Poznámka: Jeden žák se zeptal svého učitele: „Učiteli, co byste řekl, kdybyste věděl o mém pádu?“ „Řekl bych: „Zvedni se!“.“ „A příště?“ „Opět: Zvedni se!“ „A jak dlouho to může trvat, pořad padat a pozvedat se?“ „Padej a pozvedej se, dokud žiješ! Neboť ti, kdo padli a nepozvedli se, jsou mrtví!“ (Pokračování textu…)
Poznámka: Existuje citát japonského spisovatele a překladatele Harukiho Murakamiho: „Jednoho dne bouře skončí a ty si nebudeš pamatovat, jak jsi ji přežil. Nebudeš si ani jistý, jestli opravdu skončila. Ale jedna věc je nepopiratelná: až z té bouře vyjdeš, už nikdy nebudeš stejný člověk, který do ní vstoupil. Právě v tom je celý smysl.“ (Pokračování textu…)
Otázka: Stvořitel nás velmi nečekaně přibližuje k Sobě. A co bychom měli dělat, když jsme od Něho daleko? Potřebujeme trpělivost?
Odpověď: To záleží na vás. Ke Stvořiteli není fronta. Kdo k Němu chce být blíž, přilepen k Němu, ten toho dosahuje. Není si tedy na koho stěžovat kromě sebe.
Otázka: Utrpení jsou v hmotném světě egoistické pocity. Jak je lze povýšit na úroveň duchovního utrpení?
Odpověď: Začněte trpět z toho, že nemilujete druhé.
Z lekce na téma „Zvyk se stává druhou přirozeností“
[#316830]
Otázka: Důležitost Ba‘ala HaSulama a Rabaše prochází skrze Vás. Je vidět, že píší velmi hluboké, vážné texty. V judaismu a jiných vědách existují také jiní spisovatelé nebo výroky.
Ale důležitost právě těmto kabalistům dáváte Vy sám, protože Ba‘al HaSulam není ve světě tak známý. Teprve nyní se stává populárním. Jak se můžeme dozvědět o jejich velikosti, než od vás? (Pokračování textu…)
Ve Rwandě bylo v roce 1994 během pouhých sta dnů brutálně zavražděno asi 800 000 lidí, většinou příslušníků menšiny Tutsiů. Dnes mezi pozůstalými žijí ti samí lidé, kteří tyto hrůzné činy spáchali. (Pokračování textu…)
Jak racionálně vysvětlit člověku, co je to obecný zákon vesmíru? – Ze dvou úhlů pohledu.
Za prvé – z pohledu lidského, společenského života. Zde se můžeme opřít o vědce a filozofy všeho druhu, kteří k tomu docházejí ve svých výzkumech. (Pokračování textu…)
Dnes více než kdy dříve jsme svědky osamělosti starších lidí. V mnoha případech se o ně jejich děti příliš nezajímají, mnohdy jim ani nezavolají. Vztahy mezi dětmi a rodiči často postrádají dřívější blízkost. Rodiče mnohdy odcházejí ze života – a jejich dětem je to lhostejné. (Pokračování textu…)
Otázka: Často říkáte, že bychom neměli zaměňovat svou práci s prací Stvořitele, abychom nepřebírali Jeho práci. Co to znamená?
Odpověď: Naše práce je směrována tak, abychom palčivě pociťovali nepřítomnost Stvořitele, který je Tvůrcem každého našeho následujícího činu. A nic jiného. Vždyť veškerá duchovní práce je dílem Stvořitele. Proto se jí říká „práce Stvořitele“.
Copak člověk nedělá nic? Vkládá úsilí do svých tužeb, aby mohl Stvořitel-Světlo na něj působit.
Z rozhovoru „Zazvonil mi telefon. Práce Stvořitele.“
[#343954]
Pokud všechno ve stvoření vychází od Stvořitele, co vlastně zůstává? Zůstává jedna velmi zajímavá součást – moje vlastní úsilí udržovat si obraz reality v tom, že všechno vychází od Něho.
Dejme tomu, že se mi teď podaří tento obraz udržet – ale za minutu někam zmizí, rozplyne se nebo se zkreslí. Někdy mi připadá, že existuji sám o sobě a světem kolem mě otáčí Stvořitel. Jindy se mi zdá – že ve mně všechny moje parametry mění Stvořitel, zatímco vnější svět jako by byl neměnný – nebo možná ne zas tak moc, ale je jakýsi „sám o sobě“. (Pokračování textu…)
Otázka: Říkáme, že nejprve se obracíme k Stvořiteli, a teprve potom pracujeme s přáteli, abychom Ho odhalili. Zatímco v práci podle metodiky je to naopak: nejdříve dodržovat přikázání o vztahu k bližnímu, a až potom ke Stvořiteli.
Odpověď: Konečný čin je v počátečním záměru. Musíš neustále držet v mysli konečný cíl, a všechno, co děláš mezitím, jsou jen prostředky. Pokud tedy nemyslíš na konečný cíl, mohou být mezikroky nasměrovány opačně a přinést opačný výsledek. (Pokračování textu…)
Rav Laitman na Twitteru