Otázka: Jak by mělo vypadat vzdělávací prostředí v budoucí společnosti?
Odpověď: Bude nezbytné, aby sestávalo pouze z desítek, ve kterých se lidé naučí, jak se navzájem propojit a řešit všechny problémy a studovat všechny předměty společně. (Pokračování textu…)
Jeruzalém je indikátorem duchovního stavu lidí. Proto není místo s větší nesourodostí a nenávistí mezi všemi proudy lidí než v Jeruzalémě.
Je to velmi strnulé město, protože ukazuje pravdivý stav v srdci každého směrem k sjednocení. Jeruzalém může být jak centrem rozdělení lidu Izraele, nebo také centrem sjednocení. (Pokračování textu…)
Otázka: Hovořil jste tom, že je potřeba vnitřní změna člověka. Potřebujeme také nějaké praktické změny ve společnosti?
Můžeme přece pokračovat v duchovní práci ve skupině, zatímco žijeme v kapitalistické společnosti, kde každý má svůj vlastí majetek a existuje obchodování. Proč se musíme přesunout do nového rámce? (Pokračování textu…)
Poznámka: Pokud se podíváte na ekonomické statistiky, pak je společnost úplně na konci a odpověď bude pravděpodobně fašismus. Vidíme, co se děje ve světě a chápeme, že vše postupuje velmi špatným směrem.
Můj komentář: Fašismus je také spojení mezi lidmi, ale je egoistické nikoliv altruistické. Kabalisté to nazývají obrácenou jednotou. Náš vývoj přirozeně povede k němu. (Pokračování textu…)
Otázka: Prorok Izajáš píše (11:6): „Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit“. Mohl byste prosím popsat, jak to bude vypadat před okamžikem, kdy se svět pozvedne do další úrovně vývoje?
Odpověď: Abychom vytvořili takovou společnost, musíme udělat všechny možné činy a chápat, že neuspějeme sami o sobě, jestliže nebudeme neustále brát reformující Vyšší světlo, Stvořitele, jako partnera. (Pokračování textu…)
Otázka: Co je princip: „od každého podle jeho schopností a každému podle jeho potřeb“ pro občana poslední generace?
Odpověď: Odevzdat vše, co může, ba i více, ostatním, nikoho nevynechat a vyhovět jeho potřebám. Takovou vnitřní touhu jako má matka ke svým malým dětem by měl mít každý. To se nestává samo o sobě, ale procesem výchovy pod působením vyššího světla. (Pokračování textu…)
Otázka: Pokud bych napravila sama sebe do té míry, že mohu milovat svého manžela bezpodmínečně, bez ohledu na to jaký je, viděla bych nadále jeho nedostatky?
Odpověď: Pokud požádám vyšší sílu, aby mě napravila a pomohla vidět mého manžela bez jakýchkoliv podmínek, pak ho uvidím kompletně napraveného. To se nazývá: „Láska překryje všechny hříchy“. Podobně jako matka nevidí žádné nedostatky na svém dítěti, protože je nejlepší, nejchytřejší a nejatraktivnější. (Pokračování textu…)
Baal HaSulam říká ve svém článku „Poslední generace“, bod 17: „Kdybych žil na ostrově divochů, které není možno ovládat zákonem, ale náboženstvím, zpochybňoval bych ho a nechal je, aby se vzájemně zničili?“
„Z altruistického pohledu je každý divoch a neexistuje způsob, že by přijal nějaká řešení, pokud to nebude na základě náboženství. Vždyť kdo by váhal a nechal je, ať se sami zničí vodíkovými bombami?“
(Pokračování textu…)
Otázka: Lidstvo chce vědět, co je mimo naši Zemi. Hledání jiných civilizací je předmětem mnoha knih a filmů a podněcuje lidskou představivost. Proč nás to tak zajímá? Proč se nesoustředíme na svou planetu namísto plýtvání času na jiné planety.
Odpověď: Někteří lidé se o život na jiných planetách vůbec nezajímají a někteří se tomuto tématu zapáleně věnují. Vzpomínám si, že mým dětským snem bylo letět na nějakou hvězdu. A dokonce i poté, co mi bylo řečeno, že bych se nemohl vrátit na Zemi, jsem byl připraven na vesmírnou cestu.
To však byl konec 50. let, doby prvních letů do vesmíru. Proto se každý o toto téma zajímal a snil o tom, že objeví a uvidí, co je na ostatních planetách.
Později tento zájem opadl, protože naše touha se více rozvinula. Na počátku nás tato touha tlačila zkoumat vesmír a opojila nás hvězdnou romantikou, ale pak postupně tato euforie pominula.
Lidé začali být vůči dobývání vesmíru neteční a přestali ho rozvíjet. Vesmír byl dán k dispozici ozbrojeným silám, které ho používají pouze za účelem obrany, tedy v zájmu našeho egoismu, který chce každého ovládat.
Někdy noviny otisknou senzační zprávu o objevení nějakých známek života na jiných planetách. Jsem ohledně toho velmi skeptický a navíc jsem si jist, že vědci nic nenajdou. Ačkoli je dobré, že lidstvo se zabývá možností najít další život ve vesmíru.
Proč to lidé mají zapotřebí? To je velmi zajímavá otázka. Táž síla, která nás rozvinula z neživé hmoty do rostlinné úrovně, poté do živočišné a lidské, nám nedovoluje odpočinout a rozvíjí nás dále. Nutí nás vidět, jednat, ovládat a létat k jiným hvězdám. Ale ve skutečnosti tam nic zvláštního nenajdeme.
Představme si, že jsme přistáli na Marsu. Co tam můžeme najít? Dokonce i když si ve fantazii představíme, že jsme tam našli primitivní formy života, co nám to dá?
Pokud bychom mohli objevit nějakou zvláštní, vysoce rozvinutou civilizaci, pak by k nám mimozemšťané přišli už dávno. Nebo se o nás třeba nezajímají, protože jsme tak primitivní a zkorumpovaní? Tedy v jakémkoliv případě, ať už na jiných planetách život je či není, to pro nás neznamená nic dobrého.
Rozvoj by neměl spočívat v létání z jedné hvězdy na druhou a v zapíchnutí vlajky na nich, jako kdybychom si na tu planetu chtěli nárok a ukázat, že patří pozemšťanům. Je tedy pochopitelné, proč lidstvo ztrácí zájem o zkoumání vesmíru. Vždyť to vlastně k ničemu není.
Musíme se rozvinout úplně jiným směrem, abychom odhalili sílu, která nás pozvedla z neživé hmoty k rostlinné, zvířecí a pak k lidské úrovni. My musíme odhalit tuto sílu v sobě. Nicméně je ukrytá v nás a s její pomocí bude tato síla pokračovat v našem dalším vývoji.
Je zřejmé, že tato síla nás chce vyvinout do další formy, stejným způsobem, jako nás dříve rozvíjela na oné neživé, vegetativní a živočišné úrovni. Podívejme se, jaký je další stupeň našeho vývoje.
To může být velmi zajímavé. Možná budeme schopni podnítit náš vývoj a urychlit ho. A pak nebudeme muset snít o tom, jak dosáhnout nejbližší hvězdy, která je několik světelných let daleko, což je samozřejmě nemožné uskutečnit, protože by to s moderními technologiemi trvalo desítky tisíc let. Namísto toho se rozvineme tak rychle, jak je to možné, a staneme se novými stvořeními.
Stejně jako je dnes rozdíl mezi kamenem a rostlinou, rostlinou a zvířetem, a zvířetem a člověkem, tak stejně tak se můžeme rozvinout dále do naprosto nové úrovně. To bude dokonce ještě úžasnější, bude to speciální vývoj jak v kvantitě, tak – což je ještě důležitější -v kvalitě, mnohem podstatnější než dnešní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.
Zvíře žije podle své přirozenosti a nemění se. Poslouchá instinkty vložené v jeho buňkách a chromozomech a provádí je automaticky. Zvíře nerozvíjí sebe ani okolní prostředí, ale pouze uskutečňuje svůj vnitřní program.
Nicméně lidé jsou stvoření, kterým byl dán program pro jejich vlastní vývoj. Vzešli jsme z živočišné úrovně jako lidoopi a lidoopi se vyvinuli v lidi. Mimochodem, kabalistické knihy o tom hovořily tisíce let před Darwinovou teorií.
Lidé se od lidoopů liší zásadně, jinými slovy náš vývoj je kvalitativně nový. Existuje síla uvnitř nás, nazývaná Stvořitel, která z nás tvoří nová stvoření. Tato síla přebývá uvnitř nás a rozvíjí nás.
Taková síla rozvoje neexistuje na žádné jiné úrovni. Neživá hmota se nemění vůbec. Rostliny se trochu mění v závislosti na roční době. Zvířata se množí a trochu se rozvíjejí, ale pouze podle svého vnitřního programu, zatímco člověk se rozvíjí prostřednictvím rozvoje tohoto programu samotného.
Konec konců, člověk se rozvíjí neustále. Je z roku na rok zcela nový. Každá generace je jako nové lidstvo. Jak je možné srovnávat člověka, který žil před tisíci lety s člověkem, který žije dnes? Moderní lidé mají odlišnou kulturu, vzdělání, pohled na svět, vnímání reality, vzájemné vztahy a prostředí. Odkud takové změny pocházejí? Právě z oné síly skryté uvnitř nás, nazývané Stvořitel.
Tato síla bezpodmínečně stvořila rostliny z neživé hmoty, zvířata z rostlin a lidi ze zvířat. Tatáž síla nyní neustále působí v nás, a odhaluje svůj vývoj v nás. Jinak, dokonce dnes, bychom byli stejní, jako jsme byli před 10 až 100 000 lety.
Ale my nejsme stejní, jsme naprosto odlišní. Možná jsme se moc nezměnili navenek, ale uvnitř jsme velmi odlišní od primitivních lidí ve svém vnímání reality a chápání. Ona síla, která se nazývá nové stvoření, je v nás neustále obnovována, a to nás činí zvláštnější než ostatní.
Proto bychom neměli plýtvat svým časem na rozvíjení neživé, vegetativní a živočišné úrovně, jinými slovy, na budování zvláštních domů či dokonce vytváření osobitých kultur, obzvláště rodiny, která je na živočišné úrovni. Začněme rozvíjet a odhalovat v sobě onu sílu, která nás rozvíjí!
Možná pak budeme schopni tu sílu ovládat, používat jí a směřovat ji do nejrůznějších nových forem. Zkoumejme ji a pak zjistíme, v jakou formu bychom se měli vyvinout a budeme podporovat právě tento rozvoj.
Kabalisté nám doporučují tento směr vývoje a jakýkoli jiný vývoj vždy končím krizemi, zklamáním a ve slepé uličce.
Otázka: Povinnost společnosti – žít v takové jednotě, jako orgány těla – to je socialistický, nebo kapitalistický zákon?Ze studia článku "Národ" ("Auma"), 09.06.2015
RSS Kanál
Rav Laitman na Twitteru