Otázka: Měl Ba‘al HaSulam nějakou zvláštní duši? Vždyť byl v podstatě jako anděl.
Odpověď: Ne, on nebyl anděl. Anděl je ten, komu je svěřen úkol a on ho vykoná bez vlastního úsilí, jako například kůň, kráva nebo pes, jako každý člověk na ulici. Andělé poslouchají výzvy přírody, její signály, které se v nich probouzí, a naplňují je. (Pokračování textu…)
Poznámka: Arkadij píše: „Michaeli Laitmane, stále mluvíte o srdci, že bychom měli cítit srdcem, rozumět srdcem, slyšet srdcem. A všichni pokyvují hlavami, píší vznešené komentáře, jako by tomu rozuměli. Ale není to jasné. Řekněte nám prakticky, co je to srdce, které slyší, chápe, cítí? Jinak to všechno vyznívá jako filozofie, zcela odtržená od života.“ (Pokračování textu…)
Žijeme v době krize sociální důvěry a situace se bude zhoršovat natolik, až se naše vztahy posunou k bodu mrazu a my nebudeme schopni se na ničem dohodnout. A z tohoto stavu společnosti, jakoby zamrzlé v ledovci, uvidíme, že ze vzájemné nedůvěry nic prospěšného nezískáme, a začneme toužit po vřelosti a lásce.
Otázka: Lidé spolu většinou komunikují během jídla: buď sedí v kavárně, nebo pijí doma čaj apod. Proč se tento komunikační rituál odehrává právě během jídla?
Odpověď: Tak tomu bylo a je ve všech kulturách, všude a vždy, protože se člověk cítí nejpříjemněji, když je nasycen, naplněn. (Pokračování textu…)
Astronomie a astrologie jsou vědy, které odrážejí vnitřní síly přírody. Beru tyto vědy vážně, dokonce i astrologii, pokud je profesionální a ne amatérská. V minulosti ji praktikovali velmi chytří lidé. Tehdy byl člověk blíže k přírodě, spoléhal na ni. (Pokračování textu…)
Všichni chceme žít ve světě naplněném láskou, ale zároveň si myslíme, že je to nemožné. Ale co kdybychom dostali šanci v takovém světě plném lásky žít? Žijeme ve světě, který je mnohem méně bezpečný a předvídatelný než v minulosti. Čím více mezi námi narůstají konflikty, soupeření a boj, tím více se stává náš život horší a horší. (Pokračování textu…)
Svátek Pesach je pro kabalisty největším svátkem, protože ztělesňuje výstup z našeho egoismu, z touhy přijímat potěšení jen pro sebe, ze stavu oddělení od Stvořitele a oddálení od přátel.
Pesach je začátkem duchovní cesty, kdy se vymaníme ze sevření egoismu, které nás dusí a brání nám dýchat. (Pokračování textu…)
Otázka: Člověk věnuje většinu života jídlu, vše se točí kolem stravy. Proč je systém postaven tak, že proces stravování prakticky vyplňuje celý náš život?
Odpověď: A co bys ještě dělal? (Pokračování textu…)
Otázka: Jak neuvíznout na duchovní cestě a nestagnovat, aby se člověk mohl neustále posouvat vpřed?
Odpověď: Zde je nutná podpora skupiny. Člověk sám dělat nic nemůže, neustále bude zapomínat na svůj duchovní cíl. Jeho živočišná část ho vždycky bude táhnout do teplé stáje: tam je plný kout sena – aby si lehl a spal, tam je koryto plné otrub nebo plný pytel ovsa – aby se najedl. A nic jiného nepotřebuje, nemusí toto místo vůbec opouštět. (Pokračování textu…)
My lidé, jako lidské bytosti, se musíme začít rozvíjet nad svoji úroveň živočišné existence a to je možné pouze za podmínky, když se zapojíme do určitého druhu vzdělání.
Rav Laitman na Twitteru