je skrytý. Prostředí je malé. Nemáš nikoho, ke komu bys postupoval a jsi sám na celém světě. Tak se cítíš. 

Principielně se takto cítí každý a to je to, co musíme změnit. 

Ze 2. části denní lekce kabaly 2/14/11, Zohar

1. První část nám říká, jak se mezi sebou sjednotit, nebo jak se zkusit spojit a sjednotit;
2. Druhá část nám říká, jak na sebe přivolat vliv  či působení vyššího Světla.

Než začneme studovat, musíme být proděravěni přáním po sjednocení našich tužeb. Pak bude mít každý člověk mnohem větší přání než je jeho vlastní. Začne být prostupován myšlenkami, vlastnostmi a tužbami ostatních lidí, kteří touží po stejném výsledku a stejném cíli, jako on. To by měl být před studiem náš hlavní záměr. 

Osoba, která se před studiem v tomto smyslu nepřipravila, promešká prakticky vše, protože vliv vyššího světla nenaráží na přání každého, ale pouze na aspiraci, kterou má každý z nás vůči ostatním, myšleno na naši společnou touhu sjednotit se mezi sebou, s každým všichni společně do jednoho společného přání. 

Představím-li si toto jedno společné přání a přeji si být v něm obsáhnut „jako jeden muž“, jako před rozbitím Adama do jednotlivých duší, pak má touha přijímá vliv vyššího Světla. Poté skutečně výsledkem tohoto přičinění získám duchovní dosažení. 

Přijdu-li však a naslouchám bez těchto úsilí, bez snahy být obsažen ve společné touze, pak vyšší Světlo nemá nic, co může uvnitř mě ovlivnit. Neposkytl jsem plochu či  základ, který by mohlo ovlivnit, a proto budou všechny mé činy pouze získáním čistě formálních vědomostí. Tj. budu poslouchat a pamatovat si, co je v knize psáno, ale ne více.

Tudíž nám musí být jasnější než křišťál, že vyšší Světlo přichází pouze k našemu společnému úsilí. Musí být společné! Proto podmínka pro přilákání Světla k nám je stejná, jako ta, co byla zapotřebí během přijetí Tóry: “Být jako jeden muž s jedním srdcem.” Jen v tomto případě Světlo přijde. 

Takže, zkusme myslet tímto způsobem.
[34265]
Ze 3. lekce Berlníského kongresu 1/28/2011